Lidovky.cz

Jak odměňovat v městských firmách...

  12:33
Po skandálech s odměnami a výdělky politiků v pražských městských firmách by dle Jana Macháčka měli v jejich představenstvech sedět jen odborníci a manažeři vybíraní v soutěži. Co na to ekonomové a analytici?

Odměňování politiků v městských firmách. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Skandály s odměnami a výdělky politiků v pražských městských firmách, především diskutované odměny Radmily Kleslové, odhalily zjevné nepochopení kultury a principů „corporate governance“, a to 20 let poté, co se už české ekonomice smí říkat ekonomika tržní.

Podle mého soudu je zcela vyloučené, aby přímo v představenstvech městských firem seděli například politici, městští zastupitelé či radní. Má v nich být místo pouze pro odborníky a manažery, kteří jsou vybírání v soutěži.

Podle mne by ale politici, radní a zastupitelé neměli sedět ani v dozorčích radách. A pokud v nich sedět budou, pak bez nároku na jakoukoli odměnu. Členové dozorčích rad nesmějí mít nárok na jakékoli bonusy, a to ani na generózní životní pojistky. Jejich odměna má být spíše symbolická, nesmí tvořit dominantní složku jejich příjmu.

Další otázkou pak je, jak mají být adekvátně nastaveny odměny právních firem pracujících pro město. Přece není normální, aby inkasovaly desítky milionů korun.

Jaký je podle vás správný systém odměňování v městských firmách? Může být politik například poradcem městské firmy? Vítány jsou i další připomínky k fungování a struktuře městských firem.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

V první řadě konflikt zájmů

Uvedená otázka je stejně stará jako budování kapitalismu včetně toho našeho po roce 1990. Jejím skutečným jádrem je konflikt principal-agent mezi vlastníkem a nájemnými manažery těžícími ze své informační převahy. Neboli, předložená otázka se primárně týká uvedeného konfliktu zájmů a až ve druhé řadě by nás měl zajímat i problém korupce.

Zúžíme-li nicméně pozornost na korupci, měli bychom zase nejdřív upozornit, že ta se týká nejen veřejné, ale i soukromé sféry – například vzájemného obsazování „židlí“ ve statutárních a dozorčích orgánech akciových společností. Zúžíme-li pak náš zájem ještě víc na politickou korupci, hned se musíme zeptat, zda má smysl rozlišovat mezi obecními a státními majetky.

Libertariánská odpověď

Libertariánská odpověď se tedy bude především odvíjet od teze, že otázka je složitá sama o sobě a netřeba ji dále komplikovat vytvářením institucionálních nesmyslů, například typu ČEZ. Libertarián bude donekonečna opakovat, že pouze hrozba bankrotu se může stát efektivním dohledem nad nešvary v podnikání včetně těch korupčních.

Pouze hrozba bankrotu se může stát efektivním dohledem nad nešvary v podnikání včetně těch korupčních

A pokud si politická scéna odsouhlasí, že některý podnik (z moci úřední) zbankrotovat nesmí, měla by mu okamžitě udělit postavení samostatného odboru na příslušném ministerstvu či obecním úřadu. Generální ředitel takového podniku by měl tomu odpovídající mzdu a dozorován by byl ve stejném režimu jako jeho úředničtí kolegové, kteří, připomeňme, často rozhodují o podstatně větších miliardách, včetně těch z jimi vymyšlených regulací.

Na druhé straně ovšem existují varianty, které jsou ještě horší, než je ta dnes existující. Jedna taková je založena na „nezávislých“ expertech, ať už by pocházeli z Liberálního institutu nebo pražských kaváren.



Zdeněk Kudrna, University of Vienna

Trafiky

Politici do dozorčích rad komunálních i státem vlastněných podniků patří, ale nikdy by neměli hrát dominantní roli. V dozorčích radách by měl být mix zástupců sledujících odlišné zájmy, které je povedou k tomu, aby se navzájem hlídali a hledali vyvážené strategie.

Funkční model je třetina nezávislí odborníci, třetina zaměstnanci a třetina politici, s tím, že předseda by měl být odborník. Takové nastavení by omezilo tunelování prostřednictvím klientelistických zakázek, neboť odborníci včas odhalí cinknuté nastavení a spolu se zástupci zaměstnanců mohou prosadit férové podmínky, které podnik nepoškozují.

Kritéria

Mixování tří typů zástupců je lepší než spoléhání výhradně na odborníky. Pokud by politické strany neměly žádné zástupce v dozorčích radách, vedlo by to k politizaci nezávislých odborníků i k politizaci jejich výběru. Ovšem výběr si zaslouží pozornost v každém případě.

Kritéria by měla být dopředu explicitně sepsána a vycházet z vlastnické strategie v daném podniku. Na jejich dodržení by měl dohlížet nezávislý nominační výbor s dostatečnou kapacitou posoudit a vybrat vhodné kandidáty.

Kritéria by měla být dopředu explicitně sepsána a vycházet z vlastnické strategie v daném podniku. Na jejich dodržení by měl dohlížet nezávislý nominační výbor s dostatečnou kapacitou posoudit a vybrat vhodné kandidáty. Existující vládní výbor je politický, nemá dostatečnou kapacitu a může vybírat jen z toho, co mu ministerstva předvyberou. To navzdory záslužné snaze vede k tomu, že výbor odkývá téměř všechny návrhy.

Dozorčí rady by měly dohlížet na práci profesionálního managementu, který naplňuje explicitně formulovanou vlastnickou strategii města či státu. Ta by měla zadat jak dlouhodobé cíle, tak měřitelná kritéria úspěchu a neúspěchu, z jejichž naplnění lze celkem snadno odůvodnit přiměřenou výši odměn.

Z toho vyplývá, že v představenstvech není místo pro aktivní politiky, neboť skloubit manažerskou a politickou roli nejde ani z hlediska času a profesionálních standardů, ani kvůli konfliktům zájmů.

Registr lobbistů

Z dostupných informací o službách poskytovaných Radmilou Kleslovou velkým státním podnikům však vyplývá ještě jeden rozměr. Podniky ji buď brutálně přepláceli za poskytování triviálních informací o legislativním procesu, nebo ji platili za netriviální informace, takže jim poskytovala lobbistické služby.

Fungující registr lobbistů sice zůstává hudbou vzdálenější budoucnosti, ale o omezení politických trafik ve státních a městských firmách se vede aktuální politická přetahovaná

Jako lobbistka by měla být uvedena v registru lobbistů a po zvolení do veřejné funkce všechny tyto kontrakty ukončit. Jinak se může octnout na obou koncích transakce, což vede k neřešitelnému konfliktu zájmů.

Fungující registr lobbistů sice zůstává hudbou vzdálenější budoucnosti, ale o omezení politických trafik ve státních a městských firmách a robustnější výběr nezávislých odborníků se vede aktuální politická přetahovaná. S trochu štěstí se proto můžeme dočkat alespoň mírného pokroku už od příštího volebního cyklu.



Monitor Jana Macháčka
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.