Diskuze
Hrozí nám setrvalá stagnace?
Děkujeme za pochopení.
I. Patta 677
Pavel Kohout správně poznamenal:
... většina ekonomů je bezradná ohledně chronické stagnace, která se týká především evropských ekonomik. „Setrvalá stagnace není něco, co lze snadno pochopit a analyzovat na základě současné generace makroekonomických teorií a modelů".
Pavel Kohout tak reflektuje bezradnost ekonomie, resp. ekonomů tváří v tvář společensko - ekonomickým problémům. Bezradnost člověka obecně plyne z nedostatečných znalostí problematiky, kterou má řešit. Bezradnost ekonomů plyne z téhož zdroje. Ekonomové s jejich plochým, jen monetárním vzděláním, na současné problémy společnosti prostě nestačí. Bohužel ekonomové jsou v pozici lidí, kteří sami sebe přesvědčili, že se svým vzděláním mohou řídit celou společnost (Viz A. Babiš o řízení státu jako firmy). Opak je pravdou. Dá se to dokázat na příkladu ministra financí A. Babiše. Ekonom Andrej Babiš nemá ponětí o financování kapitol MPSV ČR (500 miliard korun ročně), a MZ ČR (téměř 300 miliard korun ročně). Pan ministr Babiš tak nemá ani základní potřebné vědomosti
I. Patta 677
Pavel Kohout správně poznamenal: (2 část)
Pan ministr Babiš tak nemá ani základní potřebné vědomosti a proto nulový přehled o 2/3 státního rozpočtu!
Chcete důkaz? Tady je: A. Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny dne 14. 5. 2014, řekl: „Stát nelze řídit jako firmu, tedy rozhodně ne v koaliční vládě. Akceptovali jsme zrušení poplatků ve zdravotnictví – blbě. Akceptovali jsme snížení DPH pro léky - taky asi blbě. Zrušení druhého pilíře – možná taky blbě." Závěr je jasný: Andrej Babiš sám sebe definujete jako úspěšného byznysmena, který by chtěl styl řízení firmy přenést i na stát. Přitom A. Babiš ekonom netuší co z vládních opatření je skutečně špatně, co nikoliv a proč. K tomu mohu dodat: Žádný ekonom neumí řídit stát. Důvod je v podstatě triviální: Ekonom dokáže řídit podnik, do kterého mu stát zajistí pracovníky. Ekonom ale nedovede řídit stát tak, aby těch pracovníků bylo dost i v příští generaci. To je systémová chyba v rozvoji ekonomie a slabé místo všech ekonomů, včetně těch nejúspěšnějších, jak jsem si dovolil ukázat na p
Tatana
Jaká byla zadluženost ČSSR v roce ?
Nás se přeci týkají naše data, ne USA.
V 80-tých letech si lidé spořili buď na výherních vkladních knížkách, nebo na knížkách s výpovědní lhůtou, kde byl úrok cca 3%. Utrácelo se za družstevní byty, chaty-chalupy, běžná auta - vpodstatě se všechny peníze investovaly.
Proč se makroekonomové nezabývají našim ekonomickým vývojem?
Viděla jsem ekonomické srovnání na trhu hypotek před 30-ti lety a dnes v Německu.
Před 30-ti lety byly ceny nemovitostí nižší, ale úroky vyšší - lidé spořili, aby mohli nemovitost splatit dřív, žádné drahé dovolené, žádná nová drahá auta.
Dnes s nízkými úroky majitelé o předčasném splacení ani neuvažují, dopřávají si drahé dovolené i auta, z dluhů si hlavu nelámou.
Takže, když se úroky zvednou, lidé "ořežou" zbytné výdaje.
K44a72r70e38l 21P19l40í37h55a31l
Re: Jaká byla zadluženost ČSSR v roce ?
Taťáno, Vaše poslední věta je v souvislosti s Vaší reakcí na můj předchozí příspěvek. Jestli někdo zkasíruje úroky či příjmy, které tvoří jeho zisk, určitě se tyto nevypařily. Pokud je někdo drží a utrácí, kupuje spotřebu a tím je vrací, ekonomika běží dál. Pokud je neutrácí a zadržuje, mělo by dojít k efektu deflace (peněz v oběhu ubývá). Sranda je v tom, že ten, kdo peníze má, považuje deflaci za příznivou (tedy všichni mající více úspor než dluhů), kdo je nemá (hypotekáři, státy), bojuje s poklesem nominálního příjmu, přičemž mu zůstává koule neměnné nominální výše dluhu. Proto se stát bojí deflace jako čert kříže (nejen kvůli svému dluhu, ale i těch zadlužených dole - voliči) a dluh navyšuje, aby inflaci bránil. Neudělá-li to vláda skrz rozpočet, zasáhne centr. banka (pověstná inflace 2%). Protože nebojujeme ani z velkou inflací natož s deflací, bude problém někde jinde - nerovnoměrná daňová zátěž.
K37a83r63e46l 26P83l24í49h50a62l
na ekonomii je nejlepší model
selského rozumu a nedělat z ní vědu. Všechny modely mají společnou chybu - považují peníze za hodnotu. To je tragický omyl, protože peníze jsou měřítkem hodnot. Dluh sice vypadá hrozně, ale pokud dluh splácím na základě práce, tvořím pro společnost hodnoty, tlustý bankéř si za peníze koupí třeba fabriku a v ní vyplácí mzdy lidem, kteří zase tvoří hodnoty. Společnost může reálně růst inflace neinflace (deflace), jen se to musí správně měřit. Jestliže společnost neroste, pak je jediné vysvětlení - pracuje se budˇ neefektivně anebo málo. Nezaměstnanost EU je kolem 11%. Vypadá to, že pracovní trh je značně pokřiven např. tím, že odměna za práci není dostatečná - je příliš zdaněná a vybraná daň neefektivně (nespravedlivě) využita, nebo ti, co by investovat mohli, to nedělají, protože mají nahrabáno a nevytváří pracovní místa. V tom případě jsou špatně nastaveny daně z příjmů. Už se vy ekonomové vydlabejte na ty peněžní teorie a vraťte se k podstatě věci - pracovnímu trhu, rozložení daňové z
K85a30r95e70l 90P11l68í77h56a75l
Re: na ekonomii je nejlepší model
rozložení reálné daňové zátěže a efektivnímu využití daní. PS: bez opravdu smysluplného vzdělání to nepůjde (společnost nepotřebuje platit 5 let VŠ studium polovině populačního ročníku, když stejně nakonec většina z nich dělá práci nedosahující stupně vzdělání).