Civilizace
Ivo Možný: Demografie válcuje ideologii
Komentář kněze Tomáše Halíka v Lidových novinách Proč nejsem Charlie vyvolal řadu reakcí, jež LN postupně publikují. „Evropa by měla nejen tolerovat, ale i pochopit svou dynamickou muslimskou subkulturu,“ píše Ivo Možný.
Winston S. Churchill: Triumf a tragédie po 50 letech
Díky britskému státníkovi Winstonu Churchillovi, který zemřel 24. ledna 1965, naše civilizace v letech 1939 až 1945 přežila. Na konci druhé světové války ale neměl dost mocenské síly, jen tu rétorickou, kterou však na rozdíl od období 1936 až 1940 stejně skvěle nepoužil. V tom spočívá triumf i tragédie jeho státnictví. Píše Roman Joch.
Pavel Kalina: Pozor, toto vážně není dýmka
Sociolog a kněz Tomáš Halík hovoří v souvislosti s karikaturami satirického magazínu Charlie Hebdo, který se stal předminulý týden terčem teroristického útoku, o „urážce posvátných symbolů“ jednotlivých náboženství. Pavel Kalina na to reaguje konstatováním: Zvykněme si, že obraz není skutečnost.
Pavel Kohout: Vzpomínka na Seiferta a na Hitchcocka
Komentář kněze Tomáše Halíka v Lidových novinách Proč nejsem Charlie vyvolal řadu reakcí, jež LN postupně publikují. „Je nedůsledné až pokrytecké hájit absolutní svobodu názoru jejím upřením někomu jinému pouze proto, že nezpívá unisono, nýbrž v kontrapunktu,“ píše Pavel Kohout.
Jen psy jsem ochotný ušetřit své jízlivosti
Francouzský spisovatel Michel Houellebecq nenapsal knihu o muslimech ani o islámu, ale o západní společnosti. Té nehrozí zánik, protože by byla málo vzdělaná, příliš svobodná a otevřená imigrantům, nýbrž proto, že je málokdo schopný milovat druhého.
Jiří Kozelka: Lepší než víra je pochybnost
Komentář kněze Tomáše Halíka v Lidových novinách Proč nejsem Charlie vyvolal řadu reakcí, jež LN postupně publikují. „Kdyby vrazi z předminulého týdne byli méně věřili a více pochybovali, možná by nebyli vraždili,“ píše Jiří Kozelka.
Petr Pithart: Svět bez skrupulí
Komentář kněze Tomáše Halíka v LN Proč nejsem Charlie vyvolal řadu reakcí, jež LN postupně publikují. „Nakreslit dnes mohu cokoli. Ale já to neudělám, protože mám zábrany,“ píše Petr Pithart.
Linda Kopecká: Jejich humor ať si hodnotí Francouzi sami
Komentář kněze Tomáše Halíka v Lidových novinách Proč nejsem Charlie vyvolal řadu reakcí, jež LN postupně publikují. „O obsah karikatur (s nimiž i nadále řada lidí nesouhlasí a mají na to svaté právo) tu dnes vůbec nejde,“ píše Linda Kopecká.
Martin Zvěřina: Proč má mít monopol na vkus zrovna Halík?
Komentář kněze Tomáše Halíka v Lidových novinách Proč nejsem Charlie vyvolal řadu reakcí, jež LN postupně publikují. „Pan Halík možná nepochopil, že dokud jsou ,našimi hrdiny‘ lidé, kteří s fanatismem bojují pomocí obrázků, je naše civilizace stále takovou, jakou ji chce mít i on,“ píše Martin Zvěřina.
Vladimír Chlouba: Postavme se za své hodnoty
Komentář kněze Tomáše Halíka v Lidových novinách Proč nejsem Charlie vyvolal řadu reakcí, jež LN postupně publikují. „Evidentní je Halíkovo nepochopení motivace nás všech, kteří heslo ,Je suis Charlie‘ naopak hrdě zopakují,“ píše Vladimír Chlouba.
(Ne)jsem Charlie Hebdo
Po atentátu ve francouzském satirickém týdeníku Charlie Hebdo, při němž bylo 7. ledna zavražděno dvanáct lidí, se heslo Je suis Charlie (Jsem Charlie) okamžitě stalo symbolem debaty o náboženské toleranci a svobodě slova. V Lidových novinách do ní přispěl i filozof a kněz Tomáš Halík komentářem Proč nejsem Charlie. Na něj zareagovala řada českých osobností, jejichž názory LN postupně publikují.
Michael Žantovský: V Charlieho kůži
Na komentář filozofa a kněze Tomáše Halíka v Lidových novinách Proč nejsem Charlie zareagovala řada českých osobností. „Prohlašuje-li se někdo za Charlieho, vede ho k tomu empatie. Ta se Tomáši Halíkovi tentokrát vyhnula,“ píše Michael Žantovský.
Evropa se stává stále víc muslimskou
Islámští duchovní tvrdí, že nárůst počtu evropských obyvatel muslimské víry je důsledkem globalizace, přičemž odsuzují Islámský stát. Podle šejcha Abdela Rahmana Mihalffyho nastala stabilizace strachu ve formě jakéhosi státu. A tento vyšší stupeň strachu se bude dál šířit po světě. Kolik Evropanů mu však po pařížském masakru uvěří?
Proč nedůvěřujeme kresbě stejně jako textu nebo fotografii?
Přivykli jsme slovu jako spolehlivému prostředku prezentace. Oproti němu fotografie a kresby je možné „číst“ různými způsoby. Nejnižší spolehlivost přisuzujeme kresbě, jelikož předpokládáme, že na rozdíl od fotografie nezachycuje skutečnost věrně. Jaká je povaha očitého svědectví a jak jsme schopní ho spolehlivě zprostředkovat druhým?
Egyptolog Bárta: Mým snem je objevit bájného Imhotepa
Objev královské matky Chentkaus III., jehož dosáhli Češi v egyptském Abúsíru, oběhl svět. „Jsme rádi, že náš objev i dlouholetý výzkum mezinárodně rezonují, protože to je dobré PR nejen naší práce,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK.
