DEBATA JANA MACHÁČKA Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí. |
I laici si asi všimli, že vývoj cen ropy má dopad na akciové trhy a burzu. Špatná nálada z propadu cen ropy se šíří i do odvětví, která (zdánlivě) nemají s ropou nic společného. Analýza agentury Bloomberg nabízí – nikoli autoritativně – čtyři možná vysvětlení. Samozřejmě, že vývoj může mít úplně jinou příčinu, nebo také žádnou racionální.
1. Ekonomika
Obchodníci s ropou mají informace o vývoji globálního hospodářství a o tom, že svět se blíží do recese. Americké akciové trhy mají shodou okolností tytéž informace. Prostě jsou tu obavy z vývoje globální ekonomiky v budoucnosti.
2. Úvěry
Těžařské firmy si napůjčovaly u bank ve formě úvěrů i vydaly dluhopisy a nyní nebudou schopné půjčky splácet. Banky napůjčovaly do energetiky hodně peněz. V reakci na krachy mohou začít zpřísňovat úvěrové podmínky a ještě zhoršovat credit crunch – zadrhnutí úvěrů.
3. Investice
Energetické a ropné firmy zaměstnaly tolik lidí a tolik investovaly, že když přestanou, propad výdělků a investic zasáhne i jiná odvětví.
4. Pain trade
Velcí investoři – například Saúdská Arábie – prodávají kvůli ztrátám z ropy všemožná aktiva, protože potřebují hotovost. Za petrodolary se loni ve světě investovalo „jen“ 200 miliard dolarů, v roce 2012 to bylo ještě 800 miliard dolarů.
Jak si vysvětlujete vliv pádu cen ropy na akcie?
Ondřej Jonáš, investiční bankéř
Geopolitika nad ekonomikou
Energeticky stále náročné české ekonomice pokles cen ropy prospívá disproporčně i mezi čistými importéry. Komplikovanější je situace pro země, jako je Norsko či USA, které ropu a plyn těží i dovážejí.
Jak však ukazuje analýza Morgan Stanley, je pokles cen energií mimo odvětví energetiky S&P 500 pozitivní. Vliv poklesu ropy i Číny netřeba přeceňovat. Podobně kmenová inflace bez vlivu poklesu cen potravin a energií ukazuje relativně stabilní a mírně pozitivní úroveň. Demografický vývoj sice ztěžuje centrálním bankám cílení dvouprocentní inflace, ale to je jiné téma.
Utahování opasků
Volatilita ceny ropy je daná jak obtížností ji skladovat, tak nástupem technologií, kde obnovení horizontální a břidlicové těžby je otázkou týdnů, nikoli roků. Je-li cena ropy 20 až 40 dolarů za barel příliš „nízká“ a úroveň nad 100 dolarů stimulující nadměrnou produkci příliš „vysoká“, upuštění z bubliny energetického odvětví není nic než prospěšná korekce. Nebo jinak, opačnou mincí poklesu ceny ropy je momentálně silný dolar.
Fiskální politika Nigérie, Venezuely, Íránu a Ruska zažije utahování opasků, které by i Angelu Merkelovou přivedlo k slzám |
Geopolitické dopady poklesu ceny ropy budou zřejmě pádnější než ekonomické. Investiční fondy suverénů Norska, Kuvajtu, Emirátů a Saúdů si ochutnají způsob života po ropě.
Fiskální politika Nigérie, Venezuely, Íránu a Ruska zažije utahování opasků, které by i Angelu Merkelovou přivedlo k slzám. Agresivní impulsy autoritářských petronásilníků budou hůře financovatelné. Nebudou však, zatlačeni do kouta, o nic méně nebezpeční a riziko konfliktu značné.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Příběh zdánlivé souvislosti
Začátek letošního roku byl na finančních trzích opravdu neobvyklý. Místo každoročního růstu akciových trhů, pro který se vžil pojem „lednový efekt“, se dostavil „lednový defekt“ – prudký pokles akcií všech odvětví i světadílů.
Nepadaly jen akciové tituly ale i dluhopisové výnosy vyspělých zemí a cena černého zlata.
Čína
Hlavním tématem nového roku se stala okamžitě Čína. Její akciové trhy prudce poklesly a čínské autority se propad akciových trhů snažili ukočírovat zavedením takzvané stopky – zastavení obchodování při poklesu akciového indexu CSI 300 o více než sedm procent.
S poklesem čínského akciového indexu se svezly i jiné světové trhy včetně amerického |
Má se za to, že na začátku propadu čínského akciového trhu byla spekulace trhu na prodloužení zákazu prodeje akcií velkými čínskými institucionálními investory, která se ale nenaplnila.
Olej do ohně pak přilily zprávy o slábnutí čínské ekonomiky, intervencích čínské centrální banky proti jüanu a opětovném odlivu kapitálu ze země. S poklesem čínského akciového indexu se svezly i jiné světové trhy včetně amerického.
Stádní medvědí nálada
Cena ropy navzdory prudkému pádu akcií nejprve klesala pozvolna, ale poté přišel rychlý pád až pod hranici 30 amerických dolarů za barel, když americká Mezinárodní agentura pro energii (IEA) snížila odhad růstu poptávky po ropě a odhad průměrné ceny ropy na letošní rok snížila na 40 amerických dolarů za barel.
„Lednový defekt“ na trzích
Zdroj: Macrobond, únor 2016
To, že akcie a ropa klesají, nemusí znamenat, že jedno způsobuje druhé. Na akcie a ropu mohou působit naprosto odlišné jevy, které jsem se snažila popsat v úvodní části a jež nasměrují obě stejným směrem. Mezi akciovými indexy a ropou proto nemusí být proto přímá závislost.
Nepopírám, že vliv nižší ceny ropy na vybraná odvětví ekonomiky (především komodity) má jednoznačně negativní vliv, ale proč by levná ropa měla srážet ceny akcií telekomunikací či výrobců spotřebního zboží? Stádní efekt sice na akciovém trhu funguje skvěle, ale proč se najednou většiny investorů zmocnila medvědí nálada? Nebude v tom ještě něco jiného?
Akciové indexy a ropa
Zdroj: Macrobond, únor 2016
Složitý svět financí
Napadá mě například trhy sdílená obava z prudkého a nepředvídatelného oslabení Číny. Málokdo věří oficiálním statistikám o růstu čínské ekonomiky. Lednové pokusy čínských autorit řídit akciový trh dopadly fiaskem. Roste obava, že zpomalování ekonomiky rudého draka nemusí probíhat stejně hladce, jak všichni doufají.
Jak to ve složitém a komplexním světě financí bývá, vše se vším souvisí. Jednou hrají prim úrokové sazby podruhé obava z globálního zpomalení. |
Druhá věc, možná ještě významnější, je první zvýšení úrokových sazeb Fedu v prosinci 2015 a příprava na postupnou normalizaci sazeb v USA. O růstu amerických sazeb a jeho dopadu na světové finanční trhy se na počátku roku ještě před propadem cen ropy hovořilo jen okrajově. Přitom to mohl být „spolupachatel“ propadu akciového trhu nejen v Číně, ale i v dalších zemích včetně USA.
Teze, které spojují propad cen ropy přímo s akciovým trhem, nemusí být nutně špatné, ale jak to ve složitém a komplexním světě financí bývá, vše se vším souvisí. Jednou hrají prim úrokové sazby podruhé obava z globálního zpomalení.
Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum
Není třeba panikařit
Pokud se očekávání „návratu k normálu“ potvrdí, dříve nebo později tuto náladu zohlední i investoři na kapitálovém trhu
Mezi propadem ceny ropy a akciových trhů nevidím žádnou souvislost. Intuitivně lze očekávat opačný efekt. Ceny ropy ovlivňují nejen náklady dopravy, ale i další důležitá odvětví, jako je výroba umělých hnojiv nebo umělých vláken. Zprostředkovaně také ceny energií, jako je zemní plyn.
Pokles nákladů by proto měl spíše stimulovat produkci a mít pozitivní dopad na kapitálový trh. Negativní vývoj na kapitálových trzích lze vysvětlit spíše politikou centrálních bank v předchozích letech.
Návrat k normálu
Expanzivní monetární politika zcela nelogicky nafukovala „bublinu“ na akciových trzích. Peníze, které v důsledku ekonomické recese nenacházely uplatnění v reálné ekonomice v podobě spotřeby a investic, končily na kapitálovém trhu. Ceny akcií proto rostly, i když se většina ekonomicky vyspělých zemí potácela na hranici recese.
Pokud se očekávání „návratu k normálu“ potvrdí, dříve nebo později tuto náladu zohlední i investoři na kapitálovém trhu |
Oznámení americké centrální banky o postupném odklonu od politiky kvantitativního uvolňování a pozitivní očekávání o obnově ekonomického růstu v USA i Evropské unie přivedly trhy ke korekci – k částečné redukci několik let se nafukující bubliny.
Není tedy třeba panikařit. Pokud se očekávání „návratu k normálu“ potvrdí, dříve nebo později tuto náladu zohlední i investoři na kapitálovém trhu. Trhy se vrátí do své dlouhodobé rovnováhy.
