ČEZ nežije ve vzduchoprázdnu. Navzdory krizi odvětví prosperuje.

ČESKÁ POZICE zveřejnila 23. února článek „Kauza ,Dukovany‘ indikuje dlouho nemoc ČEZ“ od Františka Hezoučkého, odborníka na atomovou energii a exředitele Jaderné elektrárny Temelín. Zareagoval na něj současný ředitel JE.

Bohdan Zronek 25.2.2016
Elektrárna Počerady. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Elektrárna Počerady. | foto: Karel Pešek, MAFRA
Elektrárna Počerady. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Za svého dlouholetého působení ve Skupině ČEZ pamatuji mnohé – i spolupráci s Františkem Hezoučkým, kdy jsem pod jeho vedením začínal pracovat v Jaderné elektrárně Temelín. Velmi si ho vážím jako odborníka i člověka, který stál u spouštění této elektrárny.

Navzdory tomu si dovolím s jeho názorem zveřejněným na ČESKÉ POZICI nesouhlasit. Ostatně názorová pestrost a střet myšlenek vždy byly a jsou předností ČEZ. Musím reagovat už proto, že František Hezoučký zpochybňuje práci všech, kteří v ČEZ pracují.

„Odstínění“

Nelze zjednodušovat historický vývoj ČEZ tak, že za růstem jeho hodnoty stálo spuštění Temelína. Vlivů bylo mnohem více. Mimo jiné nastalo opětovné spojení ČEZ s pěti silnými regionálními distribučními firmami, nové vedení pod Martinem Romanem k tomu přidalo Severočeské doly, postupně se začal otevírat se trh s elektřinou, a tím započal růst cen.

Z dnešního pohledu je pak vidět, že se tehdejšímu vedení podařilo využít potřeby energetického trhu ve prospěch Skupiny ČEZ a všech jejích akcionářů. Nemohu proto souhlasit s tvrzením, že management přišel de facto k hotovému a mohl sklízet ovoce.

„Odstínění“ generálního ředitel od ředitelů elektráren nastalo již v době spouštění Temelína, kdy byl František Hezoučký ve vedení ČEZ, a to nejen jako ředitel Jaderné elektrárny Temelín, ale i jako místopředseda představenstva ČEZ

Mimo jiné se musel vypořádat s rostoucími nároky na bezpečnost jaderných elektráren a s neustálým tlakem na zvyšování jejich efektivity. Ostatně, do modernizace a zvyšování bezpečnosti obou našich jaderných elektráren ročně investujeme miliardy korun. A každou investovanou korunu si v ČEZ musíme odpracovat.

František Hezoučký píše, že jedním z problémů současného ČEZ je, že elektrárny (nejen jaderné) nejsou organizačně bezprostředně pod generálním ředitelem, ale že se generální ředitel dvěma vrstvami podřízených odstínil od ředitelů elektráren. To za problém nepovažuji, ve své praxi jsem v případě potřeby měl cestu ke generálnímu řediteli otevřenou – stačí se nebát sdělovat i méně příjemné informace.

Navíc toto „odstínění“ nastalo již v době spouštění Temelína, kdy byl František Hezoučký ve vedení ČEZ, a to nejen jako ředitel Jaderné elektrárny Temelín, ale i jako místopředseda představenstva ČEZ. Již v roce 2000 tak vznikl úsek tradičních elektráren, jehož ředitel byl přímo podřízen generálnímu řediteli. Obdobně po spuštění Temelína, v roce 2002 (dva roky před nástupem vedení Martina Romana), vznikl úsek jaderných elektráren (UJE). Podobný systém řízení ostatně funguje nadále.

Údržba elektráren

Za zcela nepodložené pak považuji citace, na něž se František Hezoučký odvolává. Nikdy jsem od současného generálního (tehdy výkonného) ředitele Daniela Beneše neslyšel, že „jaderníci musí zapomenout na provádění preventivní údržby, protože údržba od poruchy k poruše je levnější“. Na preventivní údržbu jsme nikdy nerezignovali. Naopak, trendem je prediktivní údržba na základě stavu zařízení, nikoliv podle uměle stanovených period, s cílem poruchám předcházet na základě znalosti skutečného stavu.

Procesy spojené s řízením nejen údržby elektráren se podle vzoru evropských energetik začaly měnit už pod vedením Jaroslava Míla

Na všech jednáních a ve všem, co děláme, vždy zdůrazňujeme, že bezpečnost všech našich provozů v čele s jadernými je naší nejvyšší prioritou a bezpečnostně motivované akce považujeme za mandatorní. Procesy spojené s řízením nejen údržby elektráren se podle vzoru evropských energetik začaly měnit už pod vedením Jaroslava Míla.

Cílem bylo, aby každý energetický zdroj měl konkrétní zadání, jehož splněním přispívá k pozitivnímu výsledku – tím vždy byla a je bezpečná a nákladově efektivní výroba elektrické energie, případně dodávka tepla.

Nejnižší zadlužení

František Hezoučký píše, že se ČEZ zbavil řady inženýrských firem. V některých případech ano, řadu jiných zase získal, například Škodu Praha. Všechno je otázkou aktuálního rozhodování v daném čase za daných podmínek.

To se týká i zahraničních investic – například u zmiňované Albánie se Skupině ČEZ vrátí celá investovaná částka. Na první pohled jednoznačná není ani kauza svary, na jejímž řešení pracujeme, stejně jako na přípravě systémových opatření – ty nejde provést přes noc.

ČEZ je v první desítce největších evropských energetik a je z nich nejméně zadlužený

Jak jsem napsal v úvodu – vítám kritiku i diskusi, ne však osočení, která zcela účelově napadají současný management i práci jednotlivých zaměstnanců ČEZ. Vážím si nasazení a spolupráce svých kolegů. A za objektivní vysvědčení stále považuji srovnání s konkurencí.

Vzhledem k tomu, že ČEZ je v první desítce největších evropských energetik a je z nich nejméně zadlužený, není pod tlakem padajících cen a rychle se měnícího trhu nucen prodávat majetek a masivně propouštět.