Koruna oslabuje i kvůli globální nejistotě

Vývoj kurzu koruny mnoho pozorovatelů překvapuje, neboť vůči euru v uplynulých měsících oslaboval. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Má to nějaké logické či racionální vysvětlení, je-li český hospodářský růst vyšší než průměr eurozóny?

Koruna verzus euro | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Koruna verzus euro | foto: Lidové noviny
Koruna verzus euro

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Kurz koruny vůči euru v uplynulých měsících či v průběhu léta oslaboval. Čím to je? Má to nějaké logické či racionální vysvětlení, je-li český hospodářský růst vyšší než průměr eurozóny? Je to hrozba globální recese, která podle obchodníků s měnami může více oslabit menší a nezávislejší? Jde o obavu z brexitu či z dopadů případných cel na evropské automobily? Je to dobře, nebo špatně, respektive pro koho?



Jan Pravda, investor a zakladatel společnosti Pravda Capital.

Jan Pravda, investor a zakladatel společnosti Pravda Capital.

Neférová otázka

Ptát se zpětně na vysvětlení měnového kurzu dolaru vůči euru nebo české koruny vůči euru je stejně neadekvátní jako se ptát dnešního pozorovatele, proč George Soros vydělal na pádu libry (proč on, co věděl a nevěděl, proč položil libru, kolik podobných pokusů učinil a neuspěl), proč Hannibal nedobyl Řím nebo proč padl Sovětský svaz – kdo si myslí, že ví, měl to říct nahlas v roce 1989, pokud byl v té době mezi námi a měl odvahu.

Ptát se zpětně na vysvětlení měnového kurzu dolaru vůči euru nebo české koruny vůči euru je stejně neadekvátní jako se ptát dnešního pozorovatele, proč George Soros vydělal na pádu libry, proč Hannibal nedobyl Řím nebo proč padl Sovětský svaz

Je to nefér vůči přímým aktérům („traderům“), kteří nesou kůži na trh, snaží se situaci porozumět a na své odhady sází vlastní peníze (Soros) nebo život (Hannibal). Otázka zpětného vysvětlení nadbíhá komentátorům (v západních médiích takzvaným pundits), kteří jsou ochotní napsat cokoliv, co snese papír, neboť není způsob, jak jejich vysvětlení ověřit v praxi na opakovaném experimentu libra nebo dobytí Říma a valné většině jde o čtivost textu, nikoliv o pochopení situace.

Kdyby znali odpověď, nejspíš by místo psaní pokládali libru nebo dobývali Řím. Férová otázka zní: Jaký bude kurz české koruny vůči euru za rok, za dva, proč, a kolik procent svého majetku sis na to vsadil. (Nebo jen radíš ostatním, a je ti fuk, jak to pro ně dopadne?)



Svatopluk Kapounek, Mendelova univerzita Brno

Svatopluk Kapounek, Mendelova univerzita Brno

Nárůst citlivosti na vnější šoky

Postupné oslabování české koruny nijak nepřekvapuje. Jde o lokální měnu, na kterou působí především poptávka po českém exportu a ekonomicko-politická nejistota. Český export je dlouhá léta navázán na poptávku v Německu a očekávané ochlazení jeho ekonomického růstu má na nás jako na jednoho z deseti nejvýznamnějších subdodavatelů velký vliv. Navíc otevřenost české ekonomiky je jednou z nejvyšších v zemích střední a východní Evropy.

Volatilita kurzu české koruny nikomu neprospívá, ale budeme si na ni muset v kontextu hospodářsko-politického vývoje doma i v zahraničí zvyknout. Obavy z výrazné makroekonomické nerovnováhy jsou však neopodstatněné.

Otevřenost české ekonomiky neustále roste, a tím i citlivost na vnější šoky. Jednou z příčin je poptávka po výrobcích automobilového průmyslu ve Velké Británii, na které má Česká republika nejvyšší podíl ze všech členských zemí Evropské unie. Kromě vlivu klesající zahraniční poptávky roste od roku 2018 také ekonomicko-politická nejistota, a s ní i riziková prémie. Nejen v důsledku nejistoty zaznamenává ČR odliv portfoliových investic.

Volatilita kurzu české koruny nikomu neprospívá, ale budeme si na ni muset v kontextu hospodářsko-politického vývoje doma i v zahraničí zvyknout. Obavy z výrazné makroekonomické nerovnováhy jsou však neopodstatněné.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Dva faktory

Aktuální vývoj kurzu koruny mnoho pozorovatelů překvapuje. Tuzemská měna neposiluje, přestože ekonomika expanduje výrazně rychlejším tempem než hospodářství eurozóny. Česká národní banka (ČNB) zvýšila od léta 2017 sazby osmkrát, zatímco Evropská centrální banka (ECB) je tento měsíc poslala ještě víc do záporu. Ani rostoucí úrokový diferenciál však nepomáhá vyhnat kurz nahoru.

Slabá koruna zatím tuzemské ekonomice výrazně neškodí. Import inflace ze zahraničí nehrozí. Ekonomika eurozóny totiž citelně zpomaluje, což se projevuje ochabující poptávkou. Slabší měna pomáhá exportům, nicméně situace vnějšího prostředí představuje pro směřování českého hospodářství významnější faktor než měnový kurz.

Výraznějšímu posílení české měny brání zejména dva faktory. Prvním je přetrvávající překoupenost koruny, jež souvisí s přílivem spekulativního kapitálu, který vyvrcholil před koncem devizových intervencí ČNB. V praxi pak nastává situace, kdy významnější posílení koruny opět srazí dolů exit spekulantů. Právě přítomnost spekulativního kapitálu tlumí efekt zvyšování úrokových sazeb. Dalším důvodem slabosti tuzemské měny je globální nejistota spojená s chudokrevným ekonomickým růstem a obchodní válkou.

Vítězem současné konstelace je americký dolar, který má tendenci posilovat, pokud ekonomika USA vykazuje oproti zbytku světa slušnou růstovou dynamiku. Obchodní konflikt nebo nejistota okolo brexitu vede investory ke snižování expozic vůči regionu rozvíjejících se trhů nebo zemím střední a východní Evropy. Kromě dolaru proto koruna oslabuje i proti euru, které investoři považují za stabilní přístav (nikoli však stejně stabilní jako dolar) v bouřlivém mezinárodním prostředí.

Slabá koruna zatím tuzemské ekonomice výrazně neškodí. Import inflace ze zahraničí nehrozí. Ekonomika eurozóny totiž citelně zpomaluje, což se projevuje ochabující poptávkou. Slabší měna pomáhá exportům, nicméně situace vnějšího prostředí představuje pro směřování českého hospodářství významnější faktor než měnový kurz. Tuzemské vývozy proto ovlivní spíše útlum německé ekonomiky, která ve druhém čtvrtletí propadla o 0,1 procenta a v následujícím může vstoupit do technické recese.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Neracionální vývoj

Česká ekonomika je malá a otevřená, a proto vývoj její měny bude vždy neracionální. Česká ekonomika dlouhodobě roste, vykazuje přebytky běžného účtu platební bilance. Od ukončení intervencí ČNB se stále očekává postupné zhodnocování, které ale nenastává. Vývoj malých měn, jako je česká koruna, bude vždy více ovlivňovat nálada trhů nebo spekulace než fundamentální faktory.

Zahrávat si v tržní ekonomice s kurzem je nebezpečné. Současný nestandardní vývoj kurzu české měny je důsledkem předchozího intervenčního režimu ČNB.

Česká koruna by s ohledem na ekonomický vývoj měla posilovat. Úroková sazba v ČR je dlouhodobě vyšší než v eurozóně, navzdory tomu koruna znehodnocuje. Dlouhodobé podhodnocení měny přispívá k udržování výhodného postavení českých exportérů, kteří díky podhodnocenému kurzu dosahují vyšší konkurenceschopnosti.

Dlouhodobě je však podhodnocená koruna nenutí vytvářet důsledný tak na zvyšování produktivity a inovace. Pokud taková situace trvá ve spojení s předchozím intervenčním režimem příliš dlouho, může být následné skokové zhodnocení velkým nebezpečím pro konkurenceschopnost exportérů.

Jak je nyní zřejmé, zahrávat si v tržní ekonomice s kurzem je nebezpečné. Současný nestandardní vývoj kurzu české měny je důsledkem předchozího intervenčního režimu ČNB. Doposud není známé, co se stalo s pozicemi vytvořenými během intervencí ČNB. Celkem ČNB intervenovala v objemu 2,05 bilionu korun. Kdo a proč drží všechny koruny, kterými ČNB intervenovala? Jaký vliv má případné uzavírání těchto pozic na kurz české koruny?



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Rozvíjející se ekonomika

V současnosti jsem spíše opatrný fanoušek zachování koruny. Je ale třeba si uvědomit všechny zápory, které s sebou naše stoletá měna nese. Jedním z nich je i nemilá skutečnost, že ji investoři házejí do jednoho pytle s měnami, které jsou nám nesmírně vzdálené. Nebo jak říkají, do jednoho koše měn.

Naší jedinou šancí je vymanit se z koše měn rozvíjejících se ekonomik – stát se plnohodnotně rozvinutou ekonomikou. Dokud je tam však s námi Jižní Korea, není to pravděpodobné.

Česká republika je na měnových trzích rozvíjející se ekonomikou. Proto je koruna je řazena do stejného koše měn Jižní Koreje nebo Tchaj-wanu, což by se dalo pochopit, ale také Číny Indie, Ruska či dokonce Turecka. Čím je buducnost nejistější, tím méně měn těchto rozkolísaných ekonomik investoři chtějí držet. Zahraniční investoři na měnových trzích zřídkakdy sledují českou měnovou politiku. Ostatně, světových měn je tolik, že by to nebylo v lidských silách. Proto si pomáhají řazením měn do velkých košů, jež se obvykle pohybují společným směrem.

Objevují-li se zprávy o recesi v Německu, zpomalující Číně, problémech v Itálii nebo o stále nedořešeném brexitu, nelze se divit, že investoři drží raději měny bezpečných přístavů, jako je dolar nebo jen, na něž dohlédnou. Naší jedinou šancí je vymanit se z koše měn rozvíjejících se ekonomik – stát se plnohodnotně rozvinutou ekonomikou. Dokud je tam však s námi Jižní Korea, není to pravděpodobné.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Zákon jedné ceny

Na cenovém systému je krásné, že nemusíme vědět, proč se nějaká cena hýbe tím, nebo oním směrem – samotný pohyb dává všechny informace, které potřebujeme. Cena jde nahoru, což je signál nakupovat méně tohoto zboží a poohlídnout se po alternativách. Cena jde dolů, což je signál zjišťovat, zda si namísto alternativ nemáme pořídit více zlevněného zboží. Tím nastává efektivní alokace zdrojů.

Pokud by česká ekonomika byla svázaná s eurozónou pevným kurzem, pak by se všechna přizpůsobení odehrávala nikoliv přes kurzový, ale cenový kanál. Místo oslabování koruny by byl tlak na snižování cen a mezd, tedy na nezaměstnanost a nižší inflaci až deflaci.

S cenou měn, tedy měnovým kurzem, je to totéž. S tím rozdílem, že ovlivní pro nás ceny všeho zboží denominovaného v druhé měně. Takže vyšší kurz eura říká: nakupujte méně eur, a tím pádem budete nakupovat méně zboží za eura. Opačné tvrzení je ekvivalentní: Pokud chceme nakupovat méně zboží za eura, budeme nakupovat méně eur.

Proč se investoři rozhodli investovat spíše do eura než do koruny, nevím, nejsem tržní analytik (a ekonomie varuje, abychom je poslouchali). Kdo si myslel, že taková situace nastane, jistě vsadil své peníze, a protože má lepší vhled než já, zaslouženě vydělal. Zákon jedné ceny říká, že dlouhodobě k sobě ceny obchodovatelného zboží konvergují. Krátkodobě může převážit rizikové ohodnocení, takže se na první pohled může zdát, že zákon jedné ceny neplatí.

Pokud by česká ekonomika byla svázaná s eurozónou pevným kurzem (a tou nejpevnější formou je členství v eurozóně), pak by se všechna přizpůsobení odehrávala nikoliv přes kurzový, ale cenový kanál. Místo oslabování koruny by byl tlak na snižování cen a mezd, tedy na nezaměstnanost a nižší inflaci až deflaci.To je důležité si uvědomit.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 1, poslední 27.9.2019 10:00 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Jan Macháček

Jan Macháček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články