Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Uvolnění poptávky urychlí ekonomické zotavení

  19:09
Úspory českých domácností vzrostly během 12 měsíců s pandemií průměrně téměř o 27 tisíc korun na obyvatele – čtyřikrát víc, než ušetřili ročně v uplynulých 20 letech. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jak Češi naloží s penězi uspořenými za pandemie a jak to ovlivní ekonomický růst?
Peníze – ilustrační foto.

Peníze – ilustrační foto. foto: Shutterstock

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Až znovu ožijí všechny kvůli koronavirové pandemii uzavřené obchody, restaurace, hotely, fitness centra a další služby, budou mít Češi co utrácet. Z údajů České národní banky totiž vyplývá, že úspory domácností vzrostly během 12 měsíců s pandemií v průměru téměř o 27 tisíc korun na obyvatele.

To je zhruba čtyřikrát vyšší částka, než dokázali ušetřit ročně ve 20 předchozích letech. Jak s uspořenými penězi naloží? Nechají si je naspořené? Utratí je postupně s uvolňováním restrikcí? Budou si dělat radost a potěšení a utratí peníze najednou? Lze čekat dopad na inflaci? Jak se to projeví v ekonomickém růstu?



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Rychlý návrat

Restrikce budou uvolňované postupně a opatrně, proto asi nebude příležitost k masivnímu bujarému utrácení. Spotřeba se zřejmě poměrně rychle vrátí k předpandemické úrovni, nebude ji však ani krátodobě výrazně překračovat. Značná část státní podpory si našla cestu k bohatší části společnosti, kde spíše zůstanou jako úspory. Splácejí se staré dluhy.

Porostou ceny akcií, nemovitostí, sbírek a luxusního zboží, jež nejsou zahrnuté do harmonizovaného indexu spotřebitelských cen. Ty mírně porostou, proto se nebudeme bát deflace, ale nebezpečná inflace nenastane, protože poptávka po spotřebním zboží nepřekročí úroveň, na niž by nestačily výrobní kapacity. Struktura spotřeby se možná trochu změní, ale ani zde nečekám velké změny od předpandemického trendu.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Pouze inflační tlak

Ze zkušeností z obdobných dějinných událostí, například amerických Roaring Twenties, s velkou pravděpodobností tyto nucené úspory budou poměrně rychle utraceny stylem opilých námořníků. Bude však záležet na rychlosti uvolňování restrikcí. Asi nelze utratit všechno jen u kadeřníka a v hobby marketu. V restauracích půjde utrácení lépe a na dovolených v zahraničí ještě lépe. Ale cestování je asi pořád daleko. Nevlivní to střednědobou a dlouhodobou inflaci, jež je peněžním jevem.

I kdyby byl tento krátkodobý nárůst poptávky vyšší než nárůst nabídky (přičemž jde o návrat obou na předpandemickou úroveň), a proto se krátkodobě zvýšily ceny v některých odvětvích, nastane pouze inflační tlak, který se ale nepromítne do delší inflace, pokud jej nebude centrální banka akomodovat růstem peněžní zásoby. Není důvod si myslet si, že by Česká národní banka nechtěla dodržet svůj inflační cíl, takže se toho neobávám.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus

Opatrnost přetrvá

Uvolnění odložené poptávky má v současnosti silnou globální rezonanci. Pandemie a s ní spojená všeprostupující nejistota vedla domácnosti i firmy k tvorbě obezřetnostních úspor. Roli hrálo i omezení „kontaktních“ odvětví ekonomiky. Zcela proto odpadla možnost určitého druhu spotřeby. Podle odhadu Moody’s akumulovaly domácnosti v souvislosti s pandemií celosvětově přebytečné finanční prostředky v objemu 5,4 bilionu dolarů. Efekt uvolnění zadržené poptávky proto mohutně přispěje k akceleraci ekonomického zotavení.

Čím rychleji budou ukončeny restrikce, tím citelnější a přímočařejší návrat poptávky bude. Nelze však očekávat, že se spotřeba okamžitě vrátí na předcovidovou úroveň. Určitá opatrnost přetrvá.

Tvorba globálních úspor není rovnoměrná a jejich významnější část připadá na vyspělé státy. V České republice lze sledovat podobné trendy jako v západních zemích. S postupným odezníváním pandemie se proto dočkáme opětovného oživení spotřeby. Čím rychleji budou ukončeny restrikce, tím citelnější a přímočařejší návrat poptávky bude. Nelze však očekávat, že se spotřeba okamžitě vrátí na předcovidovou úroveň. Určitá opatrnost přetrvá.

V souvislosti s rozvolněním přebytečných finančních prostředků se může zvýšit inflace. Cenové tlaky by však měly být pouze přechodné. Navíc výraznější část úspor je koncentrovaná v rukou bohatších domácností, které mají menší sklon ke spotřebě. Proto může nezanedbatelná část covidových úspor najít umístění v investicích a přispět k růstu cen aktiv.



Petr Zahradník, ekonom České spořitelny

Žádné nákupní šílenství

V uplynulém více než roce jsme byli svědky dvou zásadních jevů. Za prvé, vynuceně odložené spotřeby v řadě oblastí maloobchodního trhu a služeb, kupříkladu v pohostinství, ve většině spektra služeb, v cestování, kultuře a většině segmentu trávení volného času, v lázeňství i péči o zdraví. V těchto oblastech nastane po odstranění restriktivních opatření krátkodobé prudké oživení spotřeby, jež se během několika následujících měsíců uklidní a stabilizuje do předchozího trendu.

Nečeká nás nákupní šílenství, pokud za ně nebudeme považovat naplnění větší než obvyklé touhy dát si zase točené pivo v oblíbené hospodě, nákup potřebných věcí či pořízení služeb, což nebylo možné kvůli omezením uskutečnit

Druhým jevem je, že navzdory velkému poklesu ekonomického výkonu se prakticky nezvýšila nezaměstnanost a průměrná mzda uspokojivě rostla. To je spojené s dlouhodobě obtížně udržitelným poklesem produktivity, což může u řady lidí vyvolat obavy z budoucnosti spojené s takovým velkým přírůstkem úspor. Tyto dva jevy se budou prolínat, a pokud pandemie zcela opadne, či se s ní naučíme normálně žít, vrátí se i obvyklý trend ve vývoji spotřeby u nás. Ta v Česku není nadměrná – vzhledem k HDP patří tento podíl k nejnižším v Evropské unii.

Významná část přírůstku úspor má vedle vytvoření rezervy na „horší časy“ také motiv pořízení si bydlení a s poměrně slušným aktuálním tempem výstavby a přípravy nových bytů může být použita i na tento účel. Nečeká nás proto nákupní šílenství, pokud za ně nebudeme považovat naplnění větší než obvyklé touhy dát si zase točené pivo v oblíbené hospodě, nákup potřebných věcí či pořízení služeb, což nebylo možné kvůli omezením uskutečnit.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Mnohem menší dopad

Utracené úspory vysokou inflaci nevyvolají, ale pomohou ustát zvyšování daní, bez kterého se patrně v nejbližší době neobejdeme. Dopad úspor proto bude mnohem menší, než se z rekordních čísel může na první pohled zdát. Co se stane, s jistotou vědět nemůžeme, ale několik pokrizových pohybů úspor předvídat umíme. Je pravděpodobné, že lidé odkládají spotřebu. Můžeme tedy čekat, že se úspory časem promění v nákupy oblečení a večeře s přáteli. Budeme ale utrácet vše, co se za více než rok naakumulovalo?

Dopad úspor proto bude mnohem menší, než se z rekordních čísel může na první pohled zdát. Co se stane, s jistotou vědět nemůžeme, ale několik pokrizových pohybů úspor předvídat umíme.

Až pandemie opadne a rozvolní se opatření k jejímu potlačení, budeme více cestovat a bavit se. Nelze však čekat, že budeme chodit jednou týdně ke kadeřníkovi či doženeme všechny ztracené jízdy taxíkem. Služby poskočí a peníze do nich konečně začnou téct a chvíli zřejmě i více než před pandemií, ale nečekejme zázraky.

Rozpouštění úspor na ceny i vyšší růst ekonomiky tlačit bude, ale nijak výrazně. Důležitější roli sehrají úspory jako rezerva pro budoucí vyšší daně. Ty ještě o něco posílí uvedený efekt, protože tyto peníze si necháme na účtech a v hotovosti, místo abychom je roztočili v ekonomice. Je rozumné očekávat, že předlužené vládě nezbyde brzy nic jiného než zvýšit daně.



Monitor Jana Macháčka