O brexitu je jen jedna jistota – nevíme nic

Červnové rozhodnutí občanů Velké Británie o odchodu z Evropské unie vzbudilo veliké obavy z toho, co bude dál. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jaké podle vás budou ekonomické důsledky brexitu pro Británii?

Jaké budou následky brexitu? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaké budou následky brexitu? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Jaké budou následky brexitu?

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Jaké podle vás budou ekonomické důsledky brexitu pro Velkou Británii? Britská ekonomika zatím utěšeně roste a firmy jsou dokonce docela optimistické, krátkodobě tedy k vůbec žádnému šoku nedošlo.
Britská premiérka Theresa Mayová ale sama tvrdí, že negativní ekonomický dopad brexitu na Velkou Británii se teprve dostaví. O tom svědčí například to, že Japonsko chce přesunout své farmaceutické a bankovní investice z velké Británie na kontinent a koneckonců britské firmy, ač optimistické, omezují investice.
Na druhou stranu zbytek EU možná zabředne bez Velké Británie do většího ochranářství více a dříve, než si myslíme, o čemž svědčí náznaky odvratu od TTIP. Jaký je váš názor?



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Podaří se Británii vystoupit i nevystoupit?

Důsledky brexitu se velice obtížně odhadují. Neexistuje precedens. Vystoupení Grónska nelze aplikovat a nedávný rozpad jiných větších celků v Evropě (SSSR, Jugoslávie, Československo, Rakousko–Uhersko nebo Osmanská říše) je nesrovnatelný. Není jasný program Velké Británie a není dohodnut postup Evropské unie, a to ani obsahově, ani co se týče termínů. Velice záleží na tom, do jaké míry se podaří Britům z Unie vystoupit, a zároveň v důležitých věcech nevystoupit. Zní to jako kvadratura kruhu, ale politika bývá občas i uměním nemožného. Zcela jistá je jen střednědobá nejistota.

Základní reakcí na nejistotu je omezení nových investic. Vyčkávání v tomto případě bývá nejméně nebezpečný postup. Negativně se projeví až v delším časovém horizontu; bezprostředně může pokles libry působit i povzbudivě. Současný růst, který je důsledkem řady jiných faktorů, však ukazuje, že se mýlili ti, kteří očekávali bezprostřední katastrofu.

Zvýší se byrokracie

Střednědobý a dlouhodobý efekt bude záležet na úspěchu Britů i EU při zmíněné kvadratuře kruhu. Je špatně odhadnutelný, protože ho výrazně ovlivní další politický vývoj. Sotva se však podaří nezpřetrhat žádné ekonomické svazky Británie s kontinentem, takže je nutno očekávat nějaké náklady. Nebezpečí se rýsuje zejména tam, kde investice do Velké Británie ve skutečnosti mířily na evropský trh. Zdá se, že takovou strategii měli Číňané – změní ji?

Omezení svobod evropského společného trhu, kterému se nastávající jednání nevyhnou, způsobí náklady ze zvýšení byrokratizace hlavně ve Velké Británii.

Omezení svobod evropského společného trhu, kterému se nastávající jednání nevyhnou, způsobí také náklady ze zvýšení byrokratizace hlavně ve Velké Británii. Našim euroskeptikům to jistě zní nesmyslně, protože desítky let falešné propagandy líčily vliv Evropské unie téměř jako byrokratickou past. Ve skutečnosti byl evropský vliv právě opačný. Velká Británie například zřejmě zavede nějakou kontrolu imigrace lidí z EU, ale omezení asi nebude důsledné. Co to bude stát v byrokracii asi nikdo ještě nestačil vyčíslit.

Náklady na brexit bude obtížné vyčíslit i ex post, protože bude je těžké izolovat od ostatního vývoje. Nikdy nebudeme vědět, co by se bylo přesně stalo, kdyby se svět vyvíjel jinak, než jak se vyvíjel. Ideologové proto budou tvrdit, že vývoj podpořil jejich předpovědi, ať se stane cokoli.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Využije Británie nezávislosti na unijních nesmyslech?

Ekonomická metoda myšlení nás vždy nutí rozlišovat důsledky jakéhokoli rozhodnutí podle jejich časového horizontu. V krátkém časovém období bude brexit Velkou Británii něco stát, protože hlavní unijní hráči jí samozřejmě dost dobře nemohou nepotrestat – bez ohledu na jejich vlastní náklady (pro výstrahu ostatním). Nicméně i vládci EU třeba pochopí, že již samotná existence trestu za svobodné rozhodnutí by mohla v některých členských zemích posílit hlasy, že nejlepší by bylo odejít rovněž.

V delším časovém horizontu záleží už jen na Velké Británii samotné, zda a jak využije nově nabyté nezávislosti na unijních nesmyslech, anebo dokonce Západu předvede, kudy se lze dostat z jeho dnešní nemohoucí stagnace. Pro ilustraci připomenu, že za uvedeným účelem jsem si na nejrůznějších místech dovolil publikovat hned několik nezbytně nutných transformačních projektů. Bohužel jsem si ohledně každého z nich jist, že jeho realizaci by EU zabránila všemi dostupnými prostředky, a to i kdyby k ní nedorazil odněkud ze střední Evropy a nezávisle na tom, jak by v té době byla případně „reformovaná“.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Do roka a do dne

Z naší historie známe rčení o naplnění proroctví do jednoho roku. V případě hodnocení vystoupení Británie z Evropské unie však období jednoho roku zřejmě nebude stačit. Během letních měsíců vůbec nepostoupila jednání o podobě nového uspořádání EU bez Británie a vztahu Británie k EU. Stále jsou tedy ve hře všechny možné scénáře, které zahrnují úzké propojení Británie s EU v rámci Evropského hospodářského prostoru, až po krajní variantu úplného odtržení Británie od vnitřního trhu EU. Vyjednání podmínek vystoupení a zprostředkovaně i dopadů na britskou ekonomiku tak bude během na dlouhou trať.

Stále jsou ve hře všechny možné scénáře, které zahrnují úzké propojení Británie s EU v rámci Evropského hospodářského prostoru, až po krajní variantu úplného odtržení Británie od vnitřního trhu EU.

Zatím lze vypozorovat rozdílné názory politiků členských zemí EU na rychlost a přístup k vyjednávání s Londýnem. Například francouzský prezident je zastáncem tvrdého vyjednávání s Británií za účelem co nejrychlejšího ukončení členství, na druhé straně německá kancléřka Angela Merkelová je zastánkyní pomalého a uváženého vyjednávání nové podoby vztahu EU a Británie. V samotné Británii je veřejné mínění a politická scéna také rozpolcena. Objevují se názory o uspořádání opakovaného referenda i názory, že stávající politický establishment neplní sliby o rychlém vystoupení z EU. Na položené otázky tudíž nelze odpovědět s velkou mírou jistoty. Jde stále jen o odhady a očekávání.

Identifikovatelným rizikem je ale vítězství populisticky orientovaných názorových skupin. Klíčem k úspěchu zastánců brexitu byly sliby o navýšení rozpočtu zdravotnictví nebo omezení migrace. Ukazuje se však, že se k těmto slibům buď nikdo nehlásí, nebo se jejich prosazení jeví jako velmi nereálné. Od tradičních stran bude stále těžší vysvětlit voličům během kampaní, že některé lákavé sliby jsou neprosaditelné a neměly by při rozhodování voličů být brány v úvahu. Populistická politika slaví vítězství nejen v Británii, ale i v Německu.

Zajímavé bude sledovat další vývoj v Británii i z pohledu kritiků, kteří většinu domácích problémů svádějí na diktát Bruselu. Británie bude mít možnost dokázat, zda skutečně pověstnou koulí na noze národních ekonomik je politika Bruselu, nebo zda problémy jsou na straně národních vlád a jejich neochotě provádět nepopulární reformy.



Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Jsme na začátku procesu, o kterém toho moc nevíme

Budou to už skoro tři měsíce, co těsná většina obyvatel Velké Británie odhlasovala vystoupení své země z Evropské unie. Po prvotním šoku, který zasáhl finanční sektor a znehodnotil britskou libru o 9 procent, přišlo záhy uklidnění.

Nejen londýnskou City obchází představitelé některých evropských států (například Polska) a lákají zdejší firmy k přesunu sídla nebo části firmy na své území – na území EU.

Britská centrální banka na svém prvním pobrexitovém zasedání nezpanikařila a nechala měnovou politiku beze změny. Na Downing Street 10 došlo k nečekaně rychlé výměně, která přispěla k uklidnění situace. Představitelé Velké Británie i EU se vyvarovali příliš silným slovům a obě strany zaujaly vyčkávací pozici. Trh se přestal bát a začal vyčkávat. Prudké zhoršení sentimentu mezi britskými podniky a nová prognóza centrální banky, která předpovídá stagnaci britské ekonomiky v roce 2017 namísto růstu přes 2 procenta, připomnělo trhům, že brexit je před námi a nikdo, včetně nejvyšších politických špiček, pořádně neví, jak tato rozehraná šachová partie skončí.

Protože je ale samotný brexit zatím v nedohlednu, podniky i firmy se snaží vyrovnat s touto situací každý po svém. Zatímco domácnosti díky klesající nezaměstnanosti dále utrácejí, firmy už přemýšlejí, co bude dál. Nejen londýnskou City obchází představitelé některých evropských států (například Polska) a lákají zdejší firmy k přesunu sídla nebo části firmy na své území – na území EU. Ačkoliv by se z pohledu posledních příznivých ekonomických čísel mohlo zdát, že britská ekonomika je na tom lépe než valná část Evropy, nejsme ani na začátku dlouhého a složitého procesu brexitu, který bude Velké Británii a Evropské unii brát sílu, čas a kapacitu minimálně po dobu dalších dvou let, ve kterých budou probíhat tvrdá jednání.

Představitelé Evropské unie nedají Velké Británii nic zadarmo a Britové dostanou šanci ukázat, jak tvrdým a cílevědomým partnerem umí být. Čím déle si budou poměřovat své síly, tím více bude britská a zprostředkovaně i evropská ekonomika trpět.



Zdeněk Kudrna, University of Vienna

Zdeněk Kudrna, University of Vienna

Brexit paradoxně zvýšil roli zahraničních vlastníků

Triumvirát nových ministrů pro brexit netuší co má dělat, takže je trhy naštěstí mohou ignorovat. Zmohli se jen na odvolání klíčových slibů z kampaně, jakými byly přesměrování platby EU do zdravotnictví či zavedení bodového systému pro imigraci. Jinak mlží a snaží se předstírat, že lze zároveň zůstat na jednotném trhu a omezit imigraci z EU.

Z ekonomického pohledu je jedno, kdo britská aktiva vlastní, avšak politicky je paradoxní, že brexit, který měl vrátit kontrolu do Velké Británie, zatím jen zvýšil roli zahraničních vlastníků.

Krátkodobý ekonomický dopad byl vyvážen poklesem libry. Ten dal zahraničním spekulantům příležitost nakoupit britské akcie či nemovitosti se slevou v řádu desítek procent. Vděčně toho využili, takže akciové trhy se rychle stabilizovaly a ani (nekomerční) nemovitosti se nepropadly. Z ekonomického pohledu je jedno, kdo britská aktiva vlastní, avšak politicky je paradoxní, že brexit, který měl vrátit kontrolu do Velké Británie, zatím jen zvýšil roli zahraničních vlastníků.

Dlouhodobé ekonomické dopady brexitu závisí především na jeho specifické podobě. Pokud Británie (či její část) skutečně vystoupí z jednotného trhu, bude to strukturální změna, jejíž dopad bude zřejmý po mnoha letech, a i pak bude zamotaný do vlivu dalších událostí. Nebude to žádný dramatický pokles, ale rozdíl v desetinách procent, které se ovšem po jedné či dvou dekádách nasčítají. Až potom bude jasné, která strategie ekonomické integrace je dlouhodobě produktivnější.



Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel

Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel

Prohrála Británie i EU

Více než dva měsíce poté, co se britská populace rozhodla vystoupit z Evropské unie, je zřejmé, že tato operace nebude jednoduchá. Svědčí to o tom, že přes všechna zpochybnění se Británie stačila za dosavadních 43 let, kdy se procesu evropské integrace účastní, do tohoto procesu poměrně hluboce zapojit. Není pochyb o tom, že s ohledem na význam i velikost Británie bude toto oddělení mít dopad pro obě strany. Tím však nemá být řečeno, že v delším období by nemohlo toto oddělení vskutku vykázat nějaký přínos pro Británii, jehož rozsah však těžko může vyvážit zřejmě obrovské náklady krátkodobého šoku, které nastanou.

Tyto náklady budou mít dvojí podobu. Na počátku se budou týkat jakési předrozdělovací agonie, která bude doprovázet průběh vyjednávání o britském odchodu mezi EU a Británií. Do této skupiny lze zařadit i chování tisíců britských občanů v institucích EU. Hlavní náklady však nastanou až v čase, kdy tato dohoda, kterou lze těžko očekávat dříve než za nějakých čtyři, pět let (i proto se stále řada aktivních hráčů snaží o různé cesty zvrácení výsledků referenda, jež by Británii v EU udržely), vstoupí v platnost. Bude samozřejmě velmi záležet na její výsledné podobě, a proto lze dopady odhadovat pouze ve scénářích (od zřejmě „nejměkčího“ norského, případně švýcarského, až po tvrdé procitnutí ve stylu „muž přes palubu“). Na nezanedbatelný náklad z pohledu Británie je nutné považovat již nyní částečně patrné „oslazování“, pociťované zvláště od některých členských států; lze předpokládat, že i v nadcházejícím období bude snaha o revanš ještě nějaký čas pokračovat a sílit.

Klesající atraktivita

Nákladem bude i to, že Británie je na globálním trhu investic neoddělitelně vnímána jako součást EU. Její investiční atraktivita představuje průnik jejího historického renomé (jež však samo o sobě klesá) a propojení s EU. Odchod tak znamená výrazné zhoršení její investiční pozice. V britské ekonomické struktuře silné závislosti na dovozech je nákladem také oslabení kurzu libry, ke kterému došlo hned v den zveřejnění výsledku referenda. To přitom znamená nezanedbatelný dovoz inflace. Stávající utěšený růst nemá s brexitem nic společného, neboť nyní zveřejňovaná data se týkají druhého letošního čtvrtletí a rozhodnutí o brexitu nastalo až v jeho úplně posledním týdnu.

Objeví se zřejmě některé nové překážky v nyní zcela uvolněném prostředí jednotného trhu (dohoda mezi EU a Británií z letošního února byla z britského pohledu více než velkorysá – plnoprávné členství v EU s řadou jinak neprosaditelných podmínek).

Náklady budou spojeny s možnou realokací stávajících investic z Británie a zastavení nových investičních toků. Objeví se zřejmě některé nové překážky v nyní zcela uvolněném prostředí jednotného trhu (dohoda mezi EU a Británií z letošního února byla z britského pohledu více než velkorysá – plnoprávné členství v EU s řadou jinak neprosaditelných podmínek). S ohledem na to, že Británie je nadprůměrně vyspělá evropská země, je současně i velmi zdatným čerpatelem prostředků z rozpočtu EU.

V britských požadavcích vůči EU byla řada zcela legitimních a pro EU potřebných záležitostí. A EU by byla pošetilá, kdyby je ignorovala. Nerad bych vyhlížel, že se domnívám, že jediným poraženým v této věci je Británie. Silný dopad dodatečných nákladů lze očekávat též na EU a jejich rejstřík je mnohovrstevný. Od přímých dopadů na exportéry do Británie přes fakt, že Británie přispívá nějakými 12,5 procenty do tvorby rozpočtu EU (jež bude zřejmě třeba nalézt jinde) až k dopadům, které budou spojeny s nutností změnit architekturu EU, má-li toto uskupení mít šanci udržet si svojí budoucnost a oprávněnost své existence.



Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky

Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky

Na Británii čeká realita

V diskusi o efektu červnového rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie je dobré rozlišit tři časové horizonty: bezprostřední účinky, efekty po dobu vyjednávání o podmínkách přístupu Spojeného království na vnitřní trh Evropské unie a konečně delší horizont, který zasahuje až do doby, kdy už tyto podmínky budou nastaveny a začnou fungovat.

Bezprostřední účinky známe. A ukazuje se, že přehánění nebylo metodou výlučně používanou jen kampaní „Vote leave“ usilující o britské sbohem Evropské unii. Referendum skutečně bezprostředně nepřineslo ekonomickou tragédii a většina ukazatelů, včetně nákupního apetitu domácností, turistiky, zaměstnanosti či vývoje akciových trhů dosáhla pro mnohé překvapivě pozitivních nárůstů. Vedle efektu oslabené libry za tím jsou zejména rychlé a účinné kroky Bank of England spočívající ve snížení hlavní úrokové sazby a v monetárním uvolňování. K odvrácení dramatického scénáře bezprostředně po referendu pak přispěla i promptní stabilizace ve vládnoucí konzervativní straně a široká podpora nové premiérce.

Citliví investoři

Pokud si rozhodnutí opustit Evropskou unii vybere svou daň na britské ekonomice, dojde k tomu pravděpodobně v následujícím období, kdy investoři z celého světa mohou mít tendenci odkládat investice až do doby, než se vyjasní podmínky britského přístupu na vnitřní trh zbytku kontinentu. Lze očekávat, že na vývoj tohoto jednání budou trhy nadále reagovat se zvýšenou citlivostí a ostrovní ekonomice to může každoročně ukrojit nějaké to procento potencionálního růstu. Je proto i v britském zájmu, aby byly základní obrysy těchto podmínek známy docela brzo, byť by to bylo zatím jen v podobě překlenovacího ujednání, které by koupilo čas pro další jednání.

Britové budou muset čelit realitě. Jejich síla při obchodních jednáních nebude taková, jako když jedná EU jako celek.

Výsledky jednání Britů se zbytkem EU a schopnost nově zřízeného britského ministerstva pro zahraniční obchod, které vede Liam Fox, zajistit Británii přístup na trhy třetích států po celém světě, pak budou tím hlavním, co rozhodne o úspěšnosti britské ekonomiky v delším horizontu.

Britové budou muset čelit realitě. Jejich síla při obchodních jednáních nebude taková, jako když jedná EU jako celek. Na druhou stranu, nebudou svázáni nejrůznějšími omezeními, za kterých funguje současná obchodní politika unie. Odpadne jim tak nutnost brát ohledy na takové zájmy, jako je důraz na ochranu kulturních statků před anglofonním vlivem či ohledy na zachování evropského systému fungování zemědělského sektoru. Pokud této nové situace dokáží Foxovi vyjednavači využít, nemusí být brexit v dlouhodobém horizontu pro ostrovní ekonomiku úplná ekonomická tragédie.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 1, poslední 10.9.2016 11:38 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.