Čím Šumava zaměstnává Evropskou komisi

Počínání správy národního parku bude podrobeno rozsáhlé diskusi. Emisaři z Bruselu přijedou 12. září.

Čestmír Klos 12.9.2012
Český boj proti kůrovci dorazil do Bruselu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
Český boj proti kůrovci dorazil do Bruselu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Příjezd emisarů Evropské komise na Šumavu se blíží. Ve dnech 12. a 13. září by měli sbírat informace, aby mohla komise posoudit řadu stížností na jednání vedení Správy národního parku Šumava, jež se v Bruselu nashromáždily.

Tyto stížnosti nebyly nikde zveřejněny. Přestože byl již dopředu ohlášen termín mise a ministerstvo životního prostředí připravovalo ve spolupráci s oddělením ochrany přírody Generálního ředitelství EK program, ani vysocí ministerští úředníci dlouho neznali, alespoň podle tvrzení tiskového mluvčího Matyáše Vitíka, jejich konkrétní obsah. ČESKÁ POZICE se tímto textem pokouší hlavní výtky stěžovatelů upřesnit. Zároveň se domnívá, že by se s nimi měla ještě před příjezdem mise seznámit veřejnost.

Fundamentální výhrady

Stížnosti byly vyvolány jednáním vedení Správy Národního parku Šumava, které v době ředitelování Jana Stránského v roce 2011 vědomě porušovalo zákon na ochranu přírody a krajiny. Samo ministerstvo životního prostředí některé sporné kroky svých chráněnců ve vedení národního parku podporovalo.

Až nyní, těsně před příjezdem mise, začala Česká inspekce životního prostředí náhle konat a navrhla udělit správě parku pokutu. Konečně oficiálně pojmenovala hlavní přestupky, jichž se správa parku dopouštěla:

  • nedovoleným způsobem zasahovala do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména tetřeva hlušce;
  • narušovala biotopy tetřevů vytvářením rozsáhlých ploch bez stromového patra;
  • vykonávala při tom činnosti zakázané ve zvláště chráněném území.

Do té doby však české úřady projevovaly k porušování zákona na Šumavě netečnost, státní zastupitelství a policejní orgány jen hromadily trestní oznámení. A když na předloženou stížnost neodpovídalo ani ministerstvo životního prostředí, rozhodl se přírodovědec Mojmír Vlašín jménem své domovské základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica podat stížnost Evropské komisi. Stalo se tak letos 20. března, více než půl roku po známém kácení u Ptačího potoka a následných demonstracích.

Přírodovědec Mojmír Vlašín upozornil na porušování zákona v lokalitě Ptačí potok

Vlašín se zaměřil na největší šumavský konflikt: „Dávám podnět na neoprávněnost masivního kácení stromů (těžby dřeva) v  lokalitě Ptačí potok, prováděném Správou NP Šumava. Tato lokalita je v režimu zákona o ochraně přírody a krajiny. Jakékoliv zásahy vyžadující intenzivní technologie – zejména prostředky a činnosti, jež mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch – jsou v nich zákonem zakázány,“ zdůrazňuje Vlašín. Pro chráněná území jsou to zcela samozřejmé věci, jež měly samy od sebe rutinním způsobem dávno řešit české úřady.

U Ptačího potoka dospěl k jedinému možnému závěru: „Rozhodnutí kácet stromy v této části NPŠ bylo protiprávní. Nadto se v lokalitě vyskytují zvláště chráněné druhy ptáků (tetřev hlušec, kulíšek nejmenší, sýc rousný a datlík tříprstý), savců (rys ostrovid) a rostlin (bradáček srdčitý),“ připomenul Vlašín.

Komisařovo poselství

Tři měsíce od zaslání stížnosti obdržel Vlašín 19. června z Evropské komise depeši: „Na základě Vaší stížnosti i ostatních intervencí z České republiky zaslal eurokomisař Janez Potočnik ministrovi Chalupovi dopis, ve kterém ho vyzval k zastavení holosečí na území Natura 2000 v NP Šumava.“ (O evropském systému ochrany přírody Natura 2000 blíže viz v článku Experti Evropské komise míří na Šumavu a také na Wikipedii.)

Ministr Chalupa se obdrženým dopisem nechlubil, a tak prvním, kdo ho zveřejnil, byl opět Vlašín. Podezřívavý senátor Tomáš Jirsa dokonce vypustil báchorku, že si Vlašín dopis adresovaný Chalupovi sám vymyslel. Nicméně dopis má datum 14.června 2012 a Potočnik v něm Chalupu vyzval: „Naléhavě Vás žádám, abyste zastavil velkoplošné kácení v národním parku Šumava a abyste zajistil splnění výše zmíněných ustanovení, dříve než začnete zvažovat jakékoli pokračování takové činnosti,“ psal Potočnik a zdůraznil: „Nemohu vyloučit, že budu v tomto kontextu nucen navrhnout Komisi, aby učinila právní kroky…“

Šumavská SOS

První stížnosti na počínání správy parku obdržela Evropská komise již v dubnu roku 2011

Vlašín nebyl prvním stěžovatelem. Sám ve svém podání připomíná, že orgány Evropské komise byly už v téže věci osloveny dříve. Nejprve dopisem z 15. dubna 2011 od Evy Chvojkové a Ondřeje Volfa z organizace Ametyst, kteří upozorňovali na možné porušení evropského práva na Šumavě. A to tím, že se chystají těžební zásahy do evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000 bez předchozího posouzení.

Další podnět zaslal Evropské komisi předseda České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, který 20. července 2011 upozorňoval, že k tomuto porušení skutečně došlo instalací otrávených trojnožek, rušením tetřeva a dalších chráněných druhů a kácením na Ptačím potoce a dalších místech soustavy Natura 2000.

S „žádostí o pomoc“ pro Šumavu se na komisaře Potočnika obrátil také Okrašlovací spolek Zdíkovska, zastoupený Dagmar Kjučukovou.

I spolku vadí, že na Šumavě „dochází k cílenému oslabování a degradaci primární úlohy národního parku, tedy ochrany přírody, a to jak politickou cestou, tak cestou úřední“. Členové spolku upozorňují na obcházení a porušování platné legislativy národní i evropské ze strany odpovědných orgánů místních i státních.

Zdíkovští zdůrazňují: „Ve snaze zpřístupnit Šumavu ekonomickému využití (developerům a aktivitám tvrdého turismu), jsou záměrně relativizovány a devalvovány potřeby ochrany zvláště chráněných druhů, především tetřeva hlušce, ale i dalších. Nové turistické trasy, ale také plány na výstavbu nové lanovky a sjezdovky, jsou směřovány do doposud veřejnosti nepřístupných klidových území v jádrovém území NP Šumava,“ napsal spolek Potočnikovi. Dopis končí slovy: „Velmi Vás žádáme, abyste nepolevil v dohledu nad Českou republikou, jejíž současné zásahy v Národním parku Šumava mohou vést k nedozírným škodám na unikátním ekosystému.“

Stížnost univerzitní

Vědecký posudek situace na Šumavě, zpracovaný původně pro Českou inspekci životního prostředí, zaslal letos v květnu Evropské komisi také tým vedoucího Centra pro výzkum biodiverzity Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy profesora Pavla Kindlmanna. Takřka na padesáti stranách popisují vědci stav šumavské přírody z různých úhlů. Citovat odborné statě by v tomto textu nedávalo smysl. Zaměřme se tedy na hodnocení stavu sporných porostů a ještě spornějších zásahů u Ptačího potoka.

„Prováděný zásah zásadně změnil stanovištní podmínky – došlo k výraznému narušení půdního povrchu, což se projevuje ve zvýšené míře na podmáčených půdách. Prováděná asanace zničila velkou část již existujícího zmlazení, jak přímo (mechanické poškození, akumulace klestu, kůry a dřeva), tak i nepřímo díky přímému oslunění, vysychání stanoviště a podobně,“ píše se v posudku. Kindlmann především upozorňuje, že budou výrazně zpomaleny a omezeny procesy samovolné obnovy.

Centrum pro výzkum biodiverzity upozornilo, že jde o prostorově značně rozsáhlou devastaci

Jak hodnotit současný stav lesa po zásazích u Ptačího potoka? Posudek Kindlmannova týmu je neúprosný: „Byl to zcela zásadní prohřešek proti všem zásadám managementu národních parků, jenž bude mít nedozírné následky na celý ekosystém dané lokality.“ Autoři posudku to dále rozvádějí: „Došlo i k podstatným a velkoplošným škodám na biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů. Situace je o to vážnější, že šlo o prostorově značně rozsáhlou devastaci cenného přirozeného ekosystému,“ zdůrazňuje posudek, vzešlý z Centra pro výzkum biodiverzity.

Profesor Kindlmann se ovšem o pomoc k Evropské komisi obrátil už v době kácení a blokád v roce 2011. Upozorňoval, že na některých cenných místech Šumavy jsou těžbou ohrožena vzácná přírodní společenstva. A že nikdo na celé Šumavě nedbá hlasu přírodovědců. Tehdy ovšem jeho stížnost neměla valný účinek.

Selhání dozorových orgánů

Programem Hnutí Duha je ochrana divoké přírody z pozic občanské společnosti. Ve sporech o pojetí managementu Národního parku Šumava proto bývá vidět na straně přírodovědců. Bývají jí přisuzovány nejradikálnější ochranářské postoje. Přesto mezi stěžovatele původně nepatřila.

Až dodatečně Jaromír Bláha z Duhy zaslal Evropské komisi třicetistránkový elaborát, který doplňuje předchozí stížnosti. Samozřejmě se v něm zabýval i všemi zmíněnými tématy, velkou pozornost však navíc věnoval selhání dozorových orgánů, které svou nečinností umožňovaly správě parku dál porušovat zákon. Popisuje stav, který platil víc než rok, a to do konce letošního srpna, než se Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) konečně odhodlala navrhnout Správě NP Šumava pokutu.

Ve svém vyjádření Hnutí Duha píše: „Způsob, jakým probíhá kontrola, považujme za tristní a ryze formální, navíc postižený celou řadou průtahů, kdy ČIŽP vyčkává, zda bude ze strany kontrolované instituce poskytnuta náležitá součinnost v podobě předání příslušných dokumentů, a zcela rezignuje na použití preventivních nástrojů ochrany, kterými by prováděné činnosti omezila či zakázala,“ tvrdě kritizuje Hnutí Duha.

Co od jednání očekává ředitel Mánek?

Současný ředitel Správy Národního parku Šumava a někdejší náměstek Jiří Mánek k chystanému setkání s bruselskými úředníky sdělil: „Rozhodně je dobře, že se taková mise uskuteční. Očekávám, že zástupci EK se budou moci za těch pár hodin jejich návštěvy přímo v terénu seznámit alespoň s dílčími postupy Správy NP Šumava a že se rámcově obeznámí se šumavskou realitou smrkových monokultur. Realita je taková, že kůrovcová kalamita díky zásahům proti kůrovci odezněla. Proto nelze předpokládat, že bychom se v příštích letech dostávali do konfliktu s případnými stěžovateli,“ uvádí Mánek.

Ředitel Jiří Mánek ujišťuje: Žádný strom nebyl pokácen plánovaně

ČESKÁ POZICE vyslovila předpoklad, že Mánek zná výtky stěžovatelů a dotázala se ho, zda připouští, že mají v něčem pravdu. A v čem se stěžovatelé podle něho mýlí? Zde je jeho odpověď: „Neznám výtky stěžovatelů, které odešly směrem k EK, protože v kopii nám je nikdo neposílal. V NP Šumava se v posledních dvou letech postupovalo v souladu s legislativně platnou zonací z roku 1995 a v souladu s platným plánem péče,“ tvrdí Mánek.

A dále uvádí: „Z některých prohlášení našich kritiků vyplývá, že kácení kůrovcem napadených stromů je plánovanou činností. Proti tomu se musím ohradit. Žádný strom nebyl pokácen plánovaně. Byly pokáceny jenom ty stromy, které napadl kůrovec. Ten se na Šumavě přemnožil díky špatným rozhodnutím našich předchůdců v nesprávný čas. My řešíme jen následky a rozhodně nejsou plánované. Kdybychom nepostupovali proti kůrovci aktivně, tak by se rozmnožil ještě více a předměty ochrany přírody by doznaly mnohem větších škod. Tomu se podařilo zabránit,“ uvádí Mánek.“

Kdo se mise zúčastní?

Jak už uvedla ČESKÁ POZICE, šéfem dvoučlenné delegace Evropské komise bude vedoucí oddělení Natura 2000 Stefan Leiner a bude v ní český pracovník tohoto oddělení Ctibor Kocman.

Vedoucím delegace ministerstva životního prostředí a moderátorem celého setkání bude ochranářský a lesnický veterán František Urban, který byl jedním z iniciátorů založení národního parku, ale který si nikdy nepřipustil, že by šumavské porosty neměly zůstat obhospodařovaným lesem. Má přitom velké zásluhy o ochranu přírody coby první ředitel odboru ochrany přírody na ministerstvu, člen rady a posléze i viceprezident Světového svazu ochrany přírody (IUCN). Delegaci Národního parku Šumava povede její ředitel Mánek se svými třemi náměstky.

Pracovníci Evropské komise žádali o účast českých odborníků podepsaných pod podněty. Nakonec to dopadlo kompromisem.

Kdo se s emisary dále vypraví do terénu? Ministerstvo navrhlo profesora Viléma Podhrázského (Česká zemědělská univerzita), profesora Jana Čermáka (Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy zemědělské univerzity), docenta Jana Pokorného (Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR) a lesního inženýra Ivo Vicenu.  

Pracovníci Evropské komise žádali také o účast českých odborníků podepsaných pod podněty. Nakonec to dopadlo kompromisem: Ctibor Kocman z Evropské komise nám sdělil: „Ministerstvo částečně vyhovělo naší žádosti a pozvalo na středeční exkursi na místě Mgr. Vermouzka a Prof. Kindlmanna. Další naše nominace a žádosti zůstaly nevyslyšeny. Děkuji ministerstvu alespoň za toto kompromisní řešení.“

Ze šumavských sousedů byl pozván zástupce kláštera Stift Schlägl Johannnes Wohlmacher z Rakouska, zato pozvánka na sousední Národní park Bavorský les z ministerstva nedorazila. Wohlmacher jako šéf hospodářského lesa propaguje kácení a v Bavorském lese mají naopak dlouholeté zkušenosti s bezzásahovým režimem.

Protože údaje o misi ministerstvo bůhvíproč nezveřejňuje, uvedeme i výběr pozvaných diskutérů. Na setkání s nevládními organizacemi byla pozvána občanská sdružení Šumava 21, Zachraňme Šumavu, Otevřená Šumava a sdružení Karel Klostermann.

Ze stěžovatelů obdrželi pozvání Okrašlovací spolek Zdíkovska, Česká společnost ornitologická a Hnutí Duha. Veronice s přírodovědeckým rebelem Mojmírem Vlašínem zůstaly dveře zavřeny. Komise si prosadila i na besedu profesora Kindlmanna. Prostor samozřejmě dostanou v hojném počtu šumavští starostové.

Na závěr akce připravuje ministerstvo „expertní“ završení: „Na okraj jednání (po skončení oficiální části) se uskuteční krátké neformální setkání s vybranými senátory – s Tomášem Jirsou, Jiřinou Rippelovou a Miroslavem Krejčou,“ píše se v připravovaném programu. Má být snad expertní jednání završeno politickým tlakem?

Okamžité rozhřešení nečekejme

Jaké výsledky lze od mise EK očekávat? Sami zástupci Evropské komise jsou zatím zdrženliví: „Co se týká poslání cesty, naším úkolem bude získat co nejvíce technických informací ke stížnostem a mnoha dalším intervencím, které Komise doposud obdržela. O poznatcích z naší cesty budeme informovat v rámci komise. Nepředpokládáme tedy, že budou v rámci naší mise činěna nějaká prohlášení nebo přijaty nějaké závěry na místě.“

Autor

Čestmír Klos

Čestmír Klos | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články