Cvičení Hradba 2018 zkouší nasazení aktivních záloh

Podle profesionálních vojáků i příslušníků aktivních záloh takové rozsáhlé manévry, jako je odehrávající se Hradba 2018, zde ještě nebyly. A to nejen pokud jde o rozsah cvičení a úkolů, jež v něm mají záložníci plnit, ale i zapojením do scénáře Skolkan.

Testuje se výcvik se zbraní. Střílí se se speciální municí... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Testuje se výcvik se zbraní. Střílí se se speciální municí... | foto:  František Vlček, MAFRA
Testuje se výcvik se zbraní. Střílí se se speciální municí...

Aktivní zálohy se v průběhu překotného vývoje v uplynulých letech zbavily nálepky „tolerovaných nadšenců“, jejichž koníček je sice zajímavý, ale pro armádu nepříliš použitelný. Nejenže se radikálně změnil přístup samotných dobrovolníků a profesionálních vojáků k aktivním zálohám, ale stát i znatelně zlepšil podmínky pro dobrovolnou službu, a ani zaměstnavatelé se už tolik „neobávají“ pouštět své lidi na cvičení záložníků – v roce 2015 jich bylo jeden tisíc tři sta, nyní více než dva tisíce čtyři sta.

„Doufám, že brzy bude společenským standardem, že je normální být v aktivní záloze, a být na to hrdý, a také, že je normální pouštět záložáka, kterého zaměstnávám na cvičení a být na to hrdý,“ řekl Ludvík Cimburek, poradce náčelníka generálního štábu pro aktivní zálohy a sám záložník. Především jsou záložníci vidět a mluví se o nich.

Pokud byl loňský rok pro aktivní zálohy zásadním zvratem, když je armáda povolala k vyzkoušení mobilizace, aby doplnili profesionální bojovou jednotku, nebo na mezinárodní cvičení u nás i v cizině, pak ten letošní lze označit za „postup do vyšší ligy“. V rámci cvičení Hradba 2018, které odstartovalo 3. dubna, totiž aktivní zálohy fungují a plní úkoly přesně jako v reálu, pokud by je armáda zavolala na pomoc. Střeží objekty důležité pro obranu státu, chrání úseky státní hranice i hlídkují s policisty v ulicích měst osmi krajů.

Vlastní úkoly

„Připravenost příslušníků aktivní zálohy k operačnímu nasazení je jednou z priorit. Záložníci budou využíváni k doplnění mírové nenaplněnosti armády pro plnění úkolů na území státu i mimo něj,“ zdůraznil náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Během dubna se do manévrů Hradba 2018 zapojilo zhruba 1400 záložníků z celé země – 14 pěších strážních jednotek u krajských vojenských velitelství a záložní strážní rota vzdušných sil v Čáslavi.

Zatímco před dvěma lety při podobném cvičení Hradba 2016 armáda pouze testovala secvičenost záloh a 1100 záložníků dělalo prakticky totéž, nyní má každá jednotka vlastní úkoly. Někteří střeží hranici a vyhledávají podezřelé osoby, jiní přehradu s pitnou vodou a další ve městě či na letišti s policií nebo cizineckou policií třeba chytají možné teroristy.

Krajská velitelství také poprvé fakticky velí, štáby připravují plány a zpracovávají rozkazy. Zejména z hlediska rozsáhlosti cvičení, spolupráce s policií a hloubky zasazení do fiktivní situace jde o nevídanou akci. Zatímco před dvěma lety při podobném cvičení Hradba 2016 armáda pouze testovala secvičenost záloh a 1100 záložníků dělalo prakticky totéž, nyní má každá jednotka vlastní úkoly. Někteří střeží hranici a vyhledávají podezřelé osoby, jiní přehradu s pitnou vodou a další ve městě či na letišti s policií nebo cizineckou policií třeba chytají možné teroristy.

Scénář Skolkan, ze kterého cvičení Hradba 2018 vychází, před lety vytvořili experti z aliančního Joint Warfare Centre v norském Stavangeru a jde o propracovaný a detailní systém s řadou modifikací, které pro desítky cvičení používají i ostatní členské státy NATO. Je zasazený do fiktivního impéria Skolkan, jehož vymyšlená historie i vývoj se odehrávají v severní Evropě, ale vycházejí z reálných zkušeností a událostí.

Fiktivní konflikt

Variabilita a výhoda scénáře Skolkan spočívá především v tom, že pro jakékoliv cvičení lze z obrovského příběhu s řadou dějových linek a zvratů vybrat situace a okamžiky, které velitelé chtějí procvičit. Námětem pro cvičení Hradba 2018 je geostrategická situace fiktivního konfliktu v prostoru severní a střední Evropy, kde leží státy Lindsey, Bothnia, Torrike, Framland, Arnland a Otso.

Námětem pro cvičení Hradba 2018 je geostrategická situace fiktivního konfliktu v prostoru severní a střední Evropy, kde leží státy Lindsey, Bothnia, Torrike, Framland, Arnland a Otso

Ve 20. století byla Evropa vojensky a politicky rozdělena na dvě části – Svaz spolupracujících republik (SSR), který zahrnoval země v oblasti Severního a Baltského moře, přičemž jeho protipólem byly nezávislé baltské státy v prostoru Baltského moře, které se v šedesátých letech 20. století v reakci na agresivní chování SSR staly členy NATO.

V roce 1999 vyústily dlouhotrvající vnitřní ekonomické, politické a sociální problémy v SSR v jeho rozpad na samostatné státy Lindsey, Bothnia, Torrike, Framland, Arnland a Otso. Státy Framland a Otso nově nabytou samostatnost uvítaly a zanedlouho odstartovaly za mohutné finanční podpory mezinárodních organizací včetně OSN reformy k proměně v moderní demokracie.

Severní země Lindsey, Bothnia a Torrike rozpad SSR trochu zaskočil. V rámci svazu měly poměrně výsadní postavení, především díky své vojenské síle a politickému vystupování, které vždy odpovídalo rétorice vedení SSR. Původní politické vedení těchto zemí si po rozpadu svazu udrželo moc a pokračovalo v pevném, téměř totalitním řízení. Podobné smýšlení a zahraniční politika těchto zemí vedly k uzavření dohody o spolupráci a vzniku takzvané Organizace pro skolkanskou spolupráci (SCO).

Podpora Estonska

Torrike je industriální stát, který se snaží získat vliv v celém regionu a obnovit impérium Skolkan. Bothnia je socialistický stát, který věnuje velké finanční prostředky na vybudování silné armády. Lindsey je autoritářský a nepředvídatelný hráč v regionu Skolkanu a zastánce agresivního řešení mezinárodních problémů. Torrike, Bothnia a Lindsey jsou jedinými členy Organizace pro skolkanskou spolupráci (SCO) zaměřené proti NATO.

Především osmimilionová Bothnie se je kvůli nedostatku přírodních zdrojů pokouší získat územní expanzí. Podporuje bothnijskou menšinu v Estonsku a teroristickou organizaci Novus Ordo Mundi. Má silnou politickou podporu Organizace pro skolkanskou spolupráci, profesionální armádu s moderní technikou a výzbrojí na vysoké úrovni a dlouhodobě napjaté vztahy s Estonskem – obě země jsou odvěcí nepřátelé. Po recesi v roce 2011 se výrazně zvedlo její zadlužení, jež nezvládá splácet a přichází o některé dodavatele surovin pro svůj průmysl.

Členské státy NATO včetně České republiky se zatím připravují na podporu Estonska dle článku 5 o společné obraně. Na základě rozhodnutí vlády a parlamentu ČR bylo vysláno do operace na obranu uskupení na bázi 4. brigády rychlého nasazení, tedy jedna ze dvou pozemních bojových jednotek současné české armády. Ta druhá se pak připravuje ji vystřídat. V tuto chvíli se objevuje úkol pro aktivní zálohy.

Jedním z důvodů předpokládaného útoku Bothnie na Estonsko jsou jejich napjaté vztahy a podpora bothnijské menšiny, dalšími nedostatek přírodních zdrojů, vysoká zadluženost a rostoucí nezaměstnanost v důsledku hospodářské recese. Bothnia se také cítí ohrožena rozšiřováním členské základny NATO, především vstupem Estonska do Aliance, a snaží se využít vytíženost vojsk NATO v krizových oblastech ve světě, zejména letectva a námořnictva, které Bothnii nejvíce ohrožují.

Na útočnou operaci se bothnijská armáda připravovala tři roky, přičemž zmodernizovala výzbroj a techniku pozemních vojsk. Na konci roku 2014 uskutečnila polní cvičení zaměřená na rychlé útočné a výsadkové akce, a poté všechny jednotky byly doplněny na stoprocentní stavy a dvě divize se přesunuly k přístavům Brahea a Türkü. Celé tři roky Bothnia ovlivňovala svou menšinu v Estonsku s cílem eskalovat etnické problémy a narušit estonskou celistvost, aby získala podporu části jeho obyvatel.

Členské státy NATO včetně České republiky se zatím připravují na podporu Estonska dle článku 5 o společné obraně. Na základě rozhodnutí vlády a parlamentu ČR bylo vysláno do operace na obranu uskupení na bázi 4. brigády rychlého nasazení, tedy jedna ze dvou pozemních bojových jednotek současné české armády. Ta druhá se pak připravuje ji vystřídat. V tuto chvíli se objevuje úkol pro aktivní zálohy.

Cvičení Hradba 2018

Simulace situace na jaře 2016

V důsledku agresivní dezinformační kampaně Bothnie se i v Česku začaly objevovat zprávy o pohybu osob s jejím občanstvím, které navštěvují bothnijské komunity v ČR. Zpravodajské služby rovněž odhalily její buňky včetně vojenských složek, které se snaží monitorovat pohyb a činnost jednotek Aliance na území ČR.

Zároveň se odehrává dezinformační kampaň probothnijských internetových webů, které napadají rozhodnutí vlády a parlamentu ČR a snaží se proti němu štvát české obyvatele. Navíc zpravodajské služby Bothnie pravděpodobně plánují akce včetně teroristických útoků, které vyvolají demonstrace a nespokojenost s rozhodnutím o zapojení ČR do operace NATO, a tím narušit jednotu Aliance.

Během cvičení bude simulována situace, která fakticky nastala po teroristických útocích v některých členských státech Evropské unie na jaře 2016. Tehdy česká vláda povolala vojáky, aby pomohli policii. Navíc kvůli těmto hrozbám schválila bezpečnostní opatření a úkolovala ministra obrany a náčelníka generálního štábu, aby vojsko střežilo objekty důležité pro obranu státu.

„Během cvičení bude simulována situace, která fakticky nastala po teroristických útocích v některých členských státech Evropské unie na jaře 2016,“ prohlásil náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek. Tehdy česká vláda povolala vojáky, aby pomohli policii. Navíc kvůli těmto hrozbám schválila bezpečnostní opatření a úkolovala ministra obrany a náčelníka generálního štábu, aby vojsko střežilo objekty důležité pro obranu státu.

Vzhledem k velikosti české armády a vyslání bojové brigády na obranu Estonska byly k těmto úkolům povolány aktivní zálohy. „Právě proto připravujeme aktivní zálohy, aby byly schopné nastoupit, jestliže pravidelná armáda je mimo republiku nebo doma, ale kapacitně už nestačí. Každý záložák se musí cítit součástí soukolí a být si vědom, že do armády patří,“ konstatoval zástupce řídícího cvičení Hradba 2018 Antonín Genser.

A domnívá se, že zálohám přibyl úkol – umět to, co umí pravidelná armáda. Podle něho scénář Skolkan odpovídá realitě současné Evropy – všechny údaje o státech a hranicích jsou sice smyšlené, ale terén je evropský: „Obsahuje tradiční hrozby i terorismu, třecí plochy mezi jednotlivými státy, kvůli kterým vznikají územní konflikty.“

Cvičení prověří systém

Manévry Hradba 2018 musejí být rozsáhlé. Stát změnil legislativu, přístup i pojetí aktivních záloh, a proto by nebylo účelné, kdyby cvičily po částech, říká náčelník štábu pozemních sil Antonín Genser.

ČESKÁ POZICE: Cvičení se odehrává podle scénáře Skolkan, který řadu let používají členské země NATO. Proč právě tento scénář?

GENSER: Máme jako pozemní síly s tímto scénářem velmi dobrou zkušenost řadu let. Ti, kdo scénář před lety tvořili, ho promysleli do nejmenších detailů a úplného konce, aby měl smysl. Proto jsme se rozhodli jej aplikovat i pro aktivní zálohy.

ČESKÁ POZICE: Proč je cvičení Hradba 2018 tak rozsáhlé?

GENSER: Je to nezbytné. Aktivních záloh už máme poměrně hodně, je to v podstatě další bojová jednotka. Stát změnil legislativu, přístup i pojetí aktivních záloh, a proto cvičíme komplexně. Nebylo by účelné, kdyby cvičily po částech, když chceme prověřit systém.

ČESKÁ POZICE: Asi nenastoupí všichni povolání záložníci. Jaké máte zkušenosti s účastí?

GENSER: Máme spočítaný maximální počet, proto hovoříme o 1400 záložnících. Je možné, že někteří, ať k tomu mají jakýkoliv důvod, na poslední chvíli nenastoupí. Počítáme s tím, zatím plní naše očekávání. Nejde to ale předvídat.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.