Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Robotizace není třeba se obávat. Ale...

  9:32
Roboti by mohli nahradit například generály a ohrozit střední třídu. Automatizace a sofistikovaný software však budou mít vítěze i poražené. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jaké obavy a naděje ve vás probouzí čtvrtá průmyslová revoluce?

Automatizace, roboti a lidská práce. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Hlavním tématem letošního Davosu byla robotizace. Kdo se však na brzkou robotickou dobu těší, je asi třeba ho trochu zchladit, protože i delegáti k tématu přistoupili jak s entuziasmem, tak s vážnými obavami.

Mluví se o tom, jaké to bude, až roboti nahradí vojáky i generály, i o tom, zda bude ohrožena střední třída. Vlna robotizace a sofistikovaného softwaru bude mít – jako všechno – své vítěze a poražené, stejně jako je měl vynález parního stroje a přechod k masové produkci. Výzkumníci Oxfordské univerzity například tvrdí, že polovina amerických pracovních příležitostí bude zautomatizována během příštích 20 let.

Americká banka Merrill Lynch již pracuje na automatizaci investičního poradenství pro klienty s účty, na kterých je méně než 250 tisíc dolarů. I banky Wells Fargo a Morgan Stanley vyvíjejí robotické poradce. JPMorgan vytváří umělou inteligenci pro investiční strategie. Prostor pro snížení nákladů je obrovský. Bank of America odhaduje, že v americkém zdravotnictví a průmyslu se v příštích deseti letech sníží náklady o devět bilionů dolarů a produktivita zvýší o třetinu.

Problém by nastal, kdyby ztráty pracovních příležitostí z nové revoluce snížily poptávku po zboží, které budou vyrábět samy stroje. Na druhou stranu nové počítače dokážou lépe analyzovat uchazeče o práci, zlepší akademický výzkum či přinesou lepší rozhodování ve zdravotnictví. I dělníci mohou být produktivnější a lepší ve své práci.

Jaké obavy a naděje ve vás probouzí takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce?



Pavel Kohout, Partners

Logické řešení

Vynechám robotizaci v průmyslu, neboť o tomto tématu se od románu Mechanický pomeranč napsalo dost. Ale co robotizace v investičním poradenství?

Faktem je, že velké banky tuto činnost z velké části automatizovaly již před lety. Nikoli však zcela úspěšně. Pamatuji si jednu klientku někdy v roce 2009, která odcházela od švýcarské banky předního světového jména, protože si připadala zanedbávaná.

Nešlo ani tolik o výsledky, jež byly víceméně stejné jako kdekoli jinde, ale o přístup: „Investovala jsem přes ně několik milionů a jediné, co dělají, je, že mi jednou za čtvrt roku pošlou výpis z účtu. Ani se neobtěžují ho poslat česky.“

Pro velkou západní banku je malý klient spíše na obtíž a několik milionů korun žádné peníze. Automatizace je logickým řešením, i když ne každý to ocení.

Investiční poradenství

Automatizace v investičním poradenství má dvě stránky. První je samotné investiční rozhodování. Umělé inteligence je v něm třeba asi stejně jako při výrobě obuvi nebo oděvní konfekce – tedy vůbec žádné.

Umělé inteligence je v investičním poradenství třeba asi stejně jako při výrobě obuvi nebo oděvní konfekce – tedy vůbec žádné

Umělá inteligence vůbec při investování selhává. V devadesátých letech se objevila móda používat pro investiční rozhodování neuronové sítě, genetické algoritmy, expertní systémy a podobné modely. Znělo to zajímavě, ale jaké jsou výsledky po zhruba 20 letech? Skromné. Největší fondy světa nejsou úspěšné díky umělé inteligenci, ale v první řadě díky nízkým nákladům. Tím se dostáváme k zajímavé otázce, proč většina portfolio manažerů má podprůměrné výsledky, ale to je mimo téma. (Odpověď většinu lidí překvapí.)

Druhou stranou věci je vztah s klientem. Není nic jednoduššího než nechat klienta vyplnit obsáhlý dotazník a na jeho základě během zlomku sekundy vypočítat finanční a investiční doporučení. To může být ve většině případů i docela dobré. Nic na tom není, každý průměrný programátor by ve spolupráci s dobrým finančním poradcem měl umět vyrobit něco takového. Ale jde zde háček.

Standardní doporučení

Naprosté většině klientů sice nejvíce vyhovuje standardní investiční doporučení, ale ne všichni jsou schopní se k němu dostat

Naprosté většině klientů sice nejvíce vyhovuje standardní investiční doporučení – podobně jako velikost bot nebo kabátu –, ale ne všichni jsou schopní se k němu dostat. Lidé aktivně vyhledávají ceny a parametry spotřebního zboží, dovolených, případně škol pro své děti, ale málokdo si sedne k počítači s cílem nalézt optimální řešení pro své finance. Málokdo vstane ráno s myšlenkou: „Dnes si chci sednout k expertnímu systému a najít si optimální portfolio.“

Na rozdíl od internetového bankovnictví tato služba ještě neprorazila. Třeba se tak jednou stane, ale třeba také ne. Právníci, zubaři, fyzioterapeuti, kadeřníci a další profese, kde je nutný osobní přístup, se robotizace také zatím nebojí.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Falešné obavy

Obavy, že robotizace či umělá inteligence způsobí výrazný pokles potřeby pracovní síly, neřku-li fantazie, že roboti převezmou vládu nad světem, jsou zřejmě stejně falešné jako obavy ludditů v 19. století. Nepochybně však nastane akcelerace odehrávajícího se procesu změn v požadavcích na tuto pracovní sílu.

Lidstvo určitě najde způsob, jak nejlépe v novém prostředí využít lidského potenciálu (byť mohou nastat chvíle, kdy se nabídka a poptávka po práci vychýlí z rovnováhy). Nebojme se, že nebude práce – se zánikem mnoha dnešních povolání budou vznikat nová, která zatím neznáme, jako tomu bylo v podobných situacích vždy v minulosti.

Školství a vzdělávání

Skutečný problém, který před námi v této oblasti stojí, spočívá ve skutečnosti, že budoucí pracovní síla bude muset mít jinou kvalifikaci, než má dnes. Přitom není možné s jistotou předvídat, jaké tyto potřeby budou, neboť změny ve spotřebě i ve výrobě neustále akcelerují.

Místo nemístných obav začněme svou energii soustřeďovat na školství a vzdělávání, a to jak v naší zemi, tak ve světě

Schopnost přizpůsobit se těmto změnám bude rozhodovat o tom, kdo z nich vyjde lépe, a kdo hůře. Konkurenční výhodu budou mít ti připravení na život dost flexibilně, aby si ve stále se měnící oblasti požadavků na kvalifikaci nacházeli správné uplatnění. To je velká výzva nejen pro celý vzdělávací systém, ale i pro rodinnou výchovu. Zdá se proto, že mezi nejdůležitější úkoly společnosti patří vzdělávání.

Místo nemístných obav začněme svou energii soustřeďovat na školství a vzdělávání, a to jak v naší zemi, tak ve světě. V této souvislosti je nebezpečná představa našich novodobých misomusů, kteří pod tlakem okamžikové potřeby našeho hospodářství dávají přednost výchově k „praktickým povoláním“, tedy k těm, která nejspíše začnou brzy mizet. To by byl recept na masovou budoucí nezaměstnanost.

Ve světovém měřítku je nebezpečný nedostatek účinného vzdělání v zaostalejších zemích, zejména tam, kde se misomusové pojí s náboženským fundamentalismem (jako u nás, když svou polemiku proti misomusům psal Komenský). Zde je úkol nejrozsáhlejší.



Michal Brožka, hlavní analytik Raiffeisenbank, lektor Unicorn College

Pozor na „idiokracii“

Nedávno jsem se zúčastnil konference věnované dopravě, kterou pořádala Mafra events a Lidové noviny. Děkan dopravní fakulty ČVUT Miroslav Svítek představil model fungování takzvaného chytrého města. Autobusy, vlaky, auta bez řidičů a mezi tím chodci, kteří se nemusejí bát šíleného či nepozorného řidiče. Šance na výrazný pokles dopravních zácp a emisí. Něco, co současné technologie už zvládají, ale uskutečnění brání právní a ekonomické aspekty.

Po děkanu Svítkovi vystoupil pan Pohl z firmy Siemens. A upozornil, že současný nárůst vzdělanosti povede k tomu, že budou chybět řidiči. Když přišla řada na můj příspěvek, neodpustil jsem si reakci na oba. Pokud takto bude vypadat čtvrtá průmyslová revoluce, pak to bude hladké. Bude málo řidičů! Ale oni nebudou třeba! Žádné rozbíjení samořiditelných povozů ve stylu ludditů, kteří v 18. století rozbíjeli v Anglii tkalcovské stroje.

Budoucnost lidského intelektu

Bylo by to hezké, ale obavy jsou na místě. Například obava, že náš vzdělávací systém nedokáže vyprodukovat dostatečný počet programátorů, je v podstatě realitou už nyní. Systém, který zatím nechápe, jak mocné je sdílení informací. Ve sdílení informací i věcí, které nové technologie umožňují, vidím obrovskou příležitost.

Co se stane s lidským intelektem, až budou naše stroje a aplikace ještě chytřejší a schopné samy sebe učit?

Mou další obavou je podoba světa ve stylu komedie Idiocracy (společnost v tomto filmu prostě „zblbla“ a návštěvník z naší doby, který mnoho moudrosti nepobral, se rázem stává nejchytřejším ze všech). Bojím se, aby změny nebyly natolik překotné, aby lidé z touhy po jistotě nevolili příliš často populisty a k moci se dostávali diktátoři.

Když se rozhlédnu kolem sebe, vidím spoustu fyzicky zhýčkaných lidí. Cesta autem na krátké vzdálenosti nikoho nepřekvapuje, ale i tak „těžký úkon“, jako je otvírání zavazadlového prostoru aut, už také přebírají stroje. Co se stane s lidským intelektem, až budou naše stroje a aplikace ještě chytřejší a schopné samy sebe učit?

Přizpůsobiví Češi

Patřím ke generaci, jejíž schopnost počítat negativně zasáhly kalkulačky. Kdo dnes ještě používá papírovou mapu? Ti, kdo nebudou chtít zakrnět, si zajdou do fitness kvůli „fyzičce“ a pak si pustí nějakou trénovací „appku“, kterých už teď je řada. Ale tipuji, že vždy budou zástupy lidí, které to nenapadne, a budou chřadnout po všech stránkách.

Češi mají výhodu přizpůsobivosti. Poslední změna režimu před 25 roky přinesla překotné změny, tak snad máme trochu „natrénováno“.

Byly doby, kdy lidé věřili všemu, co viděli v televizi. Nyní pozoruji sklon uživatelů věřit, že něco funguje, jak ukazuje nějaká aplikace. Ta je však jen zjednodušením reality, stejně jako v případě modelů ekonomických nebo počasí. Dnes se při dotazu, jak je venku, kdekdo podívá na svůj smartphone, místo aby otevřel okno.

Jsem si jistý, že nám budoucnost ukáže, jak moc jsme se mýlili v hrozbách i příležitostech. Protože vlak nemůže jet rychlostí vyšší než 36 kilometrů za hodinu, jelikož by rychle proudící vzduch vycucl cestující. A před motorovým vozidlem musí běžet někdo s praporkem. Právě proto se na nastávající změny těším. A také na nové obory, které v tuto chvíli ještě nikdo nezná.

Ještě v jedné věci jsem optimista. Češi mají výhodu přizpůsobivosti. Poslední změna režimu před 25 roky přinesla překotné změny, tak snad máme trochu „natrénováno“.Pokud ale v prezidentských volbách USA vyhraje Donald Trump, budu mít větší strach z nástupu „idiokracie“.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Roboti chyby nedělají

Téma robotizace mi připomnělo několik let starou historku. V Grenoblu jsem měl možnost navštívit firmu Caterpillar vyrábějící těžkou stavební techniku. V celém poměrně hlučném provozu pracovali převážně roboti.

Při setkání s manažerem výroby jsem položil dotaz, jak vysoká je chybovost robotů. Můj dotaz nepochopil. Zeptal jsem se ještě jednou a odpověď pro mne byla v tu chvíli překvapivá: „Na rozdíl od lidí žádné. Vždy udělají přesně ten úkon, na který jsou naprogramování, klidně tisíckrát za den.“

Jako historie lidstva

Člověk má u opakujících se činností sklon hledat alternativy, a tím vytvářet nesystematičnost. Pokud tedy roboti nahradí právě tento druh práce, stereotypní a zdraví zatěžující, nebude to krok špatným směrem a současně se zvýší produktivita. Ušetřená pracovní síla se může věnovat činnostem vyžadujícím kreativitu, kterou zatím roboti nemají. Dosud jsou vždy třeba lidé, aby vymysleli pro robota program a vyladili jej tak, aby bezchybně fungoval.

Obava ze ztráty pracovních míst kvůli nástupu nových technologií a procesů je stará jako historie lidstva

Obava ze ztráty pracovních míst kvůli nástupu nových technologií a procesů je stará jako historie lidstva. Ještě na začátku 20. století pracovala většina lidí v aktivním věku v zemědělství. To platí i pro dnešní průmyslovou velmoc, jako je Německo. Chybí dnes někomu tato zemědělská aktivita?

Robotizace, jak ve svém článku naznačuje Luciano Floridi naopak přináší úspory – například ve zdravotnictví. Ušetřené prostředky mohou být následně v systému dále využity. Ve vyspělých zemích s negativním demografickým vývojem a snižující se mírou aktivního obyvatelstva, může být dokonce robotizace alternativou k přílivu pracovní síly ze zahraničí.

Otázkou samozřejmě zůstává vstup robotizace i do jiných než průmyslových odvětví. Zde alespoň, jak věřím, bude dlouhodobě působit iracionální chování jednotlivce preferujícího například náladového číšníka před bezchybným a emocí pracujícím automatem točícím pivo. A za takový komfort si budou jednotlivci ochotní připlatit.



Jan Pravda, Sanning Capital, Pravda Capital

Důležitá úloha strojů

Byť se můžeme obávat otřesů, které robotizace způsobí, z dlouhodobého hlediska musíme vyzdvihnout její výhody v historii mnohokrát demonstrované. V období průmyslové revoluce se angličtí luddité bouřili proti novým strojům z obavy před ztrátou pracovních míst, ale efektivita výroby se díky mechanizaci zvýšila.

Steinbeckovy Hrozny hněvu vyprávějí o utrpení migrujících farmářů vyhnaných kombajny z rodné Oklahomy, aby jejich potomci mohli o deset let později zažít ve městech svůj americký sen.

Robot versus člověk

V našem oboru investování na veřejném trhu budou stroje brzy hrát velmi důležitou úlohu. Víme například, že investiční portfolia sestavená na základě doporučení analytiků si vedou hůře než portfolia sestavená náhodným házením šipek do kurzovního lístku. Důvod může být pro veřejnost překvapivý – lidské uvažování ovládají instinkty z doby lovců mamutů a má problémy vstřebávat signály nesené miliony čísel.

Robot oproti lidem nepodléhá strachu, panice an nadšení, ani nemá přehnané sebevědomí či iluzi o svých znalostech

Je dobře, že banky připravují robotické investiční poradce (také na tom pracujeme). Robot oproti lidem nepodléhá strachu, panice ani nadšení, ani nemá přehnané sebevědomí či iluzi o svých znalostech. Dnes je doloženo řádově 20 typů psychických jevů lidského chování („behavioral biases“), které brání člověku být lepším investorem než stroj.

Experimenty například prokázaly, že lidé s klinickou poruchou ztráty strachu („fear deficiency brain damage“) dosahují mnohem lepších výsledků i v natolik triviálních „investičních“ situacích, jako je sázení na hod mincí, než zdraví lidé. Proč? Běžný člověk má sklon hry zanechat, když je v největší ztrátě, a robot klidně pokračuje.

Problém expertního odhadu

Dalším takovým jevem je problém expertního odhadu („expert’s hypothesis“), který není zdaleka omezen jen na oblast investování a projevuje se neopodstatněnou důvěrou „experta“ ve své znalosti a zkušenosti. Je empiricky doloženo, že s tímto problémem se potýkají lékaři v některých typových situacích, ve kterých je překoná systematický „robotický“ proces.

Je empiricky doloženo, že s problémem expertního odhadu se potýkají lékaři v některých typových situacích, ve kterých je překoná systematický „robotický“ proces

To samé bylo zjištěno u predikce prodeje časopisů, četnosti bankrotů (užitečná kritéria jsou například zadluženost či míra diverzifikace), pokusů o sebevraždu, přijetí na vysokou školu nebo trvání manželství. Jednoduchý model je často úspěšnější než „expert“.

Na uvedených principech staví i náš fond. Vyhýbá se zpravidla nemožným předpovědím cash flow, ceny komodit nebo dokonce tržní nálady. Staví na statisticky zjištěných vztazích platných na akciových trzích posledního půl století a striktně se těmito vztahy řídí. Lidský faktor nemá možnost do jeho závěrů zasahovat, i kdyby se zdály „postavené na hlavu“.



Monitor Jana Macháčka

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.