Chystaný paušál štěpí živnostníky. Část z nich mluví o diskriminaci

Návrh jednotného odvodu pojistného a daně zvýhodňuje nejmenší živnostníky. Ti s ním proto souhlasí. Firmám se ale takový nápad příliš nelíbí. Jejich zástupci upozorňují na to, že kvůli svým nákladům na odvody, daně nebo dovolené by jen těžko mohly konkurovat minimálním nákladům samostatných živnostníků.

Miroslav Petr 5.4.2019
Živnostníci (ilustrační obrázek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Živnostníci (ilustrační obrázek) | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Živnostníci (ilustrační obrázek)

Chystané zavedení jednotného odvodového paušálu pro nejmenší živnostníky vyvolává rozporuplné reakce mezi podnikateli. Někteří majitelé malých firem zaměstnávajících řemeslníky ho považují za diskriminační. Možnost uhradit státu zdravotní a sociální pojištění plus symbolickou částku daně z příjmu a zbavit se tím úplně starosti s podáváním daňového přiznání je na druhé straně lákavá pro mnoho samostatných podnikatelů.

„Stát by tím ale vytvořil nerovnost mezi řemeslníky pracujícími jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná – pozn. red.) a firmami, které řemeslníky zaměstnávají. To by pro naši firmu mohlo být likvidační. Náklady na odvody, daně, dovolené a podobně by těžko mohly konkurovat minimálním nákladům samostatných živnostníků,“ řekl LN Jiří Vrňata, spolumajitel průhonické firmy Střechy Vrňata & Žáčik, která zaměstnává 25 lidí, především tesařů, klempířů a dalších odborníků.

Riziko, nebo výhoda?

S názorem podnikatele Vrňaty ohledně rizika pro klasické firmy zaměstnávající řemeslníky nesouhlasí ale šéf Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků Karel Havlíček – sám se na přípravě paušálu s ministerstvem podílí. „Firmy, tedy v tomto případě nejčastěji eseróčka, a živnostníci jako OSVČ mají každý své výhody a nevýhody. Jsou to dvě různé formy podnikání a každý si může vybrat, jaká mu vyhovuje víc. Nevěřím ale tomu, že by zavedení paušálu způsobilo krach firem, ve kterých jsou dnes řemeslníci zaměstnaní,“ říká Havlíček.

Ministerstvo financí společně s Asociací malých a středních podnikatelů a živnostníků nedávno informovalo o plánu, podle kterého by nejmenší živnostníci s ročními příjmy do jednoho milionu korun mohli dobrovolně místo podávání klasického daňového přiznání platit státu jen základní zálohu na zdravotní a sociální pojištění plus 500 korun jakési minimální částky daně z příjmu.

Ministerstvo financí společně s Asociací malých a středních podnikatelů a živnostníků nedávno informovalo o plánu, podle kterého by nejmenší živnostníci s ročními příjmy do jednoho milionu korun mohli dobrovolně místo podávání klasického daňového přiznání platit státu jen základní zálohu na zdravotní a sociální pojištění plus 500 korun jakési minimální částky daně z příjmu. Celkem 5,5 tisíce korun.

Stát by od těchto instalatérů, kadeřnic, zedníků a dalších živnostníků, kteří většinou pracují jen sami na sebe a často platí státu jen minimální nebo žádnou daň, vybral alespoň symbolickou částku, ale dotyčný by byl ušetřen daňového přiznání, nákladů na účetní a daňových kontrol. Taková možnost by se týkala 422 tisíc mikropodnikatelů, kteří nejsou plátci DPH.

Ne každý z nich by tuto možnost využil, ale pravděpodobně by ji využili i někteří nynější zaměstnanci – řemeslníci, kteří by se za zmíněných podmínek rozhodli „udělat“ se pro sebe. Celý problém se týká hlavně mikropodnikatelů, kteří se v oborech, jako je třeba stavebnictví, mohou sdružovat pro větší zakázky a s nižšími administrativními náklady tak snáze konkurovat firmám.

„Na nás se vztahují zákony jako na velké firmy, z vydělané stokoruny odvedeme státu padesát korun. Samostatný živnostník při využití paušálu jen zlomek. Chápu, že se po mnoha letech řečí zase někdo snaží zlepšovat podmínky živnostníků, ale tohle je evidentní znevýhodnění jedněch vůči druhým,“ tvrdí Jiří Vrňata, dlouholetý člen Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. Cech je členem Hospodářské komory a Vrňata chce hrozící diskriminaci řešit i na její půdě.

Dvě miliardy plus? Spíš ne

Ministerstvo financí zatím detaily uvažovaného opatření neuvádí s odkazem, že se o nich teprve diskutuje. Odvodový paušál by ale neměl mít ani tak finanční efekt jako spíš administrativní. A to tím, že živnostníka, který se pro něj rozhodne, zbaví daňové byrokracie a (až na výjimky) také dohledu berňáku.

Od evidovaných 422 tisíc mikropodnikatelů s ročními příjmy do jednoho milionu korun stát vybírá ročně zhruba 900 milionů korun daně z příjmu.

Od evidovaných 422 tisíc mikropodnikatelů s ročními příjmy do jednoho milionu korun stát vybírá ročně zhruba 900 milionů korun daně z příjmu. „Pokud by všichni využili možnost paušální daně, tak jen na dani, tedy částkou 500 korun měsíčně, by státu nově odvedli 2,5 miliardy. Tato varianta se však nejeví jako pravděpodobná,“ připouští Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Není ani jisté, jak by novinku přivítali sami živnostníci. „Šel bych do toho hned. Za ty ušetřené nervy by mi to stálo,“ říká třeba truhlář z Kašperských Hor Miroslav Kůs. Malíř-natěrač Radomil Konečný z Kroměřížska, podnikatel, který si za 30 let praxe vyzkoušel provozovat firmu i samostatnou dráhu a podnikal doma i v zahraničí, však připouští, že nový odvodový paušál by mohl z firem odlákat část řemeslníků. „Nebyl by to nějaký masový jev. Být zaměstnaný má své výhody. Jisté pohodlí a menší zodpovědnost určité části lidí od řemesla vyhovuje. Paušál by byl pro ty samostatné řemeslníky, kteří dnes podnikají poctivě. Ti, co šidí stát, budou šidit dál a o paušál se zajímat nebudou,“ myslí si Konečný.

Počet příspěvků: 2, poslední 6.4.2019 08:22 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.