Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Bitcoin je aktivum kryté vírou jeho uživatelů

Bitcoin foto: Reuters

Poté, co Elon Musk oznámil, že jeho firma Tesla bude nakupovat bitcoin a přijímat v něm platby, se opět rozhořela debata o této kryptoměně. Ta je spekulativní a otevřená všem formám špatného chování. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Je bitcoin realita, nebo bublina, dobro či zlo?
  18:07

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Poté, co Elon Musk oznámil, že jeho firma Tesla bude nakupovat bitcoin a přijímat v něm platby, se opět rozhořela debata o této kryptoměně. Wolfgang Munchau na serveru eurointelligence.com konstatuje, že ekonomové bitcoin nesnášejí. Ve světě bitcoinu totiž nejsou komise, kde by mohli zasedat, a názory institucí, jako jsou think tanky, média nebo univerzity, se v něm nepočítají. Vlády a centrální banky nemají rády bitcoin, neboť je připravuje o moc a kontrolu.

Ekonomové, kteří se nevyznají v počítačové vědě, konceptu bitcoinu nerozumějí a točí se jim z něj hlava. Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová řekla, že „bitcoin nejsou peníze“, dokonce prý jde o „legrační peníze“. Ta však o tom rozhodovat nebude. Munchau nezná jinou inovaci – kromě sociálních sítí –, jež má stejný potenciál omezit moc vlád. Důležité je neplést si to, co je vám protivné, co nemáte rádi, co je dle vás nesprávné či špatné, s tím, co se podle vás nestane.

Slavný fyzik 19. století William Thomson Kelvin (1824–1907) prohlásil, že „objekty těžší než vzduch nebudou nikdy létat, protože to je nemožné“. Ekonom Nouriel Roubini, který bitcoin nesnáší, v článku pro Financial Times konstatuje, že představa, že bitcoin je nové zlato, opět nafukuje nebezpečnou bublinu. Hodnota bitcoinu je nulová a byla by dokonce záporná, kdyby na něj byla uplatněná karbonová daň kvůli energeticky náročné počítačové „těžbě“. Musk ať si bitcoin kupuje, ale to neznamená, že by ho měl někdo nebo všichni následovat.

Nazývat bitcoin měnou je dle Roubiniho špatně. Kryptoměna není ani aktivum. Většina aktiv má nějaký proud příjmu (akcie, dluhopis, komerční budova) nebo praktické použití (obytný dům) či jsou nějak užitečná (měna poskytuje likviditu a možnost využít ji při placení). I zlato má průmyslové použití a může chránit třeba před inflací. Bitcoin je volatilní, spekulativní a otevřený všem formám špatného chování a špatným úmyslům. Je bitcoin realita, nebo bublina, dobro či zlo?



Lubomír Lízal, CEO Expobank

Abstraktní konvence

Bitcoin je abstraktní konvence. Abstraktní proto, že je nehmotný, a bez člověka neexistuje. Konvence proto, že je vytvářen a předáván dle pravidel, která však zajímají jen ty, kteří s ním mají co do činění, a pro ostatní není tento systém relevantní. Proto jeho hodnocení závisí na tom, zda jste uvnitř či vně konvence, tedy dohody.

Bitcoin je abstraktní konvence. Abstraktní proto, že je nehmotný, a bez člověka neexistuje. Konvence proto, že je vytvářen a předáván dle pravidel, která však zajímají jen ty, kteří s ním mají co do činění, a pro ostatní není tento systém relevantní. Proto jeho hodnocení závisí na tom, zda jste uvnitř či vně konvence, tedy dohody.

Na technické úrovni je blockchain zajímavým artefaktem. Lidstvo vždy chtělo najít řešení nějakého konkrétního problému, které by věci ulehčilo, usnadnilo či jinak vylepšilo. Tady máme řešení a hledáme problém, na který lze aplikovat. Zatím kromě vytváření „coinů“ se nic nenašlo. Roubini má pravdu, že nejde o měnu, neboť nesplňuje (zákony či konvencí) definovaná pravidla pro měnu – až do okamžiku, kdy Evropský soud rozhodl, že směnné transakce bitcoinu jsou osvobozené od DPH jako jiné směny měn.

Do té doby šlo pohodlně a konzistentně aplikovat pravidla komoditní a nevadilo, že tato komodita je, jaksi mimochodem, nehmotná, a že ani nemá jinou vnitřní hodnotu než víry v její budoucí směnu. Svým způsobem šlo od Evropského soudu o poťouchlost a nemístný aktivismus, který donutil centrální banky či státy se bitcoinem zabývat – tedy, domyšleno do důsledků, regulovat něco, co mohly ignorovat, a jen danit přidanou hodnotou přechod aktiv do virtuálního světa.

Osvobozující rozsudek se paradoxně obrátil proti původnímu smyslu tvůrců (i žadatelů o soudní daňový výklad) – mít (nehmotnou) věc „mimo systém“. Danajský dar pro všechny zúčastněné strany. Abstraktní konvence není ani dobro, ani zlo, ani realita, ani bublina. Prostě je. Výsledek určuje společnost svými pravidly – neboli jiným typem konvence.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Otázka garanta měny

Všechny peníze mají hodnotu, která nesouvisí přímo s hodnotou jejich fyzické podstaty a její hmotnou užitečností. Jejich hodnota záleží na společenské úmluvě. To platí o penězích papírových nebo o zůstatcích na účtech, ale i o mincích, ba i o plátně, jímž platívali Slované. V tomto smyslu jsou všechny peníze komplikovaná abstrakce, jejichž hodnota závisí na důvěře lidí, kteří je používají a s touto důvěrou i padají. V tom se bitcoin od ostatních peněz neliší.

Zda se bitcoin udrží i po splasknutí spekulativní bubliny, záleží na tom, zda společnost v budoucnosti bude stále vyžadovat, aby garant měny byl zřejmý, nebo zda pro ni bude přijatelnější situace jako před králem Midasem

Rozdíl je, že ostatní peníze dnes mají veřejnou instituci (stát, soustátí) jako garanta své hodnoty. Za starých časů jím byla sdílená představa o hodnotě třeba drahého kovu či plátna. Bitcoin se snaží vrátit k této staré koncepci, přičemž se jeho „garantem“ stává komplikovaný, prakticky neveřejný algoritmus, popřípadě neznámá vůle za ním. Proto se hodí ke spekulacím a daří se mu zejména v této době, kdy se hledá, někdy dost zoufale, kam peníze investovat. Jde tedy o bublinu, respektive o předmět, jehož hodnotu ze dne na den určuje spekulace.

Zatím se zdá, že s bitcoinem spekulují velice dobří spekulanti, protože na rozdíl od spekulativních pohybů akcií, bitcoiny se „dolují“, když je levný, nikoli drahý. Zda se bitcoin udrží i po splasknutí spekulativní bubliny, záleží na tom, zda společnost v budoucnosti bude stále vyžadovat, aby garant měny byl zřejmý, nebo zda pro ni bude přijatelnější situace jako před králem Midasem. Zdá se mi, že král Midas přispěl naší civilizaci a že se jeho přínosu nemáme jen tak zříkat.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Nevýhody i výhody

Díky promyšlené decentralizovanosti je bitcoin realita, která zůstane. Bitcoin sám o sobě je neutrální – lze používat pro dobré i zlé věci. Drtivá většina transakcí s bitcoinem se však týká legitimních věcí, jak ukazují výzkumy (ty zároveň ukazují, že think tanky mají své místo i ve světě bitcoinu). Bitcoin totiž není anonymní, pouze pseudonymní. Proto se na nelegální věci tolik nehodí. Peníze v peněžence jsou mnohem anonymnější než bitcoin. Co jsou, nebo nejsou peníze, není jednoznačné, jak se leckdy zdá. Jsou to, co je nejlikvidnější statek.

Bitcoin má nevýhody oproti tradičním penězům, jako je koruna, euro nebo dolar, například je pomalý, aspoň zatím. Má ale i výhody, například zmíněnou decentralizovanost nebo neoddiskutovatelnou pravdivost, skutečnost a zpětnou nezměnitelnost své „účetní knihy“ blockchainu.

Tedy statek, za který lze nejsnáze nakoupit jiný statek. Proto je například v Česku zpravidla nejlikvidnějším statkem česká koruna v hotovosti, leckde je však likvidnější digitální koruna na platební kartě. Kousek za nimi je euro, s velkým odstupem pak dolar, bitcoin nebo třeba stravenky. Jiná situace je však jen o několik kilometrů jinde – v Německu bude mnohem likvidnější euro než koruna, bude tedy lepšími penězi. Naopak v Paralelní polis je zdaleka nejlikvidnějším statkem bitcoin.

O penězích je třeba uvažovat nebinárně, s větší nuancí. Bitcoin rozhodně je aktivum. Česká koruna je také aktivum, i když nenese žádný úrok nebo rentu, dá se v budoucnu použít k placení za statky. Stejně jako bitcoin. Účetně není pochyb, že bitcoin je aktivum, a ani z filozofického hlediska nevidím, v čem by se tolik lišil od jiných aktiv.

Bitcoin má nevýhody oproti tradičním penězům, jako je koruna, euro nebo dolar, například je pomalý, aspoň zatím. Má ale i výhody, například zmíněnou decentralizovanost nebo neoddiskutovatelnou pravdivost, skutečnost a zpětnou nezměnitelnost své „účetní knihy“ blockchainu. Jak bude svět bitcoinu koexistovat se světem starých peněz, ukáže čas. Jsem technologický optimista, a tudíž přesvědčen, že svět s touto novou technologií bude o kousek lepší.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Svobodné peníze

Nezáleží na to, zda na bitcoinu někdo vydělá, nebo nevydělá. Je jedno, jestli se vám jeho měnová politika zamlouvá, nebo nezamlouvá. Už jen skutečnost, že tu něco jako bitcoin je a může být, je ultimátní dobro. Je alternativou, plánem B, konkurencí, a především jej nikdo nikomu nenutí. Navíc je v mnohém úplně jiný.

Je důležité vést debaty, je-li měnová politika bitcoinu nastavená správně, zda se krátkodobě nenafukuje bublina nebo co lze dělat s jeho vysokými poplatky. To vše je relevantní, ale nemění nic na podstatě. Tou jsou svobodné peníze, které můžete, ale nemusíte používat.

Přecházeli jste někdy hranice a měli všechny své peníze jen v hlavě? Hlásili byste to na celnici? Platili jste někdy někomu na druhou stranu Země během sekundy, aniž byste věděli, kde zrovna je, a o koho jde? To a další vlastnosti bitcoinu jsou něčím, co jsme nikdy předtím nezažili.

Je důležité vést debaty, je-li měnová politika bitcoinu nastavená správně, zda se krátkodobě nenafukuje bublina nebo co lze dělat s jeho vysokými poplatky. To vše je relevantní, ale nemění nic na podstatě. Tou jsou svobodné peníze, které můžete, ale nemusíte používat.Bylo by ale chybou bitcoin aspoň nevyzkoušet. To si v poslední době uvědomují i velcí hráči, včetně nového nejbohatšího člověka Země.



Pavel Kohout, Algorithmic Investment Management, a.s.

Kladná hodnota

Přiznám se, že jsem bitcoin neodhadl včas správně. Dlouho jsem zastával názor, že bitcoin není ani měna ani aktivum vzhledem k nepraktičnosti při placení a absenci vnitřní hodnoty. Domníval jsem se, že bublina brzy praskne a na bitcoin se časem zapomene. Ale s největší pravděpodobností jsem se mýlil. Nevzal jsem v úvahu jeden faktor, který je v daném případě klíčový – víru.

Bitcoin je aktivum kryté vírou značného počtu uživatelů. Jak postupně slábne víra v oficiální měny (čemuž se nelze divit vzhledem k dvojciferné inflaci peněžní zásoby na obou stranách Atlantiku), sílí víra v bitcoin. Bitcoin sice nenese úroky ani dividendy, ale ve světě záporných úrokových sazeb již nulový výnos představuje kladnou hodnotu. A jaký fundament je silnější než víra?



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Dramatická korekce kdykoli

Bitcoin budí v investičním světě značné kontroverze. Zastánci vyzdvihují jeho obrovský transformativní potenciál, kritici žádný hmatatelný přínos nevidí. Pravda je jako obvykle někde uprostřed. Oblast decentralizovaných financí představuje zajímavý koncept. Bitcoin nepochybně využití v segmentu plateb nalezne a v budoucnu ukrojí část příjmů bankám či poskytovatelům karet. Z toho vyplývá, že virtuální mince určitou fundamentální hodnotu má.

Současně jsme svědky rozvoje investiční infrastruktury. Existuje několik nástrojů, které umožňují nákup bitcoinu institucionálními investory. Uvolněná měnová politika centrálních bank žene řadu z nich do nekonvenčních tříd aktiv, z čehož kryptoměna profituje. Využitelnost bitcoinu má ovšem zřetelné limity. Digitální měna je extrémně turbulentní.

Na současné úrovně katapultovala bitcoin především změna investorských preferencí, nikoliv nafukování bilancí centrálních bank. Robustní růst proto nestojí na pevných základech. Investorský sentiment bývá proměnlivý a jeho obrat často odstartují zdánlivě nepodstatné faktory. Dramatická korekce tudíž může nastat prakticky kdykoli.

Volatilita bitcoinu není známkou jeho „investiční nedospělosti“, ale neoddělitelným atributem. Kolísavost vychází z kombinace neelastické nabídky a fluktuující poptávky. Volatilita brání rozšíření kryptoměny jako prostředku směny. Zároveň znemožňuje cestu virtuální mince do portfolií velkých institucionálních hráčů (penzijní fondy či pojišťovny).

Mnozí zastánci kryptoměn ospravedlňují meteorický kurzový vzestup bitcoinu masivním tiskem peněz centrálními bankami. Tento argument však lze lehce vyvrátit. Bilance americké centrální banky se od konce loňského února do května zvětšila o tři biliony dolarů na celkových sedm bilionů. Cena bitcoinu ve stejném období nevzrostla oni o deset procent. Oproti tomu od konce listopadu poskočila cena kryptoměny o téměř 170 procent. Bilance Fedu se ve stejném období zvýšila pouze kosmeticky.

Co to znamená? Na současné úrovně katapultovala bitcoin především změna investorských preferencí, nikoliv nafukování bilancí centrálních bank. Robustní růst proto nestojí na pevných základech. Investorský sentiment bývá proměnlivý a jeho obrat často odstartují zdánlivě nepodstatné faktory. Dramatická korekce tudíž může nastat prakticky kdykoli.



Monitor Jana Macháčka

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!