Věcná informace

S  názory C.S se dá vcelku či v jednotlivostech polemizovat ale mám za to, že by jej měli pozorně přečíst i ti kdo se na ČP vyjadřují k zákonu o vyrovnání s církvemi i v rámci diskuse pod jinými články.  Současně se C.Svobodovi omlouvám za svůj přehnaný soud na jeho adresu v rámci podobné dikuse na ČP  poč. července.   Bylo by užitečné, kdyby ten, kdo tento návrh zákona kritizuje  (i já  především pro to, že neposiluje ale vlastně zvyšuje zranitelnost církví) by se měl pokusit nastínit svou představu, i dílčí,  o vybřednutí z 20ti leté patové situace.Nedavno jsem hovořil se stavařem který, ač dávno v důchodovém věku, se stará o investiční politiku jedné z katol.diecezí. Člověk  je až překvapen, kolik snahy je, aspoň zde, věnováno efektivitě vynakládaných peněz. Ve "veřejném" sektoru věc skoro neznámá. Na klíčovou otázku jak je možné, že vláda, která na co sáhla bylo buď pitomé, nebo zjevně asociální - jak to, že zrovna tato vláda má tolik zájmu na "navracení". Odpovědí mi byla  výmluvná bezradnost - ani on netušil.Třeba rozlišovat mezi snahou o řádnou ekonomickou funkci církví  kultovních, kulturních a  sociálních aspektů hrazených z vlastního hospodaření a mezi aktuálním návrhem vlády, který má dost momentů, pro které asi bude zamítnut. Pokud si chtějí pomoci, měly  by ony společně  zveřejnit slabiny aktuálního návrhu, m.je i zpřístupnit  v kostelích a modlitebnách.  Hospodářsko-plánovací dialog o cílech vidím jako jednu z podmínek zpomalení rapidního odlivu praktikujících věřících mladšího a středního věku, především mužů.  Dalším aspektem je, že přes nepodepsanou smlouvu s Vatikánem  by měla především katol.církev usilovat o aspoň vnitřně transparentní hospodaření, prostě jsme v 21. století, církev by měla promptně (vy)řešit aktuální finanční pochybení, pokud k nim došlo ještě předtím, než se dostanou na veřejnost. V opačném případě sedí na naříznuté větvi. Dtto "Husité" a další.