Církvím nelze vrátit majetek obcí

Dle přelomového rozsudku odvolacího soudu nemovitosti, které přešly ze zákona do vlastnictví obcí, nejsou a nemohou být předmětem církevních restitucí. Verdikt může ovlivnit stovky případů, v nichž se církve domáhají obecního majetku.

Církve by mohly získat 70 až 100 procent ze 181 tisíc hektarů lesů, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a z víc než osmi tisíc hektarů dalších nemovitostí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Církve by mohly získat 70 až 100 procent ze 181 tisíc hektarů lesů, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a z víc než osmi tisíc hektarů dalších nemovitostí. | foto: © archivČeská pozice
Církve by mohly získat 70 až 100 procent ze 181 tisíc hektarů lesů, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a z víc než osmi tisíc hektarů dalších nemovitostí.

Církev nemá nárok na vrácení majetku, který na základě zákona přešel ze státu na obce. Tak zní přelomový verdikt odvolacího soudu. Ten přitom k rozhodnutí dospěl, aniž by zkoumal, zda se na majetek vztahoval blokační paragraf, který měl zabránit převodům původně církevního majetku ze státu na další subjekty.

Jádrem sporu jsou pozemky, které byly původně církevní, posléze státní. Od státu je v minulosti nabyla obec. Kauzu řeší advokátní kancelář Konečná & Zacha, která zastupuje žalovanou stranu. Ta si ovšem nepřála zveřejnit podrobnosti.

Žaloba na určení vlastnictví pozemků

Církev podala žalobu na určení vlastnictví pozemků. V ní tvrdila, že jejich převod podle zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí nebyl nikdy finální, ale pouze dočasný, a na základě zákona o církevních restitucích by církve měly mít nárok i na vydání majetku takto dočasně nabytého obcemi.

Pokud by se soud s touto argumentací ztotožnil, pozemky by nadále patřily státu a mohly by podléhat restitucím. Podobných případů přitom leží u soudů stovky. Prvoinstanční soud žalobě církve vyhověl, odvolací ji ovšem zamítl. Shodný názor zastává také stát, který v řízení zastupoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi umožňuje podávat žaloby na určení vlastnictví v případech, kdy věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností přešla přede dnem nabytí účinnosti zákona z majetku státu do vlastnictví jiných osob. Muselo se to ale stát v rozporu se zákonem o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby nebo se zákonem o úpravě vlastnických vztahů k půdě.

Vývoj plánů na odškodnění církví

Nejprve se počítalo s tím, že církve dostanou pouze finanční náhradu. Poté se částka 134 miliard korun rozdělila:

  • 51 miliard korun naturálních náhrad;
  • 83 miliard korun finančních náhrad.

Následně se tento poměr změnil a bylo sníženo finanční ohodnocení.

  • Na 75 miliard korun byly vyčísleny naturální náhrady.
  • Na náhrady finanční připadlo 59 miliard korun.

Vyplácení peněžních kompenzací, které budou zvyšovány o inflaci, bude trvat 30 let. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím.

Blokační paragraf

Majetek, který podle těchto norem neměl stát převádět na další subjekty, byl pod takzvanými blokačními paragrafy. V minulosti se ale stávalo, že se blokace nedodržovala. „Blokační paragraf zákona o půdě odvolací soud vůbec nezkoumal, neboť se nejednalo o otázku významnou pro posouzení podané žaloby,“ říká ke kauze advokát Luboš Fojtík z kanceláře Konečná & Zacha.

Soud, jak tvrdí advokát, je totiž oprávněn u žaloby tohoto druhu posuzovat pouze otázku, zda platně nastal přechod majetku státu na obce, a již v tomto řízení nezkoumá případný další osud majetku. „V rozsudku soud konstatoval, že žaloby na určení vlastnického práva státu ze strany církví nejsou důvodné také tam, kde je zjevné, že předmětné nemovitosti nebudou moci být vydány, například proto, že jsou dnes již zastavěny, což lze z hlediska mnoha případných dalších sporů považovat za zásadní informaci,“ dodal Fojtík.

Odvolací soud pak dále konstatoval, že nemovitosti, které přešly ze zákona do vlastnictví obcí, nejsou a nemohou být předmětem církevních restitucí. Podle soudců by opačný postup byl v rozporu s principem právní jistoty a nastávala by dvojitá náhrada za v minulosti zabraný majetek.

Restituce v kostce

  • Ministerstvo kultury evidovalo ke konci února bezmála 5200 žádostí.
  • Týkaly se 112 564 pozemků a 1835 staveb.
  • Největší část žádostí připadá na Státní pozemkový úřad a Lesy ČR.
  • Do konce loňského roku vydaly úřady církvím 119 pozemků a pět staveb.
  • Lhůta pro podání výzev uplynula 2. lednem letošního roku.

Majetek musí vracet jen stát

Soud se v rozsudku též obecně vyjádřil k nastavení církevních restitucí. Zákonodárci se před přijetím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi mohli rozhodnout, zda zvolí formu naturální, tedy navrácení historického majetku církvím, nebo finanční či vzájemný poměr mezi oběma formami. V úvahu přicházela i varianta, že v případě naturálních restitucí nebude povinná osoba pouze stát, ale i další právnické a fyzické osoby, například obce. V zákoně o majetkovém vyrovnání s církvemi se ale konstatuje, že povinnými osobami jsou pouze stát a jím zřízené právnické osoby.

Odvolací soud též poukázal na dřívější rozhodnutí Ústavního sodu, podle nějž jsou z okruhu povinných osob vyňaty nestátní subjekty, především obce, u nichž hrozí, že by jim vracení majetku mohlo způsobit významné škody. Náhradu za tento majetek představují finanční náhrady církvím. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub nechce verdikt soudu komentovat: „Nemůžeme se vyjadřovat ke kauzám, u nichž neznáme jejich skutkový základ, okolnosti a nemáme k dispozici celý text rozhodnutí soudu.“

Soudy ale budou zcela jistě řešit řadu obdobných kauz. Přesné číslo, kolika případů by se nedávný verdikt soudu mohl týkat, však neznají ani představitelé církví. „Každý případ má své individuální okolnosti. Odhadnout to tedy nelze,“ tvrdí generální sekretář Holub.

Počet příspěvků: 1, poslední 22.5.2014 08:49 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.