Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Očkovat by se měla co nejrychleji celá populace

Brněnské očkovací centrum. foto: MAFRA

Distribuce vakcíny proti covidu-19 je spojená s morálně-filozofickými dilematy. Očkování začíná většinou u nemocničního personálu, ale podle některých by mělo začínat u nejstarších a nejzranitelnějších. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Kdo by měl být první očkován proti covidu-19?
  17:32

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Distribuce vakcíny proti covidu-19 je na celém světě spojená s mnoha složitými morálně-filozofickými dilematy. Pokud má být prioritou zachránit co nejvíce životů a co nejrychleji nastartovat ekonomiku, pak mnozí epidemiologové vcelku logicky tvrdí, že nejrychlejší by bylo naočkovat jedno město, poté jeho okolí a následně další město. Tak však demokratická politika nefunguje, a vlastně to ani není možné.

Očkování začíná ve většině států u nemocničního personálu, což se zdá zasloužené a správné, ale má-li se zabránit úmrtím, leckdo tvrdí, že má začínat u nejstarších a nejzranitelnějších. Nebo se má brát v úvahu, kolik života může mít člověk ještě před sebou? Pokud jde o šíření, pak je logické začít profesemi, které se nejvíce pohybují mezi lidmi, například průvodčí, prodavači či taxikáři. Otázka nejen pro filozofy, ale i ekonomy zní: Kdo by měl být první očkován proti covidu-19?



Lubomír Lízal, CEO Expobank

Preferovat nejohroženější

Izrael očkuje asi jedno procento populace každý den, tedy za tři měsíce bude mít hotovo. Jelikož naše současné tempo vakcinace je násobně nižší než počet nakažených každý den, nemá smysl řešit otázku jinak než absolutní preferencí nejohroženějších. Ostatní budou stejně promoření dříve, než na ně přijde řada. Jen si tento fakt zatím nechceme přiznat.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Vše potrvá déle

Proočkování populace představuje z organizačního a administrativního hlediska nesmírně náročný proces. Proti sobě působí řada faktorů. Panují neshody o přednostním očkování skupin obyvatel. Většina zemí se stále potýká s nedostatkem vakcín. Mezi lidmi stále přetrvává významná nedůvěra k injekcím proti covidu-19. Nelze se proto divit, že počty očkovaných výrazně zaostávají za původními ambiciózními plány.

Nyní řada finančních institucí snižuje své prognózy vývoje HDP za první čtvrtletí. Rizika také zůstávají asymetricky nakloněná dolů. Začíná být stále jasnější, že potrvá déle, než se lockdownů a jiných opatření společenského distancování zbavíme definitivně.

Cílem vakcinace by mělo být co nejrychlejší proočkování části populace náchylné k těžkému průběhu onemocnění covidem-19. Vzhledem ke kritické roli lékařského personálu dává smysl zahájit očkováním zdravotníků. Následovat by měli starší pacienti s komorbiditami. Taková strategie vypadá na papíře jednoduše, provádí se však obtížně. Odhalení komorbidit může být značně komplikované. Proto by vakcinace měla postupovat co nejrychleji napříč celou populací.

Z ekonomického hlediska představuje pomalé očkování nezanedbatelný problém. Když v listopadu oznámily společnosti Pfizer a BioNTech svůj přelomový objev, podlehli všichni takřka bezbřehému optimismu. Nyní řada finančních institucí snižuje své prognózy vývoje HDP za první čtvrtletí. Rizika také zůstávají asymetricky nakloněná dolů. Začíná být stále jasnější, že potrvá déle, než se lockdownů a jiných opatření společenského distancování zbavíme definitivně.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Co nejvíce decentralizovaně

Chápu to spíše jako akademickou otázku, protože v současnosti nemáme kvůli stupidní české a evropské politice dostatečný počet vakcín, abychom narazili na tento problém. A je ve hvězdách, zda někdy budeme. Kdybychom měli vakcín dost a báli bychom se, aby v mezidobí neprošla lhůta jejich expirace, bylo by nejrozumnější distribuovat je co nejvíce decentralizovaně (například do lékáren) a očkovat kohokoliv, kdo přijde. Čím složitější pravidla, tím více „úzkých hrdel“ a zbytečných prostojů.

Kdybychom měli vakcín dost a báli bychom se, aby v mezidobí neprošla lhůta jejich expirace, bylo by nejrozumnější distribuovat je co nejvíce decentralizovaně (například do lékáren) a očkovat kohokoliv, kdo přijde. Čím složitější pravidla, tím více „úzkých hrdel“ a zbytečných prostojů.

Konečným cílem je naočkovat většinu populace a toto je nejrychlejší způsob, jak toho dosáhnout. Na očkovacích místech by absolutní přednost měli mít starší zájemci, například od 60 let. Teď, kdy nám taková situace zatím (bohužel) nehrozí, by přednost měli mít zdravotníci a lékaři, exekutivní pracovníci (nechceme, aby s covidem-19 onemocněl někdo, kdo má na starosti distribuci) a ohrožené skupiny, tedy staří a nemocní.

Nevím, zda je k něčemu online rezervační systém, když by se dalo postupovat tak, že vakcínu dostane ten, kdo si pro ni přijde. Rozdíl by byl v tom, že jeho věk je nad určitou hranicí, což lze jednoduše a rychle ověřit. Pokud by v tomto režimu hrozilo, že nějaká vakcína expiruje, přejde se do režimu bez preferencí a opět se naočkuje kdokoliv. Je to zdaleka nejsrozumitelnější, nejrychlejší a nejefektivnější systém.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Zkusme aukci

Modely ideální distribuce vakcín se shodují – je-li cílem snížit úmrtnost, potom dává smysl současný postup, nejprve naočkovat zdravotníky a poté postupovat podle věku. Nemusíme dosáhnout ani kolektivní imunity a u proočkované populace starší 50 let snížíme úmrtnost na koronavirus prakticky k nule.

Pokud by se každá desátá vakcína dražila a získané peníze využil stát na odměny zdravotníků, nákupy dalších vakcín nebo na záchranné balíčky pro ekonomiku, mohl by být výsledek ještě lepší. A vzhledem k elasticitě poptávky po vakcíně by se dalo číslo upravit a nabízet v aukci třeba každou třicátou, aby se maximalizoval výnos.

Zajímavou otázkou je, jestli by se do procesu nedalo vnést trochu ekonomických motivací. Pokud by se každá desátá vakcína dražila a získané peníze využil stát na odměny zdravotníků, nákupy dalších vakcín nebo na záchranné balíčky pro ekonomiku, mohl by být výsledek ještě lepší. A vzhledem k elasticitě poptávky po vakcíně by se dalo číslo upravit a nabízet v aukci třeba každou třicátou, aby se maximalizoval výnos.

Tento mechanický utilitární propočet však může většině lidí připadat nemravný a není se čemu divit. Obtížně by se obhajovalo, proč mají mít bohatší přednost a jak tyto jejich peníze využijeme k záchraně dalších životů. Ve výsledku se k vakcíně bohatí a vlivní dostanou stejně přednostně, ale korupcí. Peníze proto neskončí ve státním rozpočtu, ale v kapsách úředníků a politiků. Na oko se nám to ale bude zdát férovější.



Monitor Jana Macháčka

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...