Lidovky.cz

Dnešní tempo růstu cen akcií nebude trvat věčně

Dárkové poukazy GameStopu na pobočce v New Yorku. foto: Reuters

Málokdo popírá, že akciové trhy – zejména americké – jsou extrémně předražené. Jeremy Grantham, zakladatel a manažer investičního fondu GMO, tvrdí, že současná bublina je srovnatelná s rokem 1929. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Lze očekávat brzké prasknutí bubliny akciových trhů?
  18:13

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Málokdo popírá, že akciové trhy – především americké – jsou extrémně předražené. Jde však o bublinu? Jeremy Grantham, zakladatel a manažer investičního fondu GMO, tvrdí, že současná bublina je srovnatelná s rokem 1929 nebo s bublinou internetových firem, respektive dot.com, ze začátku tisíciletí. Co je ale bublina? Jak se pozná? Kde je hranice mezi bublinou a předraženým trhem?

Americký ekonomický historik Charles Kindleberger (1910–2003) ve své klasické knize Manias, Panics and Crashes: A History of Financial Crises (Mánie, paniky a krachy. Historie finančních krizí) z roku 1978 tvrdí, že jsou třeba levné peníze a vzrušující narativ, který pobízí k investicím. Ocenění je přehnané a investory nemotivuje hodnota, ale spíše snaha prodat jiným za víc, než sami koupili. To se pak trhy dostanou podle amerického ekonoma Hymana Minského (1919–1996) do fáze „Ponziho schématu“.

Levné peníze bychom měli, ale kde je excesivní chování? Zajímavě o tom píše třeba John Authers na serveru Bloombergu. Lze očekávat brzké prasknutí bubliny akciových trhů?



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Pesimistická nálada

Růst cen akcií, který teď zažíváme, se jen zčásti podobá tomu z konce dvacátých let 20. století. Jeho příčina je jiná: dnes je spekulativní prvek, který byl podstatou přehřátí v roce 1929, zanedbatelný. Zatímco tehdy poptávku po akciích živil neodpovědný optimismus investorů, dnešní je její růst veden snahou někam umístit volné (přebytečné) peníze. S akciemi také rostou ceny nemovitostí, luxusního zboží, obrazů starých známých umělců, zlata (a digitálních měn), tedy objektů, jejichž spotřeba není měřena indexem spotřebitelských cen.

Nálada není optimistická jako v letech před Velkou depresí, nýbrž pesimistická, spíše jde o snahu někam umístit přebytečné peníze, aby je co nejméně ohrozily očekávané turbulence v ekonomice. Spekulativní prvek také existuje, ale nepřevažuje jako u skutečné bubliny v roce 1929.

Nálada není optimistická jako v letech před Velkou depresí, nýbrž pesimistická, spíše jde o snahu někam umístit přebytečné peníze, aby je co nejméně ohrozily očekávané turbulence v ekonomice. Spekulativní prvek také existuje, ale nepřevažuje jako u skutečné bubliny v roce 1929. Růst volných prostředků je důsledkem masivního deficitního financování, které nechtěně značně urychluje rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. (V nadsázce by se dalo říct, že dodává bohatým další přebytečné zdroje, a nutí je s nimi něco udělat).

Jak se s touto nerovnováhou ekonomika vyrovná, proto nelze hledat v paralele s hospodářskou a společenskou krizí třicátých let. Růst cen akcií tímto tempem nebude trvat věčně, ale nečekám výrazné propíchnutí bubliny, spíše drobnější korekce a, doufejme, rozvoj ekonomiky po skončení koronavirové krize, který problém rozdílů mezi cenami a kalkulovanými hodnotami (a vůbec nárůstu dluhů zjevných i skrytých) zrelativizuje. Jsme ovšem v nepopsaném terénu, protože konjunkturu z pesimismu v tomto rozsahu z minulosti neznáme.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Dofukování do nekonečna

Současná bublina na akciových trzích je jen jednou z mnoha, které se postupně v uplynulých 20 letech nafoukly. Když se některé vyfoukly, ať po internetové horečce na začátku milénia, nebo realitní bublině před 13 lety, udělali jsme vše pro to, abychom je znovu dofoukli. Nafoukli jsme jich tolik, že se tomu začalo říkat všebublina.

Vytvořili jsme svět, kde je možné, že se bubliny budou dofukovat do nekonečna, a jejich náklady, jako je vyšší nerovnost ve společnosti, nižší efektivita a další, jen nejsou na první pohled vidět

O tom, jsou-li akciové trhy přefouknutou bublinou, není pochyb. Investoři si ale kladou mnohem důležitější otázku: Co se stane, když tato bublina praskne? Racionálně předpokládají, že by se zase dofoukla. Jakýkoliv větší propad na trzích by nesl výrazné riziko snižování cen, což centrální banky z ústav a zákonů nesmějí dopustit. Viděli jsme to za uplynulých 20 let už třikrát, během všech tří krizí.

Už ani bubliny nejsou, co bývaly. Jejich definicí bylo, že občas prasknou. Vytvořili jsme svět, kde je možné, že se bubliny budou dofukovat do nekonečna, a jejich náklady, jako je vyšší nerovnost ve společnosti, nižší efektivita a další, jen nejsou na první pohled vidět.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Posun myslitelného

Současný stav výstižně charakterizuje populární termín racionální bublina. Ten značí, že aktuální ocenění akciových indexů je z historického hlediska přestřelené, ale extrémně uvolněná měnová politika našponované hodnocení ospravedlňuje. Mohutné nákupy centrálních bank poslaly výnosy řady dluhopisů do záporného teritoria. To znamená, že oproti extrémně předraženým bondům nabízejí akcie stále zajímavý nadvýnos. Události z uplynulých dní vyvolávají děsivé reminiscence na dot.com éru.

Události okolo společnosti GameStop odhalují rychlý posun hranic myslitelného. Na druhou stranu mnozí tvrdí, že na rozdíl od dot.com bubliny stojí současný meteorický vzestup trhů na pevnějších základech. Drobní investoři zatím nevyužívají stejně masivně finanční páky.

Akciové indexy obsahují rekordní počet firem generujících ztrátu. Tyto společnosti navíc ve výkonosti porážejí ziskovější protějšky. Do dění na burzách stále více promlouvají drobní investoři. Události okolo společnosti GameStop odhalují rychlý posun hranic myslitelného. Na druhou stranu mnozí tvrdí, že na rozdíl od dot.com bubliny stojí současný meteorický vzestup trhů na pevnějších základech. Drobní investoři zatím nevyužívají stejně masivně finanční páky. Ta standardně přispívá k zvýšené nestabilitě a turbulencím.

Nové fiskální stimuly podpoří ekonomickou aktivitu, což se promítne do lepších korporátních zisků. V neposlední řadě i dávky, které americká vláda pošle domácnostem, Paycheck Protection Program, mohou znamenat další příliv prostředků na akciový trh. Jednoznačně nejrelevantnějšími protagonisty zůstávají centrální banky. Dokud poběží jejich dluhopisové programy a sazby zůstanou ultranízké, mohou akcie nadále posilovat.

Někteří investoři se však obávají, že kombinace rozsáhlých fiskálních výdajů a uvolněných měnových podmínek vyvolá cenové tlaky a donutí centrální bankéře stimuly předčasně ukončit. Tohoto scénáře se globální burzy obávají nejvíc. Fed si to uvědomuje, proto guvernér Jerome Powell možnost utáhnout letos monetární politiku kategoricky odmítl. Prozíraví investoři však budou zkoumat reálnost těchto slibů. Jakýkoliv náznak redukce probíhajících dluhopisových nákupů může spustit otřesy na trzích.



Monitor Jana Macháčka
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.