Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kurzy měn jsou často jen hrou slov

  13:12
Dolar oslabuje, zatímco euro sílí, byť by tomu mělo být spíše naopak. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Čím si vysvětlujete, že dolar oslabuje a euro sílí?

Proč dolar oslabuje a euro sílí? foto: Richard Cortés, Česká pozice

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

V posledních týdnech a měsících jsme svědky zajímavého jevu. Dolar oslabuje, i když by tomu mělo být „logicky“ naopak. Americká centrální banka už dávno skončila s programem kvantitativního uvolnění (tištění peněz) a zvyšuje postupně úrokové míry, což obyčejně měnu posiluje. Snížení daní může naopak americkou ekonomiku takzvaně nakopnout a přilákat investice do dolarových aktiv.

Euro na druhé straně posiluje, i když by to mělo být naopak, protože Evropská centrální banka ještě s nákupem státních dluhopisů a podporou ekonomiky nepřestala. Jistě, ekonomika eurozóny i EU nyní roste, do značné míry je to ale cyklická věc, která strukturální problémy eurozóny nevyřeší. Eurozóna se bude reformovat, ale nikdo na trhu neví jak. Svědčí kursový pohyb o zdraví a dlouhodobých vyhlídkách ekonomických celků? Jak si tento vývoj vysvětlujete? Proč euro posiluje a dolar oslabuje?


 

Lubomír Lízal, Fakulta elektrotechnická ČVUT a Český institut informatiky robotiky a kybernetiky ČVUT.

Standardní výsledek

Předpokládejme pro jednoduchost, že kurz euro versus dolar je ovlivněn pouze měnovou politikou ECB a její budoucí změnou, zatímco v USA se měnová politika nezmění. Pokud trhy očekávají, že dojde v dohledném horizontu k relativnímu zpřísnění měnové politiky ECB – ať již v důsledku konce nestandardních nákupů, nebo dojde přímo k růstu sazeb ECB –, tak se de facto očekává brzké zdražení peněz v Evropě. Pak je logickým vývojem již dnešní „zdražení“ eura vůči dolaru, tedy jeho relativní posílení. Pozorovaný posilující vývoj kurzu eura je tedy zcela v souladu vzhledem k očekávaným změnám měnové politiky ECB.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Perverzní projevy poptávky

Dnešní vývoj dolaru a eura je možná jen dalším příkladem na podporu teze, že měna je zboží jako každé jiné. I v případě tohoto zboží tedy tvoří jeho cenu nejen velikost nabídky, ale i poptávky. Snadno při tom dojde k situacím, kdy tato poptávka začne mít nejrůznější „perverzní“ projevy.

Dnešní vývoj dolaru a eura je možná jen dalším příkladem na podporu teze, že měna je zboží jako každé jiné.

Studenty proto poučujeme o existenci docela normálních okolností, za nichž se zboží stane jakoby nenormální - třeba v tom, že bude poptáváno tím víc, čím bude dražší. Úkolem takové výuky je studenty ochránit před mentálním šokem z toho, že pokles agregátní nabídky například aut je doprovázen snížením jejich ceny.

Nevím, co z výše uvedeného lze uplatnit v případě dnešního dolaru a eura. Existenci „nenormalit“ výše uvedeného typu zde tedy připomínám pouze jako obhajobu libertariánského odporu k zásahům státních a superstátních orgánů do makroekonomických přizpůsobovacích procesů.



Dominik Stroukal, Liberální institut

Lepší rétorika evropských politiků

Americká ekonomika je na tom bezpochyby lépe než ekonomika evropská (než ta část Evropy, která platí eurem). Je však nutné podotknout, že obě ekonomiky jsou na tom dost špatně. Kolosální dluhy, vysoké daně a nízké úrokové sazby jsou mixem, ze kterého nevznikne nic dobrého. Přesto se ale rozdíly mezi Spojenými státy a Evropskou měnovou unií podepisují do kurzu.

Euro proti dolaru posiluje možná pouze kvůli lepší rétorice evropských politiků a úředníků. Jen nahlédnutí do novin: Silný ekonomický růst bude pokračovat v následujících letech, je více zaměstnaných i pracovních míst, historicky bezprecedentní růst, zářná budoucnost atd.

A nejhorší na tom je, že i přes veškerý optimismus vyhlídky být optimistické nemusí. Mluví se sice o zářné budoucnosti, ale možná jde jen o světlo na konci tunelu. Právě moc centrálních bank navykla trhy reagovat na jakékoli prohlášení svých představitelů.

Zatímco si Američané rádi vyměňují s východem ostrá slova, s Evropany jde o výměnu slov optimistických. Kdo více nadchne své občany, toho měna posílí. A jde zejména o slova centrálních bankéřů.

Předchozí guvernérka amerického Fedu Janet Yellenová posilovala zkušeně optimismus hned nadvakrát. Podle ní je americká ekonomika ve skvělé kondici. To by mělo posilovat dolar. A protože je na tom skvěle, úrokové sazby budou trvale růst. I to by mělo posilovat dolar.

Přestože jsou ale američtí centrální bankéři optimističtí, ti evropští je překvapivě předhání. Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi ke zvyšování sazeb nepřistoupil, protože vše je sice skvělé, ale skutečně zářná budoucnost nás teprve čeká. Sazby ještě zvyšovat nebude. Úžasný růst teprve přijde.

Jednoduše řečeno, když Yellenová v optimistické náladě předvídala růst a s jeho příchodem zvyšování sazeb, trh na to zareagoval už dávno. Vedle toho Draghi uviděl nejprve růst, po něm ale ještě větší růst a ještě větší zvyšování sazeb. Je to jen hra slov.

Snaží se do ní promlouvat i prezident Trump daňovou reformou. Bez přílišné nadsázky však v současném světě není skutečným vládcem svobodného světa on, ale guvernér Fedu. Parametrické změny daní jsou ničím proti zvyšování úrokových sazeb.

A nejhorší na tom je, že i přes veškerý optimismus vyhlídky být optimistické nemusí. Mluví se sice o zářné budoucnosti, ale možná jde jen o světlo na konci tunelu. Právě moc centrálních bank navykla trhy reagovat na jakékoli prohlášení svých představitelů. Trhy jsou dnes drogově závislé na měnové politice. Podívejte se na graf měnové zásoby v USA a srovnejte ho s akciovým indexem. Jeden jako druhý. Čím více se pumpuje peněz, tím více rosteme.

Pokud se začne zvyšovat inflace a sazby prudce vzrostou, veškerý optimismus bude ztracen. Kurz dolaru k euru může posilovat či růst, ale na obou stranách oceánu budou padat akcie. Ty akcie, které si zvykly na deset let neustálého přísunu nových peněz.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Nálada trhů se vypočítat nedá

Pokud někdo zná odpověď na výše uvedenou otázku, určitě se s ní nebude dělit v médiích a využije ji k zhodnocení vlastních úspor. Dlouhodobý odhad vývoje devizových kurzů je jednou z nejsložitějších ekonomických disciplín. Vývoj hodnoty měny ovlivňuje téměř nekonečná řada proměnných, a to včetně iracionálního chování trhů a spekulativních investorů.

Od vzniku společné měny euro v roce 1999 prošel kurz dolar – euro poměrně volatilním vývojem. Na začátku roku 1999 se pohyboval na úrovni 0,86 USD/EUR, aby již v listopadu 2000 dosáhl zatím nejvyšší historické úrovně 1,17 USD/EUR. Na začátku finanční krize v červenci 2008 hodnota dolaru vůči euru padla téměř na poloviční hodnotu 0,64 USD/EUR. V lednu 2017 se pak kurz přiblížil paritě, tedy hodnotě jeden dolar za jedno euro, od té doby dochází opět k postupnému oslabování dolaru.

Při hodnocení tohoto vývoje se střetávají dva možné pohledy. Společná evropská měna euro měla od svého počátku ambici stát se společně s americkým dolarem světovou rezervní měnou. Od té se očekává především vysoká stabilita a schopnost udržovat hodnotu. Z tohoto pohledu je zhodnocování eura pozitivní. Na druhou stranu je měna stále především hybatelem konkurenceschopnosti vývozu a zde zhodnocování měny působí zhoršování konkurenceschopnosti evropských vývozců nejen v rámci obchodní výměny s USA, ale i tam, kde evropští producenti a dodavatelé služeb soutěží s těmi americkými.

Pokud někdo zná odpověď na výše uvedenou otázku, určitě se s ní nebude dělit v médiích a využije ji k zhodnocení vlastních úspor. Dlouhodobý odhad vývoje devizových kurzů je jednou z nejsložitějších ekonomických disciplín.

Co tedy říká ekonomická intuice a empirická zkušenost z předchozího období? Historicky centrální banka USA (Fed) vždy prováděla více aktivní monetární politiku než Evropská centrální banka. Fed na začátku ekonomické recese vždy snižuje úrokové sazby razantněji a rychleji než ECB a podobně reaguje rychleji než ECB v případě obnovení růstu a hrozby růstu inflace. Současně lze pozorovat, že ekonomika USA má dlouhodobě především díky větší flexibilitě a mobilitě pracovní síly větší růstový potenciál než poměrně rigidní ekonomika eurozóny. Lze tedy očekávat, že úrokové sazby Fedu porostou rychleji než úrokové sazby eurozóny, a to společně s politikou prezidenta Trumpa lákat investory na trh USA povede k přílivu kapitálu a zhodnocování dolaru.

Současný výkyv považuji za dočasný. S ohledem na výše uvedené charakteristiky – více aktivistický přístup Fedu, flexibilnější ekonomiku, větší mobilitu pracovní síly, více likvidní a robustní kapitálový trh, provedení daňové reformy – by měl americký dolar dlouhodobě vůči euru posilovat a blížit se paritnímu kurzu jeden dolar za euro.

Nálada trhů je však nevypočitatelná. V dlouhodobém trendu se může vyskytnout velká volatilita a výkyvy jdoucí proti ekonomické intuici. Ale to se již vracíme k mé úvodní poznámce.



František Táborský, analytik Raiffeisenbank

Nastal čas eura

Americký dolar je v těchto dnech nejslabší od konce roku 2014 vyjádřeno vůči koši hlavních světových měn. Úrokový rozdíl měřen výnosy dvouletých státních dluhopisů se pohybuje na rekordních úrovních od vzniku společné evropské měny a investovat v dolarech by mělo být výrazně výhodnější než v eurech. Tento vztah však skončil v polovině minulého roku. Od té doby se situace výrazně zkomplikovala. Do hry vstupuje očekávání trhu ohledně vývoje měnové politiky v eurozóně a politický sentiment na obou stranách Atlantiku. K tomu se přidává fakt, že euro je dlouhodobě podhodnocené. Podle odhadů OECD je jeho dlouhodobá úroveň na úrovni 1,33 dolarů za euro, což mu dává velký potenciál pro další zisky. Zpět ale k již zmiňovanému zlomu na trhu.

Potenciál posilování dolaru, které přináší utahování měnově politiky Fedu, je již téměř vyčerpán. Americká centrální banka od konce roku 2015 zvýšila úrokové sazby už pětkrát a další tři nebo čtyři zvýšení ji podle naší prognózy čekají jenom v tomto roce. Měnověpolitický cyklus Fedu je však ve své pokročilé fázi a nic nového již nepřinese.

V polovině minulého roku se na trhu začala projevovat politická nervozita spojená s novou administrativou Donalda Trumpa. Nejistota ohledně mezinárodních smluv promítajících se do zahraničního obchodu země, politické prohry republikánů ohledně Obamacare nebo vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby poškozuje důvěru v americký dolar. Navíc zdlouhavý proces schvalování daňové reformy, která ve výsledku výrazně navýší americký deficit rozpočtu, trh také příliš neocenil. To v kontextu stále zlepšujících se hospodářských výsledků eurozóny a relativního politického klidu z ní dělá důvěryhodnější prostředí, kde investovat. Německá vyjednávání o nové vládě se blíží k úspěšnému ustanovení velké koalice a ani volby ve Francii nebo Nizozemsku nenaplnily katastrofické scénáře pro trh. Nejbližším nebezpečím však mohou být březnové parlamentní volby v Itálii, kde ale téměř všechny hlavní strany tlumí své postoje k radikálním tématům, jakými může být vystupování z eurozóny nebo nezávislost severoitalských regionů.

Navíc potenciál posilování dolaru, které přináší utahování měnově politiky Fedu, je již téměř vyčerpán. Americká centrální banka od konce roku 2015 zvýšila úrokové sazby už pětkrát a další tři nebo čtyři zvýšení ji podle naší prognózy čekají jenom v tomto roce. Měnověpolitický cyklus Fedu je však ve své pokročilé fázi a nic nového již nepřinese. Na druhou stranu ECB je teprve na začátku této cesty. V druhé polovině roku pravděpodobně teprve ukončí svůj program kvantitativního uvolňování a první zvýšení úrokových sazeb očekáváme až začátkem příštího roku. Na to se však začíná trh připravovat s předstihem a investoři přesouvají své pozice do eur. Podobný scénář může mimochodem potkat i korunu.

Z těchto důvodů očekáváme, že bude pokračovat další posilování eura na úkor dolaru a do konce tohoto roku se tento měnový pár podívá až k 1,30. To by znamenalo, že se ještě v tomto roce přiblížíme k 19 korunám za dolar. Celkově je tento výhled pro celý region střední a východní Evropy velice příznivý, neboť měny těchto zemí jsou jediné, které přímo benefitují ze silnějšího eura vůči dolaru.



Monitor Jana Macháčka

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...