Čínské technologické koncerny předstihly své americké konkurenty

Vzestup Číny k digitální velmoci trval 20 let. Z levné montovny výrobků vymyšlených jinde se stala inovační dílna, jež nejen konkuruje americkým technologickým gigantům, ale i skupuje po celém světě vše, co pomáhá jejímu vývoji. Čína transformuje svou ekonomiku a společnost podle potřeb digitální éry, přičemž postupuje podle plánu.

Petr Pietraš 15.5.2019
Stephan Scheuer, Der Masterplan: Chinas Weg zur Hightech-Weltherrschaft. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stephan Scheuer, Der Masterplan: Chinas Weg zur Hightech-Weltherrschaft. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Stephan Scheuer, Der Masterplan: Chinas Weg zur Hightech-Weltherrschaft.

Jen několik kilometrů za německými městy Kolín nad Rýnem nebo Mnichov není často signál pro mobilní telefon. Internetová platforma týdeníku Focus si nechala od portálu Verivox vypracovat studii o připojení německých domácností k optickým sítím, přičemž její výsledek označila za katastrofu. Ve třech z dvaceti zkoumaných velkých měst, mezi nimi Berlín, je připojení k optické síti pouze jednoprocentní. V sedmi, například ve Stuttgartu, Frankfurtu nad Mohanem či v Duisburgu, dokonce žádné.

Jedním z řešení připojení k rychlému internetu by měla být 5G síť čínského koncernu Huawei, jehož technologii používají němečtí operátoři Deutsche Telekom, Vodafone a Telefónica. Huawei je levnější než konkurenční firmy Nokia nebo Ericsson a bez jeho technologie si rozvoj mobilních sítí tito operátoři nedokážou představit. Dopad kauzy Huawei na německou domácí politiku i na vztahy Berlína a Washingtonu popsal článek v německém deníku Handelsblatt.

Podle Američanů všechny informace poskytnuté německým tajným službám bude mít i Peking, a proto nebude možné Berlínu důvěřovat

Huawei a čínská vláda se snaží americký nátlak interpretovat ekonomicky, Washington však varuje především před bezpečnostními riziky. Napětí mezi Berlínem a Washingtonem ohledně Huaweie ukázal dopis amerického velvyslance Richarda Grenella německému ministru hospodářství Peteru Altmaierovi. Sděluje v něm, že pokud se Huawei zúčastní výstavby 5G sítě v Německu, nemůže výměna informací tajných služeb obou zemí zůstat stejná jako v současnosti.

Podle Američanů všechny informace poskytnuté německým tajným službám bude mít i Peking, a proto nebude možné Berlínu důvěřovat. Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder označil Grenellův dopis za vydírání, přičemž čínská vláda neustále zdůrazňuje, že nemá na Huawei žádný vliv, protože jde o soukromou firmu. Současně se však koncern může spolehnout na její podporu – brání jej všemi prostředky.

Jako atomová bomba

Z dokumentů zveřejněných americkým whistleblowerem Edwardem Snowdenem vyplývá, že americkým tajným službám se podařilo Huawei infiltrovat, ale zatím nikoli dokázat, že Číňané do své technologie zabudovali „vstupní vrátka“. Německá tajná služba Bundesnachrichtendienst (BND) je vůči Huawei rovněž ostražitá – rizika spojená s čínskou technologií nepotvrzuje, ani nevylučuje.

Předseda zahraničního výboru německého Bundestagu Norbert Röttgen Huawei kritizuje a přirovnává jeho technologický potenciál k atomové bombě. Huawei tvrdí, že se špionáží nemá nic společného, a jde o pokus konkurence vyloučit jeho technologie ze soutěže o státní zakázky.

Čínská vláda má prostředky, jak se dostat k datům soukromých firem, čemuž Německo nemůže zabránit. Zákony umožňují čínským úřadům přístup k těmto datům, a tudíž ani za hranicemi říše středu nejsou v bezpečí. Obavy z čínských aktivit jsou opodstatněné. V roce 2017 francouzský deník Le Monde Afrique zveřejnil, že počítačové centrum Africké unie se sídlem v Addis Abebě vybavené technikou Huawei pět let přenášelo data z ní na servery v Šanghaji.

Předseda zahraničního výboru německého Bundestagu Norbert Röttgen na rozdíl od Schrödera Huawei kritizuje a přirovnává jeho technologický potenciál k atomové bombě. Huawei tvrdí, že se špionáží nemá nic společného, a jde o pokus konkurence vyloučit jeho technologie ze soutěže o státní zakázky, a proto podal žalobu v Texasu.

Podobně jako ruská protivirová firma Kaspersky, která se po vyloučení ze soutěže o státní zakázky v USA obrátila na soud a prohrála, nemá Huawei velkou šanci uspět. Podle analytiků nejde Číňanům o vítězství u soudu, ale ze zveřejněných tajných informací se dozvědět, co Američané o jejich aktivitách vědí.

Více patentů než Siemens

Na mezinárodní scéně Čína přechází do konfrontace s americkou technologickou nadvládou a postupuje podle plánu. Rizikům s tím spojeným a oblastem, v nichž čínské koncerny již své evropské a americké konkurenty předstihly, se věnuje Stephan Scheuer, dlouholetý korespondent agentury Deutsche Presse a později deníku Handelsblatt v Číně, ve své knize Der Masterplan: Chinas Weg zur Hightech-Weltherrschaft (Mistrovský plán. Čínská cesta k ovládnutí technologického světa).

Tvrzení, že Čína je montovnou a pouze kopíruje produkty západní konkurence, už neplatí. Huawei v uplynulých letech přihlásil více patentů než evropské technologické koncerny, jako je Siemens, a do výzkumu a vývoje investuje více než Apple.

Prakticky všechny mobilní telefony a osm z deseti počítačů v Německu byly vyrobeny v Číně. Tvrzení, že je montovnou a pouze kopíruje produkty západní konkurence, už neplatí. Huawei v uplynulých letech přihlásil více patentů než evropské technologické koncerny, jako je Siemens, a do výzkumu a vývoje investuje více než Apple. Čínské koncerny Alibaba, Tencent a Baidu inovují a vedle nich vznikla řada startupů, například výrobce hardwaru Xiaomi, elektromobilů Byton nebo dronů DJI.

Čínská vláda tento vývoj podporuje a má na rozdíl od Evropanů nejen technologickou strategii, ale v poslední době i sebevědomí. Otec čínských reforem Teng Siao-pching se domníval, že Čína by měla svou sílu skrývat a vyčkávat. Současný čínský lídr Si Ťin-pching tento postoj zavrhl a žádá nazpět místo, které Číně náleží, a není pochyb, že má na mysli vůdčí roli. Tohoto cíle má být dosaženo v roce 2049, kdy uplyne sto let od založení Čínské lidové republiky.

Zatímco svět čelí budování čínské sféry vlivu na základě nové Hedvábné stezky, říše středu transformuje ekonomiku a společnost podle potřeb digitální éry. Cíle a kroky jsou stanovovány promyšleně a čínské provincie si tvrdě konkurují. Lokální vlády financují investiční fondy a výzkum. Startupy ve strategických oblastech jsou osvobozené od daní a nájmu. Mají však přesně určené datum, kdy musejí prezentovat výsledky. Prioritou není liberalizace ani deregulace, ale investice do infrastruktury.

Sofistikovaná cenzura

Digitální ekonomika se v USA koncentruje především v Silicon Valley v Kalifornii. V Číně jsou takové oblasti tři. První je v Pekingu v severní části univerzitní čtvrti Haidian, kde se vedle giganta internetového vyhledávání Baidu usídlily další firmy, jež usilují o nejlepší absolventy Pekingské a Čching-chua univerzity.

Čínská cenzura je sofistikovaná a putuje s Číňany za hranice země. Pokud se připojí k internetu přes sim karty čínských operátorů, ani v zahraničí se nedostanou na Google, Facebook nebo Twitter. Zahraniční návštěvníci v Číně však nemají problém se přihlásit na svůj facebookový profil nebo používat navigaci a mapy Googlu.

Druhá je u Šanghaje při ústí řeky Jang-c’-ťiang, kde působí internetová zásilková firma Alibaba s centrálou ve městě Chang-čou zhruba 150 kilometrů jihozápadně od Šanghaje. Třetí oblast je okolo delty Perlové řeky, kde sídlí továrny vyrábějící pro Apple, Dell nebo HP a sídlí zde centrála firmy Tencent, jež vládne chatovacím aplikacím a online hrám.

Internet byl zpočátku považován za technologii umožňující uniknout státní kontrole a cenzuře. Čína ukazuje, že jej lze kontrolovat na základě vlastních kritérií. Facebook, Google, Dropbox a weby deníků New York Times, Wall Street Journal či Le Monde jsou v Číně nedostupné. Každý pokus o přístup je zpomalen a i zcela nezávadným firemním prezentacím trvá dlouho, než se načtou. Text lze přečíst, u fotografií je třeba velká trpělivost, ale shlédnout reklamní videa je prakticky nemožné.

Čínská cenzura je sofistikovaná a putuje s Číňany za hranice země. Pokud se připojí k internetu přes sim karty čínských operátorů, ani v zahraničí se nedostanou na Google, Facebook nebo Twitter. Zahraniční návštěvníci v Číně však nemají problém se přihlásit na svůj facebookový profil nebo používat navigaci a mapy Googlu.

Adaptace na čínské prostředí

Kontrola internetu také ztěžuje přístup zahraniční konkurenci na čínský trh. Ekonomická strategie Číny byla dlouhou dobu jednoduchá – osvědčené obchodní modely ve světě byly zkopírovány a současně byl zahraničním firmám ztížen nebo zamezen vstup na čínský trh, což byl teprve začátek. Čínským firmám se podařilo západní modely adaptovat na domácí prostředí, které zahraniční koncerny často nedostatečně reflektovaly.

Například eBay trval na svém, v USA a západní Evropě úspěšném principu dražeb. V Číně však nefungoval a internetová zásilková služba Alibaba ho změnila – přizpůsobit se nemá čínský zákazník, ale prodejní systém, aby vyhovoval i začátečníkovi. Rozhodnutí Alibaby se ukázalo správné a dnes Amazon ani eBay nehrají na čínském trhu žádnou roli.

Ekonomická strategie Číny byla dlouhou dobu jednoduchá – osvědčené obchodní modely ve světě byly zkopírovány a současně byl zahraničním firmám ztížen nebo zamezen vstup na čínský trh, což byl teprve začátek. Čínským firmám se podařilo západní modely adaptovat na domácí prostředí, které zahraniční koncerny často nedostatečně reflektovaly.

Podobný osud potkal komunikační program ICQ, jehož čínská kopie byla zadarmo, čímž jeho provozovatel Tencent získal miliony klientů, kterým začal nabízet online hry za poplatek. Kopií aplikace WhatsApp je v Číně WeChat Tencentu, který ji rychle předčil. Již v červnu 2012 bylo možné telefonovat i s obrazem, což bylo u WhatsAppu možné až za tři roky.

WeChat se vyvinul v aplikaci, přes kterou lze číst zprávy, objednat si taxi nebo koupit lístky do kina. V obchodních řetězcích slouží jako zákaznická karta, lze si s ní objednat termín u lékaře nebo vyplnit formulář při změně adresy. Soukromá nebo firemní komunikace probíhá přes WeChat a na začátku roku 2018 dosáhl počet jejích uživatelů téměř jedné miliardy.

Sebevědomí Tencentu narostlo a v roce 2014 začal jednat o koupi WhatsAppu, což vyděsilo šéfa Facebooku Marka Zuckerberga natolik, že za něj zaplatil 19 miliard dolarů. Obavy z převzetí WhatsAppu čínskou konkurencí jsou na místě, protože komunikační gigant Tencent není jen velkým hráčem na trhu, ale i součástí čínské kontroly internetu.

Přístup k datům

Paradoxně je nedůvěra v Číně ke státním institucím a ve společnosti jedním z důvodů internetových inovací. Podvody, korupce a těžkopádnost bank pomohly tomu, že dnes je digitální platební systém v Číně mnohem dál než na Západě. Alibaba a Tencent fungují jako digitální banky a poskytují i půjčky. O návrat peněz se nemusejí starat, protože na rozdíl od západních firem vědí o svých zákaznících díky poskytování služeb prakticky vše.

Hlavní rozdíl mezi západními a čínskými digitálními giganty spočívá v propojení se státem. Čínské úřady nutí digitální koncerny ke spolupráci a mají přístup ke všem jejich datům, čehož využívají v kreditním systému občanů.

Ověřování má tři stadia. Nejprve se zjistí, zda žadatel pravidelně platí účty za telefon nebo elektřinu. Následně, zda vydělává dost, aby mohl půjčku splatit. A nakonec jsou vyhodnoceny osobní údaje žadatele, například ten, který má dlouhou dobu stejnou adresu a nezměnil telefonní číslo, je důvěryhodnější. Stejně jako má lepší hodnocení ten, který kupuje dětské plenky, než ten, jenž tráví hodiny u počítačových her.

Hlavní rozdíl mezi západními a čínskými digitálními giganty spočívá v propojení se státem. Čínské úřady nutí digitální koncerny ke spolupráci a mají přístup ke všem jejich datům, čehož využívají v kreditním systému občanů. Rovněž po výrobcích samořídících aut, jež závisejí na navigaci a rychlém připojení k internetu, vyžadují sdílení dat.

Chtějí-li zahraniční, především německé automobilky, pro které je Čína obrovským odbytištěm, na jejím trhu působit, musejí s čínskými úřady spolupracovat. Jejich požadavky na data však odporují západním normám – chtějí informace o baterii a motoru i sériová čísla digitálních přístrojů v autě. Podobně DJI, světová jednička v dronech. Sedm z deseti prodaných dronů na světě je od této firmy a její software umožňuje čínským úřadům přístup k fotografiím a videím čínských i zahraničních uživatelů. Armáda USA je proto nesmí používat.

Soupeření s USA

Čína je příkladem státního kapitalismu a příslušníci rudé aristokracie jsou často multimilionáři. Proto se zapomíná, že je komunistickým režimem, jehož cílem je lepší společnost. Kreditní systém občanů neslouží jen k jejich kontrole, ale i k dosažení tohoto cíle – důvěryhodní občané jsou odměňováni, nedůvěryhodným je například změněno telefonní vyzvánění, aby každý věděl, s kým telefonuje.

Boduje se již při vzdělávání, a kdo má špatnou školní docházku nebo podvádí u zkoušek, je za to potrestán. Děti nedůvěryhodných občanů jsou vylučovány ze studia na špičkových univerzitách, čímž jsou trestány za prohřešky svých rodičů, což vytváří tlak na rodiče i na sociální vztahy. Kontrola všech oblastí tlačí společnost žádaným směrem.

Soupeření s USA v digitální ekonomice není jen technologické, ale i politické. Historicky nové je, že Čína je nejen největším rivalem USA, ale i jejich největším věřitelem, přičemž Evropa v této hře nehraje žádnou roli.

Například software přiřazující poznávací značku auta k přestupku zkrátil dobu mezi přestupkem a vyrozuměním na několik vteřin – řidič je SMS informován o přestupku a o trestných bodech. Pozitivně hodnocení občané jsou zvýhodňováni při udělování hypoték, vypůjčení auta, cestování vlakem a letadlem, vstupu do Singapuru nebo při udělování víz do Evropské unie.

Vzestup Číny k digitální velmoci trval 20 let. Z levné montovny výrobků vymyšlených jinde se stala inovační dílna, která nejen konkuruje americkým technologickým gigantům, ale i skupuje po celém světě vše, co pomáhá jejímu vývoji. Čínské firmy působí v Asii, Africe i v Indii, kde rozšiřují sféru čínského ekonomického a politického vlivu. Jejich hlavním konkurentem jsou americké firmy, které dosud určovaly standardy.

Soupeření s USA v digitální ekonomice není jen technologické, ale i politické. Historicky nové je, že Čína je nejen největším rivalem USA, ale i jejich největším věřitelem, přičemž Evropa v této hře nehraje žádnou roli.

Der Masterplan: Chinas Weg zur Hightech-Weltherrschaft

Mistrovský plán. Čínská cesta k ovládnutí technologického světa

AUTOR: Stephan Scheuer

VYDAL: Herder 2018

ROZSAH: 224 stran

Počet příspěvků: 3, poslední 16.5.2019 02:05 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Autor

Petr Pietraš

Petr Pietraš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články