Civilizace
Jak vyslovit nevýslovné
Z mystického zážitku a sebeosvícení může vzejít skutečné poselství – v extatikovi zaplane básnické slovo a myslivý mystik začíná promlouvat, „uchovávat v čase bezčasé“.
Antidiskriminační vidění negativně ovlivňuje naše veřejné mínění
Je diskriminace problémem obyčejných lidí? Nedeterminuje obava před diskriminací naše jednání natolik, že naše, bezpochyby lidské právo rozhodnout se dle svého prakticky neexistuje?
Budoucnost o sobě dala vědět v Budapešti
Farmaření na Marsu, sex s roboty, konec kapitalismu nebo drogoví gangsteři jako předobraz topmanažerů. Rozpálené centrum maďarské metropole, které hostilo evropský festival budoucnosti Brain Bar, se počátkem června hemžilo jak science fiction, tak i tím, co už možná brzy zažijeme ve skutečnosti.
Kdo ohrožuje naše občanské svobody
Žádná ideologie nezajistí zachování našich současných svobod. Proto musíme být obezřetní vůči jakémukoli světonázoru. Současné svobody si nezachováme tím, že budeme nekriticky uctívat politiky, kteří se „svobodou“ zaštiťují, ale tím, že budeme mravenčím úsilí zvažovat klady a zápory každého zvažovaného opatření. Píše Milan Petrák.
Fatální chyba v systému biosféry: Homo sapiens
Kdy se člověk vydal směrem neslučitelným s fungováním Matky přírody, nevíme. Někteří politici, kteří si hrozby v důsledku klimatických změn uvědomují, by mohli říct, že pokud se vrátíme ke kořenům, vše bude v pohodě. Jenže na to asi není čas. Vítejte v pekle, nejtvrdší akci levicových aktivistů v Hamburku proti setkání politiků G20.
Velká data vedou k diktatuře
Sběr informací prostřednictvím velkých dat odstraňuje výkyvy a zpřesňuje předpovědi, v čemž se skrývá diktatura. Ta je vidět jen v obchodních podmínkách monopolních koncernů. Západním společnostem hrozí podřízení elitě, jež je bude ovládat díky svým znalostem matematiky a fyziky.
Superinteligence může život lidí učinit bohatší a kvalitnější
Naše civilizace se chová nedospěle, jde-li o velké výzvy, a superinteligence je jednou z nich. Nemáme žádný plán. Nemáme vůbec nic. Jen tomu jdeme vstříc, varuje v rozhovoru švédský filozof, futurolog a profesor Oxfordské univerzity Nick Bostrom.
Evropa potřebuje objevit svůj staronový smysl existence
Má-li evropská společnost nalézt cestu z postmoderní migrační i politické krize, musí si uvědomit, že to, co potřebuje, nejsou společné hodnoty, nýbrž instituce.
Robot a jeho pán aneb Může mít umělá inteligence vlastní etiku?
V Evropě i USA se debatuje, zda mají i roboti dostat svá práva. Jaká práva a povinnosti však má v době překotného rozvoje umělé inteligence člověk? Etický problém v robotice již dávno není jen teoretický.
Monopol nemůže být prospěšný
Sdílená ekonomika je skvělá věc, když se ale nedají firmám s multimiliardovým kapitálem v zádech pravidla, nadělají víc škody, než užitku. Publicista Steven Hill před tím varuje ve své Kalifornské výzvě, v níž popisuje společnosti, jako je Uber nebo Airbnb, jakožto firmy zneužívající principy sdílení.
Křesťané by se měli stáhnout a vytvořit paralelní komunity
Moderní západní svět se ocitl v hodnotovém vakuu – hroutí se řád spjatý s křesťanskou kulturou. Největším problémem nejsou lidé odmítající křesťanství, ale spíše to, že ani křesťané nejsou křesťany. Zachráncem zbloudilých se má stát nový svatý Benedikt, jenž by měl následovat toho starého (470–543), zakladatele západního mnišství.
Voda je pro nás samozřejmost. Když mizí, cítíme existenční neklid
Roky už nikomu nic neříkám. Nemá to smysl, říká v rozhovoru geolog a ekolog Václav Cílek. Dle něho lidé přestanou brát klimatickou změnu a sucho na lehkou váhu jen z náboženských či citových popudů.
Žijeme-li v simulaci, Ježíš mohl vstát z mrtvých
Kniha Genese líčí, jak Bůh stvořil svět, což se podobá vzniku počítačové hry. Ve Starém zákoně Bůh zasahuje mnohokrát, činí zázraky. V kontextu hypotézy simulace, jež poskytuje nový pohled na Boha, lze říct, že tvůrce vstupuje do světa, který stvořil. Ježíš vybízí ,,hrát hru“ podle jeho pravidel.
Navzdory buřičství učenec staré školy
Zesnulý český myslitel Zdeněk Neubauer přesahoval hranice svého původního vědeckého oboru biologie a posunoval představy o dnešním muži vědoucím – intelektuálovi – a moudrém – filozofovi. Neubauerova nejnovější kniha studií, respektive esejů a úvah z různých časových období, je klíčem k jeho chápání, prožívání i reflektování světa.
Jak se v naší hlavě rodí volba
Hrst lístků a jen jeden skončí v urně s pečetí a státním znakem. Ať už si vybereme doma, nebo až za plentou, důvody, proč se rozhodneme právě a jen pro toho jednoho, zajímají nejen volební stratégy, ale i sociology, psychology a ekonomy. Pohledem do naší hlavy se dá zjistit, co voliči chtějí, ale i organizovat samotné kampaně.
