Ceska Pozice

Česká ekonomika zatím na německé závisí

Česká ekonomika se údajně chová jako ekonomika další spolkové země, o čemž však nesvědčí nejnovější vývoj. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Projevuje se provázanost české a německé ekonomiky se zpožděním, nebo se česká ekonomika od německé v poslední době do určité míry emancipuje?

Jan Macháček 24.10.2019
Jak to, že se výpadek německého růstu v minulém pololetí příliš nebo skoro... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak to, že se výpadek německého růstu v minulém pololetí příliš nebo skoro... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Jak to, že se výpadek německého růstu v minulém pololetí příliš nebo skoro...

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Jak je to s provázaností české a německé ekonomiky? Jedním z názorů je, že se česká ekonomika chová stejně jako ekonomika další spolkové země, čemuž však nenasvědčuje nejnovější vývoj. Německý průmysl letos zpomaluje a dokonce se mluví o průmyslové recesi, která se možná právě mění v opravdovou, což se v české ekonomice zatím neprojevuje.

Projevuje se provázanost české a německé ekonomiky pouze se zpožděním, nebo se česká ekonomika od německé v poslední době přece jen do určité míry emancipuje? Může se emancipovat ještě víc? A jak?



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Důsledek globalizace

Základním tématem by měla být globalizace. Jejím důsledkem je totiž marginalizace všech, kdo se včas nezařadí do rodiny stále mocnějších korporací, třeba jako jejich out-sourcovaní dodavatelé, tedy jako jejich faktické provozní jednotky – třeba jim říkejme montovny.

Naše montovny by se mohly stát černými pasažéry mimořádně zajímavého vývoje v Německu

Nenabídnu data, která by mohla doložit, zda vůbec a jak významné jsou u nás tyto korporace, které silněji závisejí na německé hospodářské politice a tedy i na jejich hospodářské situaci. Tím méně mohu mít k dispozici data, která by potvrdila či vyvrátila, zda a jak velmi je německá politika ovlivněna lobbingem těchto korporací, a zejména, jak velký je jejich takto získaný prospěch, třeba na úkor ostatních součástí německé ekonomiky.

Při této, možná krkolomné konstrukci by se však naše zmíněné montovny mohly stát černými pasažéry uvedeného, mimořádně zajímavého vývoje v Německu.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Rychlé rozšíření nákazy

Německé hospodářství citelně zpomaluje. Podle aktualizovaného výhledu Mezinárodního měnového fondu by měla největší ekonomika eurozóny v roce 2019 expandovat tempem 0,5 procenta, zatímco loni dosáhl růst 1,5 procenta. V tomto světle působí Česká republika, s prognózovaným zvýšením HDP o 2,5 procenta jako premiant. Brzy se navíc definitivně potvrdí, že se Německo nachází v technické recesi, která nastává v případě dvou po sobě následujících čtvrtletních poklesech HDP.

Recese u našich západních sousedů je v této fázi jen technická. Žádný dramatický útlum největší ekonomiky eurozóny zatím nenastává. Tamní pracovní trh a spotřeba domácností zůstávají robustní. Pokud by Německo zachvátily skutečně vážné potíže, nákaza by se rychle rozšířila i do České republiky.

Zatím se tedy jeví, že Česká republika zůstává vůči ochlazení svého západního souseda relativně imunní. Při detailnějším pohledu na některá čísla ovšem zjistíme, že bezbřehý optimismus není na místě. Původ ochabování německé ekonomiky lze hledat v horší výkonnosti průmyslu, jenž trpí pod tíhou obchodní války a zpomalování Číny. Některé předstihové ukazatele vyvolávají děsivé reminiscence. Index nákupních manažerů ve výrobě skončil v Německu v září na nejnižší hodnotě od roku 2009.

Česká výroba se udržela na mírně pozitivnějších úrovních. Podobně sestupný trend v obou zemích je však nepopiratelný. Zajímavé signály vysílají i výnosy tuzemských vládních dluhopisů. Ty kopírovaly vývoj výnosů německých vládních bondů, jež začaly výrazně klesat poté, co Evropská centrální banka v létě naznačila, že obnoví kvantitativní uvolňování. Výnosy českých obligací propadly, přestože Česká národní banka v dohledné době neplánuje snižovat sazby. Trhy pravděpodobně věří, že se ČNB inspiruje Frankfurtem a úroky sníží.

Nelze tedy tvrdit, že by se česká ekonomika vymanila z německého vlivu. Recese u našich západních sousedů je v této fázi jen technická. Žádný dramatický útlum největší ekonomiky eurozóny zatím nenastává. Tamní pracovní trh a spotřeba domácností zůstávají robustní. Pokud by Německo zachvátily skutečně vážné potíže, nákaza by se rychle rozšířila i do České republiky.



Vít Hradil, makroekonomický analytik Raiffeisenbank

Vít Hradil, makroekonomický analytik Raiffeisenbank

Přesun z průmyslu do služeb

Česká ekonomika s německou úzce provázána je a v dohledné době bude. Zpoždění českých ekonomických indikátorů za německými je dáno pozicí v dodavatelském řetězci. Pokud se v Číně neprodá Mercedes, poznají to první Němci a sníží objednávky automobilových komponent, které se v dalších měsících z Česka nevyvezou. Tato prodleva se obvykle odhadovala na zhruba čtvrt roku a na datech českého průmyslu i exportu je ochlazení již vidět.

Noční můra

Na výkonu české ekonomiky se to zatím výrazněji neprojevilo ze dvou důvodů. Za prvé, zpracovatelská sféra, která je silně exportně orientovaná, představuje pouze zhruba třetinu ekonomiky a zbytku, tedy službám, se díky dosavadnímu svižnému růstu mezd i vládních výdajů nadále daří velmi dobře. Zároveň má český průmysl za sebou bezprecedentní období, kdy nestíhal uspokojovat poptávku, proto se v mnoha podnicích plnily objednávkové knihy, které se jen pomalu pročišťují.

Stát je na rozdíl od tržních subjektů mimořádně rigidní a pomalá instituce, zcela nevhodná pro ekonomická rozhodování v dynamickém světě. Představa, že komise na ministerstvu rozhodne, že za 20 let by Češi měli vynikat ve výrobě autonomních koloběžek a vyvážet je do Bangladéše, čemuž následně přizpůsobí pobídkovou politiku, je ekonomova noční můra.

Podle Českého statistického úřadu byl průměrný podíl firem, které za hlavní překážku expanze označovaly nedostatek vstupů (materiálu či pracovníků), v letech 2005 až 2016 pouze 16,8, zatímco od roku 2017 dodnes 41,8 procenta. Současný pokles poptávky je proto spíše návratem k normálu, kdy podniky nebudou přehlceny objednávkami, které často nestíhaly zpracovat.

Česká závislost na Německu bude v budoucnu postupně klesat. S rozvojem technologií ztrácí geografická blízkost na důležitosti a těžiště lidské činnosti se přesouvá z průmyslu do služeb. Varoval bych však před snahami o cílené politické přeorientování ekonomiky země. Stát je na rozdíl od tržních subjektů mimořádně rigidní a pomalá instituce, zcela nevhodná pro ekonomická rozhodování v dynamickém světě.

Představa, že komise na ministerstvu rozhodne, že za 20 let by Češi měli vynikat ve výrobě autonomních koloběžek a vyvážet je do Bangladéše, čemuž následně přizpůsobí pobídkovou politiku, je ekonomova noční můra.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Rekordní závislost

Nikdy jsme na Německu nebyli závislí víc. S výjimkou krizových let 2008 až 2009 a 2012 až 2013 náš obchod s největším sousedem nepřetržitě v uplynulých 15 letech rostl. A nerostl jen nominálně. V každém z těchto let rostl rychleji než inflace. Není tedy pravda, že bychom byli na Německu méně závislí, ale naopak. Pokud se bude Německu hospodářsky dařit méně, pocítíme to více než kdy jindy. A Německo přešlapuje tam a zpět na hraně ekonomické krize. Pokud ji pocítí výrazněji, stáhne nás s sebou.

Německo přešlapuje tam a zpět na hraně ekonomické krize. Pokud ji pocítí výrazněji, stáhne nás s sebou.

To není volání po soběstačnosti a rozvázání vztahů s Německem. I kdybychom polovinu obchodu s Německem nahradili Rakouskem, v globalizované ekonomice nám to k ničemu nebude. Spíše bychom měli hledat příčinu případného ekonomického propadu v Německu a snažit se jí vyvarovat. Je to jako by k nám do obchodu chodil nakupovat bohatý soused a najednou přišel o práci. Řešením není omezit mu nákupy, ale zajistit, aby o dobře placenou práci nepřišel.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Německá ekonomika je jako gravitace

Německé firmy a němečtí spotřebitelé jsou ze zahraničních obchodních partnerů pro české firmy a české spotřebitele nejdůležitější, zkráceně tedy říkáme, že Německo je nejdůležitější obchodní partner Česka. Na tom ve světě, kdy německá i česká ekonomika jsou kapitalistické a neexistují mezi nimi překážky obchodu, nic nezměníme. Mezinárodní obchod se totiž podobá gravitaci – čím bližší a větší zahraniční ekonomika, tím více s ní obchodujeme.

Dlouhodobě se gravitační síle německé ekonomiky nemůžeme vyhnout

Pokud tedy německá ekonomika zpomaluje nebo se dostává do recese, může to česká ekonomika krátkodobě kompenzovat obchodem s rychlejšími německými odvětvími, rychlejšími částmi Německa nebo jinými rychlejšími ekonomikami, ale dlouhodobě se gravitační síle německé ekonomiky nemůžeme vyhnout.



Monitor Jana Macháčka
Jan Macháček
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.