Čína v Česku: Velká investiční očekávání se zatím nenaplnila

O nové hedvábné stezce se hovoří dlouho, ale čeští podnikatelé až nyní začínají o projektu získávat informace. Prezident Zeman jej letos při návštěvě Číny označil za fascinující a dlouhodobě podporuje vstup čínských investic do Česka. Výsledky jsou zatím rozpačité.

Čínské investice a Miloš Zeman. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínské investice a Miloš Zeman. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Čínské investice a Miloš Zeman. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nová hedvábná stezka byla hlavním tématem Čínského investičního fóra, které se konalo v úterý 18. července na Pražském hradě. Projekt vzbudil naděje na příliv čínských investic do Česka. Ty ale zatím zůstávají za očekáváním. Fórum bylo uzavřené pro česká média, čínští novináři se ale programu zúčastnit mohli. O dění na Hradě například informovala čínská tisková agentura Sin-chua.

Čeští novináři mohli pouze sledovat přijetí čínské delegace u prezidenta Miloše Zemana. Organizátor fóra, Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce, v jejímž čele stojí Jaroslav Tvrdík, před akcí odhadovala, že dorazí přes 300 hostů z Číny a dalších více než 500 ze zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky.

Kontrakty mezi českými a čínskými firmami uzavřené během fóra slibují desítky miliard korun. Jeden podepsal Home Credit, který ovládá nejbohatší Čech Petr Kellner, s čínskou firmou PAG Capital Asia. Ta bude investovat zhruba 7,4 miliardy korun do dceřiné společnosti Home Creditu v Hongkongu. Další dohody zveřejněny nebyly. Dle informací LN se jedna z nich týká Madety, konkrétně exportu mléka do Číny. Spekulovalo se i o prodeji Škody Transportation čínské firmě. Zdroj LN uvádí, že Číňané byli počátkem týdne na prohlídce Škodovky.

Globální iniciativa

„Na novou hedvábnou stezku se odvolával na fóru každý,“ řekl LN Jan Kohout, exministr zahraničí a současný prezident New Silk Road Institute Prague. Tvrdí, že oproti minulým ročníkům byla účast na fóru vyzrálejší – Číňané prý mají konkrétní představy, co v Česku a vůbec v regionu střední a východní Evropy chtějí podnikat. „Máme různé úrovně interakcí. Narůstá počet turistů, kteří míří do Česka, roste i množství uzavřených obchodních transakcí. A věřím, že se tato čísla budou nadále zvyšovat,“ říká Sue Anne Tayová, manažerka londýnské pobočky HSBC, která na fóru vystoupila.

Iniciativa nová hedvábná stezka, kterou v roce 2013 vyhlásil čínský prezident Si Ťin-pching, má potenciál zahrnout až 64 zemí světa, v nichž žije 4,4 miliardy lidí, a zhruba 40 procent globální ekonomiky

Nová hedvábná stezka představuje největší globální projekt současnosti. Tvoří jej dva obchodní koridory – pozemní spojí železnicí, z velké části vysokorychlostní, Čínu s Evropou, povede přes Kazachstán, Turecko, Rusko, Polsko, Německo, Nizozemsko a odsud na jih do Itálie. V Benátkách se spojí s námořní trasou, která povede přes Středomoří, severní Afriku a jižní Asii do Číny.

Projekt má tři základní stavební kameny – vybudování infrastruktury, podporu obchodu a investic a spolupráci v průmyslu. Iniciativa, kterou v roce 2013 vyhlásil čínský prezident Si Ťin-pching, má potenciál zahrnout až 64 zemí světa, v nichž žije 4,4 miliardy lidí, a zhruba 40 procent globální ekonomiky.

Dlouhodobé vztahy

O nové hedvábné stezce se sice hovoří již dlouho, ale čeští podnikatelé teprve nyní začínají o projektu získávat informace. Mezi firmami, které již z iniciativy profitují, se uvádí Home Credit, Škoda Transportation či Škoda Auto. Prezident Miloš Zeman letos při návštěvě Číny označil iniciativu za fascinující projekt. Dlouhodobě také podporuje rozšíření obchodu s Čínou a vstup čínských investic do Česka. Výsledky ale zatím vyznívají rozpačitě.

V Číně se obchody téměř nikdy neuzavírají rychle. Uzavírají se na základě dlouhodobě rozvíjených vztahů, a nikoliv naopak, jak je typické pro západní kulturu

Podle společnosti Rhodium Group, která každoročně vydává studii Chinese Investment in Europe, dosáhl loni objem přímých investic z Číny do Česka 362 milionů eur (téměř deset miliard korun). Souhrnná částka za roky 2000 až 2015 činila 207 milionů eur. Prezident Zeman ale při loňské návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga předpovídal, že v roce 2016 přiteče z Číny do Česka až 95 miliard korun.

Z devíti smluv, u nichž se předpokládalo plnění již loni, se však podařilo do konce roku 2016 dotáhnout jednu. Místo 95 miliard, s nimiž kalkuloval Hrad, investovali Číňané necelé dvě miliardy. „Všichni chtějí vidět okamžité výsledky, ale vyjednávání o transakcích trvá někdy i roky,“ tvrdí Sue Anne Tayová. Dalším důvodem, proč dosavadní objem čínských investic v Česku budí u mnohých zklamání, jsou odlišné obchodní zvyklosti.

„V Číně se obchody téměř nikdy neuzavírají rychle. Uzavírají se na základě dlouhodobě rozvíjených vztahů, a nikoliv naopak, jak je typické pro západní kulturu,“ tvrdí Richard Haslam, vedoucí oddělení mezinárodního obchodu a pohledávek české pobočky HSBC. Rozdíl je i ve stylu, jakým se investice realizují. „Číňané v zahraničí raději nakupují existující společnosti, než aby je budovali od nuly,“ dodává Haslam.