FinTech zvěstuje revoluci. Není bublina.

FinTech dnes táhne. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: nejsou fintech inovace jen další velkou bublinou?

Je fintech jen velkou bublinou? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Je fintech jen velkou bublinou? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Je fintech jen velkou bublinou?

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Mark Tlucz v komentáři pro Financial Times píše, že velké haló spojené s FinTech či finančními inovacemi a technologiemi je možná jen jednou velkou bublinou.

Autor upozorňuje na různé nezdary. Čínská firma Ezubao organizovala peer to peer půjčování a vybrala téměř 8 miliard dolarů od 900 000 investorů. Zkrachovala a 21 jejích manažerů je za mřížemi.

Je to od Londýna daleko? FinTech firmy jsou v Londýně nejrychleji rostoucí technologické společnosti. Boom je možno pozorovat i v Německu. Podle Tlucze to však srovnávat se Skypem či Amazonem zatím nelze. Opravdových inovací je prý stále ještě málo a nic skutečně transformativního tu není. Autor varuje, že může v případě crowdfundingu i people to people půjčování dojít k podobnému prasknutí bubliny, k jakému došlo v případě nízkého segmentu hypoték (subprime mortgage crises) před rokem 2008.

Zdá se také, že mnohé firmy podvádějí při vytváření iluze autentické investorské či klientské poptávky. Maskuje se, že nový, malý, dravý a autentický podnik je ve skutečnosti skrytou odnoží velké firmy či velkého kapitálu.

Bývalý šéf britského finančního regulátora Adair Turner už varoval, že až to jednou „praskne“, budou klasičtí bankovní úvěráři vypadat jako géniové.

Bývalý šéf Fedu Paul Volcker prohlásil už v roce 2008, že jedinou a poslední užitečnou finanční inovací byl bankomat. Řekl by to i o současném „fintech hype“? Proč by se na druhou stranu nemohlo ve financích užitečně inovovat, jako se inovuje v každém jiném odvětví?

Jaká je česká zkušenost? Například kampeličky jsme po roce 1989 povolili a deregulovali dokonce už dvakrát a pokaždé to skončilo průšvihem. Zvládneme uhlídat fintechovou módu? Nebo to dopadne tak, že si pod sebe finanční startupový svět FinTech stáhnou a spolknou velké banky, které mají pořád dostatek peněz na to, aby si novou konkurenci ohlídaly a nenechaly si ji přerůst přes hlavu?



Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Střet FinTech s tradičními dinosaury

Bankovní sektor čeká – podobně jako průmysl – revoluce 4.0. Za půl století bude vypadat jinak, než jak ho známe dnes. Abnormálně nízké úrokové sazby, nový normál v ekonomice i měnové politice, a překotný technologický pokrok zatřesou základy současného bankovnictví.

Nová konkurence využívající nejmodernější technologie takzvané fintech společnosti způsobí v bankovnictví revoluci. Tradiční finanční instituce zastoupené bankami, pojišťovnami, stavebními spořitelnami či investičními fondy čeká střet s těmito revolucionáři. Budou muset projít zásadní změnou, v opačném případě by je čekal stejný osud jako pravěké dinosaury – vymření.

Důvěra hraje roli

Jeden z možných vývojových směrů, kterým se může tradiční sektor vydat, je synergie – spojení a spolupráce. Konkurenční tlak ze strany inovátorů a revolucionářů dost možná donutí tradiční instituce spojovat své síly a hledat úspory a synergie. Tradiční instituce („dinosauři“) budou mít ale oproti revolucionářům jednu velkou výhodu – důvěru. Ta plyne z jejich regulace, ale i z toho, že je střadatelé a investoři dlouhá léta znají.

Ne každý nabídne své úspory prostřednictvím firem poskytujících peer-to-peer půjčky nebo zkusí crowdfunding, pokud nebude mít jistotu, že o své peníze nepřijde.

Finanční revolucionáři budou naopak symbolem změn, inovací a moderního životního stylu. Nebudou však pro všechny. Ne každý nabídne své úspory prostřednictvím firem poskytujících peer-to-peer půjčky nebo zkusí crowdfunding, pokud nebude mít jistotu, že o své peníze nepřijde. Tyto firmy a jejich služby a produkty jsou pro ty, kteří chtějí být „in“ nebo touží po vyšším výnose, přitom jsou ale ochotni akceptovat vyšší riziko.

I v tradičních finančních institucích bude docházet k rychlému technologickému rozvoji. Transakce přestane být pouhopouhým přesunem částek z účtu na účet, ale stane se nositelem informací. Ty budou moci banky využít při individualizovaných nabídkách a službách pro zákazníky. Tradiční instituce se budou muset naučit, jak správně s dostupnými informacemi nakládat, jak je zpracovávat a chránit. Za deset až patnáct let budeme častěji slýchat o kybernetických než úvěrových rizicích.

Regulovaný a volný trh

A regulátoři? I ti se budou muset přizpůsobit. Těžko udrží krok s vysokým tempem inovací fintech společností. Dost možná vzniknou dva oddělené světy: jeden regulovaný a jeden volný, kde bude vládnout pomyslná ruka trhu. Regulovaný trh se bude řídit přísnými pravidly (možná, že ještě přísnějšími než jsou současná) a bude nabízet určitou míru jistoty a bezpečí. Ani ekonomické ani finanční cykly ale nevymizí.

Ten druhý, volný trh, bude fungovat podle obecně platných právních pravidel, ale žádné garance už nenabídne. Každý klient se bude pohybovat na tomto trhu na vlastní zodpovědnost a sám za sebe. Nikdo a nic mu nebude krýt záda. Bude to velká škola pro všechny. Generace Z (a generace, které teprve přijdou) se buď budou muset naučit nést riziko svého rozhodnutí, nebo se budou raději vracet k tradičním reformovaným institucím.



Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky

Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky

Hra na bankéře v obývacím pokoji

Rozvoj internetu a komunikačních technologií přinesl mimo jiného i převrat v možnostech střetávání nabídky a poptávky. V mnoha oborech to umožňuje, aby na trh vstoupil široký okruh příležitostných poskytovatelů služeb, kteří by jinak svou volnou kapacitu nemohli nabídnout natolik širokému okruhu zájemců.

Pokud dnes lidé mohou přes různé platformy nabízet spolujízdu nebo třeba ubytování, je zákonité, že ani odvětví financí nemohlo zůstat nedotčené. Úrokové sazby u úspor byly v uplynulých letech velmi nízké, a proto je možnost získat větší zhodnocení lákavá. Úroky ze spotřebitelských úvěrů jsou mnohonásobně vyšší.

Česká republika

V České republice od loňského roku vzniklo několik platforem, které nabízejí přímé propojení těchto dvou světů prostřednictvím takzvaných peer-to-peer půjček. Platforma na rozdíl od banky nevystupuje svým jménem coby věřitel a dlužník, ale za provizi zprostředkovává, že se dlužníci a věřitelé na jejím tržišti potkají a půjčku si poskytnou mezi sebou.

Z hlediska makroukazatelů prozatím v Česku nejde o nijak výrazný fenomén

V pilotním roce 2015 se takto u nás rozpůjčovalo o něco málo více než 40 milionů korun. Pokud se naplní očekávání těchto platforem, může se v následujících letech takto každoročně rozpůjčovat kolem půl miliardy korun.

Ani pak by se ale celkový objem takto investovaných prostředků neblížil jednomu promile objemu úspor českých domácností a i z koláče spotřebitelských úvěrů by tyto platformy spíše jen paběrkovaly v řádu maximálně jednotek procent. Z hlediska makroukazatelů proto prozatím v Česku nejde o nijak výrazný fenomén.

Výhody i rizika

Věřitelé zapojení do peer-to-peer půjček by si však měli uvědomit, že jim platforma nepřináší jen výhodu v podobě úroku blížícího se úrokům ze spotřebitelských úvěrů, ale i potenciální rizika a úskalí. A to, i když daná platforma skutečně provozuje peer-to-peer půjčky, a nikoli hru typu letadlo, jako tomu bylo v případě čínského Ezubao. Jeho manažeři podle vyšetřovatelů došlé prostředky místo na půjčky používali na vyplácení úroků předchozím investorům, a o peer-to-peer půjčování tak šlo jen na oko.

Věřitelé zapojení do peer-to-peer půjček by si měli uvědomit, že jim platforma nepřináší jen výhodu v podobě úroku blížícího se úrokům ze spotřebitelských úvěrů, ale i potenciální rizika a úskalí

I řádná peer-to-peer platforma však přináší určitá rizika. Půjčování peněz na nezajištěné půjčky vždy bývalo rizikovou investicí. Na rozdíl od úspor v bance není taková investice pojištěna a případy nesplácení občas musejí dojít. Lze tomu předcházet diverzifikací do více půjček, ale je třeba počítat s tím, že jejich část může zůstat nedobytných.

Tím spíše, že v uplynulých letech se pomyslné kyvadlo nastavení práv věřitelů a dlužníků při vymáhání dluhů v Česku významněji překmitlo z pozice ve prospěch věřitelů na pozici ve prospěch dlužníků, ať již jde o exekuce nebo náhradu nákladů řízení za zastupování advokátem.

Větší administrativa

Rizikem také může být, pokud v dané platformě dlouhodobě nastane převis věřitelské nabídky nad prostorem pro umístění do projektů dlužníků. Limitovaný výběr projektů může vést k tomu, že věřitelé začnou být ve větší míře ochotni půjčovat i tam, kde by jinak projekt musel propadnout a případně přijít s nabídkou vyššího úroku.

Kromě rizikovosti je nutné počítat i s větší administrativou při zdanění zisku

Může tudíž přestat fungovat i princip kolektivní inteligence crowdfundingového půjčování, kdy se každý věřitel může spolehnout na to, že i další věřitelé přemýšlejí o rizikovosti daného projektu, a pokud se nenajde dostatečné množství těch, které projekt přesvědčí, půjčka se vůbec neposkytne.

Kromě rizikovosti je nutné počítat i s větší administrativou při zdanění zisku. Na rozdíl od vkladu u bank totiž zaplacený úrok nepodléhá srážkové dani, ale každý bankéř-amatér si úroky musí přiznat v rámci základu daně ve svém daňovém přiznání.



Zdeněk Kudrna, University of Vienna

Zdeněk Kudrna, University of Vienna

Problém stability systému

Většina pokusů o inovace skončí krachem. Podnikatelé i rizikoví investoři s tím počítají, navzdory tomu hledají pár nápadů, které se uchytí a zaplatí jim ostatní ztráty. Důležitější otázkou je, zda jejich pokusy mohou nějak rozvrátit stabilitu existujícího systému, aniž by jej nahradily něčím novým a lepším.

Finanční startupy zatím uspěly jen v několika specifických činnostech, jako jsou převody peněz. Jinak spíše pomáhají tradičním bankám, které jsou jejich největšími klienty, získávat a zpracovávat informace efektivněji. Z hlediska finanční stability tak zůstávají okrajovou záležitostí, byť se to může změnit.

Destruktivní inovace

Jelikož jde o módní investici, může vzniknout další verze „dot com“ bubliny, ale to je problém především pro investory. Horší by bylo, kdyby banky v očekávání nové konkurence opustily zavedené postupy a začaly příliš zbrkle zavádět neprověřená řešení. To by mohlo, zejména v kombinaci s nestandardním prostředím levných peněz a záporných úroků, některé z nich položit.

Tuzemské zkušenosti z devadesátých let ukázaly, že i osvědčené finanční modely lze zneužít, pokud právní a regulatorní systém nechá příliš mnoho prostoru pro destruktivní inovace

Toto riziko není zanedbatelné i proto, že finanční inovace jsou z podstaty věci nedostatečně regulované, neboť chvíli trvá, než se s nimi naučíme zacházet a objevíme jejich negativní a nezamýšlené důsledky. Ačkoli v medicíně či informačních technologiích inovace téměř automaticky oslavujeme, u finančních je více důvodů pro velmi kritickou skepsi.

Subprime hypotéky, strukturované produkty, daňové optimalizace i dluhy přenálepkované jako kapitál, to vše jsou finanční inovace, přestože jejich přehnané rozšíření vedlo ke krizi a ztrátě důvěry ve finanční odvětví. Navíc mnoho technologických novinek vytváří i nefinanční rizika – třeba tím, že zneužívají osobní informace nebo nebrání zneužití finančního systému pro kriminální účely.

Pro české finanční odvětví z toho vyplývá, že není třeba rychle zavádět každý nový nápad z Londýna a New Yorku dříve, než prokáže svou přínosnost a životaschopnost v krizových situacích. ČNB lze odpustit její konzervativní přístup k většině finančních novinek, včetně těch, které mateřské banky svým českým dcerám doporučují.

Tuzemské zkušenosti z devadesátých let ukázaly, že i osvědčené finanční modely lze zneužít, pokud právní a regulatorní systém nechá příliš mnoho prostoru pro destruktivní inovace.



Jan Pravda, Sanning Capital, Pravda Capital

Jan Pravda, Sanning Capital, Pravda Capital

Móda, ale i velká příležitost

FinTech je bezpochyby módou, ale také nutností a velkou příležitostí. O tom, jakým problémem jsou banky pro celou společnost (říkejme tomu externí riziko) a jaké mají problémy uvnitř (neefektivita), bylo napsáno mnoho. Trh to ví, a proto podíl kapitalizace bank na ekonomice USA klesl od roku 2007 z nějakých 22 na 16 procent v roce 2016.

Pokud by tento trend pokračoval, mohou být tradiční banky za dalších 20 let irelevantní. Pokud se to nestane kvůli kolapsu bankovního systému (který by byl katastrofou, již nechceme opakovat), ale tím, že kolosy nahradí hi-tech firmy, jež většinu jejich funkcí nahradí, bude to bezpochyby pokrok.

Logika automatizace

V kontextu FinTech se dnes hodně mluví o „crowdfundingu“, který s sebou přináší Markem Tluczem z Financial Times správně zmiňovaná rizika. Sám jsem se účastnil několika projektů a tyto obavy mohu potvrdit. „Crowdfunding“ neřeší problém neefektivity bank, protože nechává analýzu (ať mikropůjčky nebo mikroinvestice) na investorovi, který na správnou analýzu nemá ve většině případů znalosti ani čas, neboť transakce je malá a nevyplatí se.

Největší pošta na světě se dnes jmenuje – Google. Kolik transakcí na člověka zvládne? Třeba milionkrát víc než poštovní úředník před 50 lety. Totéž se musí odehrát v bankovnictví, to je logika automatizace.

Kde ta příležitost tedy je? Všude. Stačí se projít po odděleních velkých bank a vidět tisíce lidí, kteří, zavalení papíry, počítají s menšími nebo většími (někdy dokonce úmyslnými) typy tabulek, jež si posílají. Nad nimi bdí regulátor (taktéž nikoliv bez chyb). To jsme už někde viděli, ne?

Poštovní úřady před 50 lety? Jak vypadají dnes? Největší pošta na světě se dnes jmenuje – Google. Kolik transakcí na člověka zvládne? Třeba milionkrát víc než poštovní úředník před 50 lety. Totéž se musí odehrát v bankovnictví, to je prostě logika automatizace.

Banky a startupy

Navíc celý bankovní labyrint není dnes nic jiného než komplikované účetnictví, kdo kolik komu dluží. Doby, kdy banka měla zlato, domy a polnosti, a proti nim půjčovala, jsou dávno pryč. Dnes se každá činnost typické banky stává předmětem úsilí nějakého automatizujíciho „startupu“.

Doby, kdy banka měla zlato, domy a polnosti, a proti nim půjčovala, jsou dávno pryč. Dnes se každá činnost typické banky stává předmětem úsilí nějakého automatizujíciho „startupu“.

Ať je to správa majetku (asset management), ke kterému bychom se rádi počítali, nebo oddělení plateb (PayPal, bitcoin a další elektronické měny), měnových transakcí, marketingu, malých úvěrů nebo hypoték. Kam se člověk podívá, tam se někdo o něco pokouší.

Stejně jako při nástupu internetu se stane mnoho chyb, ale až si prach sedne, budeme dále – za deset vteřin koupíme prostřednictvím bitcoinové peněženky dějepisnou publikaci o bankovkách a vznosných bankovních budovách a budeme v ní nostalgicky listovat, zatímco robot bude zpracovávat účty v domácnosti a připravovat platby ke schválení. Země, kde se to odehraje rychle a s aktivní pomocí prozíravého regulátora, získají výrazný náskok. Budeme mezi nimi?



Pavel Kysilka, ekonom, bývalý šéf České spořitelny

Pavel Kysilka, ekonom, bývalý šéf České spořitelny

Finance ve smart modelu

Každá velká inovace v minulosti vypadala zprvu jako ne dost dobrá, odstrašující, riziková, drahá, postrádající řadu potřebných parametrů, než aby uspěla a zmasověla. Posléze vyvolala výbuch, který zlikvidoval dosavadní model celého odvětví.

To se odehraje i ve světě financí. Je úplně jedno, že 95 procent dnešních FinTechů neuspěje, zbylých pět procent bude stačit, aby obrátilo finanční odvětví vzhůru nohama.

Finanční roboporadce

Jak budeme v brzké době řídit svůj finanční život? Stejně jako svoje zdraví a životní styl, dům, vzdělání, sídliště, město – ve smart modelu. Na našich účtech, příjmech, výdajích, dluzích, investicích a pojištěních budeme mít umístěná čidla, která non stop monitorují vše, co technologie umožňují a co my potřebujeme.

Finanční roboporadce bude učit nás i sám sebe. A informace a analýzy bude sdílet s naším osobním a rodinným „finančákem“. S ním budeme primárně řešit náš budoucí život, což žádný software nezvládne.

Data bude neustále zpracovávat software, který vytvoří pro náš chytrý mobil reporty, upozornění, varování, doporučení a zasáhne, když bude třeba – sáhne si pro půjčku, když na účtu chybějí peníze na inkaso a trvalý příkaz, odešle volné zdroje do předdefinovaného investičního portfolia, automaticky přizpůsobí pojištění podle změněné situace.

Tento finanční roboporadce bude učit nás i sám sebe. A informace a analýzy bude sdílet s naším osobním a rodinným „finančákem“. S ním budeme primárně řešit náš budoucí život, což žádný software nezvládne. Chci založit nebo zrušit podnikání či rodinu, postavit dům, změnit práci, ukončit kariéru, cestovat? Pak potřebuji inteligentní a mobilní životní poradce, kteří mi všechny smart koncepty financí namodelují tak, aby mi přinášely řešení pro nadcházející životní etapu a neustále se samozdokonalovaly.

Na tom všem FinTechy pracují, tato řešení už existují a čekají, až budou dost dobrá, aby zmasověla. V USA je FinTechů více než bank. Stačí, když uspěje malá část z nich, aby se tvář finanční industrie totálně změnila.

Kreativní banky přežijí

A co banky? Kdekdo v Silicon Valley říká, že nepřežijí. Tvrdím, že některé přežijí, ale ne v dnešní podobě. Mohou to zvládnout ty z nich, které se transformují v kreativní technologické společnosti poskytující takové celoživotní plánování a poradenství, které má pět P: je prediktivní, proaktivní, preventivní, permanentní a participativní. Tito nepočetní vítězové změní hru a budou brát vše. Ty méně osvícené čeká osud Kodaku.

Některé banky přežijí, ale ne v dnešní podobě. Mohou to zvládnout ty z nich, které se transformují v kreativní technologické společnosti poskytující takové celoživotní plánování a poradenství, které má pět P: je prediktivní, proaktivní, preventivní, permanentní a participativní.

Mnohé „nesportovně“ spoléhají na dva obranné valy – na regulaci, která může ztížit nové konkurenci život, a dále na svůj legislativou definovaný monopol na vědomosti, co se děje s mými financemi, a tudíž i jaká je moje úvěrová bonita. Zda regulátoři rozhodí své sítě na odvětví FinTechů, je velká otázka. Doufejme, že alespoň v některých zemích ne.

Druhý obranný val bank už ale definitivně padl. Velké technologické společnosti, které vlastní naši digitální stopu, vědí o našem finančním (a vůbec veškerém) chování a vlastnostech i o naší (pravděpodobné) úvěrové spolehlivosti násobně více než naše banka. Do těchto stochastických modelů štědře léta investují a jejich výsledky jsou přes všechny tajnosti výborné.

Naopak P2P modely nepředstavují pro banky riziko. Mohou si je koupit a kombinovat s existujícím úvěrovým a platebním byznysem a nabízet lidem zajímavou „uberizovanou“ zkušenost.

Tři největší nepřátele bank paradoxně najdeme uvnitř jejich hradeb – jsou to jejich dosavadní úspěchy spojené s iluzí, že budou pokračovat. Dále neosvícení akcionáři, kteří nejsou ochotni obětovat část výnosů spojených s umírajícím obchodním modelem a nutné nemalé investice do technologií i lidí s tvůrčím potenciálem. A konečně převládající lidské archetypy, kterými jsou zaplaveny jejich managementy – banky přitahují spíše technokraty a cifršpiony než vizionáře a kreativce.



Monitor Jana Macháčka

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.