Členy vedení akciových firem na burze čeká finanční svlékání

Všechny akciové společnosti na evropských burzách budou muset detailně zveřejnit, kolik jejich vedení vydělává. Novinku, již část států už přijala, zavádí evropská směrnice, členské země ji musejí začlenit do svého právního řádu nejpozději k 10. červnu 2019. Cílem novely je vyšší transparentnost, nevýhodou velký zásah do soukromí.

Cifršpión – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Cifršpión – ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Cifršpión – ilustrační foto.

Ve Velké Británii se jim říká tlustí kocouři. Nelichotivé přízvisko náleží manažerům korporací, kteří vydělávají astronomické částky. Ostrovní království je průkopníkem v tvrdé regulaci výdělků, má stanovený strop a povinnost zveřejňovat odměny velkých šéfů. Nyní se taková pravidla řítí na celou Evropskou unii. Všechny akciové společnosti na evropských burzách budou muset zveřejnit detailní rozpis, kolik jejich vedení vydělává. Novinku, již část států přijala dříve o vlastní vůli, zavádí evropská směrnice, členské země ji musejí začlenit do svého právního řádu nejpozději k 10. červnu 2019.

Česko nepatří ke státům, jež už finanční svlékání zavedly. Pro akciové společnosti usazené v tuzemsku to bude ostrý předěl. Novela se dotkne například polostátního gigantu ČEZ, Kofoly, O2 nebo Komerční banky. Akciovky kotované na burze budou muset každý rok vyvěsit na internet přehled odměn členů představenstev, dozorčí či správní rady a generálního ředitele. A do poslední položky včetně příjmů od příbuzných firem. Nyní to uvádějí ve výroční zprávě jen jako souhrnné číslo, kolik se celkem vyplatilo – nový zákon zavede povinnost rozepsat peníze, aby bylo nezpochybnitelně jasné, kdo je dostal a za co.

Opodstatněná přísnost

Kolem zveřejnění výdělků je vždy hodně emocí. Své o tom ví třeba bývalý šéf rozvědky Karel Randák, který do médií vypustil informaci o odměnách ředitelky kabinetu a nynější manželky expremiéra Petra Nečase a musel kvůli tomu před soud. České úřady vesměs zastávají stanovisko, že veřejné spojení konkrétního člověka s konkrétní výplatnicí je velkým zásahem do osobní svobody. Akciové společnosti obchodované na burze však o takové hájení brzy přijdou.

U firem, v nichž má podíl stát nebo samospráva, taková zvýšená přísnost má opodstatnění – když jde o veřejné peníze, je třeba strpět bedlivější kontrolu. Už proto, že v jejich dozorčích radách mnohdy sedí političtí nominanti bez potřebné odbornosti a odložení zasloužilého stranického kolegy do vedení státních podniků bývá oblíbeným naplněním institutu trafiky.

Ministerstvo financí má hotový návrh zákona, kterým do českého práva začlení evropskou směrnici. Podle ní odměny členů všech volených orgánů v kotovaných akciových společnostech a generálního ředitele k tomu budou každoročně vyvěšené na internetu, kde je uvidí, kdo bude chtít. Z výčtu musí být jednoznačně jasné, kdo bere kolik a za co; anonymizovat data půjde až deset let po zveřejnění. Česká republika nemá na výběr, jestli se jí přísná úprava pozdává. Přijetí směrnice je nutností a pravidla musí platit nejpozději od 10. června 2019.

„V této úpravě se zrcadlí, že kotované akciové společnosti jsou subjekty veřejného zájmu, jejichž vliv na společnost, trh i ekonomiku není malý. Přestože navrhovaná úprava představuje určitý zásah do soukromí odměňovaných osob, tento zásah je proporcionální,“ sdělil LN Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí. Evropští politici seznali, že ukrojení části soukromí u firemních špiček je nutné, protože kdyby jim nikdo do detailu neviděl do příjmů, nevedlo by je to k odpovědnějšímu přístupu.

U firem, v nichž má podíl stát nebo samospráva, taková zvýšená přísnost má opodstatnění – když jde o veřejné peníze, je třeba strpět bedlivější kontrolu. Už proto, že v jejich dozorčích radách mnohdy sedí političtí nominanti bez potřebné odbornosti a odložení zasloužilého stranického kolegy do vedení státních podniků bývá oblíbeným naplněním institutu trafiky.

Šestnáct v Česku

I tady může příkladem posloužit Jana Nagyová, nyní Nečasová, která podle obžaloby organizovala rozsazení skupiny rebelujících poslanců z ODS výměnou za to, že nenechají padnout Nečasovu vládu. „Čepro nebo Mero, předseda dozorčí rady – Šnajdr,“ napsala podle policejního usnesení v SMS tehdejšímu premiérovi, když měla zařizovat, kam se poděje šedá eminence tuzemského zdravotnictví Marek Šnajdr.

V České republice dopadnou nová pravidla na 16 firem, které splňují dvě podmínky – mají tady sídlo a své akcie obchodují na burze. Mezi nimi jsou i Pražské služby a polostátní energetický moloch ČEZ. Obě společnosti s veřejným podílem přistupují k novince opatrně a smířlivě.

V České republice dopadnou nová pravidla na 16 firem, které splňují dvě podmínky – mají tady sídlo a své akcie obchodují na burze. Mezi nimi jsou i Pražské služby a polostátní energetický moloch ČEZ. Obě společnosti s veřejným podílem přistupují k novince opatrně a smířlivě. „Nevíme, jak bude vypadat přesné znění zákona. Je samozřejmé, že budeme respektovat platnou právní úpravu,“ řekl LN Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ, a podobně reagoval i Radim Mana z Pražských služeb: „Naše společnost je připravena přizpůsobit se nové legislativě, jakmile vstoupí v platnost.“

ČEZ se povinnosti nevyhne, ale Pražské služby pravděpodobně z režimu zákona vyváznou, protože mají v dohledném plánu vytlačit menšinové vlastníky a dostat firmu plně do majetku hlavního města. V rámci privátního kapitálu to platí pro Unipetrol. Ve své současné podobě by do novely spadal, ale valná hromada v úterý 28. srpna schválila, že minoritáře vytěsní a pak se stáhne z burzy. „Vzhledem k aktuálnímu procesu již není toto téma pro nás relevantní,“ napsal Pavel Kaidl z odboru externí komunikace Unipetrolu.

Menší shovívavost soukromých společností

Soukromé společnosti necítí tolik shovívavosti vůči finančnímu „striptýzu“ jako jejich (polo)veřejné protějšky. Například finanční ředitel Kofoly ČeskoSlovensko Daniel Buryš připomíná, že veřejně obchodovatelné firmy už dnes mají větší povinnost reportovat o sobě navenek než ostatní korporace. Ve výroční zprávě uvádějí, na kolik za předchozí rok přišel celý management, jestli výdaj odpovídá kondici firmy a okolní ekonomické realitě.

Soukromé společnosti necítí tolik shovívavosti vůči finančnímu „striptýzu“ jako jejich (polo)veřejné protějšky. Veřejně obchodovatelné firmy už dnes mají větší povinnost reportovat o sobě navenek než ostatní korporace. Ve výroční zprávě uvádějí, na kolik za předchozí rok přišel celý management, jestli výdaj odpovídá kondici firmy a okolní ekonomické realitě.

„Proč by však investora mělo zajímat, kolik přesně bere Pepa nebo Franta? To je za hranicí dobrých mravů a nic to nepřináší. V uvozovkách výhodou bezesporu je, že bulvár bude moci srovnávat, kolik berou konkrétní manažeři několika společností na pražské burze. S nadsázkou řečeno: někdo se nudí nebo se někde ve světě uskutečnil případ zneužití – šel kolem právník a napsal o tom padesát stran, pak šel kolem úředník a vymyslel regulaci,“ řekl LN Buryš.

Záměry Unipetrolu i Pražských služeb na ovládnutí firmy jedním majitelem vznikly před sepsáním kýžené novely a běžely nezávisle na ní. Právník Jan Dědič ale upozorňuje, že do budoucna mohou tvrdé regule k podobným krokům motivovat. „Kladu si otázku, nakolik to přiláká nebo vypudí společnosti z regulovaného trhu. Pokud pro ně totiž burza nebude znamenat žádnou velkou výhodu, management se bude velmi rozmýšlet, nakolik mu stojí za to veřejně zpřístupňovat údaje o odměnách,“ popsal Dědič z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Také peníze od příbuzných firem

Nová pravidla se zaměřují na transparentní odměňování ve dvou krocích. Dotčené akciovky budou muset vypracovat podrobnou politiku odměňování. „Vymezí se tam všechny složky odměny, které může společnost poskytovat členům volených orgánů a generálnímu řediteli. Tato politika nebude obsahovat žádné osobní údaje a bude psána spíše obecně,“ dodal Běhal z ministerstva financí. Tento dokument bude schvalovat valná hromada a odchýlit se od ní půjde zase jedině se souhlasem valné hromady. Jinak vyplacené odměny si obmyšlení nesmí ponechat, vracejí se.

Do úhrnu výdělků se musí zařadit i peníze od příbuzných firem. V případě skupiny ČEZ jsou to třeba dceřiné Severočeské doly, odkud si vedení firmy v čele s Danielem Benešem vyplatilo podíl na zisku, když jim to stát jako hlavní akcionář zatrhl přímo v mateřském ČEZ.

Na politiku pak naváže zpráva o odměňování, kde už bude každá osoba spjatá s tím, co si za uplynulý rok vydělala a za co přesně. Do úhrnu výdělků se musí zařadit i peníze od příbuzných firem. V případě skupiny ČEZ jsou to třeba dceřiné Severočeské doly, odkud si vedení firmy v čele s Danielem Benešem vyplatilo podíl na zisku, když jim to stát jako hlavní akcionář zatrhl přímo v mateřském ČEZ. I toto inkaso bude muset být napříště detailně rozepsáno ve zprávě, která deset let setrvá na internetu všem na očích.

Před třinácti lety už bylo stejné opatření na spadnutí. Jmenovitý rozpis ale na poslední chvilku a po mohutném lobbingu padl, místo něho se zavedlo vykazování úhrnné částky pro celé vedení. Úředníci ze sněmovny kvůli tomu, aby poupravený zákon včas platil, dokonce vycestovali pro podpis za tehdejším prezidentem Václavem Klausem na Moravu, kde zrovna pobýval.

Společnosti v ČR, kterých se týká nová regulace

ČEZ, E4U, ENERGOAQUA, Jáchymov Property Management, KAROSERIA, Kofola ČeskoSlovensko, Komerční banka, MONETA Money Bank, O2 Czech Republic, Philip Morris ČR, Pražské služby, RMS Mezzanine, TESLA KARLÍN, TOMA, UNIPETROL, Vítkovice

Jak je to v zahraničí

Řada států zavedla povinnost odhalit příjmy ještě před směrnicí. Je to třeba Švédsko, Španělsko, Itálie, Nizozemsko a Švýcarsko.

Průkopníkem je Velká Británie, kde se dělá i „seznam hanby“ těch firem, které své šéfy přeplácejí.

Před pár lety se přidalo také Německo. Emisní skandál VW tak dostal další rozměr, když se ukázalo, že generální ředitel Martin Winterkorn (na snímku) bral v době šizení 270 milionů korun ročně.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.