Co by NATO mělo udělat, ale asi neudělá?

Neumožní-li summit NATO vyzbrojit Ukrajinu aspoň konvenčně, vydá se Aliance na cestu do bezvýznamnosti. V takovém případě bude summit selháním, což ještě více povzbudí Vladimira Putina v jeho avanturismu. Očekávání a doporučení Romana Jocha.

Roman Joch 4.9.2014
Rozhodující členská země NATO, Spojené státy americké, se rozhodla, že dá přednost svým současným strategickým asijským zájmům před evropskými. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rozhodující členská země NATO, Spojené státy americké, se rozhodla, že dá přednost svým současným strategickým asijským zájmům před evropskými. | foto: © Česká poziceČeská pozice
Rozhodující členská země NATO, Spojené státy americké, se rozhodla, že dá přednost svým současným strategickým asijským zájmům před evropskými. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dnes, ve čtvrtek 4. září, začíná summit Severoatlantické aliance v domovské zemi – Velké Británii – jejího prvního generálního tajemníka lorda Ismaye. Ten v minulosti definoval funkce NATO – „udržet Američany uvnitř (Evropy), Rusy vně a Němce na kolenou“. První dvě funkce této aliance stále platí, přičemž ta druhá více než kdykoli za uplynulých 25 let, ta třetí však už dávno nikoli.

Stejně jako polský ministr zahraničí Radosław Sikorski si totiž myslím, že problém, který s Německem máme jako jeho sousedé, nespočívá v německé vojenské síle, ale slabosti. Německo stejně jako mnoho jiných evropských zemí včetně té naší by mělo konečně dozbrojit na úroveň skutečné obranyschopnosti a převzít odpovědnost za bezpečnost Evropy – hypoteticky i bez americké pomoci. Co tedy očekávám od summitu NATO?

Doporučení

Nejprve uvedu, co by NATO mělo udělat:

  • NATO je primárně a především aliancí teritoriální obrany. To je v souvislosti s ruským jednáním na Ukrajině důležité. NATO by mělo opět slavnostně a zásadně potvrdit všechny závazky vyplývající z jeho zakládající smlouvy včetně článku 5, podle nějž „útok na jednoho člena je útokem na všechny členy“. A po slovech by měly následovat činy.
  • Je anachronismem studené války, že většina jednotek NATO včetně amerických je rozmístěna v západní Evropě. Té nyní – kromě masové ilegální islámské imigrace ze severní Afriky, již svým způsobem můžeme také považovat za invazi – žádný vojenský konflikt nehrozí. Teritoriální hrozba Evropě se nyní objevuje na jejím východě a je jí Putinovo Rusko. Proto je třeba rozmístit jednotky NATO na území jejích východních členů, kteří o to budou stát.
  • Členské země NATO by měly zvýšit výdaje na svou obranu. Ideální by bylo alespoň na dvě procenta jejich HDP. A tento závazek formalizovat i s harmonogramem.
  • NATO by se mělo rozšířit o další země. Makedonie je připravena, vlastně už byla předtím, než byly v roce 2009 do NATO přijaty Chorvatsko a Albánie – Řecko v důsledku vlastní ješitnosti vstup Makedonie zablokovalo kvůli jejímu názvu. Teď však nelze tolerovat řeckou ješitnost, a proto by Makedonie a nejspíš i Černá Hora měly být pozvané do NATO. Za současné situace může aliance dalším rozšiřováním ukázat sebevědomí, sílu a přitažlivost. Dosud neutrálním zemím, jako je Švédsko či Finsko, je třeba oficiálně oznámit, že pokud kdykoliv budou chtít, mají vstup do NATO otevřený.
  • Hranice Ukrajiny, jež je nyní obětí ruské invaze, v letech 1991 až 1992, kdy vznikala jako nezávislý stát, žádný z jejich sousedů nezpochybňoval – ani Rusko. To dokonce v prosinci 1994 společně s Velkou Británií a USA podepsalo Budapešťské memorandum, v němž garantovalo teritoriální integritu Ukrajiny výměnou za to, že Rusku předá atomové zbraně, které na svém území zdědila po Sovětském svazu.
    Rusko toto memorandum stejně jako Chartu OSN či Závěrečný akt z Helsinek nyní porušuje, na což je nutné reagovat. Velká Británie a USA by neměly Ukrajinu opustit a za situace ruské intervence mají přinejmenším morální povinnost ji vyzbrojit. Princip neuzmutí území jednoho státu druhým státem je pro bezpečnost v Evropě klíčový, a proto je v zájmu celého NATO Ukrajinu vyzbrojit.
    Navíc, vzhledem k obsahu Budapešťského memoranda je nutné začít přemýšlet o dosud nemyslitelném – o předání Ukrajině taktických jaderných zbraní. Jedním z výstupů summitu NATO by mělo být, že aliance o tomto kroku vážně přemýšlí, a pokud Rusko nestáhne své jednotky z východu Ukrajiny (s tím, že o osudu Krymu se bude ještě jednat) například do konce tohoto roku, Ukrajina se díky NATO k 1. lednu 2015 po 20 letech stane opět jadernou mocností.

Přijetí

Které z těchto mých doporučení summit NATO nejspíše přijme, a které nikoli?

  • NATO se zřejmě přihlásí ke svým závazkům a zopakuje je, posílí svou přítomnost v baltských zemích, Polsku a Rumunsku. Evropské členské země aliance verbálně budou deklarovat ochotu navýšit své obranné rozpočty, aniž by však uvedly konkrétní procento z HDP či harmonogram, dokdy to hodlají učinit.
  • Verbálně asi také vyjádří solidaritu Ukrajině, ale v žádném případě nebudou souhlasit, aby jí byly předány jaderné zbraně, a ani nenaznačí, že o tom uvažují, či že by byly k tomu za určitých okolností ochotné. Pokud se to stane, bude to podle mne velká chyba.

Jsem zvědavý, zda NATO umožní vyzbrojit Ukrajinu alespoň konvenčně. Pokud nikoli, ztratí pud sebezáchovy a vydá se po cestě do bezvýznamnosti. V takovém případě bude summit NATO ve Walesu fatálním selháním, což ještě více povzbudí Vladimira Putina v jeho voluntarismu a avanturismu. A nejen na Ukrajině, ale i v Moldavsku, která po ní přijde na řadu.

J. Křivan Zkuste vyvrátit... 22:12 4.9.2014

Počet příspěvků: 59, poslední 8.9.2014 10:47 Zobrazuji posledních 59 příspěvků.