ČEZ zůstává nástrojem k prosazení vládní strategie

Nedávno kabinet Bohuslava Sobotky ukázal, že český stát má stále ambici ovlivňovat budoucnost energetiky dlouhodobou koncepcí. Vztah mezi ČEZ a státem však nikdy nebyl jednoduchý, a nebude ani v budoucnu.

Budova ČEZ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Budova ČEZ | foto: Vojtěch ŠeredaLidovky.cz
Budova ČEZ

Podnikatel Daniel Křetínský už šlape státem ovládané společnosti ČEZ na paty. V uplynulých měsících se s podobnými úvahami roztrhl pytel. Energetický a průmyslový holding (EPH) vedený Křetínským se opravdu rozrůstá a jeho srovnání s ČEZ jistou logiku dává. Jenže holding EPH expanduje hlavně v zahraničí a pustil se třeba i do provozování plynovodů.

V jedné oblasti naopak zůstává postavení ČEZ neohroženo – pořád je dominantním provozovatelem českých elektráren. Podíl této tuzemské jedničky na výrobě elektřiny loni dosáhl 68 procent. I z tohoto důvodu valná hromada ČEZ 12. června potvrdila snahu vlády a ministerstva financí mít otěže firmy pevně pod kontrolou.

Tři pilíře strategie ČEZ

  • Být mezi nejlepšími v efektivním provozování konvenčních elektráren i v úsporách (například modernizace Dukovan).
  • Orientovat se na zákazníky – nabídka dalších produktů (například plyn, volání).
  • Posílit a konsolidovat pozice ve střední Evropě (například rozvoj větrných farem v Polsku).

Privatizace minulostí

Jak nedávno ukázal kabinet Bohuslava Sobotky, český stát má stále ambici ovlivňovat budoucnost energetiky prostřednictvím dlouhodobé koncepce. Pokud chce například stavět nové jaderné elektrárny, dosáhne toho jednoduše tím, že pověří ČEZ. To vůbec není samozřejmost – třeba ve Velké Británii se předpokládaní investoři a provozovatelé budoucích atomových bloků rekrutují z řad zahraničních firem.

Úvahy, že by se měl většinový podíl v ČEZ privatizovat, už spadají do „hluboké“ minulosti – dnes na politické scéně takové návrhy prakticky nezaznívají

„Naše firma z velké části naplňuje státní energetickou koncepci,“ řekl nedávno v rozhovoru pro LN generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Potvrdil tím, že i on sám vidí roli firmy právě takto. Úvahy, že by se měl většinový podíl v ČEZ privatizovat, už spadají do „hluboké“ minulosti – dnes na politické scéně takové návrhy prakticky nezaznívají.

Vztah mezi společností ČEZ a státem však nikdy nebyl jednoduchý, a zjevně tomu tak nebude ani do budoucna. Mimo jiné proto, že žádný jednotný „stát“ vlastně neexistuje. Třeba v dozorčí radě ČEZ jej reprezentují čtyři vyslanci Babišova ministerstva financí, tři reprezentanti úřadů vedených sociální demokracií a jeden lidovec. Jejich představy, co má firma dělat, jsou často rozdílné.

ČEZ v České republice (2014)

  • Instalovaná kapacita: 13,47 gigawattu
  • Výroba elektřiny: 58,3 terawatthodiny
  • Podíl na celkové výrobě elektřiny: 68 %
  • Prodej elektřiny koncovým zákazníkům: 19,5 terawatthodiny
  • Podíl na celkovém prodeji elektřiny: 37 %
  • Počet zaměstnanců: 20 500

Zdroj: ČEZ

Kolbiště politických soubojů

Část členů dozorčí rady – nyní obzvlášť oněch Babišových vyslanců – má pak pocit, že si Benešem vedené představenstvo dokáže se spřízněnými členy dozorčí rady (včetně čtyř za zaměstnance) prosadit svou. Naposledy se tak údajně stalo při „příliš rychlém“ schvalování nových členů představenstva Pavla Cyraniho a Michaely Chaloupkové.

Firma ČEZ už tradičně funguje jako jedno z kolbišť politických soubojů – paradoxně zejeména těch vnitrokoaličních

Ministr financí Andrej Babiš nyní sází na to, že bude do dozorčí rady posílat úředníky – konkrétně státního tajemníka Jana Sixtu a ředitele odboru strategických společností Petra Blažka. Na druhé straně se svého postu v dozorčí radě vzdal jiný Babišův vyslanec Jiří Borovec, donedávna náměstek ministra obrany, který LN vysvětlil svou rezignaci právě odchodem ze státní služby a tím, že získal nabídku podílet se na energetickém projektu v zahraniční firmě.

Firma ČEZ tak už tradičně funguje jako jedno z kolbišť politických soubojů – paradoxně zejeména těch vnitrokoaličních. Pryč už jsou ale zřejmě doby, kdy byl bývalý šéf ČEZ Martin Roman podezírán, že je to on sám, kdo ovládá politiky – nikoliv naopak. Nutno dodat, že zásadní změnu v tomto ohledu přinesl bývalý premiér Petr Nečas, který se rozhodl Romanův vliv omezit.

Instalovaný výkon ČEZ podle zemí v megawattech

  • Polsko 681
  • Rumunsko 622
  • Turecko 1289
  • Bulharsko 1265
  • Česko 13 470

Otázka minoritních akcionářů

Věčným výbušným tématem na lince stát–ČEZ pak zůstává otázka, do jaké míry je nutné se ohlížet na minoritní akcionáře. Šéfové dnešních vládních stran – na rozdíl od realističtějšího ministra průmyslu Jana Mládka – vyvolávají značné obavy, když tvrdí, že ČEZ má stavět nové jaderné elektrárny bez státních garancí.

Věčným výbušným tématem na lince stát–ČEZ zůstává otázka, do jaké míry je nutné se ohlížet na minoritní akcionáře

To by totiž mohlo znamenat, že firma nakonec na této investici prodělá. A zatímco by ČEZ tratil v zájmu státu, který si zajistí potřebné energetické zdroje, menšinoví akcionáři nad prodělkem zapláčou. Nové atomové bloky jsou ale tak jako tak otázkou vzdálené budoucnosti.

Pokud jde o jadernou energetiku jako pilíř státní strategie, ČEZ tu má jeden aktuálnější úkol pro letošní rok – získat povolení, které mu umožní vyrábět elektřinu v prvním bloku dukovanské elektrárny i po roce 2015. Tím má být v ideálním případě nastartován celkový proces prodlužování životnosti 30letých Dukovan minimálně o dalších deset let. Zapotřebí je ale souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pokud by mělo vedení a dozorčí rada ČEZ něčemu v příštích měsících věnovat zvýšenou pozornost, pak právě této záležitosti.

Ministr Babiš má k totálnímu ovládnutí ČEZ daleko

Proud milionů korun, které v minulých letech putovaly ze zisku největší české energetické firmy ČEZ k členům její dozorčí rady a představenstva, byl zastaven. Škrtnutí odměn, takzvaných tantiém, jež vedení ČEZ navrhovalo i za minulý rok ve výši 25,5 milionu korun, na valné hromadě firmy 12. června prosadilo ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem. (Ten je také majitelem společnosti Mafra, která vydává i Lidové noviny.)

Verdikt ohledně odměn, které tvoří jen promile ve srovnání s vyplácenými dividendami, vyvolává smíšené reakce. ČEZ působí v konkurenčním prostředí a soupeří také o nejlepší manažery. Zisk společnosti sice klesá, jak argumentuje ministerstvo financí, ve srovnání s jinými velkými energetikami si ale ČEZ navzdory složitým podmínkám v Evropě stále vede úspěšně – po finském Fortumu má největší ziskovou marži a zároveň patří k nejméně zadluženým firmám.

Zisková marže velkých energetik

  • Fortum (Finsko) 39,4 %
  • ČEZ (Česko) 36,1 %
  • Verbund (Rakousko) 28,5 %
  • EDF (Francie) 23,7 %
  • PGE (Polsko) 23 %
  • Enel (Itálie) 20,7 %
  • RWE (Německo) 14,7 %
  • EnBW (Německo) 10,3 %
  • E. ON (Německo) 7,5 %

(marže provozního zisku EBITDA, 2014)

Spor o zrušení odměn

„V prostředí, kdy potížím čelí všechny velké energetické firmy, považuji hospodaření ČEZ za dobré,“ říká energetický analytik Jiří Gavor. Evropské tržní prostředí je pokřivené, ceny elektřiny na burzách jsou nízké – na rozdíl od vysokých koncových cen pro zákazníky – a bez dotací se nevyplácejí žádné investice. Podle Gavora by pokles zisku ČEZ neměl být důvodem ke zrušení odměny.

Něco jiného by podle Gavora bylo, kdyby rozhodnutí z 12. června už bylo součástí nového systému, který by srovnal podmínky v různých firmách ovládaných státem. „Rozumím vysvětlení, že odměny v ČEZ jsou v tomto směru nepřiměřeně vysoké,“ uvedl Gavor.

S rozhodnutím valné hromady souhlasí známý menšinový akcionář ČEZ a energetický analytik Michal Šnobr. Dozorčí rada, která je podle něho fakticky řízená představenstvem a zasedá desetkrát do roka, si prý odměnu ze zisku nezaslouží. Dvě třetiny z celkové částky tantiém přitom bývaly v ČEZ určeny právě dozorčí radě, jejíž členové navíc získávali srovnatelnou částku i na dalších příspěvcích a benefitech. „A členové představenstva mají spoustu dalších odměn. Je otázka, zda se tyto odměny nedublovaly,“ dodává Šnobr.

Pouze odhalování podezřelých kauz

Valná hromada dle očekávání schválila výši dividendy na jednu akcii ve výši 40 korun, což znamená, že celkový podíl dividend na čistém zisku naopak zvýšila – na úroveň 73 procent. Akcionáři si tak přijdou celkově na 21,4 miliardy korun, stát jako majoritní akcionář z toho získá zhruba 15 miliard.

Podle některých pozorovatelů měla valná hromada posílit Babišův vliv ve firmě, ve skutečnosti o tom nic nesvědčí. Ministr financí prosadil dva nové členy dozorčí rady z řad úředníků svého resortu – státního tajemníka Jana Sixtu a ředitele odboru strategických společností Petra Blažka. Ti ovšem nahradili dva jiné zástupce ministerstva financí – bývalého náměstka ministra obrany Jiřího Borovce a dalšího energetického odborníka Lubomíra Charváta.

Babiš tak může sázet na to, že jeho noví „vyslanci“ budou v ČEZ aktivněji odhalovat podezřelé kauzy, k totálnímu ovládnutí společnosti má ale daleko. Další tři místa v dozorčí radě patří zástupcům vládních úřadů vedených sociálními demokraty, jedno „křeslo“ náleží lidovcům a další čtyři zástupcům zaměstnanců. Pokud tedy spojí síly zástupci ČSSD a zaměstnanců stejně jako v minulosti, budou mít v dozorčí radě převahu.

Nepotvrzené spekulace

Podobné je to podle pozorovatelů i s manažery ČEZ v čele s generálním ředitelem Danielem Benešem. „Premiér Sobotka současné vedení drží, zatímco ministr Babiš by inklinoval ke změně,“ domnívá se Šnobr.

Před valnou hromadou se objevily spekulace, že by jednoho ze svých zástupců v dozorčí radě měli vyměnit také sociální demokraté. Ani to se ale nepotvrdilo, protože zástupce ministerstva průmyslu Vladimír Vlk se už dříve rozhodl ukončit svůj zaměstnanecký poměr na tomto úřadu, který podle některých kritiků znamenal konflikt zájmů.

V dozorčí radě také zůstává první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht, který patří k největším kritikům vedení ČEZ. V březnovém rozhovoru pro LN kritizoval skutečnost, že když potřebuje nějaký důležitý podklad, musí jít do zvláštní místnosti – takzvané studovny – a tam si pod dohledem kamer dělat zápisky z počítače. Vedení ČEZ namítá, že se tento režim týká i členů představenstva a je důležitý kvůli ochraně citlivých údajů.

Počet příspěvků: 1, poslední 22.6.2015 09:35 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.