DEBATA Jana Macháčka: Cenu ropy nelze kvůli politice předvídat

Cena ropy už vystoupala na 80 dolarů za barel. I v minulosti se vychylovala více než u jiných komodit. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, analytiků a pedagogů ptá: Proč ceny ropy rostou, nebo klesají vždy skokově?

Jan Macháček 24.5.2018
Proč cena ropy roste či klesá skokově? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Proč cena ropy roste či klesá skokově? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Proč cena ropy roste či klesá skokově?

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Ceny ropy prudce stoupají. Barel stojí už 80 dolarů. Výkyvy cen jsou normální a růst cen je logický, a to především kvůli růstu globální ekonomiky, který bude letos stále poměrně silný, zhruba kolem čtyř procent. Proč se však trh s ropou musí vždy vychylovat v mohutných poryvech a nárazech o desítky procent? Proč neroste či neklesá pomalu, o procenta, jak by alespoň trochu odpovídalo hospodářskému růstu a cyklu? Sankcemi to vysvětlit nemůžeme. Proti nim působí flexibilní americká produkce. Lze tu nalézt logiku? Nebo se komentátoři a analytici pouze snaží racionalizovat to, co možná racionální není? Proč ceny ropy rostou nebo klesají vždy skokově?


 
Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Politická záležitost

Volatilita je sama o sobě zajímavý ukazatel, ale tvrdit, že je nízká či vysoká, lze pouze ve srovnání s volatilitou něčeho jiného. A v takovém srovnání se opravdu ukazuje, že cena ropy skáče. Například oproti akciovému trhu se ropa minimálně od poslední krize potýkala s vyšší volatilitou, a to dává to smysl.

Zatímco akciové indexy se skládají z celé řady titulů, ropa je jen jedna. Už jen díky tomu má tendenci být volatilnější. Když se letos prudce propadly akcie Facebooku po kauze Cambridge Analytica, na volatilitě akciového indexu se to příliš neprojevilo.

K tomu navíc i jednotlivé akciové tituly mají tendenci k nižší volatilitě než ropa, protože se z ropy stala ve dvacátém století věc politická. Rozhodnutí ropného kartelu o produkci a konflikty na Blízkém východě s cenou snadno zahýbou. Zatímco poptávka po ropě se skokově nemění, politika může ovlivňovat nabídku. Vliv mají navíc i producenti dalších energetických komodit, dnes zejména břidlicového plynu. 

Srovnání by si ropa zasloužila s jinými komoditami. Například index volatility kukuřice (CIV) ukazuje srovnatelnou volatilitu s ropou. V posledních letech mírně nižší, ale například mezi lety 2012 a 2014 se s ropou střídavě předbíhaly. Podobné je to i s dalšími komoditami.

Oba trhy jsou vzájemně propojené. Když roste cena ropy, obvykle rostou zisky energetických společností a s nimi i cena akcií. Mezi volatilitami ropy a akcií lze tedy pozorovat korelaci. Dopad ceny ropy na spotřebitele a další výrobce se projeví až v delším období.

Podívejme se na data. Srovnání indexů volatility ropy (OVX) a akciového trhu S&P 500 (VIX) ukazuje, že ropa je po celou dobu měření indexu volatilnější. Výjimkou byl rychlý výkyv v letošním únoru a pár dní v březnu, kdy dokonce volatilita akcií předčila volatilitu ropy.

Srovnání by si ropa zasloužila s jinými komoditami. Například index volatility kukuřice (CIV) ukazuje srovnatelnou volatilitu s ropou. V posledních letech mírně nižší, ale například mezi lety 2012 a 2014 se s ropou střídavě předbíhaly. Podobné je to i s dalšími komoditami.

Ropa ale zdaleka není nejvíce volatilním aktivem. Chicagská opční burza, která výše uvedené indexy vydává, mezi ně na konci loňského roku přidala nového šampiona ve volatilitě, bitcoin. Pokud někomu připadá ropa volatilní, bitcoin je skutečná horská dráha.



Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

Jakub Červenka, analytik Raiffeisenbank

Nepředvídatelná komodita

Cena ropy je skoro z 90 procent založená na tržním vývoji a makroekonomické situaci, zbytek ovlivňuje geopolitické riziko. V dnešní ceně ropy je přibližně 70 dolarů výsledkem kumulovaného převisu poptávky nad nabídkou. Produkce ze Spojených států sice za letošní rok stihne narůst o přibližně 15 procent, ale i tak nestíhá držet krok s nárůstem celosvětové poptávky. Ta zažívá ohromný růst – tak výrazný a dlouhý nárůst poptávky po ropě jsme na světových trzích neviděli od 70. let.

Svět není tak poklidný jako před rokem a ropa má smůlu (je to ale náhoda?), že je produkována převážně v nejnestabilnějších oblastech světa (Venezuela, Írán, Sýrie, Libye). Série ropných šoků nemá konce. Ekonomové prakticky nemohou cenu ropy dopředu odhadnout.

Zbývá tedy něco kolem 10 dolarů nad přirozenou tržní cenou, za které může geopolitické riziko či spíše míra nervozity spekulantů na finančních trzích. Svět není tak poklidný jako před rokem a ropa má smůlu (je to ale náhoda?), že je produkována převážně v nejnestabilnějších oblastech světa (Venezuela, Írán, Sýrie, Libye). Série ropných šoků nemá konce. Ekonomové prakticky nemohou cenu ropy dopředu odhadnout. A pokud zrovna nebojujeme s nečekanými vlivy válek, sankcí, protestů a voleb, pak nám tu a tam zahraje do karet organizace OPEC. Ta už dnes sice nemá takový tržní podíl jako dříve, ale pořád – v čele se Saudskou Arábií – diktuje cenu ropy na světových trzích pomocí systematických limitů vlastní těžby.

80 dolarů za barel bylo zřejmě původním cílem Saudské Arábie i ostatních členů ropného kartelu, nicméně se již objevují zprávy, že se OPEC do navýšení vlastní produkce ještě nějakou dobu nepohrne. Naopak propad produkce z Venezuely nabízí ostatním zemím ideální příležitost urvat si nějaký podíl na trhu. Cena ropy tak může do konce roku vystoupat k 100 dolarům anebo zůstane tam, kde je. Kdo ví?



Lubomír Lízal, FEL ČVUT, CIIRK ČVUT, a člen dozorčí rady Expobank

Lubomír Lízal, FEL ČVUT, CIIRK ČVUT, a člen dozorčí rady Expobank

Ropa více ovlivňuje ekonomiku než ekonomika ropu

Ropa je jedním z primárních energetických zdrojů každé ekonomiky. Změny ve výhledu dostupnosti této komodity znamenají i změny výhledů ekonomiky. V uvažování je tedy dvojí kauzalita: od ekonomiky k ropě i od ropy k ekonomice. Zatímco první z kauzalit se může projevit postupnými změnami, druhá má šokový charakter. Největší šok v cenách ropy byl v sedmdesátých letech. Důvod? Kartelová dohoda, tedy čistě voluntaristické rozhodnutí některých aktérů. Důsledek? Ekonomická krize (nejen) vyspělého světa. 

Bez znalosti geopolitických změn nelze predikovat vývoj ropy, a tak veškeré reakce v cenách jsou ex post – téměř vždy jsou proto přehnané či nervózně předčasné. Skokové změny jsou dokladem naší neznalosti budoucnosti, ale i cenou, kterou za omezené vědění platíme.

Uvědomili jsme si, že produkční kapacity jsou regionálně definované a s omezenou zastupitelností. Bohužel se většinou nacházejí v politicky nestabilních oblastech. Cena proto kolísá nejen s cyklem ekonomickým, ale i s politickými posuny. Alternativní produkce nemá šanci rychle reagovat a veškeré změny se dějí v krátkém horizontu formou cenového přizpůsobení a čerpání omezených (strategických) zásob. Ekonomové jsou sice kritizováni za neschopnost předpovídat ekonomické zlomy, od politologů to ale raději ani nikdo neočekává. Bez znalosti geopolitických změn nelze predikovat vývoj ropy, a tak veškeré reakce v cenách jsou ex post – téměř vždy jsou proto přehnané či nervózně předčasné. Skokové změny jsou dokladem naší neznalosti budoucnosti, ale i cenou, kterou za omezené vědění platíme.

Asi bychom se ve světle těchto faktů mohli ptát, proč cena ropy nekolísá více?Odpověď je prostá: jen díky technologickému pokroku. V dlouhodobém horizontu v něm máme protiváhu politické a regionální nestability, a to například ve využití nových technologií frakování při těžbě, využití ropných písků či schopnosti širší substituce ropy a zemního plynu či elektřiny.



Monitor Jana Macháčka


Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.