Británie se nakonec s EU omezeně dohodne

Bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney změnil názor na vztahy Británie s EU po brexitu a prosazuje co největší regulatorní divergenci. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Je jeho návrh realistický? Jaké jsou pro a proti?

Jan Macháček 16.1.2020
Britský premiér Boris Johnson na summitu EU. Vlevo vzadu je německá kancléřka... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Britský premiér Boris Johnson na summitu EU. Vlevo vzadu je německá kancléřka... | foto: Reuters
Britský premiér Boris Johnson na summitu EU. Vlevo vzadu je německá kancléřka...

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Komentátor deníku Financial Times Wolfgang Munchau v článku v pondělí 13. ledna upozorňuje, že bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney změnil názor na vztahy Británie s Evropskou unií po brexitu. Carney byl jako guvernér Bank of England podepsán pod katastrofickými scénáři, jež věštily negativní dopady na britskou ekonomiku v případě brexitu. Od podobného experta by se dalo očekávat, že bude nadále – i po brexitu, respektive je-li otázkou týdnů – požadovat co nejužší vazby mezi Spojeným královstvím a EU.

Namísto toho Carney nyní prosazuje co největší regulatorní divergenci, především ve využití dat a ochraně osobních dat. Podle Carneyho by se Británie měla stát evropským a světovým lídrem ve využití a vývoji umělé inteligence, na což potřebuje mnohem menší regulaci ochrany osobních údajů, tedy úplně jinou cestu, než se vydala EU.

Carney žádá, aby Británie opustila systém GDPR. Nejde přitom pouze o banky, finanční a pojišťovací odvětví a finanční technologie (fintech), ale i o jiné služby a odvětví ekonomiky, kde může umělá inteligence a robotizace využívat velkých i objemů dat a snadného přístupu k nim. Bude to navíc v souladu s požadavky na nízkokarbonovou ekonomikou. Pro Británii bude zkrátka lepší, když bude lídrem v umělé inteligenci než například ve výrobě aut s dieselovými motory, kde stejně dávno zaostává.

Ale i v automobilovém průmyslu se rýsuje potenciál pro regulatorní divergenci. Na jednotném evropském trhu musejí auta zvládat vysokou rychlost na německých dálnicích, což zvyšuje jejich cenu, a EU má navíc desetiprocentní sazbu na dovoz automobilů, kterou by Británie mohla zrušit. Co si o Carneyho návrhu myslíte? Je to realistické? Jaké jsou pro a proti? EU měla dosud za to, že bude v zájmu Británie a tamějších bank a firem zachovat si co největší přístup a průnik na jednotný evropský trh.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Všeprostupující regulace

Je zajímavé pozorovat směr debaty o postbrexitovém uspořádání. Zatímco dříve bral singapurský model, charakterizovaný nízkým zdaněním a mírnou regulací, málokdo vážně, nyní se na jeho stranu stavějí představitelé britského establishmentu. V této fázi nelze tvrdit, že podobná varianta nastane. Dle mne se Velká Británie s Evropskou unií na obchodním balíčku, byť omezeném, dohodne. Fakt, že Spojené království má oproti členství v jednotném trhu alternativy, však může upevnit pozici ostrovní země v nadcházejících vyjednáváních.

V ideálním světě by žádná země neměla ani uvažovat o odchodu z největší globální zóny volného obchodu. Skutečnost, že Británie o této možností reálně přemýšlí, značí, jakou rychlostí se šíří všeprostupující regulace, která podkopává růstový potenciál a konkurenceschopnost evropského kontinentu.

Obrat Marka Carneyho ukazuje jiný fenomén – nesmírnou přeregulovanost společného evropského trhu. V ideálním světě by žádná země neměla ani uvažovat o odchodu z největší globální zóny volného obchodu. Skutečnost, že Británie o této možností reálně přemýšlí, značí, jakou rychlostí se šíří všeprostupující regulace, která podkopává růstový potenciál a konkurenceschopnost evropského kontinentu.

Evropskou unii nerozloží populisté ani migrace. Ohrozit její existenci však může stav, kdy proti členství naleznou členské země ekonomické argumenty. A ty se dnes začínají množit. Narůstající environmentalismus a příklon k elektromobilitě silně ohrožuje zdejší průmysl. Vznikající bankovní unie zase může zhoršit přístup k financování pro jižní státy eurozóny. Brusel by proto měl upustit od některých mesiášských plánů a nastavit regulaci tak, aby umožnila EU obstát ve stále ostřejší globální soutěži.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Správná rada

V ekonomice stejně jako v politice a v životě správná strategie spočívá ve využití výhod situace, v níž se nacházíme, a v minimalizaci dopadu jejích nevýhod. Jakmile je rozhodnuto, že brexit bude, Británii se vyplatí hledat výhody své pozice v tom, co by v EU dělat nemohla. Snažit se zachránit, co se dá, například tím, že by se podrobovala téměř všem unijním regulacím bez práva o nich spolurozhodovat je politicky v protikladu k brexitu a v podstatě politicky nejhorší strategií. Británie by dosáhla jen toho, že se bude rozhodovat o ní bez ní.

Nápad Marka Carneyho, aby Británie své rozhodnutí využila k vytvoření výhody v progresivních oblastech, kde hrozí, že evropské regulace zbrzdí vývoj, a kde by si mohla vytvořit konkurenční výhodu, je správnou radou

Nápad Marka Carneyho, aby Británie své rozhodnutí využila k vytvoření výhody v progresivních oblastech, kde hrozí, že evropské regulace zbrzdí vývoj, a kde by si mohla vytvořit konkurenční výhodu, je správnou radou. Problém Británie však nebude především ekonomický, ale politický. Lidé, kteří pro brexit hlasovali, zejména manuálně pracující v severní Anglii, na takové strategii prodělají. Uvidíme, zda to bude Johnsonova vláda chtít a moci překonat. Zatím o tom pochybuji, ale světová politika neustále překvapuje, takže kdo ví.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 1, poslední 20.1.2020 12:05 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.