Trump může eurozónu posílit. Ale...

Za pár dní bude inaugurován prezidentem USA Donald Trump. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, analytiků a pedagogů ptá: Jaký dopad bude mít Trumpova americká politika na eurozónu?

Jak ovlivní politika Donalda Trumpa eurozónu? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak ovlivní politika Donalda Trumpa eurozónu? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Jak ovlivní politika Donalda Trumpa eurozónu? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Otázka na tento týden se týká vlivu předpokládané ekonomické politiky Donalda Trumpa na Evropu. Ekonom Daniel Gros z Centra pro evropská politická studia napsal už na počátku prosince, že Trumpova politika může být pro Evropu prospěšná a že Trump dokonce může paradoxně zachránit eurozónu. Povede k tomu americká politika snižování daní, vyšších rozpočtových a obchodních schodků, vyšších úroků a ultrasilného dolaru. Už jednou se v historii něco podobného stalo. Reaganomika, která vycházela z podobných receptů, už jednou – na začátku 80. let – západní Evropu oživila.

Ekonomka Carmen Reinhardtová zase připomíná, že USA se mohou proti příliš silnému dolaru pokusit intervenovat ve stylu roku 1985, kdy se na intervencích proti příliš silnému dolaru Amerika dohodla s jinými důležitými ekonomikami světa. Sežene na něco takového dnes Amerika partnery, kteří by na tom mohli mít zájem? A bude chtít intervenovat americká centrální banka (Fed)? Jak to vidíte?



Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel; ekonom České spořitelny

Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel; ekonom České spořitelny

Eurozóně Trump příliš nepomůže

Výčet zmiňovaných faktorů, jež mohou změnit nynější podobu ekonomického vztahu eurzóna – USA, je poměrně nesourodý. Zdaleka ne všechny mohou vést či reálně povedou k tomu, čemu se říká záchrana eurozóny (odhlédneme-li od toho, zda nynější eurozóna je ve stavu, kdy by její záchrana představovala nějaký krizový úkol).

Snižování daní primárně pomůže americkým podnikatelům. Sníží jim náklady a učiní je konkurenceschopnější vůči evropským korporacím. Výhoda pro Evropu vězí maximálně v tom, že přiláká další evropské investory do USA a vytvoří pro ně příznivější ziskovou příležitost, než která se nabízí v Evropské unii. Dopad na „záchranu“ eurozóny v tomto případě není žádný.

Zásadní parametr, který představuje jednoznačné win-win řešení a který bude velkým přínosem i pro sílu eurozóny, mi však ve vašem výčtu chybí. Jmenuje se TTIP.

Větší tolerance k rozpočtovému schodku je rovněž parametr podporující americké subjekty (stát jim poskytne větší veřejnou službu). V případě větší tolerance k obchodnímu deficitu bych byl vůbec opatrný, zda jde opravdu o cíl Trumpovy hospodářské politiky; chce totiž vrátit zpět tradiční zpracovatelský průmysl a ve světě se zhodnocující americký kapitál – výsledkem by pak logicky měla být výrazná importní substituce, která naopak obchodní bilanci vylepší.

Vyšší úrokové sazby a na ně reagující další posílení kursu dolaru je již jiná káva a faktor, s nímž lze alespoň krátkodobě počítat. V jeho důsledku slábnoucí euro vskutku může cenově zvýhodnit vývozy evropských výrobců nejen do USA, ale do všech teritorií, kde se zahraniční obchod zúčtovává v dolarech. Bál bych se však hovořit v případě dolaru o jeho „ultrasíle“; to snad bylo možné v době pionýrských časů eura (v letech 1999 – 2001). Sentiment podhodnocení eura navíc začíná pomalu zabírat, doba zvratu se může blížit a nelze vyloučit, že ji v tomto nepodpoří též americká hospodářská a měnová politika, respektive schopnost globální ekonomické diplomacie.

Zásadní parametr, který představuje jednoznačné win-win řešení a který bude velkým přínosem i pro sílu eurozóny, mi však ve vašem výčtu chybí. Jmenuje se TTIP. Proti němu se ale Trump velice ostře ohradil v čase kampaní. A pokud by se mu skutečně podařilo „zaříznout“ tuto dohodu, znamenalo by to, že ohromný potenciál skrývající se v přínosech společného tržního prostředí na obou březích Atlantiku zůstane nevyužit. Z dlouhodobého pohledu by to bylo pro oživení ekonomické kondice eurozóny ze všech uvažovaných opatření to nejhorší.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Rok kohouta příjemně překvapí

Trhy nám ukazují, že bezprostřední ekonomický efekt nástupu Donalda Trumpa bude pozitivní. V každém případě jeho nástup nijak nenarušuje rozjezd konjunktury v USA, snad ji dokonce posiluje. To musí (ceteris paribus) mít v dnešním globalizovaném světě pozitivní dopad na Evropu, tedy i na eurozónu, i na Česko. Bohužel sice padne naděje na TTIP (a například naše pozice v arbitrážích zůstane mizerná), ale to hrozilo stejně, navíc to mít velký vliv v nejbližší době nebude.

Kontinuita bude daleko větší, než se mnozí obávali. Podobnost Trumpova vnitropolitického programu programu Reagana věští jen dobré.

Jinak se zdá, že kontinuita bude daleko větší, než se mnozí obávali. Podobnost Trumpova vnitropolitického programu programu Reagana věští jen dobré. Skutečně dobrým příspěvkem ke zlepšení americko-evropských vztahů bude také vytvoření atmosféry, že se má Evropa více starat o svou bezpečnost. To povede k větší koncentraci na investice do obrany, a to potřebuje Evropa jako příslovečný vepř drbání (hlavně politicky, ale i ekonomicky).

Záleží ale hodně na politickém vývoji v USA i v Evropě, a zde je daleko méně jasno. Evropa se podle mého nicméně zdrží fatálních kroků (výstup Francie či Itálie z eurozóny). Evropa si také pragmaticky najde svou pozici po narovnání vztahů USA s Ruskem, jež je na spadnutí. Jen se obávám, že to bude mít pro některé naše sousedy (a i pro mne) mnichovanskou příchuť. Snad tento vývoj poslouží k ujasnění našich společných evropských zájmů, a to i v Německu. A to opět bude mít pozitivní vliv na ekonomiku. Evropa se ovšem bude stále ještě soustředit na své vlastní problémy s migrací a brexitem. V obou případech se však již v začínajícím roce nic velkého nezmění a naopak se zdá, že se situace uklidňuje. (U brexitu to může být jen dočasné zdání, které bude za rok za dva vyvráceno.)

Domnívám se tedy, že po roce roztodivných překvapení nastane rok neočekávaného uklidnění, kdy budeme opakovaně konstatovat, že věci se nakonec nevyvíjí tak hrůzně, jak jsme si předtím představovali. Však to bude, jak se sluší a patří: koncem ledna vystřídá v čínském kalendáři chytrou, ale ošidnou opice, dobromyslný kohout. A opice i kohout, jakkoli rozdílní, nosí oba prosperitu.



Tomáš Vlk, analytik Patria Finance

Tomáš Vlk, analytik Patria Finance

Pozor na cla a politiku

Vliv Trumpovy hospodářské politiky na eurozónu a obecně vnější svět se bude odvíjet především od dvou klíčových témat: rozpočtové podpory ekonomice a uzavírání amerického trhu. Ani v jednom zřejmě nová administrativa nezajde tak daleko, jak Donald Trump hlásal během předvolebního boje, ovšem na výsledné kombinaci bude hodně záležet.

Eurozóně by samozřejmě svědčilo, pokud by mohla bez nových omezení profitovat z růstu americké ekonomiky nažhavené většími výdaji a nižšími daněmi, navíc při sílícím dolaru. Jenže je klidně možné i to, že americký protekcionismus převáží, dolehne na zbytek světové ekonomiky a jeho důsledky dorazí i do Evropy.

Neznámých kolem americké politiky zůstává hodně a euforie z Trumpa, která na finančních trzích zavládla, nemusí vydržet.

Neznámých kolem americké politiky zůstává hodně a euforie z Trumpa, která na finančních trzích zavládla, nemusí vydržet. Prozatím počítáme s tím, že eurozóna ze zámoří nedostane významný pozitivní, ale ani negativní impuls. Ani dolar by k euru letos nakonec nemusel příliš posílit.

Už nyní je však v Evropě zřejmá tendence, kterou americká politika značně přiživila, a tou je uzavírání se do sebe, dezintegrace. Plánované volby ve významných zemích eurozóny by ještě neměly vést k radikálním změnám, ale půjdou v nastoleném trendu. Oproti Americe je tu přitom podstatný rozdíl: Nový americký prezident chce zavírat velký jednotný trh vůči vnějšímu světu na základě ekonomických argumentů (jakkoli o nich můžeme polemizovat). Naproti tomu v Evropě jde o tendenci k vnitřnímu drolení – a to čistě politickou, a s potenciálně destruktivními ekonomickými důsledky.



Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Trump? Slibem neurazí, ale Evropu nespasí

Nově zvolený americký prezident Donald Trump vyvolal svými předvolebními sliby velká očekávání. Koupil si finanční trhy slibem, že rozpumpuje americkou ekonomiku investičními výdaji, nižšími daněmi, deregulací a dle jeho úvah i protekcionismem. Vlna optimismu byla tak silná, že zasáhla i Evropu.

Ačkoliv každý by Evropě rád přál silnější růst, zdravější ekonomiku a více pracovních míst, spoléhat se jen na „Trumponomiku“ je více než lehkovážné.

Ačkoliv každý by Evropě rád přál silnější růst, zdravější ekonomiku a více pracovních míst, spoléhat se jen na „Trumponomiku“ je více než lehkovážné. OECD, která po amerických prezidentských volbách přispěchala s optimističtější prognózou pro růst americké i evropské ekonomiky v očekávání americké fiskální injekce, zvedla odhad růstu obou ekonomik jen o jednu či dvě desetinky ročně. To není žádné drama – růst ekonomiky eurozóny zůstává nadále křehký z mnoha, především strukturálních, důvodů.

Spíše než megalomanský investiční plán Donalda Trumpa, který předpokládá, že daňové úlevy a nižší daně přitáhnou soukromé investice do infrastruktury v objemu sedmkrát vyšším (celkem 1 bilión dolarů) než budou samotné daňové úspory (cca 137 miliard dolarů), pomůže Evropě slabší euro. Slabší euro zlepší konkurenceschopnost vývozně orientovaných evropských ekonomik (především Itálie, Francie či Španělska). A mimochodem i Evropa má svůj vlastní investiční plán (investiční plán Evropské komise tzv. Junckerův balíček), který také předpokládá znásobení veřejných investic (tzv. multiplikaci) prostřednictvím zapojení soukromého kapitálu, a to dokonce patnáctkrát! Do růstu ekonomiky eurozóny ale zatím příliš nepromluvil.



Monitor Jana Macháčka

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Jan Macháček

Jan Macháček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články

Amerika plná paradoxů

11.12.2016 - 9.49