Číňané hromadně skupují kojeneckou stravu. Hrozí evropským dětem hlad?

Zapomeňte na kokain, alkohol a exotická zvířata, dnes se pašuje kojenecká výživa. Na čínských hranicích zabavují tuny „bílého zlata“.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V čínských médiích píší o válce, v Německu se matky obávají, že jejich ratolesti budou hladovět, a otcové mluví o návratu poměrů z dob NDR, britské noviny si zase stěžují na efekt motýlího křídla. Co celosvětový rozruch vyvolalo? Nedostatek kojenecké výživy v regálech západního světa. Z Číny se v posledních letech sice stal po Americe a Indii třetí největší producent mléka na světě, tamní obyvatelé však zboží s formulkou „Made in China“ nedůvěřují. A tak skupují zásoby, kde mohou.

„Něco takového jsme ještě nezažili,“ konstatuje mluvčí společnosti Milupa Stefan Stohl. Jedničku na německém trhu s dětskou výživou obrovská poptávka paradoxně zasáhla nejvíce. Od konce roku 2012 se produkty dceřiné společnosti koncernu Danone těší tak velké popularitě, že zájemci o kojeneckou výživu Milumil, Aptamil a spol. naleznou v německých regálech s větší pravděpodobností cedulku s nápisem vyprodáno než samotné zboží. Například zájem o kojenecké mléko Aptamil prý v uplynulých týdnech stoupl o několik desítek procent.

Společnost nakonec musela na svých webových stránkách dokonce zveřejnit obsáhlou omluvu, ve které se píše, že extrémní poptávku způsobily exporty do Asie, přičemž Milupa zdůrazňuje, že sama export nijak nepodporuje a své potraviny do Asie nevyváží. „Koncoví spotřebitelé skupují zboží v německých supermarketech a vyváží ho sami,“ píše se v dokumentu. Produkce v hesenské Fuldě běží na plné obrátky 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a na přelomu minulého měsíce dokonce přibyla nová výrobní linka. Přesto společnost prozatím doporučuje prodejcům, aby zákazníkům neprodávali víc než dvě až tři balení. K podobnému opatření přistoupil rovněž koncern Hipp a další němečtí výrobci dětské výživy. 

Trh s kojeneckou výživou v Číně odhadují tamní média na zhruba čtyři miliardy eur a žízeň neustále roste

Žízeň roste kontaminaci navzdory

Příčina prázdných regálů tedy neleží v Německu a nakonec ani v Evropě, nýbrž v Číně. A to i přesto, že nejlidnatější stát světa v minulosti nepatřil k velkým konzumentům mléka. Jenže v roce 2012 žilo v Číně přes 108 milionů dětí mladších tří let. Jen hodnotu trhu s kojeneckou výživou odhadují tamní média zhruba na čtyři miliardy eur a žízeň neustále roste. Zejména pak ve velkých městech, kde se politika jednoho dítěte prosazuje nejdůsledněji, jsou rodiče pro zdraví svých ratolestí odhodláni udělat cokoli. Většina z nich si totiž ještě velmi dobře pamatuje skandál z roku 2008.

Tehdy se do oběhu dostalo dětské sušené mléko kontaminované melaminem, organickou sloučeninou, jež se používá při výrobě umělých hmot a průmyslových hnojiv a která může při konzumaci poškodit například ledviny. Chronická expozice může vést také k rakovině či poškození reprodukčních schopností. Látku přidávali do mléka podvodníci, aby naoko zvýšili obsah bílkovin a hlavně svoje zisky. Následkem toho zemřelo v Číně šest kojenců a 300 tisíc dětí vážně onemocnělo.

Čína po skandálu slíbila, že zavede přísnější bezpečnostní opatření a zesílí kontroly mléčného průmyslu. Podle odborníků se ale zdá, že někteří distributoři po čase zřejmě usoudili, že přísnost kontrol polevila, a výrobky pochybné kvality znovu zkoušejí protlačit na trh. Nově objevené kontaminované aromatizované mléčné nápoje se tak nedávno dostaly do prodeje v různých obchodech města Siang-fan v provincii Chu-pej. Analýzy v nich našly takové množství melaminu, které naznačuje, že výrobce nakoupil sušené mléko s jeho obsahem vědomě.

Důvěra čínských spotřebitelů v domácí mléčné výrobky je trvale narušena a kdo může, sáhne raději po západní jistotě

Hlavně, že z Germany

Důvěra čínských spotřebitelů je tedy dnes celkem logicky trvale narušena a kdo může, sáhne raději po západní jistotě. A to i přes to, že místopředseda tamní mlékárenské asociace Sung Kchun-kang neustále tvrdí, že jeho vnuk pije mléko z domácí výroby. Aktuálně v „říši středu“ koluje následující vtip: Říká jeden Číňan druhému: „Už jsi slyšel, že import zahraničního sušeného mléka z Hongkongu je považován za pašeráctví?“ Druhý odpoví: „A už jsi slyšel, že vývoz čínského sušeného mléka do Hongkongu je trestán jako obchod s drogami?“

Skandály spojené s mlékem motivují zejména střední a vyšší společenskou vrstvu nakupovat pro své děti bezpečné a zdravé produkty ze zahraničí. Mluvčí společnosti Milupa Stefan Stohl říká, že dennodenně přijímá telefonáty například letušek, které chtějí přivézt pár balení kamarádům, studentů, kteří se transportem potravin v poslední době začali zabývat profesionálně anebo rovnou velkoobchodníků, kteří by nejraději skoupili celou Milupu. Německo je přitom pouze jednou zemí z mnoha.

Nutno podotknout, že Milupa má v Číně svou dceřinou společnost Durex – její výrobky ale nejsou zdaleka tak úspěšné. Proč? Odpověď je prostá: Na jejích produktech už nenajdete uklidňující nápis „Made in Germany“. „Chcete-li na tamním trhu uspět, musíte prezentovat produkt, který už na první pohled nemá s Čínou vůbec nic společného,“ míní Stohl. „Nic společného“ v této souvislosti znamená, že produkt nesměl projít ani čínskou distribuční sítí. Číňané jsou totiž přesvědčeni, že se u nich zahraniční produkty pančují stejně jako výrobky čínských firem.

Koncem března je v tomto názoru utvrdil skandál kolem výživy švýcarského výrobce Nutradefense. Úřady nechaly zabavit několik tisíc kilogramů sušeného mléka mimo jiné v Pekingu, Šanghaji a Čcheng-tu. Tisková agentura Nová Čína totiž informovala, že do něj čínští importéři přimíchávali prošlé čínské mléko a následně padělali zahraniční pečeť kvality.

Mléčná válka

Pekingský magazín Siao Kang, který vychází jako dvoutýdeník pod taktovkou Komunistické strany Číny, poslední dobou dokonce píše o „mléčné válce“, kterou západní země údajně s Čínou vedou. Časopis sice nedávno – na opakované prosby čínských čtenářek – otiskl světovou mapu, na které bleděmodře označil regiony s nejkvalitnější kojeneckou potravou, zároveň však podotkl, že zrovna v těchto oblastech, tedy zejména v Evropě a USA, už Číňané coby zájemci o koupi mléčné výživy nejsou dvakrát vítáni.

Od 1. března si musí každý, kdo by chtěl vyvézt více než 1,8 kilogramu sušeného mléka, zažádat o speciální povolení hongkongské vlády

V Americe nedávno oznámily největší řetězce supermarketů, včetně Wal-Martu a Targetu, že byly donuceny omezit prodej sušeného mléka na dvanáct balení na osobu. Podobně tomu dnes je také v Austrálii, na Novém Zélandě či v Nizozemsku. Jako poslední na situaci zareagovala v první polovině dubna Velká Británie. Na prosbu koncernu Danone začaly prodej kojenecké výživy limitovat mimo jiné řetězce Asda, Sainsbury’s, Tesco, Morrisons a řada menších maloobchodních sítí.

Podobným problémům jako Německo a spol. v posledních měsících čelí rovněž zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky Hongkong. Úřady metropole na pobřeží Jihočínského moře byly svými obyvateli donuceny vývoz sušeného mléka téměř úplně zakázat. Od 1. března si musí každý, kdo by chtěl vyvézt více než 1,8 kilogramu vzácného bílého prášku, zažádat o speciální povolení hongkongské vlády. Hned první den bylo zadrženo deset pašeráků, kterým za pokus o převoz kojenecké stravy hrozí pokuta ve výši 50 tisíc eur a až dva roky vězení. Od počátku března se podařilo konfiskovat víc než dvě tuny sušeného mléka a chytit bezmála pět set podloudníků.   

Riziko se ale zřejmě i navzdory přísným trestům vyplatí. Na platformě Taobao, čínském ekvivalentu našeho obchodního portálu Aukro, se kojenecká strava prodává za horentní sumy. Jedno balení z německé výroby může čínské rodiče prý vyjít klidně i na 100 eur. Jen pro srovnání: 800gramové balení Aptamil Pre v Německu stojí zhruba 15 eur.    

Co dojde příště? 

Češi se nedostatku kojenecké výživy zatím obávat nemusejí. ČESKÁ POZICE kontaktovala všechny hlavní tuzemské výrobce a jejich odpověď se v podstatě nelišila od reakce, kterou do redakce poslala právnička společnosti Nutricia (výrobce populárního Nutrilonu) Lenka Jochman Slunská: „V České republice nepociťujeme abnormálně zvýšenou poptávku po našich kojeneckých mlékách. V každém případě jsme připraveni uspokojit poptávku českých maminek v požadovaném rozsahu.“  

Kojenecké výživa by ale v Číně nemusela zůstat jediným evropským bestsellerem. Sušené mléko totiž není jediným produktem, jehož kvalita v tamním provedení pokulhává. Kontroly Evropské unie svědčí o tom, že Čínská lidová republika má problém i s mnoha jinými potravinami: antibiotika, arzén, insekticidy anebo střepy – potraviny „Made in China“ často obsahují víc, než bychom si přáli. Dle Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), který má sloužit k výměně informací týkajících se potravin, které představují riziko ohrožení zdraví, museli evropští kontroloři jen v uplynulém roce v případě čínských výrobků zasáhnout v 550 případech. Zbývá tedy jediná otázka: Co dojde příště?    

P.S.: Společnost Milupa se chystá co nevidět zprovoznit další výrobní linku. Její mluvčí Stohl německé spotřebitele žádá o trpělivost. Uvedení do provozu prý zdržují přísné standardy kvality, které v Německu musí firma dodržovat. Čínské rodiče to určitě potěší!