reakce autora

 Dobrý den, děkuji za zájem, i když reakce jsou vesměs negativní. Omlouvám se za zpoždění, ale byl jsem trochu na cestách. Několik slov na vysvětlení: Autorovi Míra se omlouvám. Má samozřejmě pravdu. Špatně jsem se vyjádřil. Částka 650-700 mld měla být popsána jako likvidní majetek. Tedy zjednodušeně peníze na účtu, obchodovatelné akcie a podobně. Celkový majetek je samozřejmě mnohem vyšší. Ta částka zhruba souhlasí i s odhady privátního bankovnictví českých bank. V ostatních komentářích bych rád zdůraznil, že jsem nepsal o DPH a s panem Germanicusem v otázce odpočtu DPH z Porsche souhlasím.K poznámce pana Erpyho mohu říci jen to, že já úmysl znovu zavést progresívní zdanění a majetkové přiznání prostě v projevech představitelů ČSSD slyším. Pokud se týká názoru pana Crutona, že progresivní zdanění je dobré zejména proto, že ho mají státy, které  bychom si měli brát za vzor tak ho nesdílím. Já v požadavku na zavedení progresívního zdanění prostě volební korupci vidím. Z výsledků výběru daní po zavedení rovné daně jasně vyplývá, že k měřitelnému propadu nedošlo. O výnos z daně tedy nejde - tak proč by to ČSSD dělala z nějakého jiného důvodu, než že si udělala marketingový průzkum a tento bod jim vyšel jako atraktivní lákadlo na hlasy. Ani státy, které mají nějakou formu majetkového přiznání nikdy neprokázaly, že to mělo nějaký ekonomický efekt. Paní Amiour bych rád řekl, že státní dluh má řadu příčin. Jistě je tam i řada položek, které se přes státní rozpočet jen přestěhovaly do něčí soukromé kapsy. S tím je třeba bojovat i když to byl je a bude Sisyfovský boj. Za tři roky budou další volby...  Pokud se týká důchodů považuji to za nejdůležitější problém dneška. Nebudeme se vracet do doby před zavedením důchodového pojištění. Určitá míra solidarity je nutná, ale s výjimkou lidí nějakým způsobem handicapovaných se musí každý o svoji budoucnost postarat v rámci rodiny především sám. Závěrem bych chtěl říci to, že hlavním smyslem článku bylo poukázat na to, že prostředky, které budou nutné na sanaci rozpočtu a řešení důchodové reformy jsou tak obrovské, že bohatí prostě nemají dost peněz, aby to šlo na ně navalit všechno. To je konstatování, které může někoho rozhořčit, ale je to prostě tak. A nebo je třeba dokázat opak. T. Hlaváč

Pokud bohatí nemají dost peněz na to, aby sami "zatáhli"

průšvih, ve kterém se nacházíme, tak by měli pokorně stát v koutku, šoupat nohama a být vděční, že se nad nimi ti ostatní slitují a vezmou zbytek na sebe.Protože - a zkuste si odpovědět poctivě - jak velký podíl (ve smyslu zodpovědnosti) na vzniku toho průšvihu má průměrný příslušník našich "horních deseti tisíc" a jak velký podíl má řadový zaměstnanec se statisticky nejčastějším příjmem a statisticky nejčastější rodinou?Opravdu si myslíte, že nejspravedlivější řešení je "daň z hlavy", resp. řešení jí blízká, která daní hlavně spotřebu různých základních potřeb, která je u "horních deseti tisíc" i u zbytku ostatních zhruba (řádově) obdobná, případně rovnou vybírají stejnou částku od (skoro) každého, jako třeba "povodňová daň"?

Hlavně všichni stejně

Já, podobně jako Hašek (Švejk), říkám: "Já mám rád, když lidi blbnou na kvadrát..." Jasně, na reformách a snížení zadlužení se musíme podílet všichni a všichni stejně. Takže zvýšíme DPH u potravin, poplatky u lékaře a v nemocnicích a za léky atd. atd. Hlavně všichni stejně. Jak by k tomu přišli ti úspěšní, kdyby měli platit podle svého příjmu. Za škodovku nebo ojetinu zaplatíš DPH, za Mercedes, BMW, Audi, Porche jako úspěšný žádné DPH platit nebudeš... BTW - třídní boj, no ČSSD s tím nezačala. Jakpak to říkala Kristýnka: "Mě je jedno, jestli Bárta ovládá celou polici, protože my držíme celou justici. Proto ten Pospíšil. Všechno je promyšlený..."      Takže, když boj (třídní), tak boj. Proč ne? Why not? 

Jenom čistě technická

Jenom čistě technická poznámka k chybě týkající se odhadu celkového majetku 17 tisíc "boháčů". Majetkem 650-700 mld. Kč disponuje dohromady asi stovka nejbohatších lidí, přečemž top 10 má dohromady majetek ve výši 200 mld. Kč. Majetek totiž není ve společnosti rozdělen rovnoměrně, ale spíše podle rozdělení, kterého si povšiml již pan V.Paretto, totiž že 20% nejbohatších vlastní 80% veškerých zdrojů. V současnosti se tento nepoměr, třeba ve státech jako USA ještě více zostřuje.     

Tohle ..?

Pane Hlaváči , četl jsem vaše úvahy tu i jinde , jste inteligentní člověk ale tohle jste ani napsát nemusel . Prostě tá tvrzení jsou mimo mísu jak praví lidová pranostika . My v Čechách nechceme okrást každého kdo má více než dva miliony korun , nicméně nechceme dopustit okrádání těch co mají něco méně . Mohu vás ujistit , že za dvacet let spolupráce s jednou Mníchovskou společnosti jsem si poctivě vydělal o něco více - stejně to dám rodině . Znám velice podrobně sociální situaci v USA nebo  ( téměř ) kdekoliv ve světě , nějak se nemohu smířit , že my češi ausgerechnet kvůli pitomým ministrům financí , bychom se měli nechat okrádat . Se vší poctivosti mohu  tvrdit , že žádná socdem , nebo jiná strana se nechystá na kroky , které jste ve svých vizích uveřejnil . Prosím , zatím jsem si vážil vaších názorů , nedovolte abych to měnil .

Hloupá argumentace autora článku.

Ad: Znovuzavedení progresivního zdanění je čistá politická a sociální korupce. Všude okolo nás se podle autora politicky a sociálně korumpuje. V Německu se korumpuje, v Rakousku se korumpuje, korumpuje se ve Francii, Británii, Švýcarsku atd. Podle autora se nekorumpuje v Rusku, Bulharsku, Ukrajině, Rumunsku apod. Zajímavé je, že tyto "nezkorumpované" země nejsou pro většinu občanů ČR příkladem, který by chtěli následovat.

Tolik prapodivných řečí kolem prostého faktu,

že většina aktiv, nacházejících se na území České republiky, je vlastněna zahraničními subjekty.

tedy tento článek blábol je pro mne dalším důvodem

abych se vašemu serveru z dálky vyhýbala, škoda je, že na myšlenkové výbavě ČSSD lze nalézt leccos dost ubohého, nicméně vy jste je trumfli, článek ovšem dobře ladí k článkům o holinkách a dění modním domě Ferre a jiným kouskům patřícím do výbavy kultovního magazínu pečujícího o psyché mladých úspěšných individuálů. :) K těm, u nichž je nekonstruktivní, pomlouvačná a nenávistná kritika jen to, co provozují ti druzí, ti na druhé straně barikády, a nikdy to, co provozují oni.Tento článek je vhodný jen k tomu, aby do něj byla zabalena svačina. Pokud by se ovšem majitel té svačiny neštítil. Vzhledem k tomu, že ČSSD byly v průběhu volebního boje naposledy všechny užitečné myšlenky zcizeny tak jako protikorupční boj, tak už dávno nezveřejˇbnují v ústraní to, pro co nejsou řádná média ochotna nalézt prostor sama od sebe. My i oni jsme totiž stále lépe a hořčeji poučováni o tom, jak snadno lze devalvovat dobré záměry, když padnou do nevhodných rukou - že to veskrze blokuje jakýkoliv pozitivní politický vývoj, nejenže nevadí, dokonce je to schvalováno jako žádoucí. Ale když on píše článek člověk natolik handikepovaný, že se domnívá, že se na splátku nelegitimního státního dluhu my všichni musíme  skládat jak na národní kapličku, nebo že v nastupujícm padesátiletí je vyloučeno postarat se o starce. .

Deníček přeběhlíka.

Výňatek z knihy Komunisti po převratu.  Milý deníčku, svěřuji ti své dojmy na své krkolomné cestě za politickou slávou a věřím, že i ty mě budeš provázet v dobrých i zlých časech. 1.květen 1959, právě jsem byl vysvěcen uličním tajemníkem KSČ na Jiskru a chystám se do prvomájového průvodu jako začínající cyklista. Rodiče mně koupili kolo sovětské výroby, já jsem si ho vyzdobil stuhami, kde převládá červená barva a na řidítka jsem si upevnil srp a kladivo.  Bohužel jsem přes tyto symboly neviděl pořádně na cestu a pozdě jsem zjistil, že nejedu v průvodu, ale najíždím na čelo průvodu a těžce jsem zranil brusiče Karhana, který v čele průvodu nesl sovětskou vlajku velkou jak fotbalové hřiště. Za to jsem dostal čtyřku z chování v mateřské školce a od otce pár facek s průpovídkou, že kvůli takovému parchantovi se nenechá zavřít.Vánoce 1959, otec mně neustále vyhrožuje, že rostu pro kriminál, již šestým rokem opakuji druhý ročník mateřské školky a k vánocům jsem si přál kondom a cigarety. Mezitím se zajímám o politické dění v komunismu a začínám mít pocit, že budu politikem z povolání, protože politici se mají jak prasata v žitě a mně se zrovna v životě moc pracovat nechce a matka mně říká, že když budu jednou v parlamentu, že se za mě přestane stydět, proto ji nesmím zklamat.  Musím přidat v učení, abych dohnal to, co jsem zameškal, když jsem chodil kouřit za mateřskou školku a s Mařenkou jsme si ve vzrostlých kopřivách, kde nás nebylo vidět, hráli na skutečného tatínka a maminku. Naštěstí soudružka učitelka říkala, že i takovým lumpům, jako jsem já, umožňuje socialistické zřízení vystudovat i blbcům, když je dělnická třída doporučí na jednoroční dělnickou přípravku, kterou i ten největší vůl absolvuje se čtyřkami, za jeden rok udělají maturitu a potom, když vystudují vysokou školu Marxismu-Leninismu, tak se stanou politiky z povolání, což prý v kapitalismu není možné, ale jak jsem se v budoucnu přesvědčil, tak možné to je .A tak jsem se rozhodl ještě ve stodole nechat se od Anči rozhoďnožky doučovat ruský jazyk a odměnil jsem ji zaslouženým orgasmem při pohlavním styku.Červenec 1961, konečně jsem udělal osm reparátů a zvládl jednoroční přípravku za čtyři roky, tak že jsem udělal maturitu v normálním termínu středoškolského studia a hodně mně pomohlo, když jsem soudruhovi matematikovi pohrozil, že ho udám, jak v hospodě vykřikoval, že Nejedlý je vůl a blbec a že se dopustil trestného činu rušení nočního klidu a trestného činu pomluvy. Jelikož mně dělnická třída pomohla vystudovat, tak jsem se rozhodl vystudovat vysokou školu a fotrovi jsem slíbil, že to určitě dotáhnu až do třetího patra. Vstoupil jsem proto do KSČ a řádně platil příspěvky za peníze z vrácených prázdných lahví od piva, které jsem vypil, případně našelv popelnicích.Duben 1968, začal jsem cítit jaro, s Ančou rozhoďnožkou jsem chodil na Petřín čichat k rozkvetlým šeříkům a rovněž jsem začal vnímat čerstvý vítr v politice z Prahy a hned jsem si uvědomil, že bych mohl z toho něco vytřískat a proto jsem na nádražích vylepoval portréty Dubčeka a vápnem na zdi jsem psal hanlivé výroky na Brežněva a stranická podzemní buňka v Gottwaldově městě dokonce uvažovala, že by mě navrhli na lépe placené místo okresního tajemníka KSČ, ale soudruhům jsem říkal, počkejte až dozraji, tak potom to vezmu.21.srpen 1968 , ráno jsem se probudil a oknem jsem viděl sovětské traktory T-34, jak rozorávají dlažební kostky v domnění, že rozorávají celiny v Kazachstánu, proto jsem vyběhl ven z domu a začal jsem po nich házet kuřincema a dokonce se mně podařilo bílou barvou zamazat směrník, ukazující odbočku do našeho JZD, což sovětské traktoristy tak zmátlo, že skončili se svými traktory v silážní jámě.21.srpen 1969, z radosti nad tím, že naši hokejisté porazili sovětské okupanty, jsem dlažební kostkou rozbil výlohu Aeroflotu a pečlivě jsem se schovával za záda statečnějších soudruhů, kteří hulákali, že Husák je vůl.Léto 1970, chodil jsem po městě celý zmatený a nevěděl jsem, odkud vane ten nejlepší vítr, dokonce jsem si neustále slinil prst a vystrkoval jsem ho do vzduchu, ale jak na potvoru bylo naprosté bezvětří. Pak jsem náhodou potkal profesionálního udavače Indru a ten mně řekl, odpros soudruhy a řekni, že jsi se pomýlil, ale že jsi absolvoval léčení v politickém detoxikačním centru a že už stojíš pevně na pozicích Marxismu-Leninismu a soudruhu Brežněvovi pošli blahopřejný telegram k jeho vojenskému vítězství nad oportunistickým nepřítelem a vůbec, nic si z toho nedělej, to by jsi se divil, kolik českých šmejdů to udělalo, o čemž jsme se přesvědčil po roce 1989. Tak jsem to učinil a najednou začal z východu dout tak silný vítr, že jsem ihned poznal, že jsem učinil správné rozhodnutí.Léto 1971, předsedám jedné z prověrkových komisí a dusím spoluobčany ve vlastní šťávě a někdy dokonce dosáhnu i orgasmu, když se třeba Jenovéfa Pomalá, která mě kdysi odmítla, že mám malý mozek a ještě menšího šulínka rozbrečela a slibovala, že mě bude milovat jako SSSR na věčné časy a nikdy jinak a jestli bych měl zájem, tak by mně dala okamžitě na stole. Poté Chocholánek přeskočil několik bezvýznamných let, kdy soudruh Mlečák jako většina Čechů pravidelně rok co rok pochodoval v průvodech 1.máje, křičel ať žije SSSR a poctivě do oken vyvěšoval sovětské praporky i když nebylo zrovna žádné výročí, což za komunistů bylo dosti vzácné, protože minimálně desetkrát za měsíc se oslavovalo nějaké povstání nebo revoluce, poctivě chodil k volbám, kde volil národní frontu a v sobotu a v neděli jezdil na chatu, kde nadával na komunisty, aby v týdnu opět po práci dřepěl na schůzi SČSP, KSČ, ROH a dalších a tam sliboval splnění pětiletky za dva roky.Rok 1987, na návštěvu do Česka přijíždí soudruh Gorbačov a konečně někdo mladší, protože ti předchozí první tajemníci byli vlastně stářím mrtví už tehdy, kdy je jmenovali generálními tajemníky KSSS. Ale opět jsem zmatený jak prvnička a jak jsem byl zmatený po roce 1968. Musím se proto poradit s kamarády na vnitru a STB, jestli něco neví. Proto jsem zašel za spolužáky z vysoké politické školy a ti mně prozradili, ať se rychle stanu nějakým komunistickým ředitelem, protože komunismus je v posledním tažení a po jeho pádu se budou rozdávat fabriky za babku právě ředitelům, tak ať něco neprošvihnu.17.listopad 1989 , nějací hippies pochodují Prahou a hulákají něco o tom, že nemají peníze na klacky v ruce, nějak se to tam začalo mydlit, v televizi se na to pěkně koukalo a proto musím rychle zjistit, na kterou stranu se mám přidat. Když jsem ovšem vyšel ven, abych prozkoumal tu správnou světovou stranu, na kterou bych se přidal, jak na potvoru mě potkala Jenovéfa Pomalá a rozkopala mně koule, že jsem zůstal do smrti impotentní a ještě za rohem křičela, "udělám z tebe impotentního mrzáka, ty chlívácké, komunistické prase," čemuž jsem se podivil, jelikož jsem se nepovažoval za prase.1.prosinec 1989, připnul jsem si na klopu trikoloru a chodím s davem po Praze a hulákám, tak jsme se konečně dočkali a hlavně jsem chodil po dvoře národního podniku, jehož jsem byl ředitelem a s dojetím jsem tiskl ruce dělníkům (rolníci jak naschvál byli na poli) a pracující inteligenci a blahopřál jsem jim k vítězství nad prohnilým komunismem.15.prosinec 1989 , dostal jsem od pracujících důvěru a zůstal jsme u koryta ředitele, ale již jako nestraník a v duchu už jsem spekuloval, jen počkejte vy šmejdi, já vám ještě ukážu, zač je toho loket.Léto 1992 , zajel jsem se svým věrným soudruhem náměstkem za soudruhem Bodlináčem na fond národního majetku, kde jsme mu předali pět v českých na jeho krásný, leštěný stůl a on nám mile a hřejivě řekl, ať si ten národní podnik vezmeme, jako kdyby nám patřil už od věků a že jako ředitel a náměstek na něho máme nezpochybnitelné morální právo a po cestě zpátky jsme se hned přihlásili do ČSSD, aby jsme pracujícím ukázali, že to s nimi myslíme sociálně dobře a potom jsem se stal profesionálním členem velké strany a aby to nevypadalo jako střet zájmů, můj komunistický kamarád mně zisky z našeho podniku posílal na účet do Švýcarska.Rok 1996 , nějak se to zvrtlo a nějaký blbý Bácz, který už byl dávno mrtvý, to pohnojil našim přátelům v ODS a tak jsem začal hulákat, pryč s ODS a Zemňák to pochopil jako moji nesmírnou loajalitu k ČSSD a tak jsem se dostal na volené místo do parlamentu za ČSSD a stal jsem se spícím agentem ODS u socanů, ke kterým jsem se naoko vehementně hlásil a čekal jsem, až přijde ta pravá chvíle, že udeřím, jenomže ti blbí socani vládli až do roku 2006, až jsem z toho zestárnul a když jsem viděl volební výsledek, tu blbou remízu, tak jsem ihned věděl, že přišel můj životní okamžik a že udeřím. Tak jsem jenom zvedl telefon a zavolal soudruhu Špalíkovi a řekl smluvené heslo BERU TO , no a už jsem si byl v Čedoku dokonce vybrat roční zájezd kolem světa, až pomůžu modré vládě s hlasováním.Chocholánek mlčky zavřel deníček s životopisem Mlečáka a uschoval do trezoru ve zdi."Předsedo, tady je to desatero, tak jak to bude dál, musím těm šmejdům ustoupit?" vešel k Chocholánkovi Špalík."Nejen že je budeš uctivě zdravit jako první, ale dokonce jim podržíš dveře a v bufetu za ně zaplatíš útratu a vůbec, až budeš starší, tak pochopíš, že jenom takoví šmejdi jako já, ty nebo Mlečák v životě něco dokázali!!!" Další články na mém blogu http://joseforel.blogspot.com