Čína se vydala na digitální pochod. Západu ujíždí vlak

Čína má plán, jak dobýt západní ekonomiky pomocí jejich vlastního trumfového esa – moderních technologií.

Jan Sedlák 21.4.2018
Čínská vlajka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínská vlajka. | foto: Shutterstock
Čínská vlajka.

Jsme slabí ve vědeckých a technologických inovacích, prohlásil v roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching v jednom ze svých proslovů, který měl lid v jeho zemi motivovat v dalším postupu vpřed. Dnes už v podstatě neomezený vládce takto promlouval v době, kdy byla Čína stále považována spíše za „copycat“. Tedy za zemi, která spíš než vlastní nápady dokázala vzít ty ze Západu a díky levné pracovní síle a výrobnímu ekosystému v megapolích, jako je Šen-čen, doručit hodně podobné kopie. V roce 2013 se také začaly objevovat první zmínky o novodobé hedvábné stezce (One Belt, One Road), kterou se asijská velmoc snaží budovat do dneška.

Od doby Siho proklamace se toho poměrně dost změnilo. Řada čínských technologických firem bezpochyby stále těží z průmyslové špionáže a cizích vynálezů, další řádka z nich se ale naopak dostala mezi přední světové hráče s vlastním výzkumem a inovacemi. DJI je největším prodejcem dronů na světě. Mezi pěti největšími prodejci světa jsou tři čínské společnosti. Země v podstatě kompletně přešla na placení pomocí mobilních telefonů. Chytrá sdílená kola Ofo, která se odemykají pomocí telefonu, jsou v řadě světových metropolí a po pilotním provozu v Praze 7 se jich mají objevit až tisíce v Česku. A Čína má také třeba jednoznačně nejvíce strojů mezi 500 nejrychlejšími superpočítači světa, včetně dvou úplně nejrychlejších.

Čína se posouvá do role silného technologického hráče a vedle zásobování obrovského domácího trhu má společně s rostoucí kvalitou ambice dostat se také do zahraničí. V jihovýchodní Asii se to poměrně daří, stejně jako v problematické Africe (naposledy se ukázalo, že Číňané pět let prováděli špionáž v sídle Africké unie, které na klíč postavili včetně IT vybavení), ale i Latinské Americe. Západ je mnohem ostražitější a pro Čínu představuje velkou výzvu. Už i tam se ale čínské technologie berou v potaz.

Čínské superpočítače

Během loňského summitu G20 v Hamburku měla do zdejší budovy vědecké instituce zabývající se klimatickými změnami dorazit také delegace lídrů jednotlivých zemí. Vědci měli politikům ukázat, jaké značné problémy planetě hrozí v případě, že se nezasáhne. Lídři nakonec kvůli rozsáhlým protestům v ulicích Hamburku nedorazili, klimatologický výzkum ale běží dál. Jeho zásadní složkou je superpočítač, kde se modely počasí dají počítat.

Vědecký ústav superpočítač mění každých pět let. Obor jde rychle dopředu, a tak se pokaždé hledá nový dodavatel. Výrobcem aktuálního modelu, nazvaného Mistral, o který se v Hamburku starají také čeští inženýři, je francouzská společnost Atos. Ta je v současné době v Evropě jediná, která dokáže superpočítače vyvíjet. V žebříčku 500 nejrychlejších superpočítačů světa má 18 strojů.

Součástí snah, jak podpořit expanzi domácích technologických firem, je také ona novodobá hedvábná stezka. O ní se referuje zejména ve spojení se sklady, železnicemi, dálnicemi nebo přístavy. Je zde ale ještě jedna její zcela zásadní a strategická část. Označit ji lze za digitální hedvábnou stezku.

Ředitel klimatologického centra Thomas Ludwig se každopádně nyní vydává na cesty po světě, aby se sešel s možnými dodavateli nové generace výkonného modelu, do něhož investuje 45 milionů eur. A tentokrát zamíří také do Číny do tamní společnosti Sugon, jež má v žebříčku rovnou 51 modelů. Prozatím jsou všechny doma v Číně, firmě se ale v loňském roce povedl první expanzní krok a vybavila superpočítačové centrum ve Slovinsku. Nyní se chce vydat dál na západ. Další čínská firma Huawei už má vedle řady domácích instalací tři superpočítače v Německu a další v Polsku a Kanadě. Lenovo je zase dodalo do Spojených států, Velké Británie, Španělska, Německa, Itálie nebo Norska.

„V následujících letech zcela určitě v tendrech uvidíme rostoucí počet nabídek od čínských výrobců,“ popisuje v Hamburku pro LN Ludwig. „Pro nás konkrétně to však nyní zřejmě ještě nebude aktuální. Nekupujeme totiž pouze superpočítač jako takový, ale také expertizu a podporu klimatologického vědního oboru, kterým se zabýváme. To čínské společnosti ještě neumějí,“ dodává.

Čína má ale čas a za dalšími projekty jde postupně. Součástí snah, jak podpořit expanzi domácích technologických firem, je také ona novodobá hedvábná stezka. O ní se referuje zejména ve spojení se sklady, železnicemi, dálnicemi nebo přístavy. Je zde ale ještě jedna její zcela zásadní a strategická část. Označit ji lze za digitální hedvábnou stezku.

Digitální hedvábná stezka

Moderní výstaviště v Šanghaji je narvané k prasknutí. Vedle tisíců Číňanů ze všech provincií se zde ve velkých hloučcích pohybují také delegace z celého světa složené zejména ze zástupců vlád a státní správy. Velké části z nich náklady na pobyt uhradil telekomunikační obr Huawei, který zde pořádá svoji pravidelnou konferenci. Nabídku podle informací LN dostali i zástupci z Česka, ti ale kvůli obavám z nařčení z uplácení a ovlivňování raději odmítli. Na technologiích Huawei běží například české mobilní sítě a firma v Šanghaji chtěla ukázat, kam se posouvá dál a co je díky chytrým technologiím možné.

Jedním z hlavních prohlášení směrem ke světu bylo, že Huawei začíná budovat svůj vlastní cloud, se kterým by vedle expanze v Číně ráda vyrazila také do světa. „Chceme se stát jedním z pěti největších cloudů na světě,“ vysvětluje v Šanghaji Kuo Pching, jeden z rotujících výkonných ředitelů firmy Huawei. „Půjdeme cestou spolupráce s našimi partnery. Očekáváme, že budeme schopni vytvořit cloudovou alianci po celém světě. To si lze představit jako SkyTeam nebo Star Alliance, ve kterých se sdružují aerolinky.“

Jedním z hlavních prohlášení směrem ke světu bylo, že Huawei začíná budovat svůj vlastní cloud, se kterým by vedle expanze v Číně ráda vyrazila také do světa.

Cloud je označení pro počítačové služby, které běží v rozsáhlých datových centrech. Firmy a organizace díky cloudům nemusejí provozovat vlastní IT systémy a pronajímají si je od poskytovatelů těchto cloudů. Vzhledem k tomu, že jde o dostupný a relativně pohodlný model, a také k tomu, že IT je dnes pro všechny zcela zásadní k fungování, oblast je ve velikém rozmachu. Světovou jedničkou je Amazon se svým Amazon Web Services. Tento cloud v roce 2017 vygeneroval tržby kolem 17 miliard dolarů a lze říci, že jde stále o počáteční fázi.

Zatímco světové trhy ovládají cloudy od Amazonu, Microsoftu, Googlu a trochu i IBM a dalších menších hráčů, v Číně je situace poněkud odlišná. Číslem jedna je Alibaba Cloud, označovaný také jako Aliyun, s podílem na trhu přes 30 procent. Následují cloudy od China Telecomu a internetového obra Tencentu. Amazon, Microsoft a IBM se krčí až za nimi s malými podíly, které do budoucna nejspíše budou klesat.

Čínské cloudy se nyní z domácího trhu, který jim generuje slušné peníze, soustředí na zahraniční expanzi. Prezident Alibaba Cloudu například uvádí, že jeho firma chce během několika následujících let dohnat až předehnat Amazon Web Services. Nejenom gigant e-commerce už rozjel zahraniční výstavbu datacenter za miliardy dolarů. Po jednom má na západním a východním pobřeží Spojených států, jedno v Německu, Dubaji, Sydney, Bombaji a další v jihovýchodní Asii. V plánu jsou další projekty. Podle informací LN Alibaba už nějakou dobu zvažuje stavbu jednoho z datacenter také v Česku. Firma již letos ostatně v Česku skrze partnera 4PX Express rozjede vlastní sklad, konkrétně v logistickém centru VGP Park kousek za Prahou.

Společnost Huawei rozjíždí trochu jinou strategii. Datová centra si v zahraničí nehodlá stavět sama, ale společně s partnery. V Evropě se Číňané spojili s telekomunikačními operátory Orange, Telefónica (někdejší vlastník české O2) a Deutsche Telekom (vlastník českého T-Mobilu). „Dokážeme tak pokrýt většinu francouzsky, španělsky a německy mluvících zemí, stejně jako další trhy, kde mají tito operátoři aktivity,“ dodává Kuo Pching. Pro Huawei je cesta přes operátory strategická. Podle údajů společnosti asi 50 procent uživatelů mobilních zařízení na celém světě využívá sítě, které běží na technologiích Huawei.

Čínské cloudy jsou po technické stránce na slušné úrovni. Jedním z důvodů je to, že západní IT společnosti v posledních letech ve velkém přešly na takzvaný open source model vývoje softwaru. To znamená, že řadu nástrojů, které si vyvinou, následně vypustí zdarma do světa s tím, že je zájemci mohou nadále upravovat a používat.

Čínské cloudy jsou po technické stránce na slušné úrovni. Jedním z důvodů je to, že západní IT společnosti v posledních letech ve velkém přešly na takzvaný open source model vývoje softwaru. To znamená, že řadu nástrojů, které si vyvinou, následně vypustí zdarma do světa s tím, že je zájemci mohou nadále upravovat a používat. To původním tvůrcům pomáhá v inovacích a šíření ekosystému. A také to pomáhá čínským firmám, které se takto dostanou ke špičkovým aplikacím zdarma. V rozsáhlém komplexu Huawei v Šanghaji je pak možné vidět deset tisíc softwarových inženýrů, jak tyto open source aplikace nadále upravují.

Západní cloudy jsou ale přece jenom v mnoha ohledech stále napřed. Firmy jako Google si pro ně například vyvíjejí vlastní specifické čipy, které dokážou pohánět funkce spojené s umělou inteligencí a strojovým učením. V oblasti čipů je Čína nadále hodně slabým hráčem. I tato branže se ovšem postupně otevírá ve stylu open source. Navíc se do spolupráce s čínskými technologickými obry rády hrnou západní společnosti jako Nvidia, jejichž čipy se na umělou inteligenci využívají. Čínská vláda také před pár týdny informovala, že do výzkumných a vývojových aktivit kolem čipů chce investovat přes 30 miliard dolarů a náskok Západu postupně snižovat.

Předmostí pro čínské firmy

Obecně se nepředpokládá, že by cloudy od Alibaby či Huawei najednou nějak masivně oslovily firmy v Evropě či Spojených státech. To se jen tak nestane. V rámci strategie nové digitální stezky jde ale pro Čínu o důležitý prvek. S tím, jak čínské společnosti - a je jedno, z jakého oboru -postupně expandují, vyžadují vedle tradiční infrastruktury také IT infrastrukturu. Pro tyto čínské společnosti nadále nebude dávat smysl si třeba v Evropě tuto infrastrukturu kupovat od Amazonu nebo Microsoftu, když ji nabídnou čínští hráči přímo na místě ze svých datacenter.

Huawei například během pěti let uvolní půl miliardy dolarů na budování certifikačního programu, služeb a globálních center spojených s cloudem. Firma chce do roku 2021 vytrénovat 150 tisíc cloudových architektů nebo vývojářů.

A bohužel pro Západ tento model není aplikovatelný naopak. Když chce takový Amazon svůj cloud nabízet v Číně, musí se podřídit tamním restrikcím a cloud provozovat s lokálním partnerem. Microsoft tak musí spolupracovat s firmou 21 Vianet, Amazon se Sinnetem a IBM s podnikem Wanda. To vytváří řadu problémů a nepružnost.

Západní firmy, které chtějí operovat v Číně (jakože chtějí, protože je to obrovský trh, který si nemohou dovolit ignorovat), si tedy mohou nechat IT infrastrukturu spravovat západními značkami, ovšem s omezeními. Číňané naopak cíleně zvýhodňují domácí cloudy a snaží se na ně zahraniční firmy dostat. Microsoft už sadu svých cloudových aplikací v Číně začal nabízet přes Huawei Cloud.

Ze strany Číňanů nyní budou vidět další kroky a investice. Huawei například během pěti let uvolní půl miliardy dolarů na budování certifikačního programu, služeb a globálních center spojených s cloudem. Firma chce do roku 2021 vytrénovat 150 tisíc cloudových architektů nebo vývojářů. Dalších 250 milionů dolarů pak půjde na budování partnerské sítě a rozjíždí se také koncept OpenLab -laboratoří po celém světě, kde se spolupracuje přímo se zákazníky. Na podobném zasévání semínek Čína pracuje už delší dobu. Huawei již ostatně sponzoruje výzkum na českých univerzitách, včetně poskytování vybavení, a vozí české studenty na stáže do Pekingu či Šen-čenu.

Levná robotická práce

Další hrou, kterou Čína rozehrála, je umělá inteligence (AI). Vláda tuto oblast označila za stěžejní v ekonomických i vojenských otázkách. Pomocí investic nebo coworkingových center zdarma rozvíjí AI ekosystém zejména v Pekingu. Do hry se vedle akademického a státního sektoru zapojují také čínské technologické firmy, které chtě nechtě musejí být při posilování role Si Ťin-pchinga se stranou zajedno.

Čína má oproti Západu v AI jednu výhodu – strojové učení využívané v této oblasti je závislé na datech. Čím více dobrých dat, tím více se z nich stroje mohou naučit. Problémem zejména Evropy je, že je s daty problematické nakládat (GDPR a podobná nařízení), zatímco Čína toto v podstatě neřeší.

Čína má oproti Západu v AI jednu výhodu – strojové učení využívané v této oblasti je závislé na datech. Čím více dobrých dat, tím více se z nich stroje mohou naučit. Problémem zejména Evropy je, že je s daty problematické nakládat (GDPR a podobná nařízení), zatímco Čína toto v podstatě neřeší. Třeba návštěva výzkumného centra v Pekingu mluví za vše. „Vláda nám poskytla několik exabytů dat snímků lidských srdcí. Na nich se nyní s pomocí AI učíme odhalovat onemocnění,“ ukazují pro LN tamní vědci.

„Pokud v tomto Evropa a Spojené státy něco neudělají, budují si velké ekonomické ztráty. Čína si s tím nebude muset lámat hlavu, techniky si vyvine a pak to bude prodávat doktorům do Evropy za velké peníze. Nakonec může Západu technologicky ujet vlak kvůli různým nařízením, jež vymýšlejí úředníci, kteří se v technologiích moc neorientují. Bohužel se to asi stane. Je to kyvadlo civilizací, kdy někdo jde nahoru, někdo stagnuje a někdo jde dolů,“ zakončuje poněkud pesimisticky v rozhovoru pro LN Tomáš Mikolov, který pracuje jako výzkumník umělé inteligence v centrále Facebooku v Silicon Valley.



Počet příspěvků: 2, poslední 22.4.2018 11:49 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.