Dagmar Krylová radí, jak založit klub a vyhnout se EET

Matka labužníků. Tento přídomek získala paní Dagmar Krylová, která už před více než deseti lety založila první soukromý klub na místě krachující hospody. V současnosti působí v obci Úsobí na Vysočině a radí zájemcům z celé republiky, jak na to.

Klub labužnických pohodářů založila Dagmar Krylová v roce 2006. Funguje v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klub labužnických pohodářů založila Dagmar Krylová v roce 2006. Funguje v... | foto: Tomáš Blažek, MAFRA
Klub labužnických pohodářů založila Dagmar Krylová v roce 2006. Funguje v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vezměte si párky z lednice a ohřejte si je. Jen si musíte skočit pro chleba, slyší dvojice štamgastů hostinského sálu v Úsobí. Pánové se chvilku musí činit v kuchyni a jídlo si poté i sami odnést ke stolu.

Paní Dagmar Krylová, která tu většinou obsluhuje, má totiž zrovna jinou práci. Tak vypadá realita soukromého klubu, který v městečku na Vysočině nahradil předtím zhruba dva roky nečinný hostinec. Určité nepohodlí způsobené nutností sem tam přiložit ruku k dílu je ale vyvážené „bonusem“: místní mohou v sále kouřit a nemusejí se ani podřizovat povinné elektronické evidenci tržeb jako běžné podniky.

„V Úsobí jsem tři měsíce, ale první klubovnu jsem založila už v roce 2006, protože už tehdy hospody na vsích krachovaly,“ vypráví Krylová. „Sem může přijít kdokoli z členů našeho spolku a klidně tady místo mě čepovat. Lidé se tu takhle střídají – když má jeden hodně práce, vezme to druhý. Každý člen se může starat o chod klubovny,“ vypočítává výhody.

Po povinnostech a omezeních, které na hospodské v posledních měsících a letech dopadly, chodí Dagmar Krylové denně e-maily s žádostmi o radu.

Když před jedenácti lety zakládala spolek nazvaný Klub labužnických pohodářů, netušila, jak se jednou rozroste. „Dnes máme přes 150 kluboven úplně po celé republice. Členů je celkem asi deset tisíc,“ popisuje. Kromě toho radí i dalším zájemcům, kteří zakládají soukromé kluby na vlastní pěst. Boom začal zhruba před třemi lety. S nástupem EET a nově i zákazu kouření v restauracích pak nabral ještě vyšších obrátek.

Po povinnostech a omezeních, které na hospodské v posledních měsících a letech dopadly, chodí Dagmar Krylové denně e-maily s žádostmi o radu. Posílají je provozovatelé, kteří by rádi udrželi krachující hospodu na své vsi. Někdo chce založit vlastní spolek, nejjednodušší je ale zřídit si „pobočku“ již existujícího klubu milovníků jídla a pití, v jehož čele „matka labužníků“, jak se Krylové také přezdívá, stojí.

Scénář je prý pokaždé skoro stejný: starší hospodský se odmítne učit pracovat s moderní technikou nutnou k provozu EET a raději živnost pověsí na hřebík. Kamarádi, kteří se v jeho podniku scházeli, už ale nemají kde si posedět nebo zahrát na kytary. Krylové proto napíšou nebo za ní přijedou, aby se dozvěděli, co mohou dělat dál. „Lidé se vůbec nevyznají v zákonech,“ popisuje svoje zkušenosti.

Do hospody jen s průkazkou

Zatímco běžné hospody jsou povinně zahrnuty do elektronické evidence tržeb, klubů se to netýká. Stát ovšem upozorňuje, že bude bedlivě hlídat, jestli jsou klubovny skutečně nevýdělečné, jak mají být, nebo se jedná jen o převlečené restaurace.

„Je nutné posoudit, zda je daný klub, nálevna či podobný provoz skutečně provozován jako nepodnikatelský. Je třeba zdůraznit, že spolky by měly být zakládány za zcela jiným účelem nežli za účelem dosažení zisku v rámci podnikání a jejich hlavní činností nemůže být podnikání,“ říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Pokud by klub skutečně vydělával, do EET by spadal. Příkladem může být situace, kdy jeho členové platí za snědené jídlo a vypité pivo členský příspěvek, který v podstatě odpovídá tržní ceně.

Pokud by klub skutečně vydělával, do EET by spadal. Příkladem může být situace, kdy jeho členové platí za snědené jídlo a vypité pivo členský příspěvek, který v podstatě odpovídá tržní ceně. Klub také nesmí být otevřený veřejnosti, která nepatří mezi jeho členy. „Kontrolní pracovníci Finanční správy se kontrolami klubů, které fakticky provádí hostinskou činnost, zabývají,“ upozorňuje Petlachová. Tomu, kdo zákon poruší, hrozí až půlmilionová pokuta, případně uzavření provozovny.

Krylová říká, že od roku 2006, kdy s Klubem labužnických pohodářů začínala, problémy s úředními kontrolami neměla. V poslední době se ale situace změnila. „Teď nás najednou šikanují. Zrovna jsem byla podávat vysvětlení. Zkoumají nás, jestli se nejedná o podnikání,“ popisuje čerstvou zkušenost s finančním úřadem.

Z protokolu, který poskytla LN, vyplývá, jak v rozhovoru s úředníky argumentovala. „Nevedeme žádné účetnictví, protože na účtu máme nula korun, nemáme žádný majetek,“ uvedla do zápisu. Její spolek se schází, aby jeho členové společně hráli šipky, házenou nebo zpívali. Pivo stojí dvacku, někdo ale rád přihodí i deset korun navíc. „Z případného finančního přebytku uspořádáme třeba hody,“ doplnila.

Kontroly podle ní v provozovatelích některých kluboven vzbuzují strach. Obávají se třeba toho, že mezi hosty přijde někdo zvenčí a bude chtít nalít pivo – mohlo by se jednat o provokatéra. Některé spolky proto zavedly klubové průkazky, bez nichž nikoho dovnitř nepustí. Ve Světlé nad Sázavou šli podle Krylové ještě dál a na branku rovnou dali zařízení, které dovnitř propustí jen majitele elektronického čipu.

Na kouř pozor

Pro mnohé členy klubů je plusem i to, že v nich mohou při pití piva či hraní šipek také kouřit. Nemusí tak chodit před nálevnu, kam jsou od posledního května vykázáni kuřáci popíjející v běžných restauracích. Ministerstvo zdravotnictví ale varuje, že i klubisté mohou mít kvůli vydechování škodlivého kouře problém.

Pro mnohé členy klubů je plusem i to, že v nich mohou při pití piva či hraní šipek také kouřit.

„U soukromého kuřáckého klubu apod. nelze vyloučit, že bude vzhledem k činnosti, která je tam provozována (např. prodej alkoholických nápojů a pokrmů), považován rovněž za provozovnu stravovacích služeb, tedy jedno z míst podléhajících právní úpravě stanovené novým zákonem o ochraně zdraví. Proto může být zřizování soukromých ,kuřáckých klubů‘ považováno za obcházení tohoto zákona. Toto však bude záležet na vyhodnocení konkrétních případů kontrolními orgány,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

Vznikají však i ryze nekuřácké, či dokonce abstinentské kluby. Například na zámku v Úsobí se schází spolek, který k posezení cigarety nepotřebuje. V Hodoníně zase funguje klub milovníků



Počet příspěvků: 2, poslední 4.8.2017 09:29 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.