Chcete-li se dostat vysoko, musíte mířit ještě výše

„USA mají úžasnou vlastnost – velmi konkurenční prostředí, ale máte-li něco opravdu dobrého, pak vám to Američané zaplatí. Jste-li ale průměrní nebo podprůměrní, musíte mazat z USA. Evropa vám umožní přežít v průměru, ale neocení tolik nadprůměr,“ říká v rozhovoru místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček.

Vojtěch Wolf 28.3.2019
Karel Havlíček, místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karel Havlíček, místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. | foto: Česká pozice
Karel Havlíček, místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček v rozhovoru mimo jiné říká: „Když jste třeba s nějakým projektem zkrachoval, není to stigma. V USA je to bráno s respektem, tady spíše s despektem. Z toho pramení, že u nás jsou podnikatelé méně ochotni jít do rizika, aby pak neměli problém, když se to nepodaří. To logicky směřuje k průměrnosti.“

LIDOVÉ NOVINY: Byl jste se s premiérem v USA, kde jste mimo jiné představovali strategii Česko, země pro budoucnost. Přesvědčili jste s ní někoho?

HAVLÍČEK: Jednali jsme s 24 organizacemi, na 80 procentech z nich jsme představovali právě inovační strategii. Představili jsme ji zástupcům byznysu, investorů, výzkumných center, vědeckých institucí a třeba i židovským organizacím – Izrael je vnímán jako velmi inovativní země.

Potenciálním investorům a partnerům ukazujeme nové parametry investičních pobídek a toho, co Česko nabízí. Chceme také Českou republiku prezentovat jako zemi, která je připravena podpořit inovativní lidi a vědce a vytvořit jim u nás zázemí.

V rámci setkání nešlo o to někoho přesvědčit, že strategie je geniální, ale ukázat Českou republiku jako zemi budoucnosti. Potenciálním investorům a partnerům ukazujeme nové parametry investičních pobídek a toho, co Česko nabízí. Chceme také Českou republiku prezentovat jako zemi, která je připravena podpořit inovativní lidi a vědce a vytvořit jim u nás zázemí.

LIDOVÉ NOVINY: A přijal tuto strategii někdo pozitivně? S kým konkrétně jste ji řešili?

HAVLÍČEK: Setkali jsme se s vrcholným vedením firem, jako je IBM, Cisco, GE, Honeywell, Microsoft, Google či Rockwell. Většina z nich u nás už má nějaké aktivity, proto chtějí vědět, co mohou od Česka dál očekávat. Sdělili jsme jim, že u nás je do určité míry vítán každý investor, ale s investiční pobídkou může nově počítat jen ten, kdo bude dávat peníze do výzkumu a vývoje a do inovací.

Tyto investice budou podle nového zákona i měřitelné. Prezentovali jsme se v tom smyslu, že už nejsme zemí levné pracovní síly a že nechceme, aby se zisk u nás odpracoval a pak vygeneroval někde jinde. Jasně jsme řekli, že podpořen bude ten, kdo u nás bude tvořit zisk a investovat do inovací.

LIDOVÉ NOVINY: Přivážíte i něco reálného? Slíbil někdo investice nebo třeba otevření vývojového centra?

Prezentovali jsme se v tom smyslu, že už nejsme zemí levné pracovní síly a že nechceme, aby se zisk u nás odpracoval a pak vygeneroval někde jinde. Jasně jsme řekli, že podpořen bude ten, kdo u nás bude tvořit zisk a investovat do inovací.

HAVLÍČEK: Většina zmíněných firem o další investice v Česku projevila zájem. Například GE Aviation tady investuje do spolupráce s ČVUT, bude spolupracovat na výzkumu v oblasti turbovrtulových motorů, což je z našeho pohledu hodně zajímavá investice. Je to příklad, jak by měla vypadat spolupráce s takovými partnery. Investují do rozvoje studijních programů, do rozvoje výzkumu a vývoje a současně tu vybudují výrobní závod na produkty, které se testují a jež by se v horizontu deseti let měly dostat do fáze prodeje a exportu.

LIDOVÉ NOVINY: Jednali jste například i o chystané snaze přilákat do Česka čtvrtého mobilního operátora? Třeba se zástupci AT&T, s nimiž jste se potkali už v Davosu?

HAVLÍČEK: Toto téma jsme otevřeli obecně, nenabízeli jsme tu možnost jen AT&T. Řekli jsme, že se zvažuje aukce na čtvrtého operátora, což ale ještě není definitivní. Je to však cesta, která může nastat. Ale nemůžeme říci nic jiného, než že soutěž bude otevřena pro všechny, kdo se přihlásí a splní parametry aukce.

LIDOVÉ NOVINY: Řešila se i otázka případného zvýšení cel na automobily?

HAVLÍČEK: Zdůraznili jsme, že zvýšení cel na auta by bylo velmi nešťastné. V detailu je ale vidět, že se prezident Trump nechová úplně nelogicky. Clo na evropská auta je v USA 2,5 procenta, zatímco v Evropské unii je na ta americká clo deset procent. Trumpův postoj je tedy, doufejme, cestou k jednání. Ne snad o zvyšování cel v USA, ale třeba o snížení cla na americká auta v Evropě.

LIDOVÉ NOVINY: Čím je trh v USA pro české podnikatele zajímavý?

Prezident Trump se nechová úplně nelogicky. Clo na evropská auta je v USA 2,5 procenta, zatímco v Evropské unii je na ta americká clo deset procent. Trumpův postoj je tedy, doufejme, cestou k jednání.

HAVLÍČEK: V USA uskutečňujeme velmi dobrou přidanou hodnotu. Do Německa putuje asi třetina našeho exportu, ale z hlediska přidané hodnoty je to jen 19 procent. To do USA vyvezeme necelá 2,5 procenta objemu, ale v přidané hodnotě to je šest procent. To znamená, že v USA české firmy vydělávají. To je výborná zpráva pro menší a střední firmy. Těm nemůže jít o objem, nemohou soutěžit o tržní podíl.

USA mají také jednu úžasnou vlastnost – velmi konkurenční prostředí, ale když máte něco výjimečného, opravdu dobrého, tak vám to právě Američané umějí zaplatit. Když jste ale průměrní nebo podprůměrní, musíte mazat z USA pryč. Evropa vám umožní přežít v průměru, ale neocení tolik nadprůměr.

LIDOVÉ NOVINY: Proč Američané umějí ocenit špičku?

HAVLÍČEK: Američané se nebojí riskovat, je to v jejich mentalitě. Neúspěch, který je spojen s tím rizikem, tam automaticky neznamená porážku. Znamená to, že se postavím na nohy a zkusím to znovu. Do určité míry je míra neúspěchu předpokladem budoucího úspěchu. Dokonce si vás někde třeba v práci vybírají i podle toho, že zjistí, že vám něco nevyšlo.

Američané se nebojí riskovat, je to v jejich mentalitě. Neúspěch, který je spojen s tím rizikem, tam automaticky neznamená porážku. Znamená to, že se postavím na nohy a zkusím to znovu.

Když jste třeba s nějakým projektem zkrachoval, není to stigma. V USA je to bráno s respektem, tady spíše s despektem. Z toho pramení, že u nás jsou podnikatelé méně ochotni jít do rizika, aby pak neměli problém, když se to nepodaří. To logicky směřuje k průměrnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Dá se nějak bojovat s evropskou stigmatizací neúspěchu?

HAVLÍČEK: Je to otázka dalších generací a většího provázání se světem. Generace mladých podnikatelů už dnes není tolik vázaná na lokální prostředí, mladí běžně obchodují v Londýně, USA, jezdí po světě, jsou sebevědomější. Domnívám se, že se to nedá vyřešit žádným nařízením, žádnou stimulací, je to otázka odžití jedné či dvou generací. Generace našich rodičů byla vychovávaná, aby zapadla do průměru, a k excelenci tu nebyl předpoklad. U mé generace už to bylo o trochu méně, a tak to jde postupně. Když není předpoklad k excelenci, vede to k průměrnosti a ta je problémem.

LIDOVÉ NOVINY: Z Česka by se měl stát inovační lídr. Je to ale reálné?

HAVLÍČEK: Chcete-li se dostat vysoko, musíte mířit ještě výše. Ono to totiž obvykle dopadne o něco hůř. Takže když budete mířit na průměr, spadnete do podprůměru. Když pojede náš tým na mistrovství světa v hokeji, tak tam přece nepojede s tím, že chce skončit na třetím místě. Jedinou ambicí by mělo být vyhrát. A když to nedopadne, uznám jiného vítěze a jedu dál. V principu odmítám mířit na průměr.

Generace mladých podnikatelů už dnes není tolik vázaná na lokální prostředí, mladí běžně obchodují v Londýně, USA, jezdí po světě, jsou sebevědomější

Když říkám inovační lídr, je jasné, že takových lídrů je ve světě více. Ale mimo velkou trojku, jako jsou USA, Japonsko, Německo, jsou země, jako je třeba Finsko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko či Izrael, které jsou pasované mezi nejinovativnější země, a to podle objektivních žebříčků. A to jsou země, se kterými se můžeme srovnávat. Musíme investovat a posouvat se mezi tuto elitu. Technologickou a vzdělávací infrastrukturu pro to máme. A také to musíme marketingově hlásit do světa.

LIDOVÉ NOVINY: Daří se to?

HAVLÍČEK: Udělalo mi radost, když prezident Trump jako jednu z prvních vět řekl: „Vy jste vysoce inovativní země, která má velkou budoucnost.“ To ještě žádný státník o Česku neřekl. Pokud něco takového řekne nejvlivnější muž na světě, je to pro nás výhodné z hlediska výchozí pozice jednání s dalšími partnery.

LIDOVÉ NOVINY: Lze takový přístup nadiktovat shora, tedy od politiků, nebo to musí vycházet zespodu z tlaku firem?

HAVLÍČEK: Musí to jít z obou stran. Firmám inovativnost nadiktovat nemůžete, to musí vzejít z trhu, z přesvědčení firem a z konkurenčního boje. Ale stát kolíkuje to hřiště a do určité míry dělá rozhodčího. Základem inovativnosti je dobré a přehledné podnikatelské prostředí, ideálně s nízkou administrativou, dobrým daňovým prostředím a podobně. Když to bude fungovat, budou tu firmy investovat, a to i do inovací. A pak stát může třeba podpořit export.

LIDOVÉ NOVINY: Česko chce na vědu, výzkum a inovace do roku 2025 dávat 2,5 procenta HDP, do roku 2030 pak tři procenta. Jak toho dosáhnout, když dnes dáváme necelé 1,8 procenta a růst ekonomiky zpomaluje?

Základem inovativnosti je dobré a přehledné podnikatelské prostředí, ideálně s nízkou administrativou, dobrým daňovým prostředím a podobně. Když to bude fungovat, budou tu firmy investovat, a to i do inovací. A pak stát může třeba podpořit export.

HAVLÍČEK: Bavíme se o penězích, které jdou už dnes z 60 procent z podnikatelské sféry. Jestli to tedy budou 2,5 procenta, o tom rozhodne chování podnikatelů. Dokonce chceme, aby se podíl firem na tomto financování zvýšil z 60 na 70 procent. To je i standard ve světě, proto musíme firmy stimulovat. Růst musí i státní financování. Dnes stát vydává tímto směrem asi 37 miliard ročně a v roce 2025 by to mohlo být okolo 45 miliard. V jedné věci máte pravdu. Musí být vhodná ekonomická situace, aby firmy dávaly do výzkumu a investic peníze. Pokud by přišla krize, budou investovat jen těžko.

LIDOVÉ NOVINY: Máte pocit, že firmy využily období růstu a investovaly do inovací?

HAVLÍČEK: Trochu zaspaly a začínají teprve teď.

LIDOVÉ NOVINY: Není to pozdě, když přichází zpomalení?

HAVLÍČEK: Berte to pragmaticky. V letech 2010 až 2011 skončila světová ekonomická krize. Z té byly firmy natolik vystresované, že několik let nebyly ochotné jít do jakéhokoliv rizika. Zažily si finanční těžkosti, proto jim dlouhou dobu trvalo, než si ověřily, že trh zase funguje. Teprve pak začaly připravovat investiční plány. To ale trvá třeba i dva či tři roky.

Musí být vhodná ekonomická situace, aby firmy dávaly do výzkumu a investic peníze. Pokud by přišla krize, budou investovat jen těžko.

Teprve teď dojíždí řada projektů, které se takto financují. Troufám si tvrdit, že zvýšená investiční aktivita našich firem nastala někdy po roce 2016. Osobně bych pak úplně nepanikařil, že jsme na konci ekonomického celku a teď nás čekají horší časy. Že šlapeme po vrcholu ekonomického růstu, se říká už poslední čtyři roky.

LIDOVÉ NOVINY: Teď ale vidíme, jak ekonomika zpomaluje. V roce 2017 rostla tempem 4,5 procenta HDP, loni tři a letos se čeká 2,5procentní růst...

HAVLÍČEK: Bezpochyby jde o indikátor, ale není to takový problém, jak se zdá. Problém je i jinde. Podle našich průzkumů 50 procent středních firem investuje do inovací, jen když jsou na to vázané strukturální fondy. Firmy často čekaly, jestli jim dopadnou žádosti o dotace. I to může být důvodem nižší investiční aktivity. V následujícím období proto bude velmi záležet, jestli budou firmy investovat, i na tom, jak budou koncipované výzvy strukturálních fondů pro období 2020 až 2028.

LIDOVÉ NOVINY: Premiéra Andreje Babiše doprovázíte na zahraničních cestách vy a ministři zůstávají doma. Nejde jen o návštěvu USA, ale i o lednovou švýcarského Davosu. Řeknete, že je to kvůli strategii Česko, země pro budoucnost. Není za tím i něco jiného?

HAVLÍČEK: Je-li inovační strategie vlajkovou lodí naší vlády a prezentujeme se jí v cizině, je pochopitelné, že pana premiéra doprovází někdo, kdo to prezentuje i na odborné úrovni z pozice Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Navíc jsem řídil tým autorů strategie.

LIDOVÉ NOVINY: Stále častěji se spekuluje, že byste mohl vstoupit do vlády. Mluví se o ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) i vicepremiérském postu. Už jednou jste ale nabídku jít šéfovat MPO odmítl, protože jste extrémně vytížen jinde. Změnila se situace?

Je-li inovační strategie vlajkovou lodí naší vlády a prezentujeme se jí v cizině, je pochopitelné, že pana premiéra doprovází někdo, kdo to prezentuje i na odborné úrovni z pozice Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Navíc jsem řídil tým autorů strategie.

HAVLÍČEK: Času mám ještě méně. Je ale pravda, že jsem musel právě kvůli vládním věcem, primárně v oblasti výzkumu a vývoje, v posledních měsících omezit a uspořádat si věci ve vlastním podnikání, v akademickém světě či se méně věnuji asociaci.

LIDOVÉ NOVINY: Nebylo by lepší se v tom angažovat rovnou z vicepremiérského postu?

HAVLÍČEK: Pro mě je dnes důležité, že se za tuto oblast staví premiér a bere to za své téma. Když to prosazuje sám předseda vlády, je to pro výsledek lepší.

LIDOVÉ NOVINY: Jinak tedy. Kdyby přišla nabídka jít do vlády, přijal byste ji?

HAVLÍČEK: Nejsem fatalista, takže nemůžu říct, že bych do toho nešel za žádnou cenu. V současnosti jsou karty rozdány tak, že jsem s politikou spojen na odborné bázi, což mi vyhovuje. Do budoucna uvidíme.

Karel Havlíček (49 let)

  • Místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
  • Šéfuje Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR.
  • Děkan Fakulty ekonomických studií na VŠFS v Praze.
  • Vystudoval Stavební fakultu na ČVUT (obor pozemní stavby, 1992).
  • Doktorát z ekonomie získal na Podnikohospodářské fakultě VŠE (2004).
  • Habilitoval a jmenován docentem byl na Fakultě financí a účetnictví VŠE (2014).

Počet příspěvků: 2, poslední 1.4.2019 09:51 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.