Další zpackaná operace CIA – a to přímo v Íránu

Všechno začalo záhadným zmizením amerického agenta Roberta Levinsona na ostrůvku v Perském zálivu v roce 2007, píše Břetislav Tureček.

Manželka Roberta Levinsona Christine se synem Danielem, který novinářům ukazuje portrét svého otce (švýcarská ambasáda v Teheránu, 22. prosince 2007). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Manželka Roberta Levinsona Christine se synem Danielem, který novinářům ukazuje portrét svého otce (švýcarská ambasáda v Teheránu, 22. prosince 2007). | foto: © ReutersČeská pozice
Manželka Roberta Levinsona Christine se synem Danielem, který novinářům ukazuje portrét svého otce (švýcarská ambasáda v Teheránu, 22. prosince 2007).

Je to občan Spojených států na soukromé pracovní cestě, pomožte mu na svobodu, nabádaly Spojené státy od roku 2007 teheránské politiky, když se na íránském ostrově Kíš slehla zem po Američanovi Robertu Levinsonovi. Agentura AP však koncem minulého týdne odhalila, že věci se měly trochu jinak – ve skutečnosti byl Levinson v Íránu na špionážní misi pro CIA.

Už když Robert Levinson v březnu 2007 zmizel během pobytu na íránském území, věc trochu „zapáchala“. Podle oficiální americké verze šlo o bývalého agenta FBI, který se v minulosti zabýval na americkém kontinentu bojem proti drogovým kartelům a jinému organizovanému zločinu. Poté však prý jeho angažmá pro vládu USA skončilo, a když se Levinson vypravil na Blízký východ, bylo to údajně pouze v rámci jeho práce soukromého detektiva pracujícího pro privátní obchodní subjekty, například z tabákového průmyslu.

„V době svého zmizení pan Levinson pro vládu Spojených států nepracoval,“ tvrdila v květnu 2007 tehdejší ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová. Podobně se americká administrativa vyjadřovala následujících šest let a po íránském vedení žádala, aby pomohlo celou věc objasnit. Teherán totiž dodneška nepřiznal, že by Levinsona někdy držel.

Přestože existují určité náznaky, že se mohl dostat do rukou ozbrojených skupin v Pákistánu nebo v Afghánistánu, jde především o kauzu americko-íránských vztahů, takže na ni v uplynulých měsících přicházela v zákulisí řeč, když Američané tajně jednali s Íránci o jejich jaderném programu.

Zmizení na íránské riviéře

Íránský ostrov Kíš není íránský se vším všudy. Tamní režim je kompromisem mezi striktními zákony uplatňovanými ve zbytku Islámské republiky a západním světem. Na Kíš jezdí rozjuchaná teheránská mládež řádit na vodních skútrech (ženy však musejí být i tady alespoň symbolicky zahalené šátkem a dlouho košilí), právě na Kíši jsou íránské hotely nejvíce podobné těm, jaké očekávají evropští dovolenkáři v přímořských letoviscích, a ze zdejší volné obchodní zóny proudí do celého Íránu luxusní západní zboží.

Američan se na Kíši setkal se svým kontaktem, od kterého očekával informace o korupci v Islámské republice a dost možná také o íránském jaderném programuPro lidi ze Západu je ostrov Kíš zase významný tím, že jde o jediné íránské území, kam se dá vstoupit bez víza. Stačí například v Dubaji nasednout do letadla, a za hodinu už pasažér prochází vstupní kontrolou v íránské bezvízové enklávě.

Jakou sehrála tato okolnost roli v Levinsonově plánu vydat se na horkou íránskou půdu, není jasné. O jeho úmyslech ale nemůže být po odhalení agentury AP sporu – Američan se tu po příletu z Dubaje na několik hodin setkal se svým kontaktem, od kterého očekával informace o korupci v Islámské republice a dost možná také o íránském jaderném programu. Jak se nyní potvrdilo, to vše dělal v rámci svého angažmá u CIA.

Agentura AP věděla o Levinsonově práci pro Ústřední zpravodajskou službu už v roce 2010. Opakovaně se prý však nechala americkými úřady přesvědčit, aby od zveřejnění získaných důkazů upustila, protože by to prý mohlo ohrozit snahy o jeho návrat. Nyní tisková agentura celou věc vytáhla na světlo s argumentem, že za sedm let se případ stejně nepohnul a že Levinsonovi věznitelé o jeho vazbách na CIA už dávno bezpochyby vědí.

Dosud přitom držela oficiální linii i Levinsonova rodina, hlavně jeho manželka Christine. Za to, že před veřejností pojedou podle scénáře o „zmizelém obchodníkovi“ a nebudou se soudit, ostatně CIA Levinsonovým zaplatila dva a půl milionu dolarů.

„Jako na Guantánamu“

Udržení aféry pod pokličkou nemělo sloužit jenom snahám o agentovo osvobození. Jeho zadržení totiž ukázalo, že uvnitř CIA došlo k zásadnímu selhání. Levinson formálně léta pracoval pro finanční analytické oddělení CIA a i v této tajné službě se měl zabývat hlavně kriminálními sítěmi a narkobyznysem v Latinské Americe.

Velmi výkonný agent zvyklý na práci s lidmi však běžně překračoval hranici, která má být v tajných službách tabuVelmi výkonný agent zvyklý na práci s lidmi však běžně překračoval hranici, která má být v tajných službách tabu. Jako analytik měl „pouze“ vyhodnocovat materiály posbírané kolegy v poli. Jenže Levinson byl tak schopný, že jeho nejbližší nadřízení zavírali oči nad tím, když sám působil v terénu, ačkoli takovou práci jeho smlouva vůbec nepředpokládala. A přesně při takové akci zmizel – při špionážní misi, na které se neoficiálně a přes soukromý e-mail domluvil se spolupracovnicí ze CIA.

Ironií je, že Levinsonova aféra se v pátek dostala na titulní strany amerických novin ve chvíli, kdy vůbec není jisté, zda ještě žije. V době zmizení mu bylo 59 let, trpí cukrovkou a vysokým tlakem, a rodina naposledy dostala důkazy o tom, že žije, v dubnu 2011. Šlo o fotografie, kde byl Levinson ověšený těžkými řetězi a oblečený do oranžového mundúru, ne nepodobného úboru, ve kterém Američané drží zajatce na Guantánamu. „Čtvrtý rok... Nechcete nebo nemůžete?“ stálo anglicky na jedné z cedulí, které Levinson, zarostlý k nepoznání šedými vlasy a plnovousem, držel.

Bezpečnostní establishment USA mezitím v tichosti mírnil škody a hledal viníky hrozícího skandálu. Kvůli zpackané misi zorganizované na vlastní pěst bylo ze CIA v tichosti vyhozeno několik jejích pracovníků a nad obelháváním politiků ze strany tajné služby běsnili za zavřenými dveřmi členové Kongresu.

Ve stejné době přitom byli v Íránu v trablech ještě další tři Američané. Šlo o dva mladíky a jejich společnici, kteří do Íránu ilegálně přešli v červenci 2009, když putovali po horách v iráckém Kurdistánu. Íránci zadržení americké trojice ohlásili, takže americká diplomacie dva roky bojovala za jejich propuštění otevřeně a nakonec také úspěšně. Íránská justice nejprve „z humanitárních důvodů“ propustila Američanku; její kamarádi v létě 2011 dostali osmileté tresty za špionáž, avšak zanedlouho se dostali domů na kauci. USA napojení těchto Američanů na tajné služby popíraly, zároveň všichni zúčastnění usilovně tajili, že jeden ze zadržovaných mužů měl velmi úzké osobní vazby na Izrael.

Čekání na výměnu?

V případě Levinson ale mají Spojené státy možností daleko méně, a vlastně musejí čekat na kroky Íránu. „Samozřejmě pokud se ukáže, co bylo jeho úkolem, nebo pokud byl třeba na nějaké misi, snad by se mu dalo nějak pomoci,“ prohlásil v říjnu 2010 tehdejší íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Letos v září se k Levinsonovi vyjádřil i nový prezident Hasan Rouhání. „Nic nového o něm nevíme. Netušíme, kde je,“ řekl v americké televizi CNN.

Nedá se stoprocentně vyloučit, že Rouhání říká pravdu. Například na podzim 2010 obdržela Christine Levinsonová minutové video, kde manžel prosí o pomoc. Američanům se podařilo vypátrat, že e-mail byl poslán z internetové kavárny v pákistánském Pešávaru a že na pozadí hraje hudba v místním jazyce paštó, kterým se v Íránu nemluví. Některé jiné stopy vedou až do Afghánistánu.

Američtí analytici se kloní k názoru, že jde spíš o operaci velmi schopné tajné služby, která se snaží setřást pronásledovateleExperti se však kloní k názoru, že Levinsonovo zmizení bylo nadmíru dobře zorganizované a stopy příliš důkladně zametené na to, aby šlo o akci například muslimských extremistů. Američtí analytici se kloní k názoru, že jde spíš o operaci velmi schopné tajné služby, která se snaží setřást pronásledovatele.

Teprve budoucnost tedy ukáže, jestli už Levinson není po smrti, nebo jestli například íránský bezpečností aparát nečeká na vhodnou příležitost, aby Američana vyměnil za své lidi držené ve Spojených státech či jinde na Západě. Podobných obchodů na Blízkém východě v uplynulých desetiletích proběhla řada.

  • Tento článek vznikl ve spolupráci České pozice a deníku Lidové noviny.

Počet příspěvků: 5, poslední 18.12.2013 12:43 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.