Čínské investice do Evropy exponenciálně rostou

Zeman. Čínské miliardy vyvolávají v poslední době v České republice velké emoce. Na jedné straně až nekritické nadšení, na druhé mnohdy přehnané a nepodložené obavy.

Čínská ekonomika. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínská ekonomika. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Čínská ekonomika.

Čínské investice do Evropy v uplynulých letech rostly exponenciálně. Česko se tedy pouze zařazuje mezi ostatní evropské země, které se o čínské peníze ucházejí. Nutno zdůraznit, že až donedávna se do Česka čínští investoři příliš nehrnuli. Tudíž co do objemu investovaných peněz v Česku jen pomalu dohánějí Japonsko či Jižní Koreu.

Dle odhadů dosáhl loni celkový objem investic proudících z Číny do zahraničí téměř 140 miliard dolarů, rok předchozí se tento ukazatel vyšplhal na 123 miliard dolarů. Většina těchto peněz směřovala do rozvíjejících se trhů, tedy do Afriky a zemí Jižní Ameriky. Patrný je ale postupný odklon z těchto destinací a stále větší zaměření na rozvinuté ekonomiky. To se týká i Evropské unie. Čínské vedení propaguje zahraniční investice jako jeden z pozitivních příspěvků k rozvoji globální ekonomiky.

Nikoli epizoda, ale trend

Loni utratili Číňané za evropská aktiva rekordních 20 miliard eur. To představuje meziroční nárůst o 44 procent. Největší obchod uzavřela společnost ChemChina, která za sedm miliard dolarů získala italského výrobce pneumatik Pirelli. Dle analýzy A New Record Year for Chinese Outbound investment in Europe zveřejněné letos v únoru, kterou vypracovala americká poradenská společnost Rhodium Group specializující se na Čínu, není značný nárůst čínských peněz do Evropy pouze „dočasnou epizodou oportunistů, kteří nakupují po krizi“.

Značný nárůst čínských peněz do Evropy není pouze dočasnou epizodou oportunistů, kteří nakupují po krizi, ale trend, který souvisí se změnami v čínské ekonomice a s pozicí Evropy coby stabilní destinace s atraktivními investičními příležitostmi

Je to trend, který souvisí se změnami v čínské ekonomice a s pozicí Evropy coby stabilní destinace s atraktivními investičními příležitostmi. Číňané jsou si vědomi, že ve většině případů jsou vítanými investory. Téma čínské investice se stalo významným bodem diplomatických jednání. Politici z Pekingu využívají příslibu investic jako diplomatického nástroje při jednáních s EU i s jejími členskými zeměmi. Největší objem čínských peněz určených pro nákupy v EU tradičně směřoval do velké trojky – Německa, Francie a Velké Británie.

V poslední době je ale patrná větší diverzifikace. Číňané nakupují i v dalších zemích, což vede k jejich větší soutěživosti. „V roce 2015 prakticky každá země EU usilovala o reciproční návštěvu s nejvyššími čínskými politiky kvůli podpoře vzájemných investic. Čína čím dál častěji využívá příslibu investic jako prostředku pro dosažení svých politických cílů,“ konstatuje se ve studii společnosti Rhodium Group. „Například větší příliv kapitálu je hlavní hnací silou rychle se rozvíjejících vztahů mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy,“ píše se dále ve studii.

Největší obrat

Čínskými favority mezi zeměmi střední a východní Evropy byly donedávna Maďarsko, Rumunsko a Polsko. Největší obrat ve vzájemných vztazích s Čínou udělala v poslední době mezi členskými zeměmi EU Česká republika. „Politický příklon ČR k Pekingu znamená europeizaci politiky vůči ČLR,“ říká Rudolf Fürst, ekonom a sinolog z Ústavu mezinárodních vztahů. „Na druhé straně,“ upozorňuje Fürst, „jde o neúspěch ideologicky neokonzervativní české pravice.“

Největší obrat ve vzájemných vztazích s Čínou udělala v poslední době mezi členskými zeměmi EU Česká republika

Česká politika nyní vzdáleně napodobuje německou a polskou. „To je určitě dobře, když však dva dělají totéž, není to vždy totéž. Občas se na to nedá dívat,“ dodává Rudolf Fürst s tím, že pragmatický efekt českého přístupu k Číně ale není špatný.

„Není dobré generalizovat, ne všichni čeští politici jsou trapní. Nemáme elity na německé nebo britské úrovni, nemáme ani tak kvalitní média a akademickou sféru. Číňanům to nevadí, mají zatím u nás ,kaufrausch‘. Českým lobbistickým aktivitám se zatím, zdá se, daří,“ dodává Fürst.

Souboj o přízeň

Západoevropské země se o čínskou přízeň ucházejí již roky. Předhánějí se, která se stane místem další čínské expanze v Evropě, a jedna po druhé se označují za čínskou bránu do Evropy. Spojení čínská brána do Evropy zaznělo nedávno i v Česku. Stejný přívlastek si již loni v říjnu přisvojila Velká Británie během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Londýně.

Západoevropské země se o čínskou přízeň ucházejí již roky. Předhánějí se, která se stane místem další čínské expanze v Evropě, a jedna po druhé se označují za čínskou bránu do Evropy. Spojení čínská brána do Evropy zaznělo nedávno i v Česku.

Přání stát se vstupní branou Číny do Evropy vyslovila loni v říjnu také chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová při své návštěvě Hongkongu. Čínskou bránou v Evropě se chtěly stát též Bulharsko, Kypr, Irsko, Litva... Výčet není ani zdaleka konečný.

Při návštěvách čínských politiků v Evropě se stalo zvykem, že hostitelé ukazují více než přívětivou tvář. V tomto ohledu se tedy přípravy na příjezd čínského prezidenta do Prahy ničím nevymykaly. Při již zmíněné loňské cestě Si Ťin-pchinga do Londýna pro něho uspořádal Buckinghamský palác, v němž dva dny pobýval, státní banket, který britská média označila za přepychový.

Čínský prezident se se svou manželkou projel společně s královnou jejím pozlaceným kočárem ulicemi Londýna. Si Ťin-pchinga osobně uvítal i korunní princ Charles, který přitom jako přítel dalajlamy má s Čínou napjaté vztahy. Nikdo nezůstal na pochybách, že Velká Británie udělala vše, aby si mohl čínský prezident připadat důležitě. V podobném duchu probíhají návštěvy v Paříži či v Berlíně.

Zpoždění čínských peněz

Státnické návštěvy vždy doprovázejí přísliby miliardových částek, které hodlají Číňané v dané zemi investovat. To ostatně očekává i Česko. Peníze z Pekingu ale do Česka proudí se značným zpožděním v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU. A pokulhávají i srovnání Číňanů s jinými investory, kteří se v Česku již zabydleli.

Peníze z Pekingu do Česka proudí se značným zpožděním v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU. A pokulhávají i srovnání Číňanů s jinými investory, kteří se v Česku již zabydleli.

I když miliardové částky, které zde Číňané hodlají v brzké době utratit, znějí velkolepě, je nutné zdůraznit, že až donedávna se čínské firmy do Česka nehrnuly. Svědčí o tom i statistiky agentury CzechInvest. S její pomocí, od založení agentury v roce 1993, přiteklo do konce loňského roku z Číny zhruba 2,6 miliardy korun a vytvořeno bylo přibližně 1500 pracovních míst.

CzechInvest tvrdí, že zájem čínských investorů je na vzestupu a v jednání jsou projekty, díky nimž by mohlo přitéct skoro pět miliard korun. „Nejvíce poptávek jsme zaznamenali od firem z oblasti automobilového průmyslu, strojírenství a elektrotechniky, zejména směrem ke spolupráci na vývoji nových hi-tech produktů. Česká republika má v těchto oblastech v Číně a v Asii obecně dobré jméno,“ upřesňuje Karel Kučera, generální ředitel CzechInvestu.

Přehnané zprávy

Čína dva největší asijské investory v Česku, Japonsko a Jižní Koreu, jen pomalu dohání. Z Japonska do Česka přiteklo dle CzechInvestu od roku 1993 do konce loňského roku více než 123 miliard korun, z Jižní Koreje více než 73 miliard, Tchaj-wanu 16 miliard a z Indie bezmála 4,5 miliardy korun. Teprve za ní se na pomyslném žebříčku umístila Čína.

Pokud vezmeme v úvahu statistické údaje, ukazují se jako přehnané nedávné zprávy v mnoha médiích, že čínské investice zaplavují Česko

„Česko konečně začíná dohánět jiné země, kam čínský kapitál plyne již od roku 2003,“ komentuje vývoj Karel Kučera. A dodává: „V Německu v roce 2014 například byla Čína největším investorem s téměř dvanáctiprocentním podílem na všech investicích. Ve stejném roce v USA Čína investovala 12 miliard dolarů a v EU 18 miliard dolarů.“

Pokud vezmeme v úvahu statistické údaje, ukazují se jako přehnané nedávné zprávy v mnoha médiích, že čínské investice zaplavují Česko. To, že je o čínských penězích slyšet, je logické. Čína je druhou největší ekonomikou světa po USA s přebytky zahraničního obchodu v objemu 3,2 bilionu dolarů.

„Objem čínských investic v ČR byl zatím marginální,“ říká Rudolf Fürst z Ústavu mezinárodních vztahů. Dodává, že první významné investice do Česka – odkup části finanční skupiny J&T za 27 miliard korun – se těžko promítnou do národní statistiky ČNB, protože jde o aktéry registrované mimo Českou republiku.

Společnost BWI Group

Rudolf Fürst se domnívá, že by další Číňany mohly k investicím v Česku přesvědčit silné reference země v Japonsku a v Jižní Koreji. „Stát se může cokoliv, i to, že strukturálně se čínské investice do ČR nebudou hodit, případně zájem o ČR se přesune jinam. Také může dojít k tomu, že se Česko stane opravdu důležitým cílem investorů, díky blízkosti Německa, okouzlení turismem a solidní české soft power ve východní Asii,“ nastiňuje možné směry vývoje Rudolf Fürst.

Čínská společnost BWI Group, výrobce brzdových systémů do automobilů, plánuje, že v chebské továrně za zhruba 742 milionů korun zaměstná 315 lidí

Čínské investory zatím najdeme v Česku v elektronickém, kovodělném a potravinářském průmyslu, ve výrobě motorových vozidel a v chemickém a strojírenském průmyslu. Co do objemu investovaných peněz se zatím ve statistikách CzechInvestu stala jedničkou společnost BWI Group. Čínský výrobce brzdových systémů do automobilů plánuje, že v chebské továrně za zhruba 742 milionů korun zaměstná 315 lidí.

Dodejme, že za rok 2015 se do žebříčku CzechInvestu deseti největších zahraničních investorů žádný čínský zástupce neprobojoval. Loni největší asijskou investici, a druhou největší vůbec, zaznamenal CzechInvest z Tchaj-wanu. Tchajwanský technologický gigant Foxconn hodlá v Pardubickém kraji investovat 2,5 miliardy korun a zaměstnat dva tisíce lidí. Počkejme si, zda bude nějaký čínský subjekt figurovat ve statistikách roku 2016.

Čínské investice do Evropské unie

(kumulativní objem v letech 2000 až 2015 v milionech eur)

Velká Británie: 15 164; Itálie: 11 186; Francie: 9485; Německo: 7905; Portugalsko: 5527; Nizozemsko: 5279; Maďarsko: 1975; Belgie: 1680; Švédsko: 1592; Španělsko: 1520; Rumunsko: 741; Rakousko: 506; Lucembursko: 495; Polsko: 462; Řecko: 405; Bulharsko: 222; Česká republika: 207; Dánsko: 134; Irsko: 108; Finsko: 103; Malta: 69; Slovensko: 40; Litva: 32; Kypr: 31; Estonsko: 23; Slovinsko 8; Chorvatsko: 4; Lotyšsko: 3

Zdroj: Rhodium Group

Objem CzechInvestem zprostředkovaných čínských investic v porovnání s ostatními asijskými zeměmi

(v milionech korun, k 31. prosinci 2015)

  • Japonsko: 123 019
  • Korea: 76 397
  • Tchaj-wan: 16 147
  • Indie: 4431
  • Čína: 2600
  • Singapur: 281

Zdroj: CzechInvest

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.