Civilizace

Co znamená být konzervativcem ve střední Evropě

Národní státy versus střední Evropa.

Konzervativci mohou být šťastní, neboť nejsou ideologové, a musejí být zejména proti ideologiím, jako je nacismus, komunismus, multikulturalismus, genderismus či transgenderismus. Díky tomu odsunou politickou korektnost a pokrokářství na smetiště dějin.

Mlčení vzdělanců

Jan Patočka na semináři o fenomenologii tělesnosti na psychiatrické klinice...

Zamyšlení bývalého předsedy vlády a Senátu a signatáře Charty 77 Petra Pitharta nad výstavou Filozofovo bytí – a čas. Jan Patočka na pracovištích Akademie věd o významném českém filozofovi 20. století a jednom z prvních mluvčích Charty.

Jak zbořit reaganovský mýtus o „říši zla“

Alexej Jurčak, Bylo to na věčné časy, dokud to neskončilo. Poslední sovětská...

Česká pravice může sice stále vyvolávat strašáka komunismu, aby zbavovala své oponenty legitimity, přesvědčuje tím však už jen přesvědčené – rozšířit jejich řady se jí touto strategií může podařit jen stěží. Černobílá vize přítomného dobra, které nahradilo minulé zlo, ztrácí přesvědčivost. Absolutizovaný protiklad se zrelativizoval.

Vědecky troufalé pokusy plodí moderní technologická monstra

Frankenstein.

Dvě století od prvního vydání románu Frankenstein anglické spisovatelky Mary Shellyové se klenou mezi vznikem moderního světa a hypermoderním dneškem. Frankensteinův příběh byl ve své době výjimečný, protože v něm život monstru daroval člověk-vědec, zatímco do té doby byl za „dárce“ života považován pouze Bůh. Píše Pavlína Tomášová.

Je třeba si dobře rozmyslet, koho si zvolíme za svého mistra

Uctívání špatného mistra vážně škodí vaší duši, varuje koláž na zdi v Londýně.

Snaha poukázat na absurditu současného světa by potěšila sama o sobě. Činí-li tak umělec s jakkoliv záslužným předsevzetím, pak tím spíše prohlubuje nelad a neuspořádanost.

Dočkáme se digitální diktatury?

Yuval Noah Harari, 21 Lessons for the 21st Century.

Umělá inteligence a biotechnologie dají moc změnit naše životy, kdo ji ale má mít? Moderní technologie otevřou nůžky nerovnosti, bohatší zbohatnou a stanou se globální elitou oddělenou od zbytku lidstva, možná mnohem delším životem. Největší problém však nebude s budoucnosti práce, ale vlády a vládnutí.

Outsiderství aneb Je skutečná svoboda možná a dostupná všem?

Outsider.

Existují dva druhy outsiderů – ti, kteří se tak narodili, a ti, kteří se pro tak rozhodli. Ti první jsou často natolik jiní než většinová společnost, že pobyt mimo ni je pro ně předpokladem smysluplné existence.

Chceš-li změnu, buď jí ty sám

„Revoluce nebude vysílána v televizi,“ hlásá sticker na zdi v italské Florencii.

Mechanismus explozivních vzpour, jehož základem jsou vášně, obvykle cílí jen na svrchní vrstvy systému. Nevidí, jelikož často ani nechce vidět hlouběji skryté hybné páky procesů. Dav se v podobných situacích většinou omezuje na pokřik, ať už někdo přijde a něco udělá. Revoluce je tudíž v nás. Nepřenáší ji televize. Píše László Bogár.

Mladí lidé touží po intelektuálně poctivé víře

„Není kámen tak těžký,aby jednoho rána nemohl být odvalen,“ připomíná Tomáš...

„Dodnes pracuji, jak jsem se na to připravoval od začátku sedmdesátých let – spojuji kněžskou službu s civilním povoláním, pedagogickou a vědeckou prací univerzitního profesora na necírkevní fakultě,“ říká v rozhovoru katolický kněz a teolog Tomáš Halík.

Čeští psychopati jsou na světové úrovni

Psychopat.

Kdo je psychopat v dnešním pojetí, když evropská i americká medicína tuto diagnózu vyřadila ze svých klasifikačních systémů? Nemá a nezná strach, nerozumí mu, což je zatím jediná psychická odchylka, již lze u psychopata objektivně prokázat. A díky absenci strachu se snadno ujímá vedoucích rolí.

Nacházíme-li se v přelomové době, posoudí až příští generace

Axiální doba.

V současnosti se sice odehrávají technologické změny, ale struktury průmyslové a tržní ekonomiky a politických systémů zůstávají v podstatě stejné jako v minulosti. Technologický vývoj ale může vytvořit tlak, jenž natolik změní sociální vazby, že nastane podobný dějinný obrat jako před 2,5 tisíci lety.

Lesk a bída neurovědy

Mozek a mysl.

V uplynulých 20 letech zažíval neurovědecký výzkum explozi nadšení, ale posunu k pochopení lidské mysli nebylo tolik, jak se očekávalo. V současnosti může zásadní vhled o lidské mysli přijít odkudkoliv. Budoucnost kognitivní neurovědy může být optimistická, ale až se vzdáme receptu na rozklíčování duševních obsahů. Píše Adam Růžička.

Rusko dělá z Poláků eurooptimisty

Ukrajina, Rusko, USA a Evropská unie.

V důsledku odlišných historických zkušenosti je mnoho Čechů ochotných opustit Evropskou unii, pro drtivou většinu Poláků však takové řešení vůbec nepřichází v úvahu – EU považují za bezpečnostní záruku. Mají v sobě totiž hluboce zakódováno, že by to znamenalo znovu se geopoliticky ocitnout mezi Ruskem a Německem. Píše Paweł Ukielski.

USA přestaly být vzorem demokracie pro svobodný svět

Steven Levitsky, Daniel Ziblatt, Jak umírá demokracie.

Politický systém USA byl považovaný za imunní vůči nedemokratickému vývoji, ale po zvolení Donalda Trumpa prezidentem se někteří analytici ptají, zda nesměřují k autokratickému vládci. Ten je však jen symptomem doby a do dějin vejde jako prezident, jenž porušováním pravidel poškodil americkou demokracii vnitropoliticky i v zahraničí.

Rodičovství je velmi náročné

Dítě.

Rodina se mění. Dříve se matky mohly spolehnout na své instinkty a podporu prarodičů. Dnes jsou v záplavě digitálních informací stále zmatenější, co je správně. Nejen přílišná bída, ale i bohatství může ohrožovat budoucnost dětí.