Lidovky.cz

Trump vyhrožuje rád, ale pak se dohodne

  12:56
USA navrhly produkty z EU, na něž chtějí uvalit cla jako odvetu za podporu Airbusu. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jak má EU na americký návrh zareagovat? Má si to nechat líbit, či odpovědět stejně?

Jak má Evropská unie zareagovat na americký nápad zavést cla? foto: Richard Cortés, Česká pozice

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Spojené státy americké chtějí zavést cla na některé produkty Evropské unie (EU). Jak má EU reagovat? Má si to nechat líbit, nebo má naopak odpovědět stejně?


 

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Protivýhrůžky

Trumpova metoda při jednání je vznést co nejdrastičtější požadavky, aby se pak dohodl na něčem docela rozumném. Navíc je často pravdou, že na Trumpových výčitkách je dost reálného (více než se na první pohled zdá).

Nejlepší taktika pro Evropskou unii je jednat, nejlépe s protinávrhy, respektive protivýhrůžkami, kde je problém obrácený. Takový postup nás snad přivede k postupnému odstraňování různých celních i mimocelních překážek, které obchodu brání z obou stran.

Rozčilovat se nemá smysl, Trumpův styl již známe a kaše nakonec nebývá tak horká, jak vypadá. Měli bychom ovšem být skutečně připraveni případné výhrůžky realizovat, jinak budeme prokouknuti a ztratíme důvěryhodnost.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Vyčkávací taktika

Zatím jde spíše o formu nátlaku než o reálnou hrozbu. Zavedení cel by nejdříve musela projednat a posoudit Světová obchodní organizace (WTO). Zatím se jedná pouze o tvrzení proti tvrzení. USA vyčíslily škody, Evropa tvrdí, že jsou mnohem nižší a poukazuje na nepřímou podporu firmy Boeing. Výsledkem komunikace bude s velkou pravděpodobností kompromis obou stran a drobné ústupky.

Reakcí Evropské unie by měla být vyčkávací taktika a snaha o využití příležitosti pro omezení veřejné podpory. Historie říká, že jednou rozpoutané obchodní války v konečném důsledku poškozují všechny obchodní partnery a domácí spotřebitele.

Skutečností je, že k výrazné podpoře z veřejných zdrojů a s tím spojenému pokřivení trhu dochází na obou stranách Atlantiku. Margaret Thatcherová už v 80. letech ukázala, že přehnaná veřejná podpora vede k poklesu produktivity podporovaných výrobních odvětví a následkem toho dochází k poklesu konkurenceschopnosti. Je otázkou zda by velcí výrobci letadel dokázali přežít bez dotací a daňových úlev, respektive jak by se to projevilo nejen v cenách letadel ale i jejich technické dokonalosti.

Jak ukazují dosavadní analýzy, cla uvalená na čínské dovozy nemají velký efekt. Především růst kupní síly amerických spotřebitelů působil protisměrně proti růstu ceny díky zvýšení cel, a nedošlo tudíž k očekávanému poklesu poptávky po čínských importech. Jediným prozatím viditelným důsledkem je tak růst ceny dovážených výrobků z Číny, který v konečném výsledku poškozuje především voliče Donalda Trumpa z nízkorozpočtových domácností.

Reakcí Evropské unie by tedy měla být vyčkávací taktika a snaha o využití příležitosti pro omezení veřejné podpory. Historie říká, že jednou rozpoutané obchodní války v konečném důsledku poškozují všechny obchodní partnery a domácí spotřebitele (čti potenciální voliče).



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Zrušit všechna cla

Evropská unie (a její členské státy) by měla přestat dotovat nejenom Airbus, ale všechny další firmy – ať už z kohezních fondů, nebo jiných zdrojů. Ne proto, že tyto dotace škodí Spojeným státům, ale protože škodí nám.

Cla nám škodí taktéž, uvalit clo je jako škrtit sám sebe. Proto je v našem zájmu žádná nová cla neuvalovat, i kdyby jiné země cla uvalovaly. Jak nám říkaly maminky: Když Pepíček skočí z okna, skočíš taky? Cla jsou skákání z okna.

EU by měla jít ještě dál – zrušit celý svůj celní sazebník, jenž dnes už čítá přes třináct tisíc položek a zdražuje nám boty, oblečení, jídlo a další věci a znemožňuje chudým ve třetím světě zbohatnout na exportu k nám.

EU by měla jít ještě dál – zrušit celý svůj celní sazebník, jenž dnes už čítá přes třináct tisíc položek a zdražuje nám boty, oblečení, jídlo a další věci a znemožňuje chudým ve třetím světě zbohatnout na exportu k nám.

Na škodlivosti cel se ekonomové shodnou napříč školami a ideovým spektrem. Málokterá vláda je však ochotna tento vědecký závěr přijmout za svůj. Rada EU, která stanovuje unijní cla, bohužel není výjimkou.



Jan Mládek, ekonom

Airbus by mohl EU sjednotit

Evropská unie (EU) si americká cla rozhodně nemůže nechat líbit. USA svévolně určují výši škody, kterou údajně utrpěly neférovým dotováním Airbusu ze strany EU. Výši škody však má určit rozhodce (v tomto případě WTO), ke kterému se obě strany obrátily; nemůže ji stanovit jen jedna strana sporu. Je to stejné, jako kdyby v soudním sporu o náhradu škody rozhodovala jedna ze soudících se stran, nikoliv soud.

Politika USA začíná poškozovat světový obchod. Ztrácet budou všichni. Problém je v tom, že si v USA pravděpodobně myslí, že na vzájemném obchodě vydělá 95 procent EU, zatímco USA jenom 5 procent. A pokud si to opravdu myslí, pak má z jejich strany smysl do sporu jít, protože konkurent bude poškozen mnohem více.

Objektivně je problém velmi složitý. Je těžké říci, která strana dotuje výrobce letadel více. Obě velké firmy jsou podporovány svými vládami mnoha způsoby. Ty jsou často nepřímé, neboť výroba velkých letadel vyžaduje obrovské množství nákladů na výzkum a vývoj, testování letadel, certifikaci celých letadel i jejich částí. Stát do všech těchto procesů nutně vstupuje a je velmi těžké vyčíslit, který stát dal více na podporu výroby velkých dopravních letadel. A to nemluvím o přímých úlevách na daních, účasti státních či polostátních firem na výrobě letadel nebo o vojenských zakázkách, které mohou nepřímo dotovat civilní výrobu.

Obecně platí, že politika USA začíná poškozovat světový obchod. Ztrácet budou všichni. Problém je v tom, že si v USA pravděpodobně myslí, že na vzájemném obchodě vydělá 95 procent EU, zatímco USA jenom 5 procent. A pokud si to opravdu myslí, pak má z jejich strany smysl do sporu jít, protože konkurent bude poškozen mnohem více.

EU musí tedy reagovat, neboť pokud nebude dělat nic, bude za hlupáka. Jinou otázkou je, zda by měla konflikt eskalovat. Myslím, že by to dělat neměla – měla by pouze dorovnávat dodatečná americká cla a usilovně (a trpělivě) jednat o zastavení obchodní války mezi EU a USA. A měla by rovněž doufat, že Američané časem pochopí, že pokračování v obchodní válce poškozuje obě strany. Případ Airbusu je dobrý v tom, že na jeho obraně by mohla být EU jednotná. Airbus podporují klíčové země EU, ale i země menší (třeba ČR, jejíž firmy dodávají pro Airbus díly).



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Vymazat cla ze slovníků

Jestli se Trumpovi podaří odstranit škodlivé a zbytečné dotace leteckému gigantovi, tak mu můžeme pouze poděkovat. Dělá to metodou, která je mu nejbližší, tedy ukazováním ramen. To je sice způsob, který možná zafunguje, nelze ho ale ani zdaleka považovat za důstojný a vhodný. Navíc otevírá téma, které mělo už být dávno uzavřené. Nicméně máslo mají na hlavě obě strany, tedy USA i EU, které svým zbytečným plýtváním peněz daňových poplatníků jen konzervují oligopol na zcela zásadním trhu. Pokud se pohnou ledy, je to jen dobře. Volba metody je ale nesmírně nebezpečná.

Pokud by nakonec americký prezident cla zavedl, měli bychom udělat to jediné, co by svobodný svět dělat měl – veřejně to odsoudit a nehrnout se do neuvážených odvetných opatření.

Pokud by nakonec americký prezident cla zavedl, měli bychom udělat to jediné, co by svobodný svět dělat měl – veřejně to odsoudit a nehrnout se do neuvážených odvetných opatření. Obchodní války jsou pořád jenom války a ty nelze vyhrát, jen méně či více prohrát.

Škodlivost cel je asi tím jediným, na čem panuje v ekonomické obci široká shoda. Teď nám už jen zbývá vysvětlit to politikům a vymazat jim tento pojem ze slovníků.



Monitor Jana Macháčka
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.