Zaostávání v e-Governmentu nepřekvapuje

Česká republika je na 27. místě z členských zemí EU v zavádění e-Governmentu. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Je příčinou strach vyhlašovat a rozhodovat veřejné soutěže? Jak moc to škodí hospodářství a konkurenceschopnosti?

Česká státní správa a e-Government. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká státní správa a e-Government. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Česká státní správa a e-Government. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Česká republika je na předposledním, 27. místě ze všech členských zemí Evropské unie v zavádění služeb e-Governmentu. Neustále klesáme, za námi je jen Rumunsko, lídrem Estonsko.

Nedaří se nám například zavádět elektronickou identitu, rychle zakládat firmy, komunikovat s úřady, ani nemáme elektronickou občanku. Je to v rozporu s tím, že v nákupech přes internet, a vůbec v jeho aktivním využívání jsme naopak na předním místě v Evropě.

Co je podle vás příčinou? Strach vyhlašovat a rozhodovat veřejné soutěže? Obavy z kriminalizace? Nebo nám schází akční plán, kde chceme být za rok, pět či deset let? Je to politická vůle, nebo struktura státní správy? Jak moc to škodí hospodářství a konkurenceschopnosti?



Daniel Münich, CERGE-EI

Daniel Münich, CERGE-EI

Tragická kvalita státní správy

Kvalita české státní správy postupem let a nezodpovědnými politickými a hlubokými personálními zásahy většiny vlád postupně degradovala, až skončila na dně.

Kromě základního opakujícího se provozu je téměř každá nová rozvojová agenda pro českou státní správu nepřekonatelným problémem. Větší strukturální reforma má u nás minimální šanci na úspěšnou realizaci.

Bohatství a chudoba

Kvalita státní správy není samozřejmá a musí se pěstovat. Stejně jako existují funkční a nefunkční manažerské přístupy v řízení podniků, jsou funkční a nefunkční postupy v řízení státu. Pamatujete si, že by někdo z politiků hovořil o kvalitě fungování státu a státní správy? Slyším především řeči, na co dalšího se někam slepě nasypou peníze ze státního rozpočtu.

Bohatství a chudoba evropských zemí úzce souvisí s kvalitou státní správy. Málokdo si to ale dostatečně uvědomuje.

Kvalita řízení státních institucí se stala jednou z největších brzd rozvoje České republiky. To, že státní správa není schopná zavádět e-Government, je pouze jeden z dlouhé řady důsledků. V oblasti, kterou se zabývám – hodnocení dopadů veřejné regulace (evidence based policies) a využívání poznatků výzkumů –, lze sledovat pokračující úpadek již dříve nevalné situace.

Nic tolik neuhodí do očí, jako je vysoká kvalita a rozhled tvůrců politik třeba ve Velké Británii, Nizozemsku a Skandinávii na straně jedné a někdy až neuvěřitelná nekompetence a úzký pohled na věc u nás a dalších postkomunistických zemí, ale i jižní Evropy. Bohatství a chudoba evropských zemí úzce souvisí s kvalitou státní správy. Málokdo si to ale dostatečně uvědomuje.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Neschopnost efektivní organizace

Naše zaostávání v e-Governmentu vůbec nepřekvapuje, je konzistentní s jinými příklady neschopnosti naší státní správy se efektivně zorganizovat, aby se dosahovalo vytčených cílů. Přitom většinou nemáme nedostatek nápadů, ať již vyjádřených v různých koncepcích, či nikoli.

Zdá se, že máme státní správu neschopnou se hnout z místa, ať se politická sféra snaží jakkoli, přestože individuálně většina našich státních úředníků není ani nevzdělaná, ani neschopná.

Brzda rozvoje společnosti

Podle mého soudu je tato situace důsledkem skutečnosti, že po listopadu 1989 nebyla státní správa transformovaná souběžně s celkovou transformací naší společnosti. Teprve dnes – po uplynutí celé generace – byl přijat služební zákon, a to ještě ve formě, která omezuje jeho transformační účinnost, a v kontextu, jenž naznačuje, že nám jej víceméně vnutila evropská byrokracie.

Netransformovaná státní správa zřejmě není schopná relevantně sloužit rozvíjející se společnosti a dnes je hlavní brzdou jejího rozvoje

Přitom netransformovaná státní správa zřejmě není schopná relevantně sloužit rozvíjející se společnosti a dnes je hlavní brzdou jejího rozvoje. Náš problém spočívá ve skutečnosti, že u nás řízení (management) státní služby není jasně odlišeno od práce politiků.

Ve fungující demokracii je funkcí politika (ministra) vymezovat cíle, které si společnost vytkla v demokratickém procesu, a jejich obhajoba u občanů. Naopak řízení státní správy má za úkol ji organizovat tak, aby byla efektivní, a to i v situaci, kdy se úkoly (cíle) mění v důsledku demokratických procesů.

Kompromitace principu reformy

To je tvrdá práce, která je zcela odlišná od funkce politika a jež vyžaduje stabilitu a jiné osobní kvality. Dá se také říci, že dobře řízená státní správa zajišťuje kontinuitu a profesionalitu ve státní správě, zatímco politici zajišťují, aby cíle státní správy vyjadřovaly vůli občanů.

I když se u nás konečně jistá reforma státní správy odehrává, politici se postarali, aby hlavní princip reformy – oddělení státní správy od přímého politického vlivu – byl kompromitován příliš nízkým postavením státních tajemníků a jejich řízení

Systémy všech moderních demokracií to respektují. Jen u nás si politici (a většina občanů) myslí, že vše zvládnou sami, když se obklopí lidmi, s nimiž si rozumějí a s nimiž sdílejí vlastnosti politiků. S podivem proto není, že zaostáváme, nýbrž že místo abychom transformaci státní správy považovali za nejdůležitější úkol a chovali se podle toho, podléháme dojmu, že problém je jinde – v zákonech, „neschopnosti“ úředníků, selhání politiků či v korupci.

I když se u nás konečně jistá reforma státní správy odehrává, politici se postarali, aby hlavní princip reformy – oddělení státní správy od přímého politického vlivu – byl kompromitován příliš nízkým postavením státních tajemníků a jejich řízení. Zda se navzdory tomu podaří vytvořit profesionální a efektivní státní správu uvidíme. Bude to trvat dlouho, a dlouho to bude brzdit náš rozvoj.



Zdeněk Kudrna, University of Vienna

Zdeněk Kudrna, University of Vienna

Příčiny digitálního zápecnictví

České digitální zápecnictví je způsobeno absencí veřejno-správních, nikoli informačních technologií. Srovnání v rámci Evropské unie jasně ukazuje, že IT infrastruktura i gramotnost je u nás nadprůměrná, takže tím zaostávání omluvit nelze.

Navíc čeští softwaroví architekti a inženýři v tričku nadnárodních firem i úspěšných startupů zavádějí inovativní řešení v řadě jiných zemí. Doma však šanci nedostávají, neboť zakázky na informační technologie trpí dvojím prokletím.

Odklon veřejných peněz

Za prvé, umožňují relativně snadno vyprat špinavé peníze z korupce prostřednictvím plateb za všemožné konzultační, poradenské, právní či marketingové služby. Ty „poskytují“ politicky spřízněné firmy, kterým se jen obtížně prokazuje, že nedodaly smysluplné protiplnění. Navíc ani u výsledného produktu není snadné prokázat, že nejde o roky rozvíjený systém, ale jen o špatně poslepované moduly stažené zdarma z internetu.

Kleptomani přisátí na veřejné zakázky dodávky informačních technologií milují, neboť jim poskytují bezpečný způsob odklonu veřejných peněz

Kleptomani přisátí na veřejné zakázky proto dodávky informačních technologií milují, neboť jim poskytují bezpečný způsob odklonu veřejných peněz. Případy, jako je Opencard nebo nefunkční registry aut či státních budov, věrohodně dokazují tuto nešťastnou oblibu IT zakázek.

Za druhé, digitalizace veřejné správy zvyšuje její transparentnost. Řečeno jinak, kvalitně provedené zakázky omezují prostor pro korupci v příštích zakázkách, což se kleptomanům nelíbí. Táhlý boj o registr veřejných smluv, který podmiňuje jejich platnost zveřejněním na internetu, jasně ukázal, že si nechtějí nechat omezit oblast působnosti.

Nedostatek technologií vládnutí

Zákon o registru smluv však byl nakonec přijat, skandály okolo IT zakázek zvyšují riziko postihu a i zpackané databáze postupně zlepšují transparentnost státní správy. Tím se snad přibližujeme bodu zlomu, kdy dospějeme k technologii férového zadávání zakázek, včetně těch na digitalizaci veřejné správy. Pak se snad rychle dotáhneme na evropský průměr, pro nějž máme technologické i vzdělanostní předpoklady.

Pokud se po čtvrtstoletí rozvoje a tuctu let v EU stále cítíme chudými příbuznými, pak nejpravděpodobnější příčinou je, že nám dosud chybí aspoň průměrně efektivní technologie vládnutí

Zaostávání v zavádění informačních technologií opět ukazuje, že největší brzdou ekonomického rozvoje Česka zůstává nevýkonná politika a státní správa. Ekonomové v NERVu, na univerzitách i v Evropské komisi si lámou hlavu, proč Česko neroste, když všechny měřitelné předpoklady ukazují, že bychom měli starou Evropu dohánět.

S lepším vysvětlením, než jsou tyto „institucionální“ příčiny, ale nikdo nepřišel. Pokud se po čtvrtstoletí rozvoje a tuctu let v EU stále cítíme chudými příbuznými, pak nejpravděpodobnější příčinou je, že nám dosud chybí aspoň průměrně efektivní technologie vládnutí.



František Bostl, hlavní ekonom společnosti Colosseum

František Bostl, hlavní ekonom společnosti Colosseum

Život v analogovém státě

Hlavní přínosy e-Governmentu lze spatřovat ve dvou rovinách – ekonomické a sociální. V ekonomické rovině se odehrává pokles nákladů a úspory v rozpočtu. Celý státní aparát se zrychluje a zvyšuje jeho efektivita. Navyšují se příjmy do státního rozpočtu i například díky vyšší efektivitě výběru daní.

V rovině sociální následně nastává vyšší transparentnost – pokles korupce ve státní administrativě a zlepšení nabízených státních služeb. Vytváří se nové přístupové kanály spojující veřejnost s vládou, čímž se více podporuje přímá demokracie s rovnějšími a flexibilnějšími politickými nástroji. O co nyní navíc přicházíme?

Méně přitažlivá země

Nezavádění světových standardů a rezistentní postoj k technologickému pokroku z nás dělá méně přitažlivou zemi a konkurenceschopnou ekonomiku. Retro je sice relativně v módě, ale v ekonomice se už znovu „zvonové“ kalhoty neprosadí. Proč tedy nástroje e-Governmentu nebudujeme?

Nezavádění světových standardů a rezistentní postoj k technologickému pokroku z nás dělá méně přitažlivou zemi a konkurenceschopnou ekonomiku

Možná bude až moc ohraný argument – rozkrádání státu je v Česku pro mnohé podnikáním, tak proč něco měnit? Bohužel to je z mého pohledu jediný náležitý důvod, který zabraňuje pokroku. A nejde pouze o miliardové korupčníky, ale i o řadové úředníky, kteří mnohdy po desetiletích ve státní správě nechtějí nic měnit. Nechtějí být efektivnější, a v těch nejhorších případech ani upozorňovat na svou nepotřebnost.

Pokud by nyní měly být parlamentní volby, strana, která bude mít zavedení e-Governmentu za svou prioritu, dostane můj hlas. Proč? Stát nejsou sociální jistoty, ani není firma – pro mne představuje službu, za kterou si platím. A chci vědět, za co si platím – a také efektivně platit pouze tolik, kolik musím. To ovšem nepůjde, dokud budeme žít v analogovém státě navzdory digitálnímu světu.



Monitor Jana Macháčka