Mzdy zvýší změna kultury společnosti

V poslední době se často diskutuje o problému výše reálných mezd v soukromé sféře. Jan Macháček se ptá: Je jiná cesta k vyšším mzdám, než vyrábět zboží s vyšší přidanou hodnotou? Jak slabý mzdový růst souvisí s produktivitou práce? A s oslabením koruny?

Vyjednávání o bonusech a mzdách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vyjednávání o bonusech a mzdách. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Vyjednávání o bonusech a mzdách.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Co soudíte o v poslední době tolik diskutované problematice výše reálných mezd v soukromé sféře? Téma „zvedají“ (nejen) odboráři, kteří tvrdí, že dnešním tempem doženeme mzdovou úroveň Německa až za sto let.

Odboráři si myslí, že v tradičně průmyslové zemi by jim pomohl větší vliv ve firmách, ale ten buď mají, nebo nemají. Vliv odborů na podniky nelze nadekretovat, je to věc dlouhodobě se tvořící kultury a konsensu.

Dlouhodobě se mluví (zatím jen mluví) o větší podpoře takzvaných startupů, větší státní podpoře rizikového kapitálu, efektivní distribuci evropských peněz na podporu podnikání či o větší podpoře středních a menších podniků. To ale také potrvá...

Je jiná cesta k vyšším mzdám, než vyrábět zboží s vyšší přidanou hodnotou? Jak slabý mzdový růst souvisí s produktivitou práce? A souvisí nějak s řízeným oslabením koruny?



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Problém je strategický

Na taktické úrovni je růst mezd kontrolován trhem a uskutečňován jednáními managementu a odborů. Není důvod se domnívat, že je s tímto mechanismem problém. Pokud současný růst produkce vyčerpává rezervy pracovní síly, odbory budou tlačit na mzdy, jež se budou zvyšovat.

Zda a kdy doženeme tímto tempem Německo, není relevantní. Stát tu nemůže mnoho dělat, Česká národní banka tomuto procesu nedávnou devalvací koruny trochu pomáhá. Skutečný problém je na úrovni strategické. Vysoké mzdy jsou v zaměstnáních, která vytvářejí velkou přidanou hodnotu a jež vesměs vyžadují vysoké relevantní vzdělání a inovativnost, respektive podnikavost.

Vzdělání a svoboda trhu

To naráží na převažující kulturu naší společnosti, která těmto vlastnostem přeje jen do určité míry, jíž však odpovídá struktura našeho národního hospodářství a příjmová úroveň obyvatelstva. Změnit tuto kulturu vyžaduje velké vypětí a v demokracii ji není možné nadekretovat.

Singapuru, Jižní Korji a Tchaj-wanu podařilo změnit kulturu neustálým důrazem na vzdělání a svobodu trhu spojenou se strategickým myšlením na státní úrovni

Ve světě jsou příklady, jak to udělat, je-li k tomu vůle. Jde to snadno v zemích imigračních, kde je kultura inovací a rizik součástí národního étosu. Klasickým příkladem změny kultury je Singapur, Jižní Korea a Tchaj-wan. Tam se to podařilo neustálým důrazem na vzdělání a svobodu trhu spojenou se strategickým myšlením na státní úrovni.

Obtížně se však takový vývoj dá zařídit v zemi, jež se všeho nového bojí, své inovátory vyváží, chlubí se, že imigrantů příliš nepřijímá, a udržuje svůj školský systém v tradičních mantinelech se špatně placenými učiteli a absolventy, kteří mají problém s matematikou a anglicky mluví jen lámaně.

Podnikaví mladí lidé

Naštěstí jsme součástí širšího světa a podnikaví mladí lidé najdou potřebné vzdělání a inovační prostředí v jiných zemích

Toto vše je dávno známé, ale radikální investice do vzdělání budoucích generací se stále nekonají. Podpora inovací a startupů sice může pomoci, ale bez výrazné změny vzdělávacího systému sotva daleko dojde.

Naštěstí jsme součástí širšího světa a podnikaví mladí lidé najdou potřebné vzdělání a inovační prostředí v jiných zemích. Zatím je v tom podporujme. Postarejme se, abychom aspoň některé přilákali zpět. Tak snad zabráníme tomu, abychom se stali periférií vyspělého světa. Třeba se pak i ty mzdy trochu zvýší.



Miroslav Radiměřský, Mendelova univerzita v Brně

Miroslav Radiměřský, Mendelova univerzita v Brně

Role mezd v ekonomice

Na tuto otázku bychom měli odpovídat podnik po podniku a zohlednit jejich specifika, která se jistě v mzdovém vyjednávání odrazí. Na druhou stranu nějaká obecná fakta lze shrnout i na úrovni celého hospodářství.

Data z české ekonomiky ukazují, že by zvýšení mezd snesla. Nezaměstnanost je ve srovnání se zbytkem Evropy nízká, ekonomika roste a v krizi odbory i zaměstnanci často přistoupili na snížení mezd. Oslabení koruny navíc reálně snížilo mzdy ve srovnání se zahraničním. Takže argumenty pro růst mezd a platů jsou jasné.

Indikátor

Oblíbeným indikátorem je podíl mezd na HDP, který zachycuje, jak se výstup hospodářství rozdělí mezi zaměstnance a zisky společností. Data pro Českou republiku a Evropskou unii podle Eurostatu nejsou dostupná pro dlouhé období, ale za uplynulých 14 let jsou celkem stabilní.

V roce 2014 byl podíl mezd na HDP ČR 40 procent a průměr celé EU 48 procent. Hypotetický průměrný evropský zaměstnanec má z ekonomického růstu větší prospěch než český. V Německu dosahuje stejný ukazatel 51 procent, tedy růst se rozdělí mezi zaměstnance a zisky téměř rovnoměrně. Z tohoto srovnání je patrný prostor pro růst mezd.

Podíl mezd na HDP.

Podíl mezd na HDP.

Graf navíc ukazuje již zmíněnou reakci na krizi. V EU, Německu, ale i na Slovensku v roce 2009 podíl narostl, což znamená, že HDP klesal rychleji než mzdy. V ČR je ukazatel stabilní, takže mzdy klesaly stejně jako HDP. Zaměstnanci se tedy podíleli na nákladech a nyní se logicky dožadují podílu na růstu.

Dluhy

V ekonomii se stává výše mezd a jejich růst, respektive stagnace, poslední dobou důležitým tématem. Zájem vychází z toho, že například v USA se za uplynulých 60 let snížil podíl mezd na HDP ze zhruba 50 procent na téměř 40 procent v minulých letech.

Soukromé dluhy mohou být stejně nebezpečné jako veřejné, jak ukázala hypoteční krize

Většina populace stále získává prostředky z mezd a spotřeba je klíčovou součástí ekonomického růstu. Pokud mzdy stagnují a spotřeba roste, pak nám něco uniká. A to nárůst dluhů, který umožňuje udržet růst spotřeby. Soukromé dluhy mohou být stejně nebezpečné jako veřejné, jak ukázala hypoteční krize.

Důležité je ještě zmínit, že jde o hrubé mzdy, tedy včetně všech odvodů státu. Jejich stagnace je stagnací jak jedné z hlavních daňových sazeb, tak příjmů do důchodového a zdravotního systému. Růst mezd by přinesl dodatečné peníze a ulevil tlaku, kterému oba systémy čelí.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Téma ekonomické konvergence

Otázka patří do obecného tématu ekonomické konvergence. Jejím základem je obvykle představa, že světové ekonomiky lze uspořádat podle výkonnosti a že nesporným úkolem těch méně vyspělých je dostihnout ty, co jsou před nimi. V zásadě nezávislou je pak otázka spravedlnosti, respektive nespravedlnosti distribuce bohatství uvnitř každé ekonomiky, ať už jakkoli vyspělé.

Odboráři se domnívají, že, pokud vláda vyřeší druhou otázku, vyřeší se tím i první. Dokonce Helmut Kohl musel takto nějak uvažovat, když pro NDR zavedl společnou měnu v kurzu jedna ku jedné. Jean-Claude Juncker a Martin Schulz dnes zase mají za to, že migraci zastaví prostřednictvím fondu (čeho jiného?) na podporu mezd v Africe, když tam však nejdřív dobře placená pracovní místa – pomocí téhož fondu – zavedou.

Vážná otázka

Místo dalších libertariánských jízlivostí si ale položme docela vážnou otázku: Dává úkol někoho dohánět a předhánět vůbec nějaký smysl? Je-li totiž efektivní alokace zdrojů tím, co zajišťuje prosperitu lidstva, může být jejím důsledkem i fenomén mezzogiorno, tedy vznik méně vyvinutých oblastí, jako je typicky jih Itálie a kam dnes nejspíš míří bývalá NDR.

Dává úkol někoho dohánět a předhánět vůbec nějaký smysl?

Připomenout to může i naše fotbalové kluby, které ve skutečnosti už jen vyhledávají talenty, o něž by případně mohla projevit zájem Bundesliga. Zkrátka a dobře, úrovni našeho fotbalu by asi jen málo prospělo, pokud by ministryně tělovýchovy zvýšila platy fotbalistů. Už proto ne, že a na rozdíl od jiných cen, mzdy prokazují jen malou schopnost poklesnout, změní-li se podmínky na trhu, či personální vybavení ministerstev.



Monitor Jana Macháčka