Civilizace
Zhruba každý sedmý duševně nemocný trpí schizofrenií
Čím dříve se pacient dostane k moderním dlouhodobě působícím injekcím s druhou generací antipsychotik, tím větší má šanci na uzdravení, říká v rozhovoru šéf České psychiatrické společnosti Martin Anders.
Pro Středoevropany je státní suverenita posvátná. Zažili její smrt
Společně se zesnulým Riem Preisnerem, českým Středoevropanem a exulantem po roce 1968, je možné se ptát, zda evropská politická, hospodářská, kulturní a mentální realita není natolik rozdílná, že brání většímu sjednocování. A zda tato různost nepředstavuje „poklad Evropy“, jenž je viditelný zejména v Evropě střední. Píše Jiří Hanuš.
Adiktolog: Alespoň základní péči potřebuje více než milion Čechů
Deprese nebo odstěhování se za čerstvým vzduchem do satelitu jsou podle Michala Miovského, přednosty Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, nejčastější důvody závislosti žen na alkoholu.
Jak rozlišovat mezi lží a pravdou
Neříkáme-li nejbližším pravdu o tom, co cítíme, drží nás to uzamčené v mentálním vězení. Čím déle v tomto uzamčeném vězení zůstáváme, tím rychleji náš život upadá do šedi a vytrácí se z něj radost. Máme na výběr se buď z tohoto vězení vysvobodit, nebo pomalu umřít. Cestou, jak se z tohoto vězení můžeme dostat, je stát se upřímnými.
Má člověk šanci nevyloučit se z kosmicko-planetární evoluce?
Na Zemi se nyní odehrávají dvě evoluce. Přírodní, kosmicko-planetární, která je biologická, samoregulační, bezodpadová, jež stvořila i dnešního člověka. A umělá, civilizační, nebiologická, tragicky odpadová, již vytvořil člověk. Současnou civilizaci však nebude přírodní evoluce za dvě až tři generace schopná hostit. Píše Jan Foff.
Do vzpomínek promlouvají i jiné věci než to, co jsme zažili
„Paměť v principu nefunguje příliš jinak než stránka na Wikipedii. Můžete na ni vstoupit a cokoli na ní změnit – neznatelně, ale i zásadně –, ale musíte si současně být vědomi, že totéž mohou kdykoliv učinit i jiní lidé,“ říká v rozhovoru americká psycholožka Elizabeth Loftusová.
Zachrání demokracii a západní kulturu antielitářská rétorika?
Pohled na elity jako na neformálního hybatele zavání revolucí. Revoltovat proti střední a vyšší třídě je nesmyslné, proti elitě složité a nepřesvědčivé. Smysl nyní i do budoucna dává jen boj o veřejné instituce.
Chceme, aby se Praha stala centrem umělé inteligence
„Umělá inteligence je v Česku už prakticky tradiční disciplína, v níž vynikáme. Rozhodně to není jen buzzword nebo trend, který se objevil a rychle opadne a zmizí,“ říká v rozhovoru profesor Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů FEL ČvUT a Artificial Intelligence Center.
Svlékání z vlastního těla
Literární fikce I Love Dick americké spisovatelky Chris Krausové je o touze být akceptovanou bytosti skrze vlastní identitu a díky tomu být přijata jako umělkyně, jež uniká zaběhaným kánonům. A je i o urputném boji se smířením, často marným, ale jenž může motivovat, když se snaží osvobodit své myšlení od předem daného úhlu pohledu.
Očekávání spouští biochemické děje, jež ho mohou naplnit
Na využití placebového principu jsou založeny úspěchy léčitelů, vědomě, či nevědomě dobrých psychologů. Tyto psychologické techniky by si měli lépe osvojit i standardní lékaři. V rámci boje proti šarlatánům by se nemělo ničit, co mnoha pacientům pomáhá.
Jak si splést propagaci filmu s agitkou ČSSD
ČSSD slibuje v Praze MHD či parkování zdarma. Marketéři nového československého filmu na propagační materiály natiskli název díla oranžovou barvou. Název snímku shrnuje všechny demagogické sliby ČSSD: Všechno bude!
Ke střídání času došlo poprvé ještě za Habsburků
Letní čas na české území poprvé přinesla první světová válka. Pak se vracel, když bylo třeba vytěžit přirozené sluneční světlo a ušetřit. Natrvalo ho usadili komunisté a evropská harmonizace. Teď to ale vypadá, že střídání času může brzy skončit.
Žebrák v nás otvírá, jak fungovat
Zesnulý rumunský literární kritik a spisovatel Matei Calinescu svým dílem dokazuje, že ho zajímají postavy narušující zažité způsoby. Jeho kniha The Life and Opinions of Zacharias Lichter (Život a názory Zachariase Lichtera), jež vyšla původně rumunsky v roce 1969 a letos poprvé anglicky, je velkou nadsázkou. Píše Tereza Matějčková.
Tetování: Cesta, jak definovat a uchovat vlastní identitu
„Člověk musel být nějak omalovaný, aby byl člověkem. Ten, kdo zůstával v přirozeném stavu, nelišil se nijak od zvířete.“ Tak slavný francouzský kulturní antropolog Claude Lévi-Strauss vysvětluje, proč si lidé v různých kulturách začali vytvářet na vlastním těle roztodivné ornamenty.
Přírodní národy neměly tetováže jen pro parádu
Kulturní antropolog Lars Krutak a prehistorik Aaron DeterWolf oslovili vědce od Ameriky po Filipíny, aby sepsali dílo, jež přináší poznatky z pradějin tetování i je tatérům zdrojem původních „magických“ vzorů.
