Co si počít s BIS

Dle 53,8 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ by se BIS měla prioritně soustředit na ochranu státních ekonomických zájmů.

Odpovídalo 78 vrcholných manažerů firem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice
Odpovídalo 78 vrcholných manažerů firem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem navrhuje během příštích dvou let úspory ve výši 250 milionů korun v rozpočtu Bezpečnostní informační služby (BIS). Hrozí, že by v důsledku toho BIS přestala vyvíjet vlastní činnost stejně intenzivně v celé šíři své zákonné působnosti? Podle exministra vnitra Františka Bublana (ČSSD) by dokonce mohly být takové škrty pro BIS likvidační. O úsporách v rozpočtové kapitole bezpečnostní služby se definitivně rozhodne až při schvalování státního rozpočtu na příští rok letos na podzim.

Povědomí o poslání a činnosti BIS není příliě velké. Citujme proto z její webové stránky: „Bezpečnostní informační služba je zpravodajská instituce České republiky, která působí uvnitř státu. Získává, shromažďuje a vyhodnocuje závažné informace důležité pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení a významných ekonomických zájmů republiky.“

A dále se tam o aktivitách české civilní kontrarozvědky píše: „Podle zákona o zpravodajských službách ČR (č. 153/1994 Sb.) se BIS zabývá získáváním, shromažďováním a vyhodnocováním následujících informací: hrozby terorismu; aktivity ohrožující bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy státu; činnost cizích zpravodajských služeb na našem území; záměry nebo činy mířící proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti ČR; aktivity organizovaného zločinu; a činnosti ohrožující utajované informace.“

V souvislosti se zvažovanými škrty je zajímavá úvaha, zda by mohlo mít pozitivní dopad na státní rozpočet, a tím i na navýšení rozpočtu BIS, kdyby se tato zpravodajská služba víc věnovala ochraně významných ekonomických zájmů státu. V průzkumu ČESKÉ POZICE 53,8 procenta oslovených vrcholných manažerů souhlasí s tím, že by se BIS měla prioritně soustředit na ochranu státních ekonomických zájmů, aby jí nemusel být krácen rozpočet.

Jsou o tom přesvědčeni i následující dva respondenti:

„Bezpečnostní informační služba se má věnovat bezpečnosti státu. Náš stát ohrožuje:

  • korupce;
  • snaha Ruska o naše hospodářské ovládnutí, což souvisí s korupcí;
  • potenciální islámská imigrace;
  • navíc je nutné sledovat budoucí čínské vlivy.

Proto by se BIS měla věnovat hospodářské kriminalitě.“

„Ochrana bezpečnostních i ekonomických zájmů státu je všude nejvyšší prioritou. Ušetřených 250 milionů korun je kapkou v moři v celém státním rozpočtu a ministerstvo financí to musí vědět. Považuji to spíš za varování: Vyhněte se konkrétním osobám a kauzám, nebo nebudete mít na platy. Ale je to pouze spekulace.“

Opačné názory zaznívají v těchto dvou záporných odpovědích:

Ekonomické zájmy nejsou tím hlavním, na co by se měla BIS soustředit. Ať sama posuzuje, co je nejdůležitější. Rozhodně nesouhlasím s tím, aby si BIS na sebe sama vydělávala, tedy dostávala podíl ze zisku státu ze své činnosti. To mi přijde nebezpečné, protože činnost BIS je mnohem širší než jen aktivity, ze kterých je zisk.“

„To jsou umělé konstrukce o penězích a pseudoargumenty. Jak podniky, tak instituce mohou a umějí jednat efektivně. Určitě lze mít lepší tajnou službu i za méně peněz než dnes, ale asi by ani novináři, ani já neměli tajné službě říkat, co má, či nemá dělat. Stejný argument zaznívá ve všech odvětvích: bude-li méně peněz, budeme například méně léčit, bude méně statistických dat či bude horší regulace energetiky.
Stát nejedná efektivně a plošné škrty jsou špatné. Chytrý stát toho dělá co nejméně a co nejefektivněji. Ale to je utopie nejen u nás. Je třeba dát rozpočet tajných služeb pod ministerstvo obrany. V něm musíme plnit dvě procenta HDP daná NATO na obranu státu a BIS bude mít peněz dost. To sice není dobrý návrh, ale mohlo by to fungovat.“

Jednoznačně nedokáže odpovědět tento manažer:

Nad ekonomickým řízením BIS není nezávislý dohled, a proto je velice těžké bez bližších informací posoudit, existují-li rezervy v jejím rozpočtu. Pokud nemá ministerstvo financí detailnější analýzu a navrhuje plošné úspory bez věcného zdůvodnění, může jít o omezování nezávislé zpravodajské služby tímto resortem. Považuji to za velké riziko. Pokud chce ministr financí Miroslav Kalousek bez věcného zdůvodnění rozpočet BIS omezit, měl by být bezodkladně odvolán z funkce.

Podobné dilema se neobjevuje v dalších dvou kladných odpovědích:

Mohla by svůj rozpočet vylepšovat prodejem odposlechů a získaných informací. Stejně pracuje převážně s otevřenými zdroji a na četbu novin a poslech rádia má peněz dost. Zatím z pokoutního prodeje profitují jen jedinci.“

„Pokud by se prioritně na ochranu státních ekonomických zájmů soustředila, snadno by si uvedenou částku na sebe vydělala.“

Tyto tři záporné odpovědi upozorňují, že BIS se nemá zabývat pouze ochranou ekonomických zájmů státu:

„Rozpočet BIS se krátit nemá a její výsledky se nemají házet do koše. Tato služba tu není jen od ekonomických zájmů, ale má i úkoly v oblasti dohledu na celkovou bezpečnost státu.“

BIS musí pracovat na celém bezpečnostním komplexu státu a bez veřejně vyřčených priorit. A tomu musí odpovídat i rozpočet. Základní otázkou však je další využití získaných informací a poznatků: okamžitá akce ,normální‘ policie v kauze Rath versus několik let nečinnosti BIS v případě informací o kauze Bém. Pokud takto ,promptně a systémově‘ postupuje BIS a další státní orgány v případě informací o teroristických hrozbách, musíme se cítit velmi ohrožení. Předání informací a reakce na ně není otázkou výše rozpočtu!“

„Co je ekonomický zájem státu? Ekonomika je propojená úplně se vším, co tvoří stát. Jakékoli jeho ohrožení nutně vede k ekonomickým ztrátám. BIS se proto musí starat o ochranu celého systému – Ústavou počínaje a předražením posledního patníku na silnici sedmé třídy konče. Podle mne zní otázka jinak: Má, nebo nemá BIS zůstat v dnešní podobě?

Kolik zpráv o sklonu státní či politické sféry například ke korupčnímu jednání, které způsobuje značné ekonomické ztráty, BIS předala (ne)kompetentním místům? Podle mne mnoho. A co se stalo? Většinou vůbec nic. Buď byly informace od BIS špatné, nebo se na jejich podkladě nejednalo, jak mělo.

Pokud však stát reprezentovaný politiky ignoruje BIS, pak ji nejspíš nepotřebuje. Nebo BIS dodává natolik špatné informace, že se na jejich základě nedají provádět rozhodnutí. Pak ji v její dnešní podobě zrušme, neboť našemu korupčnímu systému škodí a je i zbytečně drahá. Nebo konečně začněme dělat pořádek ,od podlahy‘. Pak takovou službu upotřebíme a nemusí nás mrzet ,nějakých‘ 250 milionů, protože jen na případech korupce nahlášených BIS a následně šetřených policií ušetříme miliardy.“

Další dva respondenti nedokážou odpovědět kladně ani záporně:

Především nevím, co BIS dosud dělala, jestliže nechala beztrestně rozkrást tolik miliard ze státního majetku. Bude pracovat jinak? Má smysl jí něco dávat? Ochrana státních zájmů přece spočívá také v tom, zda dokážu někoho za poškozování stíhat a alespoň ho dovést před soud, který ho však, protože je ,nezávislý‘, jak se tvrdí, často osvobodí.“
Nezpochybňuji důležitost BIS, ale nevím, co se myslí pod pojmem ochrana významných ekonomických zájmů státu. Znamená-li to ochranu různých kolibříků, koťátek a dalších, jde o zbytečný luxus za peníze daňových poplatníků. Pokud se s výsledky BIS aktivně nepracuje a některé odposlechy se zhruba po pěti letech od jejich pořízení dostanou do médií a poté se české veřejnosti obrací žaludek nejen nad hlavními aktéry obludné kauzy, ale i nad prohnilostí celého systému vládnutí ODS v Praze, jež je přitom jednou ze stran vládní koalice v čele s jejím předsedou a premiérem Petrem Nečasem, pak mi uniká smysl práce BIS.

Mnoho ,arcitunelářů‘ z ODS – Martin Barták, Pavel Drobil, Alexandr Vondra – a také ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 nejen chodí dál po svobodě, ale ministr Drábek dokonce připravuje další ,skvělý‘ projekt s názvem S-karta. Může za tento neutěšený stav BIS? Pokud ano, je zkrácení rozpočtu správným opatřením. Pokud ne, pak nevím, za co je BIS vlastně trestaná.

Další tři kladné odpovědi se snaží poradit, jak činnost BIS zlepšit:

BIS musí plnit roli stanovenou zákonem. Není možné, aby v BIS bylo několik skupin, které proti sobě bojují. BIS však svou roli neplní, připadá mi amatérská. Její informace je možné za malý peníz poměrně snadno získat. Tato služba nás neochrání. Je to hrůza a chce to její reorganizaci. Jiná situace panuje ve Vojenském zpravodajství. To je jiná úroveň.“

„Ochranu českých, nikoli jen státních ekonomických zájmů by měla BIS považovat za jednu ze svých základních priorit. Nejen kvůli hrátkám o rozpočet. Pokud se BIS touto ochranou ve významné míře dosud nezabývá, je to na pováženou.

Tvrdí-li však někdo, že umí spočítat v penězích příznivý dopad na státní rozpočet ze zvýšeného úsilí BIS (přímo číslo růstového multiplikátoru), měla by tato služba iniciovat jeho převoz k vyšetření na psychiatrii.“

„Vzhledem k tomu, jak se k činnosti BIS týkající se ochrany významných ekonomických zájmů státu staví premiér Nečas, to však nemůže mít valný význam. Více by ochraně významných ekonomických zájmů státu a boji proti korupci prospělo, kdyby o nich politici přestali žvanit a nechali bezpečnostní složky a justici dělat, co jim ukládá zákon. Ale to by mohly řady politiků značně prořídnout...
Nevěřím, že výkonnost bezpečnostních složek, jako je BIS, ovlivňuje výhradně rozpočet. Zeštíhlení činnosti může BIS prospět stejně jako jí uškodit. Záleží na skutečném zájmu zpravodajských a politických ,elit‘ a na jejich dohodách.


Martin Cabejšek Nejdřív se BIS jmenovala... 16:51 4.6.2012
pepan25 ?? 19:38 5.6.2012

Počet příspěvků: 3, poslední 5.6.2012 11:51 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.