Čína v investicích dominuje. EU musí změnit přístup

Evropské podniky brzdí na čínském trhu řada restrikcí, opačným směrem jsou dveře otevřené, tvrdí nedávno zveřejněná analýza. Podle ní zeje mezi objemem peněz utracených Číňany v Evropské unii a investicemi Evropanů v Číně propastný rozdíl. Jejím doporučením je asertivní prosazování ekonomické agendy při jednání s Čínou.

Čínská vlajka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínská vlajka. | foto: Shutterstock
Čínská vlajka.

Zatímco čínští investoři, kteří expandují do zemí Evropské unie včetně České republiky, těží z férového a otevřeného prostředí, evropské firmy v Číně narážejí na řadu bariér. Poukazuje na to nedávná analýza společnosti Rhodium Group a německého institutu MERICS o vzájemných investičních vztazích EU a Číny.

Závěrům analýzy odpovídají i statistiky; podle nich zeje mezi objemem peněz utracených Číňany v EU a investicemi Evropanů v Číně propastný rozdíl.

Celosvětový propad

Přímé zahraniční investice proudící z Číny do celého světa loni poprvé po deseti letech růstu zaznamenaly markantní pokles. Podle údajů čínského ministerstva obchodu se propadly téměř o 30 procent na necelých 120 miliard eur. Důvodem byla hlavně regulace a kontrola Pekingu, který loni v srpnu vydal seznam citlivých zahraničních investic. Čínské firmy pro ně potřebují zvláštní povolení. I přes přísnou regulaci to čínské investory do zemí EU táhlo.

Podle jiné nedávno zveřejněné studie Rhodium Group a MERICS dosáhl loni objem přímých zahraničních investic proudících z Číny do EU bezmála 30 miliard eur. To sice představuje meziroční pokles o sedmnáct procent, jde ale o podstatně lepší výsledek, než o kolik se propadly čínské investice v celosvětovém měřítku. Zmíněná studie navíc upozorňuje, že loňských 30 miliard eur představuje druhý nejlepší výsledek v historii. Ten překonal jen údaj z roku 2016, kdy Číňané v EU utratili 36 miliard eur.

Čínské firmy se loni zaměřily hlavně na velké evropské ekonomiky. Téměř dvě třetiny peněz směřujících do EU utratily ve Velké Británii, Německu a Francii.

Čínské firmy se loni zaměřily hlavně na velké evropské ekonomiky. Téměř dvě třetiny peněz směřujících do EU utratily ve Velké Británii, Německu a Francii. „Čínské investice ve východní Evropě zůstávají nízké, a to i přes iniciativu Nová hedvábná stezka. S ní jsou však spojeny většinou stavební projekty, nikoliv přímé investice,“ uvádí studie. Dle ní dosáhly čínské přímé zahraniční investice v Česku pouhých 31 milionů eur, tedy zhruba 790 milionů korun. V letech 2000 až 2017 u nás čínské firmy, jak vyplývá ze statistik Rhodium Group, utratily 0,6 miliardy eur, což je přes 15 miliard korun.

Číňané loni v zemích EU nejvíce investovali do dopravy, inženýrských sítí a infrastruktury. Nejvíce transakcí uzavřely státem vlastněné subjekty. O největší obchod v zemích EU se postaral státní fond China Investment Corporation (CIC) – od americké skupiny Blackstone koupil za více než 12 miliard eur portfolio skladů sdružených pod hlavičkou Logicor. Transakce zahrnuje distribuční centra e-shopu Amazon včetně skladu v Dobrovízi u Prahy.

Neformální diskriminace

Objem přímých zahraničních investic směřujících ze zemí EU do Číny se až do roku 2015 pohyboval kolem deseti miliard eur. V roce 2016 nastal pokles, loni dosáhl necelých sedmi miliard eur.

Analýza Rhodium Group a MERICS poukazuje na skutečnost, že v případě slibů o srovnatelných podmínkách evropských investorů na čínském trhu s domácími podniky zůstalo jen u proklamací. Evropské firmy stále narážejí na nejrůznější bariéry.

Analýza Rhodium Group a MERICS poukazuje na skutečnost, že v případě slibů o srovnatelných podmínkách evropských investorů na čínském trhu s domácími podniky zůstalo jen u proklamací. Evropské firmy stále narážejí na nejrůznější bariéry. „Zatímco čínští investoři využívají v Evropě velmi otevřeného investičního režimu s téměř neomezeným přístupem do všech průmyslových odvětví, Čína nadále strategicky omezuje přístup zahraničních firem do mnoha odvětví a stále přetrvává neformální diskriminace zahraničních firem,“ píše se v analýze.

Jedinou oblastí, kde jsou v EU přísnější restrikce než v Číně, je trh s nemovitostmi. Čínská omezení přímých zahraničních investic patří k nejpřísnějším na světě. Na žebříčku 70 zemí podle míry diskriminace zahraničních investic, který sestavila OECD, patří Číně předposlední příčka. Hůře se umístily pouze Filipíny.

Raději drobné ústupky

Na neférové podnikatelské podmínky narážejí nejen evropské firmy. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že čínská obchodní politika vedla ke krachu amerických továren a miliony Američanů tím připravila o práci. V poslední době Trump ostře kritizuje Čínu za údajné krádeže amerického duševního vlastnictví a hrozí, že uvalí cla na dovoz čínského zboží v hodnotě kolem 150 miliard dolarů.

Zatímco Trump zvolil konfrontační přístup k Číně, analýza Rhodium Group a MERICS doporučuje jinou strategii. Evropští politici by podle ní měli vůči Číně asertivně prosazovat ekonomickou agendu.

Zatímco Trump zvolil konfrontační přístup k Číně, analýza Rhodium Group a MERICS doporučuje jinou strategii. Evropští politici by podle ní měli vůči Číně asertivně prosazovat ekonomickou agendu. „Musejí nalézt opatření, která jsou účinná, avšak v souladu s evropskými zásadami, hodnotami a politickými skutečnostmi,“ konstatuje analýza.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek je přesvědčen, že z investičního prostředí vymezeného férovými a jasně stanovenými pravidly mohou těžit obě strany. „Úplné srovnání podmínek na straně EU a Číny je ale vzhledem k odlišné úrovni a odlišnému řízení ekonomik během na dlouhou trať,“ upozorňuje Sobíšek a dodává: „Myslím si, že bude dlouhodobě úspěšnější taktika drobných oboustranných ústupků a postupných kroků než silové řešení `a la Trump.“



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.