DEBATA JANA MACHÁČKA Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí. |
Závislost na čínských technologiích a jejich případné zneužívání pro čínské státní zájmy se v uplynulých měsících a letech staly jedněmi z nejdůležitějších otázek evropské bezpečnosti, odolnosti i obranyschopnosti. Týká se to jak Evropské unie jako celku, tak jednotlivých států – stejně jako NATO a atlantické spolupráce jako celku. Jak má Česká republika postupovat v případě 5G sítě a firmy Huawei?
Za prvé, má hledat řešení v rámci celé EU? Za druhé, má se inspirovat Velkou Británií, která nevpustí Huawei do jádra sítí, a bude hlídat, aby jeho tržní podíl v budování sítí nepřesáhl 35 procent? Za třetí, má Huawei zakázat, jak požaduje nejen americký prezident Trump, ale i opozice, tedy Demokratická strana? Za čtvrté, má Huawei vpustit do výstavby sítí, jak učinilo Maďarsko?
Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě
Společný evropský postoj
V dnešním světě není, bohužel, zavádění 5G sítí především technickou, ale spíše bezpečnostní a politickou věcí. Jde o technologii novou, jejíž všechny důsledky a možnosti nejsou známé, proto je důležité, aby si Evropa udržela nad vývojem sítí úplnou kontrolu a Evropská unie měla společná pravidla, která by její vznikající sítě chránila před bezpečnostními hrozbami. Česko by mělo v EU přispět k vytvoření tohoto jednotného postoje, a pak se jím řídit.
Česko by se mělo snažit o co nejjasnější společný postoj Evropy na podporu evropské technologie. Pokud se jej nepodaří najít, což je možné, mělo by se připojit k zemím, které hledají evropské řešení bez čínských technologií. |
Evropská unie má aspoň dvě firmy schopné tyto sítě vytvořit, proto je z bezpečnostních i politických důvodů správné jejich vývoj zachovat v EU, k čemuž by mělo Česko v diskusi uvnitř Evropy směřovat. Představa, že lze definovat jádro, kam Čínu nepouštět, a periferii systému, kde nebezpečí nehrozí, jak navrhuje Británie, je asi teoreticky správná, ale obávám se, že hranice mezi těmito částmi projektu se bude měnit, a to, co dnes vypadá jako bezpečná periferie, se může stát nebezpečnou oblastí, proto bych z pozice laika preferoval ucelený přístup.
Česko by se mělo snažit o co nejjasnější společný postoj Evropy na podporu evropské technologie. Pokud se jej nepodaří najít, což je možné, mělo by se připojit k zemím, které hledají evropské řešení bez čínských technologií.
Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen
Začněme u sebe
Vedle debaty o národní bezpečnosti a černobílých řešení existuje ještě jedna cesta – začít s ochrannou svých dat u sebe. Je to cesta odspodu, pomalá, má úskalí, ale je ze všech cest nejtrvalejší. Pokud totiž člověk používá správné programy, protokoly a techniky, může se špehování zahraničního, ale často také vlastního státu ubránit.
Šifrovat veškerou komunikaci není obtížné, anonymní prohlížeč sítě Tor je uživatelský přívětivý a není ani třeba chápat jeho technologii, výsledky vyhledávání na webu chránícím soukromí jsou stejné jako u konkurence, která sbírá data, platit kryptoměnami nebylo nikdy jednodušší |
Většina z nás ví, že bychom měli mít bezpečná hesla a zálohovat. Na internetu se ale můžeme pohybovat nejen bezpečně, ale i chránit své soukromí. Pak je jedno, zda se člověk přihlašuje ze svobodné země nebo z diktátorského režimu, který sleduje každý jeho krok. Šifrovat veškerou komunikaci není obtížné, anonymní prohlížeč sítě Tor je uživatelský přívětivý a není ani třeba chápat jeho technologii, výsledky vyhledávání na webu chránícím soukromí jsou stejné jako u konkurence, která sbírá data, platit kryptoměnami nebylo nikdy jednodušší.
Stručně řečeno, je to možné a není to složité. Ochráníme se tím nejen před vládami, ale i hackery nebo obtěžující reklamou. Hlavní je, že není třeba čekat, a spoléhat na to, že se o naše data postará vláda. Začít můžeme a měli bychom u sebe. Pokud pojmy, jako je PGP, Tor, VPN, DuckDuckGo, Bitcoin, Signal nebo ProtonMail, nic neříkají, je nejvyšší čas si o nich něco zjistit.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
Nespolehlivý partner
Neumím posoudit bezpečnostní rizika výstavby telefonních sítí společností Huawei, ale agresivita čínské politiky se stupňuje, což ukazuje například stupidní dopis, kterým čínská ambasáda vyhrožovala kvůli plánované návštěvě Tchaj-wanu zesnulým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou. Pod Si Ťin-pchingem (Medvídkem Pú) se hodlá Čína teatrálně urážet také kvůli jakékoliv kritice, jak ukazuje neméně stupidní (z čínské strany) roztržka s NBA loni na podzim.
Současná čínská vláda není spolehlivým partnerem, proto je třeba být obezřetný vůči čínským firmám, kterým v době posilující státní moci a policejního státu v Číně nelze při nejlepší vůli věřit nezávislost na politbyru |
Současná čínská vláda není spolehlivým partnerem, proto je třeba být obezřetný vůči čínským firmám, kterým v době posilující státní moci a policejního státu v Číně nelze při nejlepší vůli věřit nezávislost na politbyru. Jaké řešení je vhodné – zda nepustit Huawei do kritických částí sítě, zda jej úplně vyloučit, nebo jsou-li obavy přehnané, neumím posoudit.
Nevidím však důvod pro společné řešení v rámci EU. Členské státy si dokážou poradit samy na základě vlastní bezpečnostní a zahraniční politiky. Nebo mohou dobrovolně spolupracovat. Proč svazovat všechny členské státy jednotnou úpravou?
Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
Převaha ekonomických zájmů
Dílčí obchodní dohoda navozuje dojem, že antagonismus USA a Číny vyprchává. Opak je však pravdou, jelikož na technologické frontě stále zuří boj. Washington si klade za cíl zabránit dominanci Pekingu v oblasti inovací. Obětí tohoto sporu je firma Huawei. Jde o složitý diplomatický problém, což ukazuje fakt, že většina evropských zemí nezastává vůči čínské firmě jednoznačný postoj, ale lavíruje.
To, že ekonomické zájmy často převládají nad potenciálními geopolitickými riziky, ukazuje shovívavý postoj německé vlády k telekomunikační společnosti. Pragmatickému přístupu našich západních sousedů se nelze divit, jelikož roční obchodní výměna mezi největší evropskou a největší asijskou ekonomikou dosahuje 200 miliard eur. |
Velká Británie pobouřila Donalda Trumpa rozhodnutím povolit účast Huawei při budování tamních 5G sítí. Přestože pevná transatlantická vazba představuje pro Británii z ekonomického i bezpečnostního hlediska prioritu, nemůže hodit Čínu přes palubu. Rok 2020 se pro Brity ponese v duchu vyjednávání o obchodních balíčcích a Říše středu patří mezi klíčové partnery.
To, že ekonomické zájmy často převládají nad potenciálními geopolitickými riziky, ukazuje shovívavý postoj německé vlády k telekomunikační společnosti. Pragmatickému přístupu našich západních sousedů se nelze divit, jelikož roční obchodní výměna mezi největší evropskou a největší asijskou ekonomikou dosahuje 200 miliard eur.
Jaký postoj by měla zaujmout Česká republika? Totální blokace Huawei není rozumnou variantou – 5G sítě tvoří důležitou součást moderní infrastruktury a kvůli provázanosti českých a německých výrobních řetězců by odlišné parametry sítí nové generace mohly působit potíže. Německo v uplynulých dnech schválilo opatření, která zvyšují bezpečností nároky na všechny dodavatele těchto technologií. Pokud se podaří podobný postup i v ČR, lze zabránit, aby zapojení Huawei vykrystalizovalo ve vážnou bezpečnostní hrozbu.
