Evropská ekonomika v roce 2016? Snad oživení.

Předvídat ekonomický vývoj Evropy v roce 2016 je obtížné. Lze očekávat negativní, nebo pozitivní překvapení. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jaký bude podle vás rok 2016 pro evropskou ekonomiku?

Jan Macháček 18.12.2015
Evropská ekonomika 2016: Souboj černé a bílé labutě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropská ekonomika 2016: Souboj černé a bílé labutě. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Evropská ekonomika 2016: Souboj černé a bílé labutě.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Evropa patrně utlumí masivní migrační vlnu, která se stala hlavní událostí či fenoménem roku 2015. Příliv uprchlíků bude asi pokračovat, ale už regulovanější, konsensus se začíná vytvářet. Čeká nás v roce 2016 nějaké podobné překvapení?

Evropská centrální banka bude pokračovat v boji s deflací, kvantitativní uvolnění se bude rozrůstat. Otázkou s přímým dopadem na Evropu také je, jak vybere zatáčku zpomalení růstu Čína, a jak na Evropu zapůsobí očekávané zvýšení úroků v USA. Objeví se znovu řecká krize a otázka udržitelnosti dalších evropských suverénních dluhů? Zatím se zdá, že tuto problematiku pouze mediálně překrývá migrace.

Evropská unie musí také uklidnit nárůst mentálně-psychologické rozdělení mezi Východem a Západem, zabránit hrozbě rozpadu a rozdrobenosti. Výzvy, jako je agresivní Rusko, Ukrajina či Sýrie, si žádají mnohem akceschopnější a jednotnější Evropu.

Lze také očekávat, že EU bude nadále profitovat z velice nízkých cen energií.

Jaký bude podle vás rok 2016 pro evropskou ekonomiku?



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Politika „malých kroků“

Černé labutě o sobě naneštěstí nedávají vědět předem. Z logiky věci je tedy těžké je předvídat. Překvapení ať negativní, nebo pozitivní lze očekávat. Na paměti je pak třeba mít známé přísloví, že „štěstí přeje připraveným“.

Evropská unie a její členské státy by proto období zimy měly využít k diskusi a dobudování institucí a mechanismů, které lépe zvládnou budoucí šoky. Ve většině případů však nelze očekávat významný posun v prohlubování procesu evropské integrace, spíše budeme svědky expertních debat a politiky „malých kroků“ k řešení dlouhodobých problémů.

Británie, Německo a Francie

Pozornost by se měla soustředit na vytvoření politiky společné ochrany vnějších hranic, integrace migrantů do trhu práce a vzdělávacího systému, dobudování bankovní unie a nastavení prostředí pro volný pohyb kapitálu do zemí periférie eurozóny v rámci diskutované kapitálové unie.

Výsledek jednání o takzvaném Brexitu a vývoj britského veřejného mínění může v konečném důsledku výrazně ovlivnit výsledek parlamentních a prezidentských voleb v Německu a ve Francii

Pozornost médií se bude soustřeďovat především na vývoj debaty o vystoupení Velké Británie z EU, takzvaný Brexit. Výsledek jednání a vývoj britského veřejného mínění může v konečném důsledku výrazně ovlivnit výsledek parlamentních a prezidentských voleb v Německu a ve Francii.

Pokračování členství v Británii podpoří proevropské politické strany, případné vystoupení naopak dodá munici protievropským stranám. S blížícími se volbami v Německu a ve Francii však lze očekávat „utišení“ diskusí o evropských tématech. Prioritou německých i francouzských politiků v předvolební debatě budou primárně domácí problémy a politické záležitosti.

Největší neznámá

Dění na „východ“ od hranic EU bude nadále stimulovat debaty o vytvoření jednoho z dalších pilířů skutečné federace, jímž je společná obranná politika se společnou a akceschopnou evropskou armádou.

Největší neznámou, ale současně kritickým faktorem bude schopnost zemí eurozóny a celé EU nastartovat ekonomický růst, jenž by vyřešil většinu současných problémů

Otázku, zda bránit „pevnost Evropa“ v rámci Severoatlantické aliance, nebo vytvořit vlastní obranné uskupení silně ovlivní prezidentské volby v USA a jejich novou zahraniční politiku. Celkem reálně v případě vítězství Donalda Trumpa hrozí „stažení se USA ze světa“ a soustředění úsilí na domácí bezpečnost a ekonomický rozvoj.

Největší neznámou, ale současně kritickým faktorem bude schopnost zemí eurozóny a celé EU nastartovat ekonomický růst, jenž by vyřešil většinu současných problémů. Snížil by nezaměstnanost a míru zadlužení v zemích periférie, zvýšil daňové výnosy a vytvořil dostatek pracovních míst pro integraci uprchlíků. Není však vidina robustního růstu pouze zbožným přáním evropských i národních politiků a občanů EU?



Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně, Zastoupení Evropské komise v ČR

Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně, Zastoupení Evropské komise v ČR

Mírný optimismus

Evropská komise (EK) vyhlíží k roku 2016 s mírným optimismem. Ekonomika EU v současnosti zažívá mírné oživení, jež by v příštím roce mělo postupně nabírat na intenzitě. Napomáhají tomu momentální příznivé faktory, jako jsou nízké ceny ropy, relativně slabé euro a uvolněná monetární politika evropských centrálních bank.

Vzhledem k měkčím úvěrovým podmínkám a investiční podpoře z Junckerova plánu očekává EK ve své podzimní prognóze v příštím roce i výraznější nastartování investic. V některých zemích už začínají nést ovoce i provedené reformy, zejména v oblasti trhu práce.

Na druhou stranu vliv především krátkodobých pozitivních faktorů slábne a objevují se nové problémy, zejména bezpečnostní situace, rostoucí geopolitické napětí a zpomalení rozvíjejících se ekonomik a světového obchodu. V celkovém součtu očekáváme, že příznivé faktory lehce převáží a tempo růstu se v EU se zvýší z 1,9 procenta v letošním roce na dvě procenta v roce 2016, eurozóna by měla zrychlit z 1,6 na 1,8 procenta.

Migrační krize

Migrační a uprchlická krize je zcela mimořádnou situací a přináší hospodářské důsledky. Navzdory tomu by podle podzimní prognózy EK neměla mít zásadní dopad na evropskou ekonomiku jako celek, ačkoliv se v některých státech projeví znatelněji, například ve Švédsku či v Německu.

Podle podzimní prognózy Evropské komise by migrační krize neměla mít zásadní dopad na evropskou ekonomiku jako celek

V krátkodobém horizontu náklady spojené s řešením migrační a uprchlické situace bezesporu zhorší fiskální pozici přijímajících zemí (zhruba o 0,2 procenta HDP, nejvíce u Švédska – o 0,5 procenta).

Ve střednědobém horizontu však modely naznačují neutrální až pozitivní dopad na růst i rozpočty, a to díky vyšší nabídce pracovních sil. Základním předpokladem ovšem je, že se EU podaří vypořádat s migračními tlaky a přijaté uprchlíky dobře integrovat a kvalitně zapojit na trh práce.

Další vnější faktory

Větší vliv než uprchlická a migrační krize však na evropskou ekonomiku pravděpodobně budou mít jiné vnější faktory. Klíčový bude vývoj situace v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách, jako je Rusko či Brazílie.

Zvyšování úrokových sazeb americkým Fed může dále pomoci euru, ale zároveň podlomit oživení v rozvíjející se části světa

Ceny ropy pravděpodobně zůstanou na nízkých úrovních, což je pro evropskou ekonomiku dobré, ovšem do značné míry to odráží i slabost Číny. Zvyšování úrokových sazeb americkým Fed může dále pomoci euru, ale zároveň podlomit oživení v rozvíjející se části světa. Všechno tedy souvisí se vším.

Podobně ani česká ekonomika neexistuje ve vzduchoprázdnu. Koneckonců i současný český ekonomický sprint byl do značné míry tažen faktory nečeskými – jednak silnou zahraniční poptávkou, jednak zrychleným dočerpáváním evropských fondů.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Samé dobré zprávy

Jsem optimista, a proto se těším, že někdy koncem roku 2016 by mohla Evropa konečně pochopit, že zoufalá snaha o homogenizaci zájmů jejích národů vede pouze a jenom k další nadvládě Německa, které se přitom samo ještě nevyrovnalo se svou minulostí, což protilehlé straně Atlantiku umožňuje disciplinární útoky à la VW.

Do konce roku 2016 se třeba též dozvíme, zda konsensus ohledně migrace se bude týkat i používání vodních děl a slzných plynů. A možná uvidíme i první transporty drsných, válkami zocelených Albánců do jejich jistě bezpečné, nicméně nezaměstnaností rozervané vlasti. A třeba se stane i ten zázrak, že Saúdská Arábie nabídne ženám řidičské průkazy a Kobání vstoupí do Tureckem uznaného Kurdistánu.

Do konce roku 2016 se třeba též dozvíme, zda konsensus ohledně migrace se bude týkat i používání vodních děl a slzných plynů

Nadějí též zůstává, že během volební kampaně si v USA všimnou, že východní hranice jejich impéria se stabilizovala o hodně blíž Moskvě, než jsme my pamětníci kdy mohli doufat, a že druhým garantem této nové linie nemůže být nikdo jiný než prosperující Rusko.

V souhrnu jsem tedy připraven na samé dobré zprávy. Snad jen s výhradou, že v důsledku prozření nového amerického prezidenta bude ve prospěch Ruska zdražena nafta, což negativně dopadne na náš HDP, možná ještě dřív, než se vzpamatuje z letošního nesmyslného honu za dočerpáním ještě nesmyslnějších evropských dotací.



Monitor Jana Macháčka

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.