ČVUT: Mocenský střet o finance a rektorova exporadce

Ze zasedání akademického senátu ČVUT ve středu 21. září vyplynulo, že ve složité situaci na této technice se neorientují ani akademičtí senátoři. Příčinou je Miroslav Elfmark, bývalý poradce rektora Petra Konvalinky, spojovaný s podezřelými dotacemi.

ČVUT, budova | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ČVUT, budova | foto: stavbaroku.cz
ČVUT, budova

Zasedání akademického senátu ČVUT ve středu 21. září začínalo unyle. Ale po třech hodinách naplno vyhřezly spory, jež elitní techniku měsíce pronásledují. „Je to divoká řež.“ „Jsem konsternován, co se tu děje,“ říkali akademici. Když totiž rektor začal vysvětlovat, proč kvapně odvolal kvestora Tomáše Pelikána (jenž zodpovídal za rozpočet 4,9 miliardy korun), situace zhoustla.

A pod kotel přiložilo jméno Miroslava Elfmarka. Ten býval coby ministerský úředník spojován s podezřelými dotacemi. Loni byl nepravomocně odsouzen za daňový delikt. Mezi senátory se teď šíří přepis údajného odposlechu, který má dosvědčovat Elfmarkův vliv na školu. „Pokládám za šílené, že se na akademické půdě lidé nahrávají. (...) Inženýr Elfmark nikdy nezasahoval do řízení,“ bránil svého někdejšího poradce rektor Petr Konvalinka.

Lživé odměny

Elfmark jako Konvalinkův rádce skončil 28. února, ale podle zjištění LN nyní působí jako projektový manažer konsorcia ČVUT, Satra a Mott MacDonald pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). V čem radil předtím? „V tom, co mi (rektor) zadá, v ničem jiném. Fondy vůbec ne,“ řekl Elfmark v prosinci 2014, když LN upozornily na jeho angažmá. Na schůzi senátu však nedorazil. Chyběl i odvolaný kvestor, jenž může stát za kompromitujícím záznamem. Mobilní telefon nezvedal.

Jeden z nahrávkou dotčených pedagogů stavební fakulty se hájil, že jeho údajné odměny za práci pro SÚRAO jsou lživé

Jeden z nahrávkou dotčených pedagogů stavební fakulty se hájil, že jeho údajné odměny za práci pro SÚRAO jsou lživé. „Jestli to tu nevyřešíme, zítra podávám trestní oznámení,“ řekl v plénu profesor. Senát posléze hlasoval o pěti verzích stanoviska, nakonec vyzval k prošetření situace. O dění se zajímají i dva senátoři Parlamentu ČR, kteří v červenci zaslali rektorovi žádost o vysvětlení. Libor Michálek se jednání ve středu 21. září zúčastnil. „Vnímám pana Elfmarka velmi negativně,“ sdělil LN Václav Láska, druhý z nich.

Senátoři Láska s Michálkem zaslali rektorovi 21. července dopis, v němž ho žádají – coby osobu odpovědnou za hospodaření s veřejnými prostředky – o vysvětlení. Jmenují přímo „nehospodárné nebo netransparentní“ dodavatelsko-odběratelské vztahy Správy účelových zařízení ČVUT s firmami DOTON, Příčný řez, BAHYR nebo Prádelna Fischer.

Důkazy zatím chybějí

„Považujeme za vhodné, aby prověření smluvních vztahů s uvedenými firmami bylo provedeno některou z neziskových organizací, která se dlouhodobě zabývá tzv. watchdog aktivitami, nebo renomovanou auditorskou firmou,“ napsali senátoři. A dále se ptají, zda pro ČVUT pracuje Miroslav Elfmark (chybně jej ale označují za pravomocně odsouzeného). Proč se zajímají právě o jeho roli?

Roku 2010 bylo na Elfmarka, ředitele fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu, podáno trestní oznámení. Dlouhodobě se objevovaly informace, že jeho jednání má korupční charakter. Důkazy ovšem nalezeny nebyly.

„Mám s ním jisté zkušenosti z minulosti, kdy jsem pracoval v Transparency International. Osobně ho vnímám velmi negativně,“ řekl LN Láska. Roku 2010 bylo na Elfmarka, ředitele fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu, podáno trestní oznámení. „Dlouhodobě se objevovaly informace, že jeho jednání má korupční charakter. Vzhledem k desítkám miliard, o nichž rozhodoval, jsme doklady o jeho činnosti považovali za závažné,“ uvedla Transparency, jež na toky upozornila i unijní útvar OLAF.

Důkazy ovšem nalezeny nebyly. Nová nahrávka má podle informací LN nasvědčovat, že odvolaná ředitelka kolejí a menz Markéta Kabourková byla přímo s Elfmarkem ve sporu, poněvadž prý odmítala dosadit jím doporučované osoby – ač v půlce března již nebyl oficiálně ani poradcem rektora! – na pozice ve Správě účelových zařízení (SÚZ).

Odsouhlasené stanovisko

Kabourková dlouhodobě patří k problematickým součástem univerzity, neboť vypisuje spoustu výběrových řízení. Jak před pár lety zjistil audit firmy Ernst &Young, předchozí správci nechali nejen ze Strahova „odtéci“ desítky milionů kvůli sporným smlouvám na praní prádla či opravy střech.

Akademický senát ČVUT odsouhlasil stanovisko: nechť se ten, kdo by měl indicie o nezákonné činnosti na ČVUT, obrátí na policii

Rektor Konvalinka naopak v rozhovoru LN kritizuje odvolanou ředitelku, která dříve pracovala ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, za nestandardní jednání – třeba vypsanou zakázku v době své pracovní neschopnosti i údajný kontakt s právníkem Ladislavem Hradilem, jenž býval ukrajinským konzulem a měl dle Aktuálně.cz aféru s vydáváním víz na Ukrajině. Kabourková nezvedala telefon, aby Konvalinkovy námitky komentovala.

Ve složité situaci se už neorientují ani akademičtí senátoři, natož studenti. „Nezlobte se, ale kdo jiný než my v senátu bychom měli vědět, co se vlastně stalo,“ řekl v plénu jeden z bývalých členů. Vpodvečer ve středu 21. září bylo odsouhlaseno stanovisko: nechť se ten, kdo by měl indicie o nezákonné činnosti na ČVUT, obrátí na policii.

Léto na technice bylo bouřlivé

„S prací kvestora Tomáše Pelikána i ředitelky menz Markéty Kabourkové jsem byl dlouhodobě nespokojen,“ vysvětluje v rozhovoru Petr Konvalinka, rektor pražského ČVUT.

LIDOVÉ NOVINY: Budujete miliardový ústav CIIRC, kolem nějž se vedlo plno debat, ale kterým jste se nedávno pochlubili i německé kancléřce Angele Merkelové... Jak to proběhlo?

KONVALINKA: Návštěva paní kancléřky byla mimořádnou událostí pro ČVUT. To se stane jednou za deset dvacet let, že se na univerzitě objeví v zásadě nejmocnější dáma světa a s ní i český premiér. Pozdravila nás česky, projevovala se velmi sympaticky a skromně, lidsky... Bylo to mimořádné i proto, že jsme představovali spolupráci s Německem v rámci takzvaného průmyslu 4.0, podepsali jsme smlouvu o spolupráci s Fraunhoferovým ústavem pro výzkum umělé inteligence v Duisburgu.

Pozvali jsme i zástupce německých firem, ať již sídlících v ČR, nebo v Německu, a ti ve svých vystoupeních deklarovali spolupráci s ČVUT, což byla pro nás fantastická reklama a podnět. Před dvěma lety jsem přišel s myšlenkou financování profesorských míst průmyslem, a to jsem na tomto setkání rozvinul, takže třeba společnost Siemens se hned na místě ústy generálního ředitele vyslovila pro sponzoring tří míst.

LIDOVÉ NOVINY: To už je jisté? Kde budou?

KONVALINKA: Ano, máme připravenou smlouvu. Jedno místo bude na elektrotechnické fakultě, druhé na dopravní a třetí v centru UCEEB v Buštěhradě. Totéž by chtěla nabídnout společnost Kapsch – jedno na elektrotechnice, druhé na fakultě informačních technologií. Dále máme domluveno s O2 dvě místa: dopravní fakulta a ústav CIIRC.

Firma Zakládání staveb jako první sponzoruje místo na stavební fakultě, o podobné záležitosti jednáme s Metrostavem. Měl jsem to ve volebním programu: chci posunout ČVUT blíže k průmyslu a propojení studentů s firmami, k hledání dalších zdrojů. Zájem už deklaruje i Škoda Auto v Mladé Boleslavi: to by bylo jedno profesorské místo na strojní a druhé na elektrofakultě.

LIDOVÉ NOVINY: To jsou příjemné starosti, ale o prázdninách to na škole bouřilo. V červenci jsme v LN psali o kvapném konci kvestora Tomáše Pelikána. Proč jste ho odvolal?

KONVALINKA: To byly dlouhodobé spory. Kvestor Pelikán například nepodepsal od 1. dubna několik veřejných zakázek tady na rektorátě – a to ani na „prkotiny“ jako výběrové řízení na projektanta pro rekonstrukci poslucháren fakulty stavební.

Myslím, že chtěl dokázat, že to na rektorátu neumíme, a chtěl to přesunout buď na Správu účelových zařízení (SÚZ), kde začala paní ředitelka Markéta Kabourková budovat odbor zakázek a kde jí asistoval právník doktor Ladislav Hradil, anebo chtěl dokonce veřejné zakázky outsourcovat prostřednictvím nějaké externí firmy...

Získal jsem také intenzivní pocit, že se snaží přede mnou s paní ředitelkou Kabourkovou utajovat informace, dozvídal jsem se jisté věci se zpožděním. Zdá se mi, že šlo především o „ovládnutí“ veřejných zakázek, které jsou na ČVUT ve značném objemu.

LIDOVÉ NOVINY: Je pan Pelikán odvolán, nebo je stále nemocný?

KONVALINKA: Ve funkci kvestora skončil, je ale zaměstnancem. Dlouho nepřebíral poštu; odvolal jsem ho v průběhu porady vedení ČVUT. Řekl jsem, že kancléř vypracuje písemné odvolání a hned to podepíšeme... On se najednou zvedl, odešel k sobě do kanceláře, šel jsem za ním, ale od té doby jsem ho neviděl. Utekl. Zamkl kancelář a my se do ní nemohli 19 dní dostat, protože jsme nechtěli odvrtávat zámek. Dodnes je v pracovní neschopnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno jste se rozloučili i s ředitelkou SÚZ Markétou Kabourkovou. Proč?

KONVALINKA: Nějakou dobu jsme spolu soupeřili, možná se mnou i bojovala. Jako její přímý nadřízený jsem zjistil, že od 1. ledna ukončila poměr asi 30 pracovníkům SÚZ, což mne znepokojilo. Požádal jsem ji, aby mne informovala o pracovněprávních záležitostech. To odmítla. Já jí to přikázal, ona opět odmítla...

Další věc, kterou nemohu tolerovat, je, že v době pracovní neschopnosti dne 18. července vypsala veřejnou zakázku na úklidové služby v areálu Dejvice za 51,4 milionu korun na čtyři roky, aniž k tomu měla oprávnění – i daných osob. Poslední kapkou bylo, když jsem ji pozval 8. září na rektorát a ona nepřišla, neomluvila se. Třikrát jsem jí volal, nebrala telefon. Pak vzkázala, že je nemocná.

LIDOVÉ NOVINY: Proč je ta Správa účelových zařízení tak „temným místem“ školy? Už od dob ředitele Zdeňka Zmrzlíka, jehož způsob vedení kolejí a menz rozkryl audit Ernst&Young.

KONVALINKA: Hodně jsem o tom přemýšlel. Myslím, že jde zkrátka o ten typ podnikání, který přitahuje lidi, již mají zájem na tom nějak profitovat. Vezměte si, že SÚZ je součástí ČVUT, které hospodaří se 600 až 700 miliony korun za rok! Většina peněz se outsourcuje anebo posílá někomu za služby: praní prádla, úklid, potraviny... To je zřejmě pro lidi obrovsky lákavé.

LIDOVÉ NOVINY: Slyšel jsem ovšem naopak o možném sporu mezi kvestorem, ředitelkou kolejí a vaším někdejším poradcem Miroslavem Elfmarkem. Jaká je dnes jeho role na ČVUT?

KONVALINKA: Do letošního 28. února byl skutečně mým poradcem. A využíval jsem jeho služeb při konzultacích o evropských projektech. Naše centrum UCEEB vykázalo nezpůsobilé náklady asi ve výši 50 milionů korun, ale přitom my jsme byli přesvědčeni, že nám je ministerstvo školství vyměřilo neoprávněně. Argumentovali jsme a myslím, že inženýr Elfmark splnil svou roli, neboť o fondech ví spoustu věcí ještě z dob na ministerstvu průmyslu; takže radil, jak se bránit.

LIDOVÉ NOVINY: A paní Kabourková a Pelikán přišli s Elfmarkem nějak do styku? Úkoloval je?

KONVALINKA: Potkali se tady na rektorátu asi jednou. Nemám informaci, že by jim kdy něco přikazoval.

LIDOVÉ NOVINY: Skončil Elfmark na ČVUT v únoru úplně, nebo má ještě nějaký jiný úvazek, dohodu?

KONVALINKA: Tehdy skončil coby poradce rektora, ale máme projekt, kde jsme potřebovali projektového manažera, proto nastoupil do této pozice ve společném projektu ČVUT a Správy úložiště radioaktivního odpadu (SÚRAO). Je manažer subčásti projektu a je placen formou DPP.

LIDOVÉ NOVINY: Co má ten projekt přesně za úkol? Souvisí s výběrem místa pro úložiště?

KONVALINKA: Ne, ne. Jde o vědeckou podporu přípravy úložiště. ČVUT, Satra a Mott MacDonald vytvořily konsorcium, přihlásili jsme se do výzvy a vyhráli, abychom připravili vědecké podklady pro ukládání radioaktivního odpadu, co vše musí být vyzkoumáno do okamžiku uložení. Pan Elfmark tam je několik měsíců; je ekonom, ale už tomu i rozumí. Má bryskní myšlení.

LIDOVÉ NOVINY: Přece jen: nemáte obavy, že vás, rektora ČVUT, muž s jeho pověstí osobně poškozuje?

KONVALINKA: Myslím, že už se to i stalo. Ano, poškodilo mne to. I kdybych se nyní rozkrájel, nezbavím se toho. Rozumějte, nedám na pomluvy. Předložil mi svůj čistý trestní rejstřík, byl sice nepravomocně odsouzen za daňový delikt, ale odvolal se. Nemůžu předjímat, jak soudy rozhodnou. Navzdory kritice vidím jeho mnohé přínosy: vidím, jak organizuje lidi v novém projektu, nepodepisuje ani žádné faktury, nezadává zakázky... Ale uznávám, že je mi to líto; mrzí mne to, protože nikdy nebylo mé jméno spojováno s něčím ani trochu kontroverzním.

Petr Konvalinka (55)

  • Od roku 2014 rektor Českého vysokého učení technického v Praze.
  • Vystudoval Stavební fakultu ČVUT (1984), deset let nato získal i doktorát.
  • Kromě toho prošel kurzem odstřelů budov na Českém báňském úřadě.
  • V roce 2002 se habilitoval v oboru teorie stavebních konstrukcí a materiálů.
  • Od roku 2008 profesor; vede experimentální centrum na stavební fakultě.
  • Dlouhodobě předsedal „velkému“ Akademickému senátu ČVUT (2005–2014).
  • Autor odborných článků, skript, několika patentů a staveb (mosty, rozhledny).

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.