DEBATA JANA MACHÁČKA Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí. |
Německá vláda bude od roku 2019 zpoplatňovat používání dálnic i pro osobní auta. Německým občanům a rezidentům, kteří mají auta s německou poznávací značkou, se tento poplatek bude vracet v podobě daňové slevy. Rakousko chce na Německo podat žalobu, Česko ji zvažuje. Selský rozum se ptá, proč Česko razantně nezvýší své mýtné a svým občanům a podnikatelům (obávám se, že u podnikatelů to v rámci jednotného trhu nepůjde, ale je to tak jasné?) nenabídne stejnou úlevu jako německá vláda?
Česká dopravní infrastruktura je nesmírně přetížená tranzitní dopravou, je to obrovská ekologická zátěž a náklady na udržování a výstavbu evropských tranzitních koridorů přes naše území jsou dramaticky vyšší, než se vybere na mýtném. Proč váháme, jestliže se Evropa bez našeho tranzitního koridoru neobejde?
Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel; ekonom České spořitelny
Velký hazard
V poslední době jsme svědky plíživého zavádění opatření, která drolí a ničí Jednotný vnitřní trh EU. Některá se zdají zcela účelové, ochranářská a iracionální, na jiných lze špetku racionality najít. Do této druhé skupiny patří i zpoplatnění německých dálnic.
Výhodná praxe
Německo dlouho nezpoplatňovalo svou dálniční síť, ani když to dávno bylo samozřejmostí ve Francii, Itálii a dalších zemích. Z vlastních veřejných zdrojů hradilo gigantický systém velmi husté dálniční infrastruktury, již kvůli velikosti, poloze a ekonomické otevřenosti hojně využívá přeshraniční přeprava.
Není pochyb, že se dosavadní praxe Německu nepřímo vyplatila, byť náklady, především na údržbu, dramaticky rostly |
Stejně jako v Itálii a Francii mnoho desetiletí a v řadě jiných zemí několik desetiletí je platba za použití dálnice považovaná za samozřejmost, použití německé dálniční sítě bylo stejně samozřejmě považované za gratis. A to je velmi asymetrické. Není pochyb, že se dosavadní praxe Německu nepřímo vyplatila, byť náklady, především na údržbu, dramaticky rostly.
V tomto ohledu je zcela přirozené tuto službu zpoplatnit a občansky ani ekonomicky mě nepobuřuje, že by němečtí občané mohli toto zpoplatnění řešit alternativně v rámci svého daňového systému.
Dostavba dálniční sítě
Rakouská reakce je trucovitě dětinská, zvyšování poplatků na našich dálnicích je již možná relevantnější, ale také nikoliv zcela korektní. Měli bychom se především snažit naši dálniční síť dostavět tak, aby se územním pokrytím alespoň blížila německé – navíc hojně financovanou ze zdrojů EU, na kterých se německý daňový poplatník významně podílí.
Měli bychom se především snažit naši dálniční síť dostavět tak, aby se územním pokrytím alespoň blížila německé |
Moje potenciální představa „odvety“ Německu za jeho zpoplatnění dálnic by se spíše snažila nastavit reálné kontury ve volném pohybu pracovníků a odstranit šílenosti, jako je stanovení odpovídající mzdy a příjmu pro řidiče projíždějícího po území Německa či Francie. Tento nesmysl do značné míry pochází z německé dílny a s volným pohybem pracovních sil má pramálo společného.
Zejména v současnosti považuji za velký hazard spouštět řadu reakcí, jež budou ve skutečnosti přispívat k další fragmentaci jednotného trhu, toho nejdůležitějšího, co v EU máme. Musíme si zvyknout, že režim a la carte nás bude ještě nějakou dobu provázet, ale neměli bychom to s jeho rozmanitostí přehánět.
Tomáš Ježek, český ekonom
Začne jeden, musí všichni
Jakmile jeden stát začne na svých dálnicích vybírat mýto, ostatní ho musí – ať chtějí, nebo nechtějí – vybírat také. Ideální by samozřejmě byl jednotný postup bez mýta, to ale předpokládá dodržování společného pravidla, což je obtížně vynutitelné.
