Chystá se nový zákon pro Šumavu. Zatím nikdo nezvyšuje hlas.

Teprve až bude zákon z dílny ministra Tomáš Chalupy předkládán ke schválení, vyplynou na povrch spodní politické proudy.

Čestmír Klos 29.8.2011
Omladí se šumavský les, nebo neomladí? Smrčky odpovídají samy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © fotocesko.czČeská pozice
Omladí se šumavský les, nebo neomladí? Smrčky odpovídají samy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na středečním večerním zasedání k návrhu zákona o Národním parku Šumava (NPŠ) převládla shoda. Podle odezvy některých účastníků však zůstaly mnohé politické spodní proudy ukryty a v plné síle vyjdou najevo, až nazraje čas. Jako by se jednalo jen o nějaké politické dohodě, a ne o národním parku, kde by ochrana přírody měla být tou prioritou, od níž se všechno ostatní odvíjí.

Vědcům u kulatého stolu byla dopřána jen o málo reprezentativnější pozice, než jim vymezil současný ředitel národního parku Jan Stráský v nynější radě parku. Ještěže politický matador Bedřich Moldan mohl coby profesor Univerzity Karlovy a ředitel Centra pro otázky životního prostředí posílit přizvanou dvojici zástupců stínové vědecké rady NPŠ.

To vedoucí oddělení pro výzkum biodiverzity Centra výzkumu globální změny, profesor Pavel Kindlmann, ač vážil cestu z Českých Budějovic, takové štěstí neměl a skončil před ministerskými turnikety. Spolu s ním i ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, přestože Šumava je ptačí oblastí, zařazenou do evropského ochranného systému Natura 2000.

Přetahování regionů

Ministr Chalupa po jednání ubezpečil, že se park ani připojená chráněná krajinná oblast štěpit nebudouSídlo národního parku v jihočeském Vimperku nedalo spát plzeňským zástupcům a představovali si druhé sídlo ve svém kraji. Nicméně ministr životního prostředí Tomáš Chalupa po jednání ubezpečil, že se park ani připojená chráněná krajinná oblast štěpit nebudou. A že park zůstane příspěvkovou organizací, zatímco plzeňští by chtěli, aby těžbu a prodej dřeva z národního parku prováděla za tím účelem ustavená obecně prospěšná společnost. Což by se nepochybně velice líbilo dřevařským společnostem, protože by mnohem lépe dosáhly na vytěžené dřevo. Ochota ostatních podpořit takový návrh byla naštěstí mizivá.

Jak majetnický vztah k přírodě mohou cítit politici, ukazuje příklad bezzásahových zón. Plzeňským zástupcům se nelíbilo, že takových zón je víc v západní části Šumavy. Neradují se z toho, že budou stále větším a větším turistickým lákadlem. Dnes jsou předmětem přetahování mezi přírodovědeckým přístupem k národnímu parku, jenž dává přednost přirozenému vývoji, a tlakem zastánců hospodářského lesa, kteří prosazují zásahy. Nenapadlo je, že nelze přestěhovat Jihočechům přírodu. Ale ani nápad předsedy stínové vědecké rady Jakuba Hrušky, aby se dohodli se sousedy na změně hranice krajů, a s ní na vyrovnání počtu bezzásahových zón, nebyl přijat s nadšením. Množství takových zón v obecním katastru se nelíbí ani modravskému starostovi Antonínu Schubertovi.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) pro změnu podmínil účast na konsensu výstavbou lanovky na Hraničník. A aby toho nebylo málo, zástupci starostů sdělili, že Kašperské Hory nebudou souhlasit se zařazením svých městských lesů do národního parku. Jako by už nyní za případné újmy způsobené statutem parku nepobíralo město milionové kompenzace.

Kdo nevyléčí zóny, prohraje

Návrh zákona jasně vymezuje, jakým způsobem by se mělo o jednotlivé zóny pečovat nebo kam bude či nebude povolen vstup turistůDnešní tahanice o zóny předurčil bývalý ředitel NPŠ Ivan Žlábek, když velké souvislé zóny nechal podle lesnické typologie (jako by se nechránily i jiné organismy než stromy) rozdělit na 135 malých ploch. S obcemi to vyřídil raz dva během tří dnů – v zákoně o ochraně přírody není „odsouhlasit“, ale „projednat“. Na rozdíl od svých následovníků projednával rychle a rázně.

Ředitelům po něm se opětovné scelení, pro všechny účastníky výhodnější, nepodařilo projednat. Pak se to odložilo na čas, až bude projednán zákon o národním parku. Všechny předchozí pokusy skončily nezdarem a ten současný je v plenkách.

Ministerský návrh zákona počítá se členěním parku do tří zón:

  • Do první zóny by měla patřit celistvá, plošně rozsáhlá území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami.
  • Do druhé zóny by měla spadat území s ekosystémy, které budou vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné hospodaření. Návrh zákona počítá s rozdělením druhé zóny na dvě části – A a B. Část A bude vedení parku přesně stanoveným způsobem a podle časového plánu systematicky připravovat na vstup do první zóny. Část B na vstup do první zóny připravována nebude.
  • Třetí zóna bude vyčleněna na hospodářskou činnost, turistiku nebo sportovní aktivity a rekreaci.

Návrh zákona také jasně vymezuje, jakým způsobem by se mělo o jednotlivé zóny pečovat nebo kam bude či nebude povolen vstup turistů.

V současné době je pouze dvanáct procent zón bezzásahových. Vědci se domnívají, že by jejich rozloha měla stoupnout na 30 procent, zatímco ministr Chalupa se už dříve nechal slyšet, že by v prvních – a v budoucnu bezzásahových – zónách rád viděl 25 procent rozlohy národního parku.

Vyřeší to revoluční výbor?

Zpráva ministerstva životního prostředí o schůzce uvádí: „Diskutéři se shodli na tom, že v rámci správy by existoval společný výbor národního parku, ve kterém by zasedli zástupci samosprávy a odborníci na životní prostředí. Výbor by schvaloval nebo vydával například návštěvní řád národního parku, návrh plánu péče nebo plán investic.“

Chalupův návrh zákona byl přijat klidně a smírně, protože všichni zúčastnění věděli, že ještě o nic nejdeSoučasné neodborné autokratické vedení parku zřejmě snížilo i rozhodovací práh zúčastněných na středeční schůzce. Ti vědomě i podvědomě touží po změně, ale „revoluční výbor“ zajisté správnost rozhodování nevyřeší. Není nad osvíceného odborného ředitele, který nese nedělitelnou odpovědnost a který má k ruce poradní orgán nebo dva rozdělené: regionální a vědeckou radu.

Výše zmíněné dokumenty musejí zpracovat pracovníci instituce, zodpovídat za ně bude ředitel a členové rad je musejí pitvat a pitvat. Nijak se to netluče s představou ministra Chalupy: „Naše snaha i smysl tohoto setkání je, říct si, jak mají vypadat pravidla v parku, aby nemohlo docházet k situacím, kdy nový ministr životního prostředí nebo nový ředitel totálně změní celý pohled na park a jeho představu o něm.“

Chalupův návrh zákona byl přijat klidně a smírně, protože všichni zúčastnění kolem kulatého stolu vědí, že ještě o nic nejde. Až bude opravdu předkládán ke schválení, naznačené problémy mohou narůst natolik, že návrh může skončit v zapomnění jako předchozí pokusy.


Počet příspěvků: 4, poslední 1.9.2011 12:44 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Autor

Čestmír Klos

Čestmír Klos | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články