ČSSD hledá nového předsedu

Úvahy, kdo spasí ČSSD, až její předseda a premiér Bohuslav Sobotka splní dějinnou roli, nabírají po loňských krajských volbách na rychlosti. Nejde ale o žádný puč.

Bohuslav Sobotka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bohuslav Sobotka. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Bohuslav Sobotka.

V největší vládní straně potichu odstartoval konkurz na příštího lídra. Role mediátora se ujal první místopředseda „oranžových“ a ministr vnitra Milan Chovanec, který sonduje terén. Zkoušel ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ten podle informací LN odmítl. Skloňuje se i jméno poslance a starosty Náchoda Jana Birkeho, který patří k podobně výrazným a rázným politikům, jako bývali Jiří Paroubek či Mirek Topolánek. Birke vystupuje sympaticky, umí věci pojmenovat tvrdě, v Náchodě má výsledky a je zběhlý v zákulisní politické diplomacii.

Proto do něho někteří straníci vkládají naděje, že by svedl svým přímým projevem přivést zpátky přívržence, kteří přenesli hlasy k Andreji Babišovi a hnutí ANO. Nejde o žádný puč proti předsedovi a premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, je to jen racionální úvaha, jak zastavit propad a zahájit růst. Kvůli zdravotním problémům to pravděpodobně nebude Birke, kdo se postaví do čela, ale dobře to vystihuje, jakého politika strana hledá. Zapomínat nelze v modelu budoucího přepřahání ani na Chovance či hejtmana Jiřího Zimolu.

Neodradit sympatizanty

Nikdo se nehrne do výměny ještě před podzimním bojem o sněmovnu. Sociální demokraté mají strach, aby nevypadali nejednotně a neodrazovali si tím sympatizanty. Navíc panuje skepse vůči možnosti, že by ČSSD mohla volby vyhrát, ubývá oranžových, kteří by věřili, že strana bude mít opět premiéra, a nikdo nechce vstupovat do vůdcovské úlohy s tím, že začne prohrou. Po volbách ale bude situace jiná, pak se počítá s nutností najít novou tvář, která zkusí vrátit ČSSD blíž k někdejším procentům.

Nikdo se nehrne do výměny ještě před podzimním bojem o sněmovnu. Sociální demokraté mají strach, aby nevypadali nejednotně a neodrazovali si tím sympatizanty.

Výsledek v loňských krajských volbách byl pro ČSSD šokem, počítali se ztrátami, ale ne tak velkými a preference klesají. Úvahy, kdo se stane spásou, až Sobotka splní svoji dějinnou roli, proto nabírají na rychlosti. Březnový sjezd Sobotka podle všeho ustojí a pozici předsedy obhájí, i když to dost možná bude slabší mandát.

Problém s hledáním nové tváře pro ČSSD tkví v tom, že si Sobotka žádného následníka nevychoval. Do čela strany se přitom vyhoupl už po volbách v roce 2010. Měl-li by za sebe náhradu, mohl by snáze moderovat svůj odchod z vedení sociální demokracie. Pokud by oranžoví volby prohráli a zaostali za hnutím ANO o deset procent, jak nyní naznačují předvolební průzkumy, straníci začnou volat po změně lídra. Ani to není puč či povstání, ale standardní projev stranického života.

Zaorálek, Tejc a Zimola

Zaorálek, který vedle Birkeho figuroval mezi možnými novými lídry, také disponuje vhodnými parametry. Patří k oblíbenějším politikům ve straně, pochází z moravskoslezského regionu, kde měla ČSSD vždy silné zázemí, a zvládá komunikaci v akademickém i lidovém stylu. Normalizoval se také vztah mezi ním a prezidentem Milošem Zemanem.

Nejasné zatím je, jakým způsobem se letos ve straně projeví jihočeský hejtman Jiří Zimola. Vedení strany kritizoval za nevýrazné postoje a odklon od tradičního levicového programu. Do vedení však kandidovat na sjezdu nehodlá.

Hlavního soupeře nynějšího vedení pro březnový sjezd představuje jihomoravský poslanec Jeroným Tejc, který se s ministrem vnitra Milanem Chovancem utká o post dvojky v ČSSD. Aby Tejc uspěl, potřebuje získat co nejvíce okresních delegátů. Okresy jsou co do vysílání delegátů na sjezd mnohem silnější než krajské konference, jejichž delegáti plní spíše symbolickou úlohu.

Tejcovi se zatím povedlo prorazit v člensky početných okresech – v Brně a Ostravě. Pokud by uspěl, získá záruku, že bude blízko, až na přeobsazení partajního lídra dojde. Podobně, jako když Sobotka po volbách 2010 nejdříve dočasně nahradil padlého Jiřího Paroubka, aby se na sjezdu 2011 stal plnohodnotným předsedou ČSSD.

Nejasné zatím je, jakým způsobem se letos ve straně projeví Jiří Zimola. Jihočeský hejtman byl jediným straníkem ČSSD, který vyhrál podzimní krajské volby a potřetí se stal hejtmanem. Vedení strany kritizoval za nevýrazné postoje a odklon od tradičního levicového programu. Do vedení však kandidovat na sjezdu nehodlá. Pravděpodobně se mu nechce nést zodpovědnost za případnou volební prohru a čeká na příhodnější moment, kdy naskočit do vlaku směr vedení ČSSD – třeba právě po sněmovních volbách.

Účast ve vládě

Roli při rozhodování o nástupci předsedy Sobotky bude hrát i to, kdo a jak umí „mluvit“ s hlavními soupeři a důležitými hráči – tedy šéfem ANO Andrejem Babišem a prezidentem. Straníci podpoří kandidáta, který bude mít větší šanci dohodnout se na účasti ve vládě. Hejtman Zimola dokáže najít společnou řeč s Hradem i Babišem. S ministrem financí se sblížil při dojednávání krajské koalice loni na podzim, kdy Babiš Zimolovi pomohl uzavřít pakt mezi ANO a ČSSD.

Roli při rozhodování o nástupci předsedy Sobotky bude hrát i to, kdo a jak umí „mluvit“ s hlavními soupeři a důležitými hráči – tedy šéfem ANO Andrejem Babišem a prezidentem. Straníci podpoří kandidáta, který bude mít větší šanci dohodnout se na účasti ve vládě.

Možná si to uvědomuje i ministr vnitra Chovanec, který patří mezi nejhlasitější kritiky majitele Agrofertu. Chovanec se totiž s Babišem nedávno překvapivě sešel. Jak zjistily LN, ke schůzce došlo těsně před Vánocemi. Chovanec si čas na zodpovězení otázek nenašel, SMS s dotazy pouze vyvěsil na Twitter s dovětkem, že jde o lži, spekulace a fízlování.

Předseda ANO setkání potvrdil. „Schůzka s panem Chovancem se týkala spolupráce ministerstva vnitra a financí v oblasti fungování IT a útvaru hlavního architekta nákupu licencí pro ostatní resorty,“ napsal LN Babiš. Lze se však domnívat, že setkání mělo i méně oficiální ráz, neboť se neuskutečnilo na úřadu, ale v luxusním hotelu Augustin v centru Prahy.

Chovancova aktivita – ať už se týká hledání potenciálních nástupců Sobotky či případné snahy najít společnou řeč s Babišem – není podle informací LN jen péčí o blaho ČSSD. Část straníků má za to, že Chovanec taky zrovna neluxuje voličské sympatie, takže bojuje i za politické sebezachování. Podle informací LN se chce vrátit k tomu, co měl na starosti ještě v dobách opozice ve stínové vládě – k ministerstvu dopravy. Protože součástí výměny partajního lídra není jen cesta k lepším výsledkům, ale i do povolební vládní koalice.

Počet preferenčních hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013

  • Bohuslav Sobotka: 16,83 procenta
  • Jiří Zimola: 15,48 procenta
  • Lubomír Zaorálek: 15,15 procenta
  • Milan Chovanec: 13,22 procenta
  • Jeroným Tejc: 12,8 procenta
  • Jan Birke: 10,72 procenta

Popularita „oranžových“ politiků

Průzkum STEM, říjen 2016

  • Bohuslav Sobotka (předseda vlády): 42 procent
  • Michaela Marksová (ministryně práce): 32 procent
  • Lubomír Zaorálek (ministr zahraničí): 33 procent
  • Milan Chovanec (ministr vnitra): 30 procent
  • Kateřina Valachová (ministryně školství): 26 procent
  • Jan Mládek (ministr průmyslu): 22 procent

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.