ČEZ se možná připletl k zúčtování s bulharskými energetickými šíbry

Dle šéfa parlamentního protikorupčního výboru Jane Janeva prý státní zástupci odkládali kauzy týkající se vývozu elektřiny pod tržní cenou.

Dan Macek 11.3.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Ve středu 27. února uskutečnili bulharští prokurátoři razii v sídle skupiny ČEZ v Sofii. Podobné zásahy za účasti policie se odehrály i v bulharských centrálách obou dalších zahraničních distributorů elektřiny – české firmy EnergoPro ve Varně a rakouské EVN v Plovdivu. Bulharský nejvyšší státní zástupce Sotir Cacarov při té příležitosti svolal tiskovou konferenci, na níž veřejnost seznámil s ráznými opatřeními, jež jeho úřad provedl po demonstracích proti účtovaným cenám energie, které o týden dříve způsobily pád vlády.

Skutečnost, že bulharskou prokuraturu zaktivizovaly protesty pod hesly „Dost bylo mafie!“ a „ČEZ za mříže“, přijalo místní vedení většinově státního českého energetického giganta se zdánlivě stoickým klidem. „Nemáme se čeho obávat, protože jsme vždy dodržovali zákon a jednali v souladu s regulemi,“ sdělil sofijské tiskové agentuře šéf ČEZ-Bulgaria Petr Dokládal.

Jeho firma, která je monopolním distributorem elektřiny pro dva miliony domácností na západě Bulharska (včetně Sofie), a pokrývá tudíž 41 procent bulharské spotřeby, se nicméně stala hromosvodem lidové zloby. Pro koncového zákazníka totiž maloobchodní distributor mnohdy představuje celé odvětví, které nemá v Bulharsku právě nejlepší pověst.

Zdiskreditovaná státní regulační komise

„V Bulharsku je ČEZ spolu s ostatními distributory jednoznačně vnímán jako součást energetické mafie. A navýšení ceny jako výsledek kartelové dohody,“ vysvětlil ČESKÉ POZICI bulharský novinář Georgi Gotev ze serveru EurActiv. O výši ceny formálně rozhoduje Státní komise pro energetickou a vodohospodářskou regulaci, která do ní loni v létě údajně promítla nárůst povinných výkupů z fotovoltaických elektráren. Bulharští spotřebitelé proto dnes fotovoltaiku dotují relativně štědřeji než Němci, ačkoli má tato balkánská země o třetinu více slunečných dní.

Bulharští spotřebitelé dnes fotovoltaiku dotují relativně štědřeji než Němci, ačkoli má tato balkánská země o třetinu více slunečných dní

V zimních měsících, kdy účty za vytápění tvoří významný díl mnoha rodinných rozpočtů, se ovšem třináctiprocentní přirážka ukázala politicky neúnosnou. Demonstranti také poukazovali na rozpor mezi zvýšením ceny energie při současném poklesu ceny uhlí. Analytik agentury Reuters Gerard Wynn upozorňuje, že tři ze čtyř největších tepelných elektráren v Bulharsku nyní vydělávají více než jejich protějšky na liberalizovaných velkoobchodních trzích ve Skandinávii a střední Evropě.

Státní regulační komise se navíc zdiskreditovala poté, co byl v polovině února její bývalý šéf Angel Semerdžiev obžalován ze zneužití pravomocí ve prospěch soukromé společnosti. Jeho nástupkyně Juliana Ivanovová pak byla odvolaná pouhé čtyři dny po svém jmenování – když vyšlo najevo, že nezákonně provozuje internetový obchod s cigaretami. O několik dní později rezignovali ostatní členové komise.

Předseda parlamentního protikorupčního výboru Jane Janev po setkání s nejvyššíím státním zástupcem Cacarovem prohlásil, že bulharská „energetická mafie“ byla napojená na vrcholné zaměstnance prokuratury a justice. A jmenoval několik státních zástupců, kteří prý odkládali případy týkající se energetiky, konkrétně vývozu elektřiny pod tržní cenou.

Dvanáct energetických kauz

V médiích se zároveň objevily informace, že činnost těchto tří státních zástupců kryla Cacarovova náměstkyně Galina Tonevová. Cacarov, který se stal šéfem Nejvyššího státního zastupitelství letos v lednu, ji však následující den odvolal kvůli údajným „odlišnostem v názorech na princip týmové práce“.

Tonevová, která se na konci loňského roku coby údajná favoritka Evropské komise utkala s Cacarovem o post nejvyššího sátního zástupce, byla náměstkyní už za jeho předchůdce Borise Velčeva. A na jeho ústní pokyn prý pověřila konkrétní státní zástupce dohledem nad vyšetřováním dvanácti „energetických“ kauz v letech 2004 až 2008.

Odvolaná náměstkyně nejvyššího státního zásatupce Galina Tonevová prý pověřila státní zástupce dohledem nad vyšetřováním dvanácti „energetických“ kauz

Údajně tím porušila princip náhodného přidělování případů státním zástupcům. A vyšetřovatelé následně kauzy odložili. Tonevová se hájí tím, že specializace jednotlivých státních zástupců na případy z konkrétních hospodářských odvětví je standardní formou dělby práce. Také Cacarov odmítl tvrzení médií, že by Tonevová přímo kryla zametání kauz, a odvolanou náměstkyni obratem dosadil na post státní zástupkyně v Nejvyšším kasačním úřadě.

Na Janevův popud ovšem týden před jejím odvoláním nařídil prověřit důvody odložení zmíněných energetických kauz a nesrovnalosti při jejich přidělování. Většina se týkala státní energetické firmy NEK, ale jiné například zmíněné Státní komise pro energetickou a vodohospodářskou regulaci, Bulharského energetického holdingu, ministerstva hospodářství a energetiky či tepelné elektrárny Marica Iztok a stejnojmenného dolu. Vyšetřování všech dvanácti kauz bylo nyní obnoveno.

Prověrka odhalila, že státní energetická firma NEK prodejem elektřiny prostředníkům pod cenou způsobila státu ztrátu 46 milionů eur. Cacarov zmínil konkrétní případ společnosti EFT registrované ve Švýcarsku. Tu však toto obvinění překvapilo. „EFT byla jedinou energetickou firmou v regionu, která v roce 2003 přijala nabídku NEK odkoupit přebytečnou elektřinu. EFT tyto rezervy odkoupila za oficiální tržní cenu a transakce nezpůsobila NEK žádné ztráty. Naopak, díky EFT mohla NEK prodat své přebytečné energetické rezervy, neboť v roce 2003 byly ukončeny dodávky energie do Turecka,“ hájil kontrakt James Nye z vedení EFT.

Netransparentní prodej elektřiny

Bulharsko vyváželo v uplynulých deseti letech elektřinu do Kosova, Albánie, Srbska, Makedonie, Řecka i dalších zemí a patřilo k hlavním vývozcům elektřiny v Evropské unii – po Francii, České republice a Polsku. Až 90 procent vývozu zařizovali bulharští i zahraniční zprostředkovatelé, kteří nakupovali elektřinu od státní firmy NEK za nízkou cenu a prodávali ji dál s velkým ziskem. Na netransparentní prodej elektřiny státní firmou NEK upozornila například depeše amerického velvyslanectví v Sofii z roku 2006 zveřejněná skupinou WikiLeaks.

„Tři jména vždy zmiňovaná v souvislosti s takzvanou bulharskou mafií jsou Bogomil Mančev, Krassimir Georgiev a Christo Kovački. Zatímco Mančev a Georgiev odvětví dominovali už od začátku devadesátých let, Kovački je považován za nového hráče,“ píše se ve zmíněné depeši, jež poskytla výjimečně výmluvný pohled do zákulisí bulharské energetiky.

Na netransparentní prodej elektřiny státní firmou NEK upozornila například depeše amerického velvyslanectví v Sofii z roku 2006 zveřejněná skupinou WikiLeaks

Na rozdíl od prvních dvou mužů, kteří pracovali v energetickém odvětví už za komunistů, vzešel Kovački z prostředí organizovaného zločinu. Dveře do tohoto odvětví mu údajně otevřel vstupní kapitál od jeho někdejšího blízkého spolupracovníka a bulharského pašeráckého bosse Konstantina Dimitrova, který byl v roce 2003 zavražděn v Amsterdamu. Dnes je Kovački považován za jednoho z nejbohatších lidí v Bulharsku.

Jeho další blízký spolupracovník a ředitel jeho energetické společnosti Atomenergoremont Borislav Georgiev byl v roce 2008 zavražděn za bílého dne na jedné z hlavních sofijských tříd. Vyšetřovací hypotézou bylo od začátku vyřizování účtů a přerozdělování vlivu na „trhu s energetikou“. Kovački, který byl svého času šéfem politické strany LIDER („Lídr“), označil Georgievovu vraždu za citelnou ránu pro bulharský byznys a státnost.

Kovačkiho Atomenergoremont ovládá pět tepláren a čtyři doly a vlastní většinové podíly v pěti uhelných podnicích a několika tepelných elektrárnách včetně Marica Iztok 3, která je i na zmíněném seznamu odložených kauz. Na loňských jednáních se státním regulátorem o výkupu elektřiny tato elektrárna původně požadovala cenu o polovinu vyšší, než je běžná v Německu. Nakonec se však spokojila s meziročním navýšením výkupní ceny o 21 procent.

Neliberalizovaný trh s energií 

V dlouhodobě skomírající bulharské ekonomice, která je energeticky relativně nejnáročnější v EU, bylo energetické odvětví vždy spolehlivým zdrojem podnikatelských příležitostí pro osoby se správnými vazbami nalevo i napravo. K loňskému rozhodnutí zrušit projekt na dostavbu jaderné elektrárny Bělene ruským Atomstrojexportem odstoupivší středopravou vládu motivovaly nejen příliš vysoké náklady, ale údajně i obava z otevření nového kšeftu pro zákulisní zprostředkovatel. Levicová opozice se však zavázala projekt po svém případném volebním vítězství obnovit.

ČEZ možná ani netušil, nakolik je vstup na bulharský trh rizikovou investicí

Bulharsko je poslední členskou zemí EU, v níž není liberalizován trh s energií. Dle bulharského prezidnta Rosena Plevnelieva by však efektivnější využívání energie a zavedení otevřeného konkurenčního prostředí vyřešily mnoho problémů bulharského energetického odvětví. A šéf ČEZ-Bulgaria Petr dokládal k tomu dodává, že odstranění regionálních monopolů „je nejlepší metodou regulace“. Jejich přímluvy za větší liberalizaci trhu s energií však nejspíš zapadnou v kampani k předčasným květnovým parlamentním volbám.

Mnohem hlasitější je totiž nadbíhání požadavkům demonstrantů. Politické strany se předhánějí ve slibech, jak obnovit státní kontrolu nad bulharskou energetikou či skoncovat s hamižnými zahraničními investory, ne-li přímo toto odvětví opět znárodnit. Tím by se však pravomoce pochybného regulátora ještě zvýšily. ČEZ možná ani netušil, nakolik je vstup na bulharský trh rizikovou investicí. Ještěže horké balkánské hlavy chladí unijní kazajka.

Počet příspěvků: 3, poslední 11.3.2013 10:33 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.