Civilizace

Umělá inteligence je nová elektřina

Umělá inteligence.

V poslední době se hovoří o umělé inteligenci. Podle slovenského počítačového vědce Martina Spana v blízké budoucnosti sice člověka nenahradí, ale v daleké ano. A v rozhovoru mimo jiné také říká, že svému opatrnému optimismu ohledně technologického pokroku vytvořit něco inteligentnějšího, než jsme my, by mohla být Darwinovská chyba.

Vědci se snaží získat kanabinoidy pro léčbu bez pěstování konopí

Marihuana (ilustrační foto).

Konopí produkující omamné látky stálo dlouho mimo zákon, a tudíž i mimo zájem vědců. To se v posledních letech od základů mění. Věda dnes zkoumá, jak se z něj dají vhodné látky získat, aniž by bylo nutné pěstovat rostliny. Donedávna opomíjený výzkum kanabinoidů se proměnil na Klondike zachvácený „zlatou horečkou“. Píše Jaroslav Petr.

Až budoucí vláda moderních liberálů uzákoní právo na štěstí…

Liberalismus.

V průběhu 20. století až do dneška se stal z klasického liberalismu politický protipól. Kde klasický liberalismus hlásá tři základní práva – na život a svobodu a sledování osobního štěstí –, moderní liberalismus jich hlásá desítky.

Jak začít věřit něčemu jinému než vnějšímu hospodářskému růstu

Hospodářský růst.

Ekonomický růst nás dostal do krize a údajně z ní i dostane. Technologický rozvoj prý jí umožní předejít. Tak se uvažuje o klimatické změně i o dalších problémech. Řešením však je obrat od vnějšího k vnitřnímu růstu. Otázkou zůstává, nakolik je možný.

Jak se (ne)stát nacistou

Johann Chapoutot, Comprendre le nazisme.

Nacismus se mnohem více než hrou na city snažil přesvědčit vědeckostí a normálností. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ. Nacismus je zvrácená, ale vnitřně soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.

Díky moderní vědě by klimatické problémy mělo být možné vyřešit

Klimatické změny.

Podle některých klimatických alarmistů, pokud okamžitě nesnížíme produkci skleníkových plynů, do 30 či dokonce deseti let zanikne naše civilizace. I bez lidstvem vyvolané změny klimatu nás však příroda ohrožuje.

Žijeme v místě zrodu vesmíru

Brian Thomas Swimme, Skryté srdce kosmu. Lidstvo a nový příběh.

Nová kosmologie by mohla změnit vztah k vesmíru i pohled na místo a osud lidstva v nový příběh od počátku vesmíru až po současnost. Člověk, lidstvo, Země a naše galaxie jsou středem vesmíru a prostoupené stejnou energií.

Mnozí kardinálové hlásají čistotu, ale žijí prostopášně

Katolická církev a její kostlivci ve skříni.

Francouzský novinář a spisovatel Frédéric Martel ve své knize Sodoma: Enquête au cœur du Vatican (Sodoma. Vyšetřování v srdci Vatikánu) nepovažuje homosexualitu za hřích, neodsuzuje kardinály a biskupy, že jsou gayové. Nejde mu o sexuální orientaci a osobní život, ale o pokrytectví, které otravuje katolickou církev. Píše David Černý.

Přichází konflikt generací a diktatura avokádového socialismu?

Většina lidí převezme motto, které si Francouzi pěstují po generace - La vie est belle. Vive Paris!

Rodiče zanechávají svým potomkům ekologický dluh, přičemž jejich ztráta důvěry v elity vede ke ztrátě důvěry v politický systém. Důsledkem jsou radikální požadavky jako v případě americké kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové.

Zdroje energie limitují vývoj každé společnosti

Český egyptolog a archeolog Miroslav Bárta.

Sucha předcházela dějinným zvratům. „Nepřízeň přírodního prostředí je sice jeden z hlavních faktorů, ale civilizace se obvykle dostávají do problémů synergií různých krizových faktorů vnitřních i vnějších,“ říká v rozhovoru egyptolog a profesor Miroslav Bárta.

Pro člověka informační společnosti klasické dějiny skončily

Vilém Flusser, Postdějiny.

Dějiny jsou po Osvětimi, jež nebyla náhoda, ale vyplývá z historicity západního člověka, nemožné a děsivé, protože ukázaly, že se v naší civilizaci skrývá teror. Postdějinný člověk však nemůže dějinám úplně uniknout.

Moderní přírodověda není materialistická ideologie

Věda.

Nové směry v přírodovědě se neobjevují tak, že je prosadí vlivný profesor. Vědci nemají zájem potlačovat jakkoli bizarní a neočekávaná pozorování, byť v rozporu se současnou teorií. Naopak, touží po objevu nového, co by jí otřáslo. Věda si však nečiní nárok na „vše“ v našem životě.

Progresivisté na západních univerzitách potlačují jiné názory

Milo Yiannopoulos, 32letý Brit žijící v USA, který se zřejmě touží zařadit mezi...

Stoupenci nové levice ovládající většinu západních univerzit a médií jsou extrémně netolerantní k jiným názorům i faktům. Kritici politické korektnosti, odpůrci uzákonění manželství homosexuálů či skeptici ke klimatické změně jsou vytlačováni z veřejné diskuse.

Katolická církev se musí reformovat odspodu

Robert Sarah, Nicolas Diat, Le soir approche et déjà le jour baisse.

Krize západní společnosti je především krizí víry – postmoderní člověk ji odmítá, a proto je uzavřen do svého světa a časem se propadá do beznaděje. Víra je osobní vztah k Bohu, který se odehrává v rámci katolické církve. Věřící by měli usilovat o lepší křesťanský život, jehož centrem je modlitba a Bůh.

Je třeba svést bitvu o transparentnost volebních procesů

Ztráta víry v demokracii.

Demokratické vládnutí není jen soubor pravidel, ale i hodnot, který by měl obecný konsenzus vyznávat, a v němž přednosti pravdy a lásky k bližním tvoří nikoliv poslední položku. Bez mravní integrity vládnoucích však mohou občanské ctnosti platit jen omezeně. Není jedno, kdo konkrétní úřad v demokracii zastává.