Vy jste nalezl v mé reakci nějaké unáhlené soudy?

Knihu nemám, kdysi jsem ji prolistoval - a nezakoupil. Ale dám na Vaše doporučení a zvážím znovu. Zkuste zvážit tento aspekt:Žáci s dyslexií a cizí jazyky http://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/434/ZACI-S-DYSLEXII-A-CIZI-JAZYKY.html/   Televizi téměř nesleduji. Ale jsou filmy, u nichž uvítám dabing (dubbing ;-)). Titulky jsou pouze velmi zjednodušeným převodem. A při čtení jistě uniká vizuální (neurolog Vám potvrdí, že i hudební) složka filmu. Když už zde puristé argumentují "mrzačením" díla. Každý převod je změnou. Ale tak je tomu u prózy, poezie. Tak je tomu ale i u každé interpretace notového zápisu ... Je-li něco mrzačeno, je to angličtina. Tzv. odborná angličtina není jazykem Shakespearovým.  Víte jistě, kam mířím, ale zde tím nechci zdržovat a unavovat. Jen si dovolím vyslovit spíše matematicky podepřenou domněnku, že rozmělnění angličtiny je symptomem úpadku moci. Angličtina pro zaměstnance a dlužníky, psaná čínština pro vzájemnou komunikaci mezi vlastníky a věřiteli. Výhodou čínštiny jako jazyka budoucího impéria je nesnadná osvojitelnost daná mimo jiné kulturní nepřístupností.http://en.wikipedia.org/wiki/Linguistic_imperialism ;

Sotvakterý jazyk je vzdálenější angličtině něž Finština

Viz můj příspěvek níže -  a již mnohokrát dříve:Absence dabingu PODPORUJE běžené uživání psané a gramaticky správné FINŠTINY.Viz ná oblíbená stránka http://en.wikipedia.org/wiki/Education_in_FinlandReading for pleasure is actively encouraged (Finland publishes more children''s books than any other country). Television stations show foreign programs in the original languages with subtitles, so that in Finland children even read while watching TV. Pokud jde o užívání jiného jazyka než angličtiny v životě firem jak formy segregace, existují i firmy, kde je jednacím jazykem švédština nebo nizozemština. Ostatně, třeba z univerzitního prostředí znám řadu historek, kdy rodilí Britové nebo Němci posléze opustili švédskou univerzitu (byť měli stálé místo) kvůli kombinaci jazykové izolovanosti a kulturní nekompatibility. Naopak, samozřejmě, je známa velká řada příkladů asimilace, která hostitelskou zemí posílila. (viz článek prof. Appelbauma v Times Higher Education http://www.timeshighereducation.co.uk/story.asp?storyCode=419260&sectioncode=26 )Národ není jen nějaký izolovaný jazyk. Sebevědomý malý národ z otevřenosti těží. Vynikající znalost cizích jazyků je pro sebevědomí absolutním základem, není nic zoufalejšího než vynikající odborník, který se neumí v debatě prosadit kvůli jazykové neznalosti. (Toto dokonce platí stále více, protože v dnešní "zmanažované" společnoti to mají odborně správná řešení stále těžší.)